Druhý pokus o start QZS-3
Po problémech s únikem helia na prvním stupni je raketa H-IIA s navigační družicí QZS-3 připravena ke startu – termín je zítra od 7:29 našeho času do 15:16. Přímý přenos 18. srpna 19:49
Po problémech s únikem helia na prvním stupni je raketa H-IIA s navigační družicí QZS-3 připravena ke startu – termín je zítra od 7:29 našeho času do 15:16. Přímý přenos 18. srpna 19:49

Během Space Night jsme slyšeli dvě hlavní přednášky – „Nový přístup k pozorování Země“ od Ondřeje Švába z ministerstva dopravy a „Program Copernicus a jeho potenciál v oblasti zemědělství“ od Martina Havlíčka z ministerstva zemědělství a tři doplňkové přednášky od Jany Šmotkové – „Eovation in Agriculture“, Daniela Štefla a Michaely Kuchařové ze Space Systems, kteří prezentovali datovou analytickou platforma postavenou na GEOServeru 2.8.3. Ondřej Šváb nás ve své přednášce seznámil s tím, jak a čím snímáme nejen povrch Země, že s pomocí kombinace různých vlnových délek dokážeme získat komplexnější data a také s oblastmi, ve kterých najde snímkování Země využití. Pokusil se nám také ukázat možnosti a zapojení se především do využití a zpracování dat programu Sentinel, který nám také ve zkratce představil. Zmínil též obtíže spočívající ve zpracování dat, neboť jejich objem je masivní. A nakonec zaznělo, že každý pixel je pro někoho významný, ale jen přesným zacílením produktů a aplikací na „1 kliknutí“ lze získat zákazníka.
Komunikační družice TDRS-M byla umístěna na dráhu s nejnižším bodem ve výšce 4 644 km a nejvyšším 35 790 km vysoko se sklonem 26,23° k rovníku. 18. srpna 18:19

Pokud se nic nepokazí, odstartuje dnes ve 14:03 našeho času z floridské rampy číslo 41 raketa Atlas V. Poletí ve své základní konfiguraci bez urychlovacích bloků a pod čtyřmetrovým krytem bude ukrývat družici TDRS-M za bezmála 400 milionů dolarů. Ta se usadí na geostacionární dráze ve výšce 36 000 kilometrů, kde se připojí k dalším družicím systému TDRS (Tracking and Data Relay Satellite). Ty mají na starost zajištění obousměrného přenosu dat mezi pozemními středisky a více než 40 družicemi na nízké oběžné dráze, mezi kterými najdeme i Hubbleův teleskop, nebo stanici ISS. V tomto článku máte možnost start sledovat živě.

Kosmonautika má poměrně velkou a složitou infrastrukturu, která je tak trochu za oponou toho „velkého dění“ okolo. Proto se možná na první pohled může zdát, že kvalitní a bezpečná přeprava je snad triviální a nepodstatnou složkou misí do kosmu. Opak je ale pravdou a jak se říká: „I velké věci někdy začínají úplnými maličkostmi“. Kvalitní transport je totiž naprosto klíčovým prvkem a to v podstatě každé mise do kosmu, ať už té pilotované, či robotické. Kosmonautika prakticky od začátku využívá nejrůznější typy letadel k zajištění svých interních potřeb a někdy se je dokonce snaží i vyvíjet. V tom má dnes asi největší praxi agentura NASA, která se podílela na některých zajímavých projektech série X, které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co v letectví vzniklo. Následující řádky ale nebudou patřit letadlům řady X, nýbrž dříčům v pozadí, kteří dnem i nocí pracují ve službách kosmonautiky a proto si zaslouží naší pozornost.