Detailní pohled na sondu MAVEN

NASA si dnes velmi brzy ráno připsala další úspěch – její sonda MAVEN úspěšně zažehla svůj motor proti směru letu a zpomalila o více než 1 200 m/s. Díky tomu se usadila na silně protáhlé oběžné dráze kolem Marsu. Není to ale jen další z řady sondy, které zkoumají Rudou planetu. MAVEN bude mít za úkol studovat horní vrstvy atmosféry a jejich interakci s částicemi Slunečního větru, což ještě žádná sonda nezkoumala. Náš dnešní krátký článek Vám přináší přehlednou infografiku, kterou vyrobil portál space.com. Pro ty, kdo si nejsou v angličtině příliš jistí jsme ale celý obrázek přeložili kompletně do češtiny.

Další posun ve zkoumání temné hmoty

O Alfa-magnetickém spektrometru se moc často nepíše. Je to tím, že zkoumání základních částic hmoty není téma, které by lákalo širokou veřejnost. Navíc musíme uvážit i to, že vědci, kteří zpracovávají nasbíraná data, často v prvopočátcích ani přesně neví, jak přesně mají některé pozorované jevy klasifikovat. Podobný základní výzkum je vždy během na dlouhou trať, kdy sami výzkumníci na základě nových poznatků upravují dosavadní teorie, zpřesňují odhady a mohou si pokládat nové otázky. Minulý týden se na internetu objevila poměrně kusá informace o tom, že vědci s pomocí AMS-02 udělali další krok ke zkoumání temné hmoty. Informací není mnoho, ale i přesto jsme se je pokusili shrnout do dnešního článku.

AKTUALIZOVÁNO: MAVEN zakotvil u Marsu

Sonda MAVEN dorazí k Marsu na začátku listopadu 2014.

Fanoušci kosmonautiky budou mít v noci z neděle na pondělí jen krátký spánek. O půl čtvrté ráno totiž americká sonda MAVEN zažehne na půl hodiny svůj motor proti směru letu. Bude totiž u cíle své cesty – planety Mars. Během zážehu spálí více než polovinu zásob v nádrži a usadí se na silně protáhlé oběžné dráze kolem Rudé planety. V našem článku našli čtenáři okno s živým přenosem celé kritické chvíle, která rozhodla o úspěchu či neúspěchu celé mise. Děkujeme všem, kdo obětovali měkkou a teplou postel a sledovali s námi přílet MAVENu k Marsu.

Kosmotýdeník 105. díl (15.9. – 21.9.2014)

Týden se s týdnem sešel, máme tu opět neděli, čas oběda. V televizi běží politická debata a na našem portálu vychází Kosmotýdeník – náš nejdéle fungující seriál, jehož cílem je shrnout kosmické události z uplynulých sedmi dnů. Dnes na Vás čekají tři velká témata a pár menších. Obecně by se dalo říct, že se budeme pohybovat okolo tématu soukromých kosmických agentur. Nejprve si řekneme pár slov o výběru soukromých lodí, které budou na ISS vozit posádku, připomeneme si start soukromé lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici a v posledním velkém tématu bude řeč o pokusu amerických firem nahradit závislost jejich země na ruských motorech.

Gaia posouvá své možnosti

Evropské sondě Gaia, která má za úkol vytvořit přesný 3D model našeho vesmírného okolí a zmapovat polohu miliardy hvězd, jsme se na našem portálu věnovali již v několika článcích. Dnes se k této sondě znovu vracíme v krátkém článku, jelikož pozemní týmy zpřesnily palubní software, takže Gaia může monitorovat i slabší hvězdy. Díky tomu bude výsledná mapa našeho hvězdného okolí podrobnější a přesnější. Momentálně tak každý den Gaia pozoruje téměř 40 milionů hvězd, které projdou jejím zorným polem.

3D tiskárna, myši a vědecký náklad poletí na ISS

V době, kdy vzniká tento článek se na floridském mysu Canaveral připravují technici firmy SpaceX na další start rakety Falcon 9 v1.1. Tentokrát je na její špičce umístěná nákladní loď Dragon. Pokud se vše podaří, zažehne se dnes v 8:14 našeho času všech devět motorů Merlin 1D na prvním stupni rakety a celá sestava se vydá vstříc obloze. Dnešní článek na našem blogu rozebere přípravy na start, aktuální situaci ohledně pravděpodobnosti startu a stranou nezůstane ani představení nákladu se zvláštním důrazem na rekapitulaci vědeckých přístrojů.

Dawn bude mít zpoždění

úvodní obrázek

Americká sonda Dawn zkoumající dvě největší tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem bude na svém příletu k trpasličí planetce Ceres opožděna. Dawn odstartovala ze Země v roce 2007 a zamířila si to k planetce Vesta. Tu podrobně zkoumala z její oběžné dráhy od července 2011 do září 2012, kdy se vydala na druhé putování, jehož cílem je trpasličí planetka Ceres s průměrem 975 km. Tam měla sonda dorazit v březnu příštího roku. NASA ale oznámila, že se Dawn přibližně o jeden měsíc opozdí. Proč?

Americký „čichač“ je téměř u cíle

Americká družice MAVEN

Sonda MAVEN určená ke studiu atmosféry Marsu vstoupí na oběžnou dráhu Rudé planety už za pár desítek hodin. Vyvrcholí tak deset měsíců dlouhá přeletová fáze. MAVEN se na svou cestu vydal 18. listopadu loňského roku a v našem dnešním článku se zaměříme na to, co tuhle dvě a půl tuny těžkou družici čeká v nejbližších dnech. Vstup satelitu na oběžnou dráhu jiné planety sice není tolik divácky atraktivní, jako přistání na povrchu, nicméně i v tomto případě se máme jistě na co těšit. Historie ukázala, že tento klíčový manévr může být pro některé sondy až příliš náročný.

Země z ISS ve 4K rozlišení

O tom, že astronauti na ISS rádi fotografují Zemi není pochyb – ostatně náš nepravidelný seriál Krásy modré planety má už více než 20 dílů. Pokud se ale působivé fotky složí za sebe a doplní se podmanivou hudbou, je o zážitek postaráno. Časosběrných videí z ISS se po internetu povalují tuny, ale dnes Vám přinášíme jeden z nejnovějších příspěvků od německého astronauta Alexandra Gersta, který momentálně pobývá na ISS. Jeho video trvá sice jen minutu a půl, ovšem každá vteřina je napěchována úžasnými snímky. Uvidíte jak stovky kilometrů pod Vámi ubíhají světla měst, která se slévají do barevných pruhů i to, jak se Slunce pomalu rozlévá po staniční robotické paži.

Satelit, o kterém se neví skoro nic

Přiznávám, že název dnešního článku není obvyklý. Ale ono je to dáno tím, že satelit CLIO, o kterém dnešní povídání pojednává, rozhodně nespadá do kategorie běžných satelitů. Na oběžnou dráhu jej včera vynesla raketa Atlas V, ale jinak je o něm neuvěřitelně málo informací. Je skoro až nepochopitelné, že u této družice dokonce ani nevíme, kdo stojí za jejím vypuštěním – víme pouze, že je to „vládní zakázka“. K družici se ale žádné ministerstvo ani žádná národní agentura či úřad nehlásí. To dělá z CLIO jeden z nejtajemnějších satelitů, které se za poslední roky podívaly do vesmíru. Na našem webu jsme se už v několika článcích věnovali startům armádních družic. U některých armáda rovnou přiznala jejich účel – například satelity SBIRS monitorující starty nepřátelských raket, u jiných jsme alespoň věděli, že spadají pod národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). U satelitu CLIO ovšem provozovatele neznáme, což je krajně neobvyklé. Dalo by se říci, že je to nejtajnější družice z tajných. Existuje ale možnost se nějak dobrat výsledku? V dnešním článku se o to pokusíme. Je ale na místě poznamenat, že tentokrát budeme na mnoha místech spoléhat pouze na spekulace.