Sentinel mapuje změny po zemětřeseních

Zemětřesení není nic jiného, než náhlé uvolněná energie, která byla dlouhodobě akumulována na místě styku litosférických desek. Při zemětřesení se tato energie uvolní a desky se vůči sobě posunou – ale většinou se ale jedná o změny v řádu milimetrů až centimetrů. Zdá se neuvěřitelné, že by takové změny mohly být změřeny s pomocí satelitu, který obíhá několik set kilometrů nad Zemí. Přesto je tomu tak. Evropská kosmická agentura před pár dny vydala video,které ukazuje úctyhodné schopnosti vloni vypuštěné družice Sentinel 1A.

Kosmotýdeník 127. díl (16.2. – 22.2.2015)

Dny plynou jako voda a neustále s sebou přináší nové a nové události. Někdy není snadné zachytit všechny aktuality a proto ke slovu přichází nejdéle vycházející seriál na našem blogu – Kosmotýdeník. Stejně jako ve 126 minulých nedělích jsme pro Vás připravili shrnutí těch nejdůležitějších momentů uplynulého týdne. Konkrétně se můžete těšit na rekapitulaci výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru, zahájení výstavby přístupové věže pro pilotované lodě CST-100 a třetím tématem bude let zásobovací lodi Progress k ISS. Na konci článku na Vás jako obvykle čeká několik krátkých zpráv.

AKTUALIZOVÁNO: První z trojice výstupů z ISS

Na dnešní den je naplánován výstup do volného prostoru, který by měl trvat zhruba šest a půl hodiny. Zúčastní se jej velitel 42. dlouhodobé expedice na stanici – Američan Barry Wilmore a jeho krajan Terry Virts. O úkolech, které na oba astronauty čekají, jsme psali v tomto článku. Dnes budou mít za úkol hlavně natáhnout kabely na přední části stanice u modulu Harmony a zapojit je do příslušných skrytých konektorů. V našem dnešním krátkém článku máte možnost sledovat celý výstup v přímém přenosu (začátek je naplánován na 13:10 našeho času, ale přenos se rozběhne dříve).

Co teď čeká Rosettu?

Kdo by si myslel, že evropská sonda Rosetta obíhá po stále stejné dráze kolem jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ten by se asi hodně divil. Sonda totiž v okolí jádra výrazně manévruje. Důvod je jediný – vědci chtějí kometu nafotit ze všech možných úhlů a navíc usilují také o komplexní měření a toho mohou dosáhnout pouze tím, že budou střídat blízké průlety s těmi vzdálenými. Náš dnešní článek se pokusí zmapovat, co nás čeká v podání této sondy v dalších týdnech a měsících.

Přehlídka skafandrů

úvodní obrázek

Skafandr je oděv, který neodmyslitelně patří ke kosmonautům již od počátků dobývání vesmíru. Neobešel se bez něj Jurij Gagarin a stejně tak se bez něj neobejdou současní kosmonauti. Během vesmírných závodů v šedesátých letech sice měl Sovětský svaz krátkou periodu letů do vesmíru bez skafandrů, ale naneštěstí se jim to vymstilo. První vesmírné skafandry používané jak v USA, tak v Sovětském svazu byly odvozeny od obleků výškových armádních pilotů. Ty dnešní již staví na zkušenostech svých předchůdců a pracuje se samozřejmě i na jejich nástupcích, které budou člověka omezovat ještě méně a umožní mu tak například větší rozsah pohybů, delší pobyt v nehostinném prostředí a větší volnost.

Série výstupů z ISS začne zítra

Výstupy do volného prostoru jsou v kosmonautice stále těmi nejriskantnějšími součástmi letů do vesmíru. Astronauti při nich opouští bezpečí kosmické lodi a musí se spoléhat jen na svůj skafandr – de facto malou kosmickou loď pro jednoho. V těchto dnech si fanoušci kosmonautiky užijí výstupů dosytosti. Technici totiž naplánovali hned tři kosmické procházky. První z nich odstartuje už dnes, krátce po jedné hodině odpoledne našeho času. Co na astronauty čeká a proč se musí tyto úpravy udělat? O tom všem pojednává náš dnešní článek.

Jak vyrobit urychlovací blok pro superraketu?

Nová americká raketa SLS zatím ještě nevznikla, ale už nyní víme, že na jejím prvním stupni najdeme motory RS-25, které vynášely do kosmu raketoplány (více info zde) a pro první fázi letu se použijí urychlovací bloky na tuhá paliva. V podstatě se bude jednat o lehce zvětšené modely motorů SRB z éry raketoplánů. Než se ale dostanou do provozu, je nutné je otestovat. K tomu slouží testovací stanoviště v Promontory (stát Utah). Už v březnu by tu mělo dojít ke zkušebnímu zážehu motoru na tuhá paliva. Náš dnešní článek Vám ukáže, jak vypadá příprava jednoho segmentu takového motoru včetně lití paliva a vytváření dutého kanálu pro odvod spalin.

Krásy modré planety – 27. díl

Astronauti se shodují, že pohled na naši planetu se nikdy neomrzí. Můžete nad nějakým místem přelétat třeba desetkrát a stejně to bude vypadat pokaždé jinak. Rozdíly v oblačnosti, nebo v postavení slunce umí pozměnit i dobře známou lokalitu. Dnes Vás opět vezmeme na malou exkurzi do výšky 400 kilometrů nad zemský povrch. Italská astronautka Samantha Cristoforetti je velmi aktivní fotografkou. Také dnes budou její snímky doprovázeny přímo jejími vlastními komentáři. Pohodlně se usaďte do křesla a užijte si imaginární výlet na oběžnou dráhu.

Ceres je už na dohled

6. března by měla americká sonda Dawn vstoupit na oběžnou dráhu trpasličí planety Ceres. Bude to poprvé v historii, kdy se lidský výtvor usadí na oběžné dráze kolem trpasličí planety. ještě před několika týdny jsme byli odkázáni jen na rozmazané fotky z Hubbleova teleskopu, ale čím je Dawn blíže, tím lepší fotky posílá. Nejnovější snímky byly pořízeny 12. února, když sondu a Cereru dělilo 83 000 kilometrů. Fotky byly pořízeny v rozestupu zhruba deseti hodin. Rozlišení snímků je 7,8 kilometru na jeden obrazový bod.

Progress úspěšně dorazil k ISS

V sobotu 14. února ve 14:42 našeho času se od zadního stykovacího uzlu modulu Zvezda oddělila poslední evropská zásobovací loď ATV. Port ale nezůstal volný dlouho. Včera krátce po poledni našeho času vyrazila z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz, která na své palubě nesla zásobovací loď Progress M-26M. Ta se o šest hodin později připojila právě na volný uzel modulu Zvezda. Náš dnešní článek se bude věnovat samotnému startu a na závěr bude místo i na informace o nákladu v útrobách lodi.