sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Co teď čeká Rosettu?

Kdo by si myslel, že evropská sonda Rosetta obíhá po stále stejné dráze kolem jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ten by se asi hodně divil. Sonda totiž v okolí jádra výrazně manévruje. Důvod je jediný – vědci chtějí kometu nafotit ze všech možných úhlů a navíc usilují také o komplexní měření a toho mohou dosáhnout pouze tím, že budou střídat blízké průlety s těmi vzdálenými. Náš dnešní článek se pokusí zmapovat, co nás čeká v podání této sondy v dalších týdnech a měsících.

Snímek pořízený 14.2. ze vzdálenosti 8,9 km nad povrchem. Rozlišení: 0.76 m/pixel
Snímek pořízený 14.2. ze vzdálenosti 8,9 km nad povrchem. Rozlišení: 0.76 m/pixel
Zdroj: http://www.esa.int/

Ale ještě než se dostaneme k výhledům do budoucna je potřeba si připomenout nedávnou minulost. Je docela stylové, že zrovna na den svatého Valentýna, tedy 14. února, naplánovaly pozemní týmy opravdu blízké „rande“ sondy s kometou. Rosetta proletěla pouhých šest kilometrů nad krkem jádra. Během té doby fungovaly palubní přístroje, které pořizovaly nejrůznější měření, ale také kamery, které využily této možnosti k detailnímu snímkování povrchu jádra s rozlišením v řádu desítek centimetrů na jeden obrazový bod.

Jednalo se přitom o poslední průlet v takto těsné blízkosti, alespoň v horizontu nejbližších měsíců. Čím blíže bude jádro ke Slunci, tím častější budou povrchové výtrysky spojené s vyvržením prachu. To by mohlo sondu poškodit a proto je potřeba, aby sonda obíhala kolem jádra ve větší vzdálenosti. Kdo by si ale myslel, že Rosetta jen vystoupá na vyšší oběžnou dráhu, ten by se mýlil. Sonda totiž kolem jádra předvede bez přehánění divoký tanec se spoustou manévrů.

Zrovna před pár dny se sonda vzdálila až na 216 kilometrů od jádra. Možná si teď říkáte, proč se Rosetta od komety vzdaluje, vždyť takovéhle fotky jsme dostávali v době, kdy se sonda blížila k jádru. To máte pravdu, ale je potřeba si uvědomit, že vloni byla kometa mnohem dále od Slunce. Momentálně se blížíme k naší životodárné hvězdě, což probouzí aktivitu jádra. Některé údaje z těsných průletů nezískáte. Stejně jako malíř musí čas od času poodstoupit od plátna, aby viděl své dílo v celé kráse, tak i Rosetta může při těchto vzdalovacích výpravách objevit nové informace.

Snímek složený ze 4 fotek kamer NavCam ze vzdálenosti 226,5 km. Fotky mají rozlišení 19,3 m/pixel.
Snímek složený ze 4 fotek kamer NavCam ze vzdálenosti 226,5 km. Fotky mají rozlišení 19,3 m/pixel.
Zdroj: http://www.esa.int/

Vědci budou moci zkombinovat dva druhy naměřených dat. Jeden typ bude pocházet z blízkých průletů ve velké rychlosti, druhý ze vzdálenějších oběžných drah, na kterých se sonda podle zákonů nebeské mechaniky pohybuje pomaleji. Porovnání těchto údajů umožní prozkoumat okolí jádra s nevídanou komplexností.

Věcí, které se dají vyčíst jen z větších dálek je mnoho, ale nejzajímavější je studium vznikající komy – kulového obalu, který vzniká z plynů odpařených z jádra. Čím je kometa blíže ke Slunci, tím více záření dostává a tím více se z jejího povrchu odpařují těkavé látky.

Stejně tak vědci čekají na rodící se ohon, který je pro komety tolik typický. Tyto informace se z bezprostřední blízkosti nafotit nedají a je kvůli nim potřeba prohlédnout si kometu hezky z dálky. Nepůjde ale jen o focení. Rosetta těchto vzdálení od komety využije k měření všech možných palubních přístrojů – více se o nich dočtete například v tomto článku.

Přiblížení komety ke Slunci s sebou přináší i jedno velmi ožehavé téma – probuzení Philae. Vědci stále věří, že bychom se v dalších týdnech, nebo spíše měsících, mohli dočkat jeho probuzení. Tento modul byl konstruován na to, aby přežil v mrazivém prostředí při hibernaci, ve které se nyní nachází. Připomeňme, že Philae se 12. listopadu loňského roku po dosednutí na jádro odrazilo a skončilo ve špatně osvětlené škvíře mezi skalami. Slunce sem svítí jen 90 minut za 12 hodin, což nestačí na dobití palubních baterií. Doba osvitu se sice v dalších měsících nezvýší, ale sluneční svit bude intenzivnější, takže naděje pořád žije.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://lh5.googleusercontent.com/…Fo3ooHSM97j4J2lbnOhgNUdKfdkfUSU=w506-h365
http://www.esa.int/…/14_February_close_flyby_14_15_GMT.jpg
http://www.esa.int/…/Comet_on_16_February_2015_NavCam.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Malky
Malky
10 let před

Mám pocit že v druhém ostavci se vám ztratilo pár slůvek 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Malky

Díky za upozornění. Opraveno. Je divné, že část článku zmizela, ačkoliv vím, že jsem ji tam psal už včera.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.