Americké vozítko Curiosity, které už víc než dva a půl roku zkoumá povrch Marsu se potýká s technickým problémem. Během přesunu odvrtaného materiálu do útrob vozítka na chemickou analýzu totiž došlo ke zkratu. Celý další postup se zastavil a technici momentálně hledají zdroj problému. Zatím se nedá předjímat, jaké dopady bude tato porucha na vozítko mít. Ve hře je několik možností – v nejlepším případě se poškozená část vyřadí z provozu a pojede se dál „přes objížďku“.
Průzkum Marsu udělal v posledních letech velký pokrok dopředu. V začátcích byli lidé rádi, když kolem planety jejich sonda jen prolétla, následovalo usazení na oběžné dráze, měkké přistání, vozítka a tak dále, takže dnes je Mars nejzkoumanější planetou z hlediska počtu robotických průzkumníků (až po Zemi pochopitelně). Plány ale jdou dál, v dalších letech bychom se mohli dočkat tolik očekávaného návratu vzorků z Marsu, nebo dokonce pilotované mise. Jedno je jisté – nároky na kvalitní datové spojení se Zemí porostou. Bude potřeba posílat jak pokyny z řídícího střediska, tak i fotografie a další naměřená data.
GS? Go! LD? LD is go! LDA? Go! Každý, kdo sleduje živé přenosy startů raket Falcon musel tyto průpovídky minimálně jednou slyšet. Před každým startem totiž probíhá hlasování známé jako „Go/No go poll“, kdy se postupně kontroluje připravenost jednotlivých složek nutných pro start. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme kompletní vysvětlení těchto zkratek. Uznávám, že ačkoliv je tento příspěvek řazený do seriálu Pro začátečníky, který má usnadnit chápání kosmoanutiky právě nováčkům, je tohle spíš taková třešnička na dortu pro zaryté fanoušky.
FH odstartuje z CCAFS a po MECO, provede RTLS, nebo přistane na ASDS JRTI. Tedy pokud bude mít dostatečné delta-v – tedy pokud bude mít v nádržích dost LOX a RP-1. Těžko srozumitelné sdělení, že? Kosmonautika má tolik různých zkratek, že se v nich stěží orientuje i člověk, který se v oboru již nějaký čas pochybuje. začátečníci to mají těžké a do tajů zkratek pronikají postupně. I proto vznikl tento článek, který má alespoň trochu pomoci s orientací ve světě kosmoanutických zkratek. Dnes bude řeč hlavně o těch, které nějakým způsobem souvisí s firmou SpaceX.
14. února, na den svatého Valentýna si několik set milionů kilometrů od Země dala evropská sonda Rosetta rande s jádrem komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Prolétla pouhých šest kilometrů od jádra a do dnešního dne jsme se mohli těšit pouze ze snímků kamer NavCam. Ty byly sice působivé, ale všichni čekali na detailní fotky z kamery OSIRIS. U ní platí, že fotky nejprve dostanou k dispozici odborníci, kteří se na projektu podílejí a teprve po určité době, až se fotky důkladně analyzují a prozkoumají, mohou být zveřejněny. Dnes jsem se alespoň v jednom případě dočkali a stojí to za to.
Bylo, nebylo, za dalekým oceánem se před 79 lety narodil chlapec. Mladík, pocházející z mimořádně problematického prostředí se rozhodne, že pro sebe zajistí lepší život, než jaký poznal během svých dětských let. Ke svému štěstí je obdařen pronikavým intelektem a nekonečnou zvídavostí, která se neomezuje pouze na jeden obor. Náš hrdina uteče ze střední školy, aby se mohl dát na vojnu, posléze se stane pilotem. Za celou svou kariéru nalétá zhruba 17 700 hodin na 160 typech letounů. Skáče také padákem a má za sebou 700 seskoků, přičemž 100 jich má experimentální povahu. To ovšem našemu hrdinovi nestačí, jeho apetit po poznání je nekonečný a postupně získává 6 vysokoškolských titulů – z toho část při zaměstnání! A aby se nenudil, zkouší své štěstí v NASA. Po dlouhém čekání se na něj opět usměje štěstěna a přihraje mu do klína 6 letů v raketoplánu. Hrdina vykoná několik zajímavých a komplikovaných výstupů do volného prostoru, při kterých mimo jiné opravuje i Hubbleův teleskop během legendární první servisní mise a podílí se tak na odvrácení obrovského fiaska a také jeho zásluhou se dnes můžeme obdivovat krásným snímkům hlubokého vesmíru. Ani to však našemu hrdinovi nestačí a tak se krom své práce ještě věnuje na částečný úvazek traumatologické chirurgii. Po odchodu z NASA se zabývá designem v různých formách a obhospodařuje svou palmovou plantáž. A také fotografuje, píše básně, zabývá se počítačovými technologiemi, uměním, literární kritikou, potápěním, plachtařením, stranou nezůstávají ani jeho zamilované toulky přírodou. Ale už dost, vždyť přeci takoví lidé jsou jen v pohádkách! Nebo… ne? Tahle story má opravdu skutečný základ. Nebo spíše – tenhle Story…
„Zajímavý způsob jak začít týdenní výcvik… po nedělním příletu do Houstonu mě v pondělí ráno odvezli do blízkého Galvestionu na soukromé promítání filmů Modrá planeta a Hubble 3D v IMAXU. V prázdném kině vedle mě seděli lidé, kteří tyto filmy vytvářeli stejně jako několik dalších legendárních IMAX produktů z a o vesmíru: Toni Myers a James Neilhouse. Stále tomu nemohu uvěřit, ale budu pomáhat natáčet další IMAX film z vesmíru!
„Včera jsem využila nečekaného nedělního volna a vydala jsem se do kina podívat se na Gravitaci. Stálo to za to, a pokud jste to ještě neviděli, myslím, že byste opravdu měli. Na tomto místě však musím podotknout jeden fakt: má znalost kinematografie je zhruba stejná jako má znalost gramatiky sanskrtu. Dovolím si ale říct, že budete dozajista pohlceni estetickou krásou tohoto filmu, jeho fantastickou vizuální stránkou a jeho poutavou hudbou. Děj mě sice nějak nechytl, ale koho to zajímá? Je to výborná výmluva, abychom se vydali na výlet do vesmíru a pozorovali Zemi z perspektivy na oběžné dráze. A také abychom navštívili některé z lidských výtvorů, které ve vesmíru jsou, od Hubbla přes Mezinárodní vesmírnou stanici a Sojuz, které jsou okopírovány do neuvěřitelných detailů, až po přesné označení tlačítek na ovládacích panelech. Běžte do kina, nasaďte si 3D brýle a podívejte se sami. Poté vyjděte ven, pohleďte vzhůru na noční oblohu a pomyslete na to, že všechny tyto věci existují i ve skutečnosti na zemské oběžné dráze. Nechte se touto myšlenkou obklopit… Dobrá a teď k tomu, co opravdu chcete vědět. Ano, modely hardwaru jsou úžasně přesné. Ale co ten děj? Je reálný?
21. února, 25. února a 1. března – to jsou termíny, na které pozemní týmy naplánovaly trojici výstupů do volného prostoru. Američané Barry Wilmore a Terry Virts v minulých dnech už strávili vně stanice více než 13 hodin. Dnes by měli přidat dalších šest a půl. Výstup začal ve 12:52 našeho času tím, že dvojice přepnula své skafandry na vnitřní baterie. Úkolem astronautů je natáhnout více než 120 metrů kabelů a nainstalovat zřízení, které bude v příštích letech komunikovat se soukromými pilotovanými lodě během jejich přibližování ke stanici. V našem článku můžete celý výstup sledovat živě.
Týdenní souhrn nejzajímavějších informací uplynulého týdne, které provázaly dění ve výzkumu vesmíru jsou pro vás opět připraveny v tradičním kosmotýdeníku, který ve svém již sto dvacátém osmém vydání přináší tyto novinky: Podíváme se jednak na Mezinárodní kosmickou stanici, kde probíhal druhý ze tří plánovaných výstupu do volného prostoru. Nahlédneme i do plánů NASA pro velké mise mimo oběžnou dráhu Země a v krátkých zprávách shrneme mnoho dalších drobnějších událostí z uplynulého týdne. S přáním hezké neděle vám přejeme příjemné čtení.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Crew Dragon, Dawn, Discovery program, ISS, Kosmotýdeník, Mars One, NASA, Progress M-26M, SDO, Terry Virts 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
5. března 2015
