Zde, na pevné zemi, se nemusíme o nic starat. Stačí jen otočit kohoutkem a naplnit skleničku, zvednout prkýnko a zmáčknout splachovač, otevřít ledničku a namazat si rohlík, nebo se třeba jen zhluboka nadechnout. Vše se zařídí “samo”. Na oběžné dráze takové štěstí nemáme. Zde je každý výdech začátek koncertu mnoha strojů, každá šupinka kůže znamená potenciální nebezpečí a každé sousto stojí stovky dolarů. Pojďme se společně podívat, jak to tedy všechno funguje.
Dnes v 20:42 by se z Gagarinovy rampy na kosmodromu Bajkonur měl ozvat ohlušující rachot rakety Sojuz-FG. Na její špici se už nyní nachází loď Sojuz TMA-16M. V jejích útrobách budou v anatomicky tvarovaných křeslech sedět Rusové Gennadij Padalka a Michail Kornijenko a nejsledovanější člen posádky Američan Scott Kelly – poslední dva jmenovaní stráví na ISS rok. Podrobnějšímu popisu posádky jsme se věnovali v dřívějším článku. Na start Sojuzu jste se mohli podívat živě v našem dnešním krátkém článku. Nyní jsme do článku doplnili záznam startu.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Gennadij Padalka, ISS, Michail Kornijenko, NASA, Rusko, Scott Kelly, Sojuz 
Lodě Sojuz létají v posledních letech na oběžnou dráhu zhruba čtyřikrát za rok. Někomu by proto už mohlo jejich sledování připadat monotónní. Ale pokud pomineme fakt, že žádný start s lidskou posádkou nemůže být nuda, tak pokud bychom si měli vybrat nějaký opravdu hodně zajímavý start, pak by to byl bezesporu ten, který nás čeká za pár hodin. Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-16M si totiž zaslouží naši pozornost hned z několika důvodů. Největší pozornost samozřejmě poutá dvojice Scott Kelly – Michail Kornijenko, která na stanici nestráví pouhý půlrok, ale rovnou dvojnásobnou dobu. A Gennadij Padalka se zase stane rekordmanem v délce souhrnného pobytu ve stavu beztíže, kde vystřídá svého krajana Sergeje Krikaljova.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Gennadij Padalka, ISS, Michail Kornijenko, NASA, Rusko, Scott Kelly, Sojuz, Sojuz TMA-16M 
Americké vozítko Opportunity to dokázalo! Stroj, který měl původně fungovat pouze tři měsíce už pracuje více než jedenáct let. Díky tomu mohl tento šestikolový stroj ujet rekordní vzdálenost, se kterou se nemůže měřit žádný jiný lidský výtvor. V těchto dnech navíc přišel další jubilejní milník – Opportunity překonala na svém virtuálním odometru hodnotu 42 195 metrů, což je oficiální hranice maratonu. Vozítko se v té době pohybovalo v lokalitě, která dostala pojmenování Marathon Valley. Přejme téhle mimořádné sondě ještě mnoho dalších úspěšných kilometrů.
V rámci nepravidelného seriálu “Cesty za kosmonautikou“ vás seznamujeme se zajímavými destinacemi, které mohou potěšit srdce a oko fanouška kosmonautiky. Dnes ovšem učiníme malou výjimku – na rozdíl od předchozích dílů, které popisovaly místa a výstavy, které jsou vesměs přístupné stále nebo se opakují v periodických intervalech, dnes čtenářům přinášíme minireportáž z události jedinečné a pohříchu raritní. Dnešní díl Cest za kosmonautikou proto nebude ve svém závěru obsahovat žádné informace ohledně vstupného, místa konání ani zajímavostí v okolí. Přesto máme za to, že onu událost nemohl náš portál přejít beze zmínky…
Dnes v 19:36 našeho času by měla z floridského kosmodromu odstartovat raketa Delta IV M+ (4,2). Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývá americká navigační družice pro systém GPS. Jelikož jde o devátého zástupce z řady označované jako 2F, je kompletní název satelitu GPS-2F 9. Raketa Delta by měla dopravit náklad na oběžnou dráhu ve výšce 20 459 kilometrů, která bude skloněná vůči rovníku o 55°. Předpověď počasí je zatím příznivá – meteorologové očekávají na 90% dobré podmínky. V našem dnešním článku jste měli možnost sledovat celý start živě. Nyní jsme přehrávač s živým přenosem nahradili záznamem startu.
Dostat se na oběžnou dráhu není zrovna snadné. K dopravení cenného nákladu do vesmíru, je potřeba vyvinout obrovskou sílu, tím správným směrem. Stovky součástek nesmí zklamat. Dojde k prudkému nárůstu teploty a tlaku. Vyšlehnou spaliny a prudká chemická reakce, pohne mnoha set kilovým kolosem vzhůru. tohle vše má na svědomí raketový motor. Jedna z nejdůležitějších součástí rakety. Za dlouhou dobu, po kterou lidstvo nakukuje nad zemskou atmosféru, jich ovšem vzniklo mnoho. Proto Vám přinášíme dnešní článek, kde jsou ty nejznámější z nich seřazené vedle sebe.
Kolem Marsu momentálně krouží tři robotičtí průzkumníci z USA, jeden z Evropy a jeden z Indie. Právě poslední jmenovaná, sonda Mangalyaan, je mezi ostatními tak trochu Popelkou, protože se do povědomí internetové veřejnosti moc nedostane. Byla by ale škoda tyto fotky opomíjet, proto Vám dnes přinášíme nejnovější várku fotek právě od indické sondy MOM. Indové nezveřejňují pouze samotné fotky – vždy k nim doplní i popisek – my Vám je přeložili do češtiny, takže se jejich krásou může kochat i ten, kdo není v cizích jazycích příliš kovaný.
28. ledna 1986 seděl Story v kanceláři šéfastronauta Johna Younga a spolu s ostatními sledoval na televizní obrazovce přípravy startu mise STS-51-L. Po dvou misích, které absolvoval, se dokázal dobře vžít do pocitů těch, kteří nyní seděli v křeslech orbiteru Challenger a čekali na okamžik, kdy se vydají do nadoblačných výšin. 73 sekund po startu se v houstonské kanceláři rozhostilo ohromené ticho, přerušované pouze nevěřícným šepotem a tichými vzlyky. Story pak jako první vyslovil nahlas to, co ostatní v koutku duše věděli: že sedm kolegů, kamarádů, přátel, už není mezi živými. Po nějaké době se osazenstvo rozešlo, aby každý mohl o samotě strávit tu odpornou realitu, fakt, že program Space Shuttle si právě vyžádal sedm životů a že nic už nebude stejné, jako dříve. Věk nevinnosti raketoplánů právě skončil. Přede všemi nyní stály dlouhé měsíce, možná roky, kdy padne mnoho otázek, které budou bolet a mnoho odpovědí, které padnou drtivou vahou na každého jednotlivce v řadách NASA a kontraktorů. Story navenek držel své emoce na uzdě a teprve až když byl o samotě, začaly po jeho tváři stékat slzy…
„Můj dnešní den začal ranní hodinou tělocviku na přístroji ARED. Zkratka ARED znamená Advanced Resistive Exercise Machine (pokročilý odporový cvičební stroj, pozn. redakce). Na ISS už je několik let a členové posádek dlouhodobých expedic díky němu zaznamenaly obrovský rozdíl v efektivitě rezistentních cvičení majících za úkol zpomalit řídnutí kostí. Astronauti na ISS mají cvičení na AREDu zahrnuto v každodenním harmonogramu a mají také určeno, na které kritické partie se mají v každém cvičení zaměřit.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
28. března 2015
