Messenger oddaluje svůj zánik

Americká sonda Messanger, která ze Země odstartovala 3. srpna roku 2004, v minulém roce oslavila celých deset let ve vesmíru. Jako první stroj v historii se stala umělou družicí nejmenší planety Sluneční soustavy, kolem níž neustále krouží a zblízka ji studuje. Cesta k Merkuru trvala sedm let, byla dlouhá osm miliard kilometrů a Messenger při ní prolétl jednou kolem Země, dvakrát kolem Venuše, třikrát kolem Merkuru a celkem patnáctkrát oběhl Slunce. Na sondu na oběžné dráze Merkuru však působí řada nepříznivých vlivů, jako je gravitační působení blízkého Slunce nebo nepravidelné gravitační pole Merkuru, které narušují její oběžnou dráhu. Robotický průzkumník ji tak musí neustále upravovat a jeho palivová nádrž je dnes již prázdná. Touto dobou už měl být Messenger roztříštěn o povrch planety. Operátoři z NASA však přišli s neotřelým řešením, jak misi prodloužit.

Vesmírné osudy 101. díl – Story Musgrave

Story během tréningu pro STS-80

Jestliže jste v oddílu amerických astronautů už bezmála tři dekády, máte za sebou pět misí a šedesátku na krku, šance, že poletíte ještě jednou, jsou mizivé. Právě v takovéto pozici se ocitnul v polovině devadesátých let Story Musgrave. V oddílu astronautů se to hemžilo mladými, schopnými a ambiciozními profesionály a mnozí měli za to, že Musgrave jen zabírá místo. Přesto byl i na prahu šedesátky Story v naprosto dokonalé fyzické a psychické kondici. Většina lidí zažívá kolem čtyřicátého roku věku stav, kdy se stále ještě zdánlivě nevyčerpatelná energie snoubí s umem a zkušenostmi, nasbíranými za dosavadní kariéru. Story dokázal tento stav protáhnout o dvě desetiletí. Ve skrytu duše doufal, že se bude moci zúčastnit druhé servisní mise k Hubblu, která byla plánována na rok 1997. Jeho jméno se však na rozpisu neobjevilo. Musgrave se snažil všem okolo dokázat, že ještě nepatří na smetiště. Jeho snaha, diplomacie, ale hlavně schopnosti mu nakonec ještě jednou křeslo v kabině raketoplánu zajistily. Tentokrát to ale skutečně měla být labutí píseň…

Astronaut mechanik

úvodní obrázek

„Toto byl jeden z těch týdnů v životě výcviku astronauta, kdy jsem se cítila jako malé dítě na letním táboře. Strávila jsem celé tři dny na letecké základně Ellington Air Filed, kde se nachází flotila cvičných proudových letounů T-38 patřících NASA. Můj výcvik zahrnoval základní dovednosti údržby s úžasnými mechaniky, kteří tyto stroje opravují a starají se o to, aby létání s nimi bylo bezpečné. Byla to skvělá příležitost zopakovat si některé dovednosti a naučit se mnoho nových a užitečných triků.

Život a práce na ISS

úvodní obrázek

„Jak jste si nejspíš všimli, moc jsem toho za uplynulý měsíc nenapsala – mé večery neuvěřitelně rychle ubíhaly. Můj zájem byl rozprostřen mezi neodolatelnou touhu po Cupole, několik projektů přesahujících standardní pracovní dobu a mnoho malých osobních věcí, o které jsem se musela postarat. Během dne nás Mezinárodní vesmírná stanice zaměstnává spoustou vědecké práce, údržbou, domácími pracemi, logistikou a udržováním naší kvalifikace v nouzových procedurách, robotice, ovládání Sojuzu… na co si jen vzpomenete. Když se nad tím pozastavím a uvědomím si rozmanitost věcí, které tady nahoře děláme, je to ohromující.

Březnové novinky ze SpaceX

Firma SpaceX pracuje na mnoha zajímavých projektech a člověk může velmi snadno ztratit přehled o dílčích pokrocích v jednotlivých oblastech. Proto fanoušky této firmy napadlo, že by mohli každý měsíc vydávat shrnutí toho, co SpaceX za poslední měsíc uskutečnila, oznámila, nebo v jaké oblasti pokročila. My jsme pro Vás tento obrázek přeložili do češtiny, takže si jej mohou přečíst i ti, kdo si s angličtinou příliš nerozumí. Dnes na Vás čekají stručné informace o přípravách motoru Raptor, termín startu Falconu s lodí Dragon, nebo další pokroky ve znovupoužitelnosti.

Kosmotýdeník 133. díl (30.3. – 5.4.2015)

Velikonoční svátky jsou v plném proudu a k oslavám se samozřejmě musí přidat i tradiční Kosmotýdeník, který vám každý týden přináší souhrn toho nejzajímavějšího, co přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes se například vypravíme do Číny, kde budeme svědky startu vylepšené rakety CZ-3C a nové generace satelitu navigačního systému Beidou. V dalších zprávách se podíváme třeba do Ruska na start armádních satelitů Gonets, nebo na přípravy na nadcházející zásobovací let k ISS v režii SpaceX. Ale nevynecháme ani návštěvu planety Mars, komety 67P, nebo oblasti kolem planetky Pluto. Přejeme příjemné čtení a samozřejmě veselé Velikonoce.

Poslední mise raket Delta

Pokud se nestane nic mimořádného, uvidíme americké rakety Delta startovat už jen 15x. Z toho dva starty připadají na starou dobrou Deltu II, pět patří naopak nejsilnější verzi Delta IV Heavy a zbývajících osm startů proběhne v podání Delty IV. Pak éra těchto raket skončí a Delty se odeberou na zasloužený odpočinek. Společnost ULA, která je provozuje, totiž zjistila, že se jí více vyplatí vsadit na nový nosič, jehož jméno může vybírat internetová veřejnost. Delty budou létat do roku 2020, ale už dnes víme, o jaké náklady se bude jednat.

Sentinel si odkroutil první rok

3. dubna v roce 2014 bylo na kosmodromu v jihoamerickém Kourou hodně živo. Ve 21:02 světového času odsud odstartovala raketa Sojuz, která vynesla na oběžnou dráhu evropský satelit Sentinel 1A. Bez přehánění tím začala nová éra snímkování zemského povrchu. Dvě a čtvrt tuny těžká družice totiž disponuje radarovou anténou, která umožňuje velmi přesné snímkování za jakéhokoliv počasí bez ohledu na to, zda je den či noc. Od té doby obkroužil satelit naši planetu více než 5300x. Při příležitosti prvních orbitálních narozenin vybrala Evropská kosmická agentura několik fotografií, které skvěle ukazují, jak vysoké rozlišovací schopnosti Sentinel dosahuje.

Česká kosmická kancelář hledá dobrovolníky

Mezi 29. červnem a 3. červencem letošního roku se bude v Praze konat mezinárodní sympozium Humans in Space, které organizují Česká kosmická kancelář a Mezinárodní astronautická akademie. Na konferenci se budou řešit témata spojená s pobytem člověka v kosmu a s tím souvisejícím technickým zázemím. Organizátoři se momentálně obrací na mladé fanoušky kosmonautiky z řad studentů a nabízí jim možnost zúčastnit se celé akce a podílet se na jejím technickém zajištění. Stejný princip se osvědčil už v případě Mezinárodního astronautického kongresu, který proběhl v roce 2010 také pod taktovkou České kosmické kanceláře. Zájemci by měli na starosti především pomoc účastníkům s orientací v místě konání a v harmonogramu sympozia, nebo zodpovídání jednoduchých dotazů. Pro studenty středních a vysokých škol se tak otevírá jedinečná příležitost se zdarma zúčastnit významné mezinárodní akce. Dobrovolníci si ze sympozia kromě zkušeností odnesou i vzpomínky na setkání s vědci, techniky i kosmonauty.

Luca Parmitano se vrací do vesmíru

Luca Parmitano

„Všichni poletí na kosmickou stanici, jeden z nich se projde po Měsíci,“ sliboval při představování nového evropského oddílu kosmonautů ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. S Měsícem se trochu zmýlil, což ale bylo dáno veletočem v americké kosmonautice o rok později. S cestou na kosmickou stanici ale zřejmě ne: všichni členové oddílu ji už mají za sebou, jsou na ISS nebo se na cestu intenzivně připravují. A první z nich se dokonce začal připravovat k druhé návštěvě této základny. Ale hezky popořádku. Jako první ze šestice dostal příležitost ochutnat slasti i strasti stavu beztíže italský kandidát Luca Parmitano: letěl v lodi Sojuz TMA­ 09M od 28. května do 11. listopadu 2013 a byl členem 36./37. základní posádky. „Proslavil“ se především tím, že se mu během druhého výstupu do otevřeného prostoru dostala do přilby skafandru voda – a on se (ne vlastní vinou) málem utopil.