Shijian-21
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.
Náš eshop
Články
Družice ASNARO-2 se má na oběžné dráze připojit k sestavě malých družic, které jsou vybaveny různými senzory pro sledování Země. Hmotnost družice je 570 kilogramů a díky své radarové anténě dokáže snímkovat Zemi bez ohledu na počasí. Její snímkovací rozlišení na povrchu Země je jeden metr a šířka záběru dosahuje deseti kilometrů. Nosná raketa Epsilon si touto misí připíše svůj třetí start, přičemž podle původních plánů měla letět už v listopadu loňského roku, ale na nosiči se objevila elektronická závada. Raketa Epsilon patří mezi malé rakety, na nízkou oběžnou dráhu vynese 1,5 tuny nákladu a pro Japonce je zajímavá především tím, že k jejímu vypuštění je potřeba mnohem méně personálu, než bývá obvyklé.
Příběh první angolské družice AngoSat-1 začíná připomínat nekonečné seriály, ve kterých scénáristé pro udržení sledovanosti neustále vymýšlí dějové zvraty. V Rusku postavená družice se do vesmíru dostala 26. prosince loňského roku a nyní nejeví žádné známky orbitální aktivity. To znamená, že se na geostacionární dráze pozvolna posouvá ze své vyhrazené pozice, než bude možné vykonat další pokusy o její záchranu. Společnost Eněrgija, která družici postavila nyní oznámila, že plánuje pokračovat v činnosti v polovině dubna, kdy se družice posune do komunikační oblasti. 1647 kg těžká družice opustila minulý týden svou pozici a od dosažení oběžné dráhy neprovedla žádnou korekci.
Minulý čtvrtek si raketa Falcon Heavy připsala další významný krok ke svému premiérovému startu. Na floridské rampě 39A firma úspěšně provedla tankování obří rakety a s úspěchem proběhla i předstartovní simulace WDR (Wet dress rehearsal). Tato zkouška se provádí právě proto, aby se vychytaly případné mušky a všechno si sedlo tak, jak má. V tomto směru tedy čtvrteční WDR splnil svůj úkol a v neděli 14. ledna proběhla další zkouška tankování. Dnes tak může SpaceX zkusit pokročit o další stupínek výše. Nejbližší metou je statický zážeh všech 27 motorů Merlin na obou bočních i centrálním stupni. Ani dnes si nenecháme ujít možnost sledovat aktuální dění.
Mise Gemini IV měla znamenat v mnoha ohledech jistý přelom v pilotovaném programu USA. Prvotní plány pro druhý pilotovaný let Gemini nalinkované v dubnu 1963 počítaly s dlouhodobou misí o trvání až 7 dní, čímž by byl překonán dosavadní rekord sovětského Vostoku-5. Pro tak dlouhý let by musela být připravena technika včetně palivových článků, protože baterie by nebyly schopny po tak dlouhou dobu zásobovat loď energií. Proti týdenní misi se však postavil Dr. Charles Berry, šéflékař oddílu astronautů. Podle něj byl skok z pěti hodin u Gemini 3 na 168 hodin u následující mise příliš velký. Berry proto požadoval zkrácení mise na polovinu. Do karet mu hrál i problematický vývoj zmíněných palivových článků, s nimiž měl výrobce, firma General Electric, velké problémy. V srpnu 1964 pak šéf GPO Chuck Mathews skutečně oznámil vedení NASA, že mise druhého pilotovaného letu bude čtyřdenní. Dr. Chuck Berry nebyl spokojen ani s touto délkou letu, nakonec však dal svůj souhlas. I tak měla být tato mise zatím nejdelší v americké historii. Mezitím se však v letovém plánu objevil jeden
Složený snímek vznikl z 365 fotek, které během roku 2017 pořídila evropská sonda Proba 2 (na snímku). Konkrétně se o fotky postaral přístroj SWAP, který pracuje ve vzdálené ultrafialové části spektra, ve které skvěle vynikne horká vířící atmosféra Slunce – koróna. Její teplota dosahuje až milionu stupňů Celsia. Z pohledu známého jedenáctiletého cyklu Slunce v roce 2017 snižovalo svou aktivitu a blížilo se k minimu. Během tohoto období se z povrchu naší hvězdy téměř ztratí aktivní místa (na fotkách vypadají jako jasné body) a naopak koronární díry (tmavší oblasti) jsou větší a výraznější.
Čtyři měsíce – přesně o třetinu roku se v minulých dnech oficiálně posunuly termíny prvních dvou testovacích misí lodi Crew Dragon. Tato informace se objevila v novém harmonogramu přímo od NASA, který byl vydán 11. ledna. Opět se tak dostává do popředí otázka, zda to bude SpaceX, nebo Boeing, kdo jako první doručí astronauty na ISS a odveze odsud americkou vlajku, kterou zde zanechali astronauti z poslední mise raketoplánů a podle dohody ji má zpět přivést posádka první pilotované lodě vypuštěné z území Spojených států. Další otázkou je, ať už závod vyhraje kdokoliv, zda to bude ještě v letošním roce.
16. listopadu minulého roku se podařilo přivést na svět knižní podobu seriálu Vesmírné osudy, který jsme s Lukášem Houškou psali pro tento blog od dubna 2013 do července 2015. V jeho rámci jsme se čtenářům snažili zprostředkovat pohled na životy sedmadvacítky významných osobností historie i současnosti kosmonautiky. Už v průběhu publikace seriálu se ozývaly hlasy volající po knižní podobě. Zprvu jsme se obávali, zda bude nějakým způsobem vůbec možné naši práci do knižní podoby přetavit. Vyzkoušeli jsme cestu skrze crowdfunding, která sice přinesla až překvapující sumu, ovšem na knihu podobného rozsahu to bylo bohužel stále málo. Nakonec jsme díky správným lidem na správném místě na začátku minulého roku dostali nabídku od nakladatelství CPress. Po několikaměsíčním intenzivním úsilí a doplnění dvou nových medailonů oproti webové podobě seriálu, jsme se nakonec 16. listopadu 2017 dočkali: kniha Vesmírné osudy spatřila světlo světa.
Máme za sebou druhý týden roku 2018 a z pohledu kosmonautiky to bylo neuvěřitelně našlápnutých sedm dní plný různých událostí. O mnohých z nich jsme vás již podrobně informovali, na řádcích Kosmotýdeníku se však podíváme na mnoho dalších. Například, co za úkoly má družice Arkyd-6 společnosti Planetary Resources. Podíváme se také na Mars, kde byly před týdnem nalezeny podezřelé kameny a nyní se zdá, že už známe důvody podivných tvarů, které na nich byly detekovány. Čeká nás i výlet do Číny a do Mohavské pouště. Zkrátka vám přeji příjemné čtení a pěknou neděli.
Čína na začátku roku skutečně šlápla na plyn – dnes v 8:10 našeho času vypustila raketu Dlouhý pochod 2D z kosmodromu Ťiou-čchüan třetí družici sestavy označované zkratkou LKW, která má na starost detailní snímkování Země. Šlo přitom již o třetí čínský start letošního roku – po vypuštění dvojice družic a dvou navigačních družic Beidou. V lednu nás navíc možná čekají další dva čínské starty – kolem 19. ledna má startovat Dlouhý pochod 11, který má všechny stupně na tuhé palivo (vynáší dvě družice Jilin pro podrobný dálkový průzkum Země) a na 26. ledna byl přesunut start rakety Dlouhý pochod 2C s další skupinou družic Yaogan-30 pro sběr elektronických signálů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue
Tento týden byl veskrze kosmický. Startovaly Falcony 9, Atlas V, ale hlavně New Glenn! Nový silný nosič od Blue Origin bude hlavním tématem Kosmotýdeníku. Zajímavý
Co nám přinesl uplynulý týden v kosmonautice? To si přečtete v Kosmotýdeníku, který si jako hlavní téma vzal evropskou vizi podrobněji zkoumat hmyz v kosmickém
Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
