Fouká na Plutu vítr? A mnoho dalších otázek …

My dospělí často zapomínáme jaké to bylo, když jsme byli v dětském věku – jak jsme se těšili na Štědrý den, až nám Ježíšek donese dárky. A přitom stačí tak málo – do dětských let nás, fanoušky kosmonautiky vrací v těchto dnech sonda New Horizons. Čekání na nové fotky je totiž s čekáním na dárky plně srovnatelné. Těšíme se na něco, co nás překvapí a my zatím vůbec netušíme, co to bude. V tomto článku Vám naservírujeme nejnovější data, která sonda poslal na zemi a se kterými nás NASA seznámila prostřednictvím včerejší tiskové konference. Čekají nás detaily na Charonu, zkoumání atmosféry Pluta, zmrzlý oxid uhelnatý a podivné nepravidelné útvary.

První krok k těžbě asteroidů

„I cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem“ – výrok přisuzovaný čínskému učenci Konfuciovi se krásně hodí na situaci, ke které došlo včera na ISS. V příštích desetiletích se možná začne rozjíždět největší těžební projekt v historii lidstva – dobývání zdrojů z asteroidů. Ale k tomuto cíli vede mimořádně dlouhá cesta, na kterou se musí technika řádně připravit. Všemu pochopitelně předchází testování těch nejzákladnějších systémů. Ze všeho nejdříve musíme být schopni najít asteroidy vhodné pro těžbu. Z přechodové komory japonského modulu Kibó byl včera vypuštěn cubesat Arkyd 3 Reflight (A3R). Tento satelit má ověřit základní systémy, které mají používat příští dalekohledy od firmy Planetary Resources. Ty už budou samozřejmě větší a jejich úkolem má být zkoumání složení asteroidů a vytipování vhodných kandidátů pro případnou budoucí těžbu.

TOP5: Kosmické stanice

Jestli jsme před prázdninami něčemu nevěřili, tak je to masivní úspěch, který u našich čtenářů sklízí seriál TOP5. Ano, mysleli jsme si, že se Vám bude líbit, ale úspěch dosavadních dvou dílů (Nerealizované supernosiče a Nejúžasnější přistání) nám doslova vyrazil dech. Doufáme, že se Vám bude líbit také díl třetí, ve kterém si posvítíme na orbitální stanice – místa, které nám otevřela cestu k nové rovině kosmonautiky. Na jejich palubě můžeme provádět nejrůznější experimenty a zároveň sbírat zkušenosti s opravdu dlouhodobými pobyty ve stavu beztíže. Kterých pět kosmických stanic ale vystoupá do našeho žebříčku?

Povrch Pluta ve 3D

Snímek Pluta z kamery LORRI pořízený zhruba 90 minut před maximálním přiblížením. Hory jsou zřejmě tvořeny ledem.

Dejte šikovným fanouškům kosmonautiky jednu jedinou fotku a budete se divit, co z ní dokážou vytvořit- právě taková myšlenka napadne asi každého, kdo si prohlédne díla internetového uživatele John Van Vliet (JohnVV). Ten totiž vzal včera zveřejněný snímek Pluta ze vzdálenosti 77 000 kilometrů a natáhl jej do modelovacího programu Blender. Podle jediné fotky zkusil vytvořit topografii terénu a své dílo následně zvěčnil z několika různých pohledů. Je jasné, že jěho simulace nemusí být přesné, ale dnešní článek Vám ukáže, jak šikovní lidé dokáží i z mála udělat hodně.

Fotky Pluta pro Vás, pane Vítku!

Někteří čtenáři možná nerozumí názvu článku, proto rád přidám vysvětlení. Skvělý český popularizátor kosmonautiky a nekonečná studnice znalostí na toto téma, Mgr. Antonín Vítek, CSc. totiž v červenci 2011 při rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil: „“Potřeboval bych se dožít 15. července 2015, kdy sonda New Horizons One proletí ve vzdálenosti 15 tisíc kilometrů od Pluta a pořídí jeho snímky i snímky čtyř jeho měsíců. A taky bych se chtěl dožít pilotovaného letu na některý z asteroidů. Avšak můj největší sen je naprosto nerealizovatelný: Prožít celé to půlstoletí kosmonautiky ještě jednou, ale mít k tomu internet.“

AKTUALIZOVÁNO: V Kourou to opět zaburácí

To je dneska den, že? Kdo čekal, že bude den po průletu New Horizons kolem Pluta klid, ten se mýlil. O půl šesté večer startovala americká raketa Atlas V s navigační družicí systému GPS a nyní stojíme před dalším startem. Pokud všechno půjde podle plánu, dojde k zážehu ve 23:42 našeho času. Startovní okno trvá 37 minut a nejsilnější evropská raketa Ariane 5 má za úkol dopravit na oběžnou dráhu dvě družice – meteorologický satelit MSG-4 a telekomunikační Star One C4. V tomto článku můžete start z evropského kosmodromu v jihoamerickém Kourou sledovat živě.

AKTUALIZOVÁNO: Vypuštění navigační družice GPS

V tom všem spěchu okolo včerejšího průletu sondy New Horizons v blízkosti trpasličí planety Pluto je potřeba nezapomínat na další události. Dnes v 17:38 středoevropského letního času by totiž z floridského kosmodromu měla odstartovat raketa Atlas V. Ta má dopravit na oběžnou dráhu americký navigační satelit pro systém GPS. Celý název družice je GPS 2F-10, což znamená, že jde o desátý exemplář z vývojové řady 2F, u které se počítá ještě se dvěma starty – letos v září a příští rok v lednu. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě – vysílání začne cca. v 17:16 našeho času.

Letní novinky z Marsu v podání Curiosity

Sol 1031 Dva různé typy hornin. NASA/JPL/MSSS

V následujícím článku se ohlédneme za aktuálním děním v kráteru Gale na Marsu, kde operuje marsovská vědecká laboratoř známá jako vozítko Curiosity. Co aktuálně robot zkoumá, jaké obrázky stály za vidění? Aktuálně jsou zde dva úplně odlišné druhy usazených hornin, ale není to tak dlouho, co vozítko potkalo kameny patřící mezi vzácné vyvřeliny a to má zajímavé důsledky na pohled do historie Marsu. Na závěr nebudou chybět snímky Slunce z Marsu a rozhodně stojí za vidění.

UDÁLOST ROKU: Průlet kolem Pluta

Je to tu! Fanoušci kosmonautiky po celém světě se dočkali – právě dnes proletí americká sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Vyvrcholí tak jedinečná mise k tomuto tělesu, které jsme zatím nikdy dříve neměli možnost vidět. Sice se dnes nedočkáme žádných fotek z maximálního přiblížení, ale i tak si nemůžeme nechat tuto mimořádnou událost ujít. Připravili jsme pro Vás tento článek, ve kterém Vás budeme až do jedenácté hodiny v noci pravidelně informovat o tom, co sondě zrovna dělá a jaké přístroje jsou aktivní. Kromě toho máme nachystáno i spoustu zajímavých informací o misi samotné.

Vesmírné osudy 115. díl – Christopher Hadfield

Christopher Hadfileld po návratu z mise STS-100 v roce 2001 doufal, že se do vesmíru ještě podívá, ale jeho šance byly velmi malé. V roce 2003 se ze své mise nevrátil raketoplán Columbia a v jeho útrobách zahynula celá sedmičlenná posádka, ve které bylo i mnoho astronautů, které Chris považoval za přátele. Pro raketoplány to byl poslední nezdar. Když v roce 2005 opět vzlétly, bylo jasné, že je to jen na čas a až dokončí stavbu Mezinárodní kosmické stanice, budou navždy odstaveny. Tím se naprosto promění potřeby NASA pro astronauty. Předně jich bude třeba méně a všichni zbylí budou muset být úzce specializováni. Naděje pro další let visely v nejisté mlze změn a převratů, které v té době prožívala americká kosmonautika.