HEO
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Články
23. června 2017 odstartovala z indického kosmodromu Šríharikota raketa PSLV, která kromě hlavního nákladu, tedy družice Cartosat-2E, vynášela i několik desítek cubesatů. Mezi nimi byli i český a slovenský zástupce – VZLUSAT-1 a SkCube. Oba cubesaty, které naše národy zajímají, vznikly kvůli tomu, aby ukázaly, že čeští a slovenští odborníci jsou schopni vyvinout kosmickou techniku, která je v mnoha ohledech inovativní a posouvá vpřed celý obor. Český cubesat například nese miniaturizovaný rentgenový dalekohled, dále přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře a také testuje nově vyvinutý radiační štít z kompozitního materiálu. Slovenská SkCube zase testovala inovativní mikrosenzor pro určení pozice SLunce, disponuje vlastním operačním systémem, nebo samoopravným komunikačním protokolem.
Na dnešní ranní hodiny je ohlášeno zahájení přepravy evropského servisního modulu pro kosmickou loď NASA Orion, určenou pro misi Exploration Mission-1, na Kennedyho vesmírné středisko. Transportní letoun Antonov An-124 Ruslan společnosti Volga-Dnepr vzlétne z letiště v německých Brémách. Zítra má modul dorazit na Kennedyho vesmírné středisko. Servisní modul má tvar válce o výšce i průměru přibližně čtyři metry. Dohoda o dodání modulu mezi NASA a ESA byla ratifikována v prosinci 2012. V listopadu 2014 ESA vybrala jako hlavního dodavatele pro vývoj a výrobu společnost Airbus Defence and Space. Úkolem servisního modulu při kosmické misi bude kromě pohonu a řízení polohy Orionu i zajištění tepelné regulace modulu pro posádku a jeho zásobování elektřinou, vodou, kyslíkem a dusíkem. Uvnitř modulu se nachází více než 20 000 dílů a komponentů zahrnujících mimo jiné jedenáct kilometrů kabelů a stovky metrů trubek. Po natankování 8,6 tuny paliva přesáhne jeho hmotnost třináct tun. Podívejme se, jak probíhala stavba modulu, kterou rozhodně nelze označit za lehkou, a jaké další kroky jej ještě čekají.
Ruská raketa Sojuz 2-1b odstartovala včera večer z kosmodromu Pleseck a do vesmíru vynesla s pomocí horního stupně Fregat-M družici, která nahradí vysloužilý díl navigační sítě GLONASS. Ke startu došlo ve 23:17 moskevského času, tedy 21:17 SEČ, když začala tři a půl hodiny dlouhá služba nosné rakety vstříc cílové oběžné dráze. Ruský navigační systém obsluhuje síť družic pojmenovaných Uragan, jejichž aktuální verze Uragan-M má ve vesmíru vydržet sedm let. Včera vypuštěný Uragan Uragan-M 757 je 48. družicí z řady Uragan-M a celkově jde o 137. družici systému GLONASS.
Tento týden by se dal nazvat týdnem konců, což v kosmonautice ne vždy musí znamenat něco negativního. Krom dalekohledu Kepler se totiž odmlčela i sonda Dawn, jejíž odchod byl také očekávaný a bylo z ní vymáčknuto, co se dalo. Podíváme se na ní blíže. Dále se v Kosmotýdeníku podíváme na ponoření české podvodní laboratoře Hydronaut, nebo na další čínský start. Těšit se můžete i na další tradiční rubriky. Přeji vám při chvílích s Komotýdeníkem hezkou neděli a dobré čtení.
Pro FullHD rozlišení, které se v posledních letech stalo standardem, používáme výraz „vysoké rozlišení“. Před několika lety se začala prosazovat technologie, které používá ještě vyšší počet obrazových bodů – rozlišení 1920 × 1080 obrazových bodů je v každé ose zdvojnásobeno a výsledkem je tzv. 4K rozlišení s čtyřikrát větším počtem obrazových bodů než v případě FullHD. Pro tento nový formát se poměrně rychle vžilo označení supervysoké rozlišení. Nyní však pomalu začíná nastupovat technologie, která nabízí 4× více pixelů než 4K video (konkrétně 8192 x 4320). Takové záznamy nesou označení 8K a většina lidí si je momentálně nebude mít na čem přehrát. Dnes bychom Vám chtěli ukázat první video v tomto rozlišení, které bylo natočeno ve vesmíru – na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.
Přestože BepiColombo odstartoval teprve před týdnem a do své destinace doputuje až na konci roku 2025, první návrh evropské mise k Merkuru byl předložen už v květnu roku 1993 v rámci programu Horizons 2000. Prvotní odhady však prokázaly, že realizace v rámci kategorie středně velkých misí by byla až příliš nákladná. Mezi tyto středně velké projekty patří například přistávací modulu Hyugens nebo mikrovlnný teleskop Planck. Na navrhovanou misi k Merkuru se však usmálo štěstí. Program Horizons 2000 byl v roce 1994 prodloužen (nyní nesoucí označení Horizons 2000+) a díky tomu měly být vybrány další tzv. „cornerstone“ mise neboli základní kameny výzkumu či vlajkové lodě. Ty jsou definovány jako nejnákladnější projekty světové úrovně s vysokým vědeckým potenciálem, vyžadující ke svému uskutečnění významný pokrok v technologickém vývoji. První misí v kategorii cornerstone byla doposud fungující veleúspěšná sluneční observatoř SOHO. Dále bychom zde mohli zařadit rentgenový teleskop XMM-Newton, infračervený teleskop Herschel nebo kometární průzkumné duo Rosetta-Philae – všechno nesmírně úspěšné a přínosné mise, které nemalou měrou posunuly
Na ISS doručila více než pět tun vody, zásob, náhradních dílů a experimentů, teď se blíží její odlet. Řeč je o japonské zásobovací lodi HTV-7, která by měla od orbitálního komplexu odletět po 41 dnech pobytu 7. listopadu v 17:50 SEČ, přičemž NASA TV bude celou událost vysílat živě. Pozemní týmy oddělí s pomocí staniční robotické paže loď od modulu Harmony a velitel 57. dlouhodobé expedice, Alexander Gerst ve spolupráci se Serenou Auñón-Chancellor pak uvolní sevření a loď bude volná. Na ISS se tak uvolní jeden ze dvou portů pro „západní“ zásobovací lodě, ale dlouho nezůstanou volné. Už 15. listopadu má startovat loď Cygnus na misi CRS NG-10 a 4. prosince by pak k orbitálnímu komplexu měla vyrazit loď Dragon na misi CRS SpX-16.
11. října startovala z Bajkonuru raketa Sojuz-FG s pilotovanou lodí Sojuz MS-10. Ta měla na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit dvoučlennou posádku – v sedačkách leželi Američan Nick Hague a Rus Alexej Ovčinin. Jejich let však skončil jen po několika desítkách sekund anomálií při oddělení postranních urychlovacích bloků a loď musela přejít na záchranný režim. Oba muži zažili při neřízeném balistickém sestupu přetížení 6,7 g, ale přistání v kazašské stepi u města Žezkazgan přežili ve zdraví. Alexej Ovčinin a Nick Hague měli mimo zemský povrch strávit několik měsíců, ale jejich let nakonec trval jen 19 minut a 41 sekund, z čehož většinu času zabrala návratová fáze. Rusové zřídili hned dvě vyšetřovací komise – ta státní včera v 10:00 našeho času spustila tiskovou konferenci, která představila zjištěné výsledky.
Až doposud jsme se u sondy Parker Solar Probe věnovali informacím o oživování a zkouškách palubních systémů, nebo o překonávání rekordů. Ale teď přichází to, proč byla sonda vypuštěna do vesmíru. Včera totiž sonda vstoupila do vědecké fáze. Zahájila totiž první ze 24 plánovaných průletů nejnižším bodem své dráhy. První průlet a tedy i sběr vědeckých dat skončí až 11. listopadu – v tomto období se totiž sonda pohybuje ve vzdálenosti menší než 1/4 astronomické jednotky (cca. 37,33 milionu kilometrů) od středu Slunce. Čtyři vědecké přístroje na palubě jsou aktivní a během celé fáze budou sbírat údaje o okolních podmínkách. Vědci se tak mohou těšit na doposud nevídané blízké pohledy na dynamické prostředí vnější sluneční atmosféry.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.