Start QZS-6
Dnes v 9:30 SEČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima raketa H3 s navigační družicí QZS-6 alias Michibiki-6. Ta nese také aparaturu Kosmických sil USA ke sledování objektů na různých oběžných drahách.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes v 9:30 SEČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima raketa H3 s navigační družicí QZS-6 alias Michibiki-6. Ta nese také aparaturu Kosmických sil USA ke sledování objektů na různých oběžných drahách.
Manažeři vesmírných společností na nedávné konferenci SpaceCom v Orlandu uvedli, že vesmírné společnosti, které se specializují na družicový servis a odstraňování odpadu, znovu pronikají na komerční trhy a snaží se prokázat ekonomickou životaschopnost svých služeb
Během panelového zasedání na konferenci Space Mobility dne 28. ledna zástupci několika společností uvedli, že vidí známky jak obnovených investic do soukromého sektoru, tak potenciálních fúzí a akvizic. Podle zástupců společností se jedná o promyšlenější verzi roku 2020.
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
Společnost Virgin Galactic a Redwire oznámily spolupráci na vývoji suborbitálních schránek určené pro výzkum užitečného zatížení při použití na kosmických letounech třídy Delta.
Španělská společnost Added Value Solutions (AVS) získala kontrakt na počáteční fáze vědecké mise ARRAKIHS, ESA F-Class, neboli rychlé astrofyzické mise Evropské vesmírné agentury.
AstroForge oznámila 29. ledna, že její kosmická loď Mission 2 startující příští měsíc poletí k asteroidu 2022 OB5.
Články
O tom, že Dalekohled Jamese Webba dokončil více než tři měsíce dlouhý pobyt ve vakuové kryokomoře A na Johnsonově středisku v Houstonu, jsme Vás již informovali. NASA se nyní pochlubila dvojicí fotografií, které vznikly po vyjmutí optické sestavy z komory ven. Webbovu teleskopu se tak pomalu chýlí ke konci pobyt v Texasu – příští zastávkou bude Kalifornie, konkrétně Redondo Beach, kde sídlí firma Northrop Grumman Aerospace Systems. Zde bude optická sestava tvořená hlavní kostrou, optickými členy a vědeckými přístroji připojena ke slunečnímu štítu, čímž bude stavba dokončena. O přesunu a všech dalších úkonech Vás budeme pochopitelně i nadále rádi informovat.
Nový ruský kosmodrom Vostočnyj se během svého budování utápěl a stále utápí v řadě problémů od nedostatku financování přes zpožďování naplánovaných termínů výstavby až po rušení nejedné startovací rampy. Ani dnes po uvedení východního kosmodromu do provozu není všem problémům konec a před kosmodromem ještě stojí řada překážek. Před několika dny se odsud navíc uskutečnil start rakety Sojuz 2-1b s horním stupněm Fregat, který bohužel vinou chybného programového vybavení Fregatu skončil nezdarem. Přesto všechno se jedná o zbrusu nový a nejmodernější ruský kosmodrom, který v sobě nese nemalý potenciál. Zapomeňme tedy na chvíli na jeho útrapy a podívejme se na něj tedy z té lepší stránky. V tomto článku se budete moci pokochat nebývale zdařilými fotografiemi kosmodromu zářícího novotou, jeho technického zázemí i raketou Sojuz, která v posledních týdnech procházela přípravami na start. A nejen to! Čeká na Vás také slušná dávka informací a zajímavostí o Vostočném.
Družice SBIRS GEO-4, tedy čtvrtý zástupce sítě geostacionárních družic, které hlídají, zda na světě nedošlo k odpálení nebezpečné rakety, dorazila na Mys Canaveral, kde se začne chystat na lednový start na raketě Atlas V. Svou cenou 1,2 miliardy dolarů se řadí mezi nejdražší (a významem mezi nejdůležitější) družice. O transport se postaral letoun C-5 Galaxy, který 31. října vzlétl z kalifornské základny Moffett Federal Air Field. Družice systému SBIRS v reálném čase monitorují nejen velké mezikontinentální střely, ale od chvíle, kdy je družice aktivována, dokáže detekovat i malé rakety včetně dělostřeleckých operací proti americkým a spojeneckým silám například v Iráku, Sýrii či Afghánistánu, přičemž jednotky mají k těmto údajům okamžitý přístup.
V úterý 28. listopadu se z nového kosmodromu Vostočnyj uskutečnil start rakety Sojuz 2-1b s meteorologickou družicí Meteor M2-1 spolu s dalšími 18 malými družicemi jakožto sekundárním nákladem. Jednalo se teprve o druhý start v historii Vostočného a jeho přímý přenos jsme Vám zprostředkovali v krátkém článku. Několik hodin nato jsme Vás bohužel museli informovat, že tento start nebyl úspěšný a známé okolnosti jsme poskytli v aktuálním zpravodajství. Dnes se na celý problém podíváme trochu blíže. V tomto článku probereme průběh úterního startu rakety Sojuz, zrekapitulujeme reakce a prohlášení relevantních zdrojů ohledně příčiny neúspěchu, a také si poněkud podrobněji popíšeme náklad, který byl během vynášení nenávratně ztracen.
Na jihoamerickém kosmodromu v Kourou, který využívají evropské rakety, v posledních měsících roste nová odpalovací rampa. Z ní by měly startovat nové evropské rakety Ariane 6, přičemž premiérový start je plánován na červenec roku 2020. Do té doby je ale potřeba udělat ještě hodně práce, což je vidět i na videu, které přináší dnešní krátký článek. V záznamu jsou použité i záběry z dronu, takže divák získá pěkný přehled o stavu prací. Z ptačí perspektivy je navíc už dobře vidět základní tvar nové rampy.
Zatímco poslední start Falconu 9 v roce 2014 se odehrál už v září, hned zkraje roku 2015 firma SpaceX nasadila mnohem smělejší tempo a po následujících šest měsíců startovala s průměrnou frekvencí jedné mise za měsíc. A nejen to! Hned s prvním startem v roce 2015 Falcon 9 přistoupil k prvním ostrým pokusům o přistání na autonomní plovoucí plošině ASDS. Zdálo se, že ten rok bude pro fanoušky kosmonautiky plný žní. Ne všechno však šlo tak, jak bylo v plánu, a firma SpaceX zažila i hořké časy způsobené prvním fatálním selháním Falconu 9, při němž byla zničena zásobovací loď Dragon i důležitá součást Mezinárodní vesmírné stanice, která jím byla vynášena. Pojďme si tedy rozebrat nejdůležitější momenty SpaceX v roce 2015 a vše si opět shrnout do přehledných grafů a tabulek.
Společnost Virgin Orbit se před pár dny na Facebooku pochlubila prvním dokončeným exemplářem rakety LauncherOne, byť zatím bez jakéhokoliv nákladu, aerodynamického krytu a stabilizačních křídel. Tento kus navíc již opustil výrobní areál a míří na zkoušky. Nepoletí tedy do vesmíru, ale použije se pro testování tankovacích procesů i pro nácvik sestavování celého nosiče. Zástupci firmy však přiznávají, že do ostrého provozu ještě zbývá dlouhá cesta. Přesto je již z některých náznaků vidět, že se kola dávají pomalu do pohybu.
Když jsme Vám na začátku listopadu přinesli článek o kamerách pro nový americký rover, který v roce 2020 vyrazí k Marsu, slibovali jsme, že se časem na jednotlivé kamery podíváme trochu detailněji. V dnešním článku rozebereme kamery, které nebudou využitelné pro vědecký výzkum, přesto jsou pro celou misi velmi důležité. Řeč bude o kamerách, které mají monitorovat sestup celé sestavy vstříc povrchu Marsu a také kamerám, které využijí plánovači tras. Za pár týdnů bychom na tento článek chtěli navázat dalším dílem, který se má věnovat vědeckým kamerám.
Dnes v 6:41 našeho času odstartovala z kosmodromu Vostočnyj raketa Sojuz 2.1b s hydrometeorologickou družicí Meteor M 2-1. Teprve druhý start z tohoto kosmodromu na Dálném východě probíhal podle plánu, ale jen do závěrečné fáze, kdy se měl horní stupeň Fregat postarat o usazení nákladu na dráze s perigeem ve výšce 789 km a apogeem 829 km vysoko při sklonu vůči rovníku 98,57°. Jenže 2700 kilogramů těžká družice se z oběžné dráhy neozvala a do řídícího střediska nepřicházely telemetrické údaje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
