Epidemie závad motorů družic odkládá start

Americké letectvo momentálně řeší nepříjemnosti se svou družicí určenou ke sledování dráhy nepřátelských raket. Kvůli preventivní opatrnosti se musí odložit start a družice tak v našlapaném harmonogramu nosičů Atlas ztratí hned několik měsíců. Kdyby nebylo problémů dvou jiných družic s palubní tryskou, vydal by se aktuální satelit SBIRS GEO 3 na oběžnou dráhu už minulý týden, tedy 3. října. Americké letectvo k zastavení předstartovních příprav přistoupilo krátce předtím, než se do satelitu vyrobeného společností Lockheed Martin začalo tankovat palivo.

Zkoušky „kombajnu“ na regolit

Pokud jednou budou lidé chtít létat dále do vesmíru a hlavně zde pobývat delší dobu, bude nezbytné, aby se naučili využívat místních zdrojů. Jednak budou méně závislí na zásobování ze Země, ale navíc systém ISRU (jak se využívání místních zdrojů označuje), umožní výrazně rozšířit naše možnosti průzkumu. Ačkoliv se to dnes může zdát předčasné, je potřeba se na tuto dobu připravit. Na Kennedyho středisku se proto v těchto dnech testuje prototyp výrobníku paliva označovaný jako MARCO POLO a spolu s ním se zkouší i robot RASSOR 2.0, který se snaží ověřit, jak účinný by byl tento návrh pojízdného zařízení, které by sbíralo povrchový prach k jeho dalšímu využití.

Schiaparelli se chystá na přistání

Minulý týden se evropský modul EDM nazývaný též Schiaparelli dočkal pokynů, které jasně definují časovou osu jeho aktivity. Pozemní týmy poslaly tyto pokyny na sondu TGO, ke které je sestupový modul připojen a která letí vstříc Marsu. Modul Schiaparelli je pevně spojen s mateřskou sondou již od startu a byl s ní spojen již několik dní předtím. K separaci obou těles dojde 16. října v 16:42 našeho času a zatímco sonda TGO vstoupí na oběžnou dráhu Marsu, modul EDM zamíří do atmosféry planety, na které se pokusí přistát. Cílem je nasbírat zkušenosti, které se budou hodit v roce 2020, až k Marsu poletí druhá část evropsko-ruského programu ExoMars, jejíž součástí už bude šestikolové vozítko.

Pohled do útrob spirální galaxie

Hubbleův teleskop nám opět přichystal krásnou podívanou. Jeden z jeho nejnovějších snímků pochází z relativně malé spirální galaxie, kterou označujeme jako NGC 247. Pokud bychom chtěli tento útvar najít, museli bychom hledat v souhvězdí Velryby, přičemž hledaná galaxie leží 11 milionů světelných let od naší planety, přičemž je součástí skupiny galaxií v Sochaři, což je volně vázané uskupení galaxií, ve kterém se nachází i známější NGC 253. Ale zpátky k aktuálnímu snímku. Vidíme na něm jasné jádro galaxie, které je obklopeno směsicí hvězd, plynů a prachu. Prach vytváří tmavé struktury, které vytváří vůči jasnému pozadí hvězd zajímavé siluety. Naopak plyn zde tvoří jasné lokality označované jako HII oblasti, které jsou hlavně ve vnějších oblastech poměrně roztrhané.

Kosmotýdeník 212 (3.10. – 9.10.)

Poslední týdny jsou plné kosmických událostí a i ten právě uplynulý není výjimkou. My se podíváme jednak na ty, které se nám na portál už nevešly, a jednak si shrneme to, co již zaznělo. V hlavní zprávě se blíže zaměříme na let a náklad rakety Ariane 5, která vynesla dvojici telekomunikačních satelitů a sama ještě testovala svůj poslední stupeň. Podíváme se však také na plány společnosti Boeing a jejich návrh lunární orbitální základny, nebo na vypnutí pozemního testovacího modelu sondy Rosetta. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Opportunity má zajištěné další dva roky

Asi je zbytečné připomínat osud vozítka Opportunity, které v lednu roku 2004 přistálo na povrchu Marsu, aby zde během devadesáti dní provádělo průzkum. Rover funguje dodnes, na Rudé planetě už ujel více, než kolik uběhnou sportovci při maratonu (momentálně 43,44 km) a jeho výdrž můžeme nejlépe ocenit uznalým pokýváním hlavy. Nyní z NASA přišla další potěšující zpráva. Agentuře se podařilo zajistit finance na další dva roky provozu legendárního vozítka. Můžeme se tedy těšit na další úžasné pokračování tohoto (téměř) nekonečného příběhu.

Příběh objevu Philae

5. září vyšla na světlo světa úžasná novina o objevu modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Od jeho nešťastného přistání v listopadu 2014, kdy zůstal zaklíněn někde mezi skalisky, kladli jsme si tuto základní otázku – „Kde se nachází Philae. A najdeme jej vůbec?“ Určité představy o jeho poloze jsme měli. Díky rádiovému signálu mezi ním a Rosettou se podařilo poměrně přesně určit místo na povrchu, ale pouze v rozmezí desítek až stovek metrů. Samotný detailní snímek nebyl tak úplně náhodně pořízený. Jisté náznaky, kde se Philae nachází, byly zveřejněny už dříve, ovšem tito kandidáti, na kterých mohl být modul vyfotografován, museli počkat na definitivní potvrzení až do zmíněného začátku září. Chtělo to trpělivost a trochu toho štěstí. Přitom dřívější data ho vlastně také ukázala. Pojďme se podívat na příběh, který nám vypráví Laurence O’Rourke, který vedl kampaň vedoucí k nalezení Philae.

Matthew udeřil na floridský kosmodrom

Rampa LC-40 na Mysu Canaveral má opravdu smůlu. Před měsícem na ní explodovala raketa Falcon 9 a nyní na ní v plné síle udeřil hurikán Matthew. Zatímco před měsícem šlo v podstatě o lokální událost, která neovlivnila okolí. Aktuálně je situace horší. Matthew dosahuje na pětistupňové škále druhého nejvyššího stupně a po ničivém průchodu přes Karibik dnes vpadl na Floridu. Prvním zasaženým místem byla oblast v okolí města Orlando. Na východním pobřeží Floridského poloostrova přitom leží Kennedyho kosmické středisko i  Cape Canaveral Air Force Station. Opravdu nejde o nic malého. Odborníci hovoří o jedné z nejsilnějších bouří, které zasáhly oblast kosmodromů za celých padesát let jejich existence.

Kosmonautika pomáhá: Automatické zpracování vzorků

Přichází čas pro další díl našeho nepravidelného seriálu o tom, jak se kosmonautika nenápadně promítá do dalších oborů a jak dokáže ovlivňovat život na Zemi. Dnes zaměříme svou pozornost na zmenšenou jednotku pro biologické experimenty Biolab, která byla původně určena pro provoz na Mezinárodní vesmírné stanici, konkrétně v evropském modulu Columbus – na náhledovém snímku vidíme německého astronauta Alexandra Gersta při práci s Biolabem. Dnes ale tento systém pomáhá zlepšovat lékařské diagnózy zde na Zemi, přičemž využívá zautomatizovaných a hlavně levných postupů, které umožňují široké využití této technologie.

Evropské přistání na Marsu se blíží

Plánovaný průběh přistání pouzdra Schiaparelli na Marsu

Hodiny neodbytně odtikávají čas do chvíle, kdy evropské testovací pouzdro EDM vstoupí do atmosféry Marsu a ověří zde technologie nutné pro přistání na této planetě. K tomuto důležitému momentu by mělo dojít 19. října a už nyní Vám mohu slíbit, že se z této události pokusíme udělat psaný online přenos. Ale dnešní článek bude o něčem jiném. Když jsme v neděli navštívili den otevřených dveří Technologického střediska ESA ESTEC v Noordwijku, běžela na jedné z obrazovek smyčka s videm, které popisovalo, jak má vypadat přistávací sekvence EDM. Bylo jen otázkou času, kdy ESA toto video uvolní i na svém YouTube kanálu. Nyní se tak stalo a my Vám tuto animaci rádi zprostředkujeme.