The Exploration Company
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.
Články

Čtenáři Kosmonautixu často žádají další a další seriály, což je formát zavazující autory k pravidelné činnosti. Ale protože hlasu čtenářů nasloucháme, tak dnes jeden nový seriál začínáme. Bude trochu specifický: netušíme, kolik přesně bude mít dílů ani to, co v něm bude. Půjde o volnou reportáž z jedné (právě probíhající) cesty za krásami kosmonautiky. Jde o reportáž z cesty do Spojených států, která nemá prakticky nic vytesané do kamene. Reportáž z cesty, která právě začala a ještě chvíli bude probíhat. Reportáž, jejímž středobodem bude floridský kosmodrom a vše v blízkém (někdy i trochu vzdálenějším) okolí.

I tento týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma zvolil úpravy slavné rampy LC-39A, kterou má v pronájmu SpaceX. V týdnu se začalo pracovat na přístupovém ramenu pro posádku a na nějakou dobu odtud nebudou probíhat žádné starty Falconů 9 a lodí Dragon. V dalších tématech nás čeká další střípek ohledně zajímavého vzorku z Marsu, který možná uchoval zbytky dávného mikrobiálního života. Podíváme se také na testování SuperHeavy B-19 či přípravu startu rakety Vulcan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Konec pilotovaných Dragonů z 39A? Bez nadsázky se dá říct, že to může být konec jedné éry. SpaceX totiž přesouvá všechny své plánované lety lodí Dragon ze známé rampy 39A na Kennedyho kosmickém středisku NASA na rampu SLC-40 na Cape Canaveral. Zatím není jisté, zda je to definitivní konec letů Dragonů ze slavné rampy, anebo jen oprava. V každém případě smutnit nemusíme, rampa 39A se tak připravuje na lety Super Heavy Starship. Během ranních hodin místního času, 4. února SpaceX postavila vedle obslužné věže na

Dvě mise využívající pokročilých družic oznámené 5. února pomohou NASA lépe porozumět Zemi a zlepšit možnosti předvídání environmentálních jevů a omezení následků katastrof. „NASA využívá jedinečnou výhodu kosmického prostoru ke studiu naší domovské planety, aby každý den poskytovala životně důležité údaje orgánům reagujícím na katastrofy a rozhodovacím orgánům ve prospěch všech, a zároveň informovala o budoucím průzkumu naší sluneční soustavy,“ vysvětlila Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí z ústředí NASA ve Washinghtonu a dodala: „Díky pochopení topografie povrchu Země, ekosystémů a atmosféry a zároveň umožnění dlouhodobějších předpovědí počasí nám tyto mise pomohou lépe studovat extrémní prostředí mimo naši domovskou planetu, abychom zajistili bezpečnost astronautů a kosmických lodí při návratu na Měsíc v rámci kampaně Artemis a při cestě na Mars a dále.“

Když družice postupně opustí oběžnou dráhu, nespadnou většinou v jednom kuse na zemský povrch. Během průchodu hustými vrstvami atmosféry totiž z většiny shoří vlivem tření a stlačování atmosféry. Vědecká data o procesu návratu tělesa do atmosféry je urgentně vyžadována, aby bylo možné navrhovat budoucí družice pro rychlé, bezpečné a udržitelné zániky na konci jejich mise, čímž se sníží riziko jak pro povrch Země, tak pro kosmický prostor. Evropská kosmická agentura úspěšně domanévrovala zbývající dvě družice Cluster tak, aby bylo jisté, že že zánik obou bude možné sledovat z letadla při jejich vstupech do atmosféry, ke kterým má dojít 31. srpna a 1. září 2026.

Sonda Juno agentury NASA poskytla údaje, ze kterých vědci vyčetli, že největší planeta Sluneční soustavy je o něco menší a více zploštělá, než se dříve předpokládalo. Na základě analýzy rádiových zákrytových dat ze 13 průletů kolem Jupiteru a po započítání vlivu zonálních větrů určili vědci zapojení do mise Juno, že Jupiter je na rovníku přibližně o 8 kilometrů užší a na pólech asi o 24 kilometrů plošší. Rádiové zákryty se používají k tomu, aby bylo možné „vidět“ skrz hustá a neprůhledná mračna Jupiterovy atmosféry a lépe porozumět jeho vnitřní struktuře. Během těchto experimentů vysílá sonda Juno signály směrem k pozemské síti Deep Space Network. Když signály procházejí nabitými horními vrstvami Jupiterovy atmosféry, tedy ionosférou, plyny je ohýbají a zpomalují. Měřením změn frekvence způsobených tímto ohybem mohou vědci vypočítat teplotu, tlak a hustotu Jupiterovy atmosféry v různých hloubkách.

Kosmická observatoř SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) od agentury NASA obrátila v prosinci 2025 svůj infračervený zrak na mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS, aby svou troškou přispěla k souboru dat od ostatních kosmických sond, které sledovaly teprve třetí objevený objekt svého druhu při jeho průchodu Sluneční soustavou. V nové výzkumné zprávě vědci popsali detekci organických molekul, jako je metanol, kyanid, či metan. Na Zemi jsou organické látky základem biologických procesů, ale mohou vznikat i bez přispění života. O tomto objevu si ale napíšeme někdy později. Dnes se budeme věnovat tomu, že výzkumníci také upozornili na dramatické zjasnění mezihvězdné komety přibližně dva měsíce poté, co toto ledové těleso prošlo nejbližším bodem své dráhy od Slunce. Tento jev se někdy objevuje i u klasických komet a je spojován s uvolňováním vody, oxidu uhličitého a uhelnatého do okolí.

Dnes Vám přinášíme časosběrné video, které zachycuje, jak probíhalo skládání spodní části prvního exempláře rakety Ariane 64. Nejnovější evropská raketa pro přepravu těžkých nákladů, Ariane 6 zatím letěla pětkrát a pokaždé byla využita její varianta Ariane 62 s dvojicí pomocných stupňů na tuhé pohonné látky. Rakety Ariane 6 jsou však navrženy tak, aby bylo možné podle potřeb konkrétní mise (hmotnosti nákladu, či náročnosti cílové oběžné dráhy) vybrat nejvhodnější konfiguraci nosiče. Je totiž navržená tak, aby poskytovala velký výkon a flexibilitu za nižší cenu než její předchůdkyně. Tato raketa poskytuje Evropě větší efektivitu a zajišťuje přístup do kosmického prostoru, což umožňuje realizovat všechny typy misí, od průzkumu přes navigaci, vědu až po komunikaci. Nyní přichází na scénu první exemplář Ariane 64, těžké verze Ariane 6, která je vybavena čtveřicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky.

První snímky z družice Meteosat Third Generation-Sounder 1 byly představeny na Evropské vědecké konferenci v Bruselu a ukázaly, jak tato mise poskytuje data o teplotě a vlhkosti pro přesnější předpovědi počasí nad Evropou a severní Afrikou. Snímky z družice MTG-S1 zachycují celý zemský disk při pohledu z geostacionární dráhy ve výšce zhruba 36 000 kilometrů nad zemským povrchem. Fotky samotné byly pořízeny 15. listopadu 2025 s pomocí palubního infračerveného sondážního přístroje. Níže přiloženém „teplotním“ snímku použil infračervený sondážní přístroj dlouhovlnný infračervený kanál, který měřil teplotu povrchu Země i teplotu v horní části mraků. Tmavě červená barva odpovídá vysokým teplotám, zejména na teplejších površích země, zatímco modrá barva odpovídá nižším teplotám, typicky v horní části mraků. Jak by se dalo očekávat, většina nejteplejších (tmavě červených) oblastí na tomto snímku se nachází na území Afriky a Jižní Ameriky. V horní části středu snímku je jasně vidět tmavě červený obrys pobřeží západní Afriky se Zeleným mysem, který je domovem hlavního města Senegalu, Dakaru. U spodního pravého okraje snímku můžeme vidět západní pobřeží Namibie a Jihoafrické republiky, které mají červenou barvu pozorovatelnou

Inženýři a vědci z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu v lednu 2026 dokončili zkoušky druhé časné verze klíčového prvku chystané mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Pokud jste o této misi ještě neslyšeli, vězte, že se jedná o společný projekt Evropské kosmické agentury ESA a její americké kolegyně NASA. V rámci mise LISA mají být s pomocí laserů detekovány gravitační vlny, chvění pomyslných vláken časoprostoru. Zmíněné testy se týkaly frekvenčního referenčního systému, který dodala společnost BAE Systems. Jeho úkolem bude řídit lasery spojující tři družice mise LISA. Tyto lasery musí být správně vyladěny, aby mohly provádět extrémně přesná měření na biliontinu metru, nebo chcete-li pikometr. Na náhledovém obrázku článku vidíme prototyp laserového optického modulu mise LISA, který ležel na stole po testování v Goddardově kosmickém středisku v květnu 2025. Menší krabička vpravo je laserový elektronický modul. Každá ze tří kosmických sond mise LISA bude vybavena laserovým systémem s frekvenčním referenčním systémem a šesti laserovými hlavami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V

Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden

tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu

Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na

Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma

Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.