Kosmická observatoř SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) od agentury NASA obrátila v prosinci 2025 svůj infračervený zrak na mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS, aby svou troškou přispěla k souboru dat od ostatních kosmických sond, které sledovaly teprve třetí objevený objekt svého druhu při jeho průchodu Sluneční soustavou. V nové výzkumné zprávě vědci popsali detekci organických molekul, jako je metanol, kyanid, či metan. Na Zemi jsou organické látky základem biologických procesů, ale mohou vznikat i bez přispění života. O tomto objevu si ale napíšeme někdy později. Dnes se budeme věnovat tomu, že výzkumníci také upozornili na dramatické zjasnění mezihvězdné komety přibližně dva měsíce poté, co toto ledové těleso prošlo nejbližším bodem své dráhy od Slunce. Tento jev se někdy objevuje i u klasických komet a je spojován s uvolňováním vody, oxidu uhličitého a uhelnatého do okolí.

Když se kometa přibližuje z hlubokého vesmíru ke Slunci, její zmrzlý povrch se ohřívá a sublimuje, což znamená, že její led přechází z pevného skupenství rovnou do plynného a vynechává přitom kapalnou fázi. Tyto plyny mohou unikat do okolního prostoru a vytvářet komu – „atmosféru“ kolem jádra komety. „(Mezihvězdná – pozn. překl.) kometa 3I/ATLAS v prosinci 2025 měla hodně erupcí poté, co prolétla nejblíže ke Slunci, což způsobilo její výrazné zjasnění. Vodní led rychle sublimoval do plynu, který unikal do meziplanetárního prostoru,“ popsal hlavní autor studie, Carey Lisse, z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Laurelu a dodal: „A protože komety jsou objemově tvořeny ze dvou třetin vodním ledem, uvolňovala do svého okolí velké množství nového, na uhlík bohatého materiálu, který byl předtím zachycen v ledu hluboko pod povrchem. Nyní pozorujeme obvyklou škálu materiálů rané Sluneční soustavy, včetně organických molekul, sazí a horninového prachu, které jsou typicky vylučovány kometami.“

Když se kometa na své oběžné dráze dostane nejblíže ke Slunci, zažívá nejvyšší ohřev, ovšem tento časový úsek nemusí být dobou nejvyšší sublimační aktivity jádra. Protože teplo ze Slunce potřebuje čas na proniknutí vnějšími vrstvami komety, může se stát, že led hluboko pod povrchem začne sublimovat až dlouho po největším přiblížení komety ke Slunci. A to zatím vypadá, že se stalo i u komety 3I/ATLAS. Teleskop SPHEREx pozoroval už v srpnu loňského roku komu komety obsahující velké množství oxidu uhličitého, trochu oxidu uhelnatého a nějakou vodu. Ovšem prosincová pozorování ukazují mnohem aktivnější a diverzifikovanější komu, kterou zásobují podpovrchové erupce vodního ledu a dalších ztuhlých látek, organických sloučenin a kamenného materiálu.

„Kometa strávila celou věčnost cestováním mezihvězdným prostorem, byla bombardovaná vysokoenergetickým kosmickým zářením, což jí pravděpodobně vytvořilo krustu,“ vysvětluje Phil Korngut, vědec zaměřený na přístrojové vybavení mise z Caltechu v kalifornské Pasadeně a dodává: „Ale nyní, když měla sluneční energie čas proniknout hluboko do komety, se nedotčený led pod povrchem otepluje a vybuchuje, uvolňujíc směs chemikálií, které nebyly vystaveny vesmírnému prostředí po miliardy let.“

Pozorování teleskopu SPHEREx také naznačují, že je z jádra komety 3I/ATLAS vyvrhován i kamenný materiál. Kometa má pouze malý prachový ohon ve tvaru hrušky, který vzniká, když je prach z aktivní komety odfouknut zpět tlakem slunečního záření. To znamená, že kometa vyvrhuje velká zrna a kousky materiálu o velikosti kuličky (obvykle má materiál podobu prachových zrn jemnějších než lidský vlas), které jsou příliš masivní na to, aby je tlak slunečního záření odfoukl daleko od jádra komety.

Pozorování komety observatoří SPHEREx je vedlejším přínosem polohy vesmírného dalekohledu na jeho téměř polární nízké oběžné dráze kolem Země a jeho perspektivy na celou oblohu. Mise, kterou řídí Jet Propulsion Laboratory NASA v jižní Kalifornii, byla zahájena 11. března 2025 s cílem studovat původ vesmíru a historii galaxií a hledat složky života v naší galaxii. Koncem roku 2025 SPHEREx vytvořil první ze čtyř celooblohových infračervených map vesmíru, které lidstvu pomohou lépe rozumět vesmíru. Tento kosmický teleskop má jedinečnou schopnost vidět oblohu ve 102 barvách, přičemž každá barva představuje vlnovou délku infračerveného záření, která poskytuje jedinečné informace o galaxiích, hvězdách, oblastech vzniku planet a dalších kosmických jevech, včetně různých plynů pozorovaných v komě komety 3I/ATLAS.

„Náš jedinečný kosmický teleskop sbírá bezkonkurenční data napříč vesmírem,“ raduje se Yoonsoo Bach, zástupce vedoucího studie z Korejského institutu astronomie a kosmické vědy a dodává: „V tomto případě nám však naše galaxie jen několik měsíců po startu SPHEREXu přinesla kousek vzdálené hvězdné soustavy a SPHEREx byl připraven ji pozorovat. Věda je někdy taková: Jste ve správný čas na správném místě.“ Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS byla objevena pomocí průzkumného teleskopu ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), který spolufinancuje NASA a nachází se v chilském Rio Hurtado. Nově objevený objekt byl 1. července 2025 nahlášen do Střediska pro planetky. Vědci rychle určili, že tato kometa je mezihvězdná, což prozradila její rychlost a trajektorie. Od té doby ji sledovalo a studovalo hned několik kosmických sond od NASA i ESA. Ty společně pomohly zpřesnit údaje o její dráze napříč Sluneční soustavou a lépe porozumět tomu, z čeho je složena. Tento případ můžeme chápat i jako příklad toho, jak teleskopy NASA pomáhají agentuře v její neustálé misi hledat, sledovat a lépe porozumět kometám a planetkám – včetně blízkozemních objektů –, které putují naší sluneční soustavou.

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spherex.jpg
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/missions/spherex/PIA26720_SPHEREx_3I_4panel_colorized-16-white.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/1b-spherex_slider_image_right.png