Kde je OSIRIS-REx?

Jen před pár dny, 27. června skončila přibližovací fáze japonské sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu, při které jsme se mohli těšit ze stále lepších fotek dosud zblízka neviděného světa. Ale v letošním roce to rozhodně nebyla poslední zkušenost takového druhu. O slovo se totiž začíná hlásit i americká sonda OSIRIS-REx, byť zatím jen nesměle. Její přibližovací fáze oficiálně započne až 17. srpna letošního roku. Aby tato fáze mohla začít, musí sonda upravit svou dráhu tak, aby opravdu mířila k asteroidu Bennu. Právě proto provedla včera korekční zážeh zvaný Deep Space Maneuver 2. Tým specialistů nyní bude vyhodnocovat telemetrická data a sledovat dráhu sondy. Příští týden by mohly být k dispozici výsledky tohoto manévru.

Na Enceladu jsou komplexní organické látky!

Výtrysky nad měsícem Enceladus

Před rokem 2005 jsme toho o Saturnově měsíci Enceladu mnoho nevěděli. V daném roce kolem něj poprvé prolétla sonda Cassini a od té doby se stal vděčným zdrojem překvapení. Jeho tajemství odhalujeme i dnes, ačkoliv sonda Cassini zanikla v atmosféře Saturnu již před rokem, její data však mohou přinášet stále nové objevy. Jedním z nejzajímavějších je detekce komplexních organických molekul, které jsou vyvrhovány z Enceladu. Tento objev posiluje dřívější spekulace o tom, že by podpovrchový oceán na tomto měsíci mohl disponovat podmínkami, které umožňují vznik života.

ŽIVĚ A ČESKY: Použitý Dragon na použitém Falconu

Studenti by si už zítra dopoledne měli užívat první desítky minut letních prázdnin a my jim přinášíme tip, jak největší volno ve školním roce stylově zahájit. Zváni jsou pochopitelně i zájemci dřívějšího data narození, kteří již školou povinní nejsou. Z floridského kosmodromu by měla odstartovat raketa Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon. První stupeň Falconu bude použit podruhé a dost možná se jedná o vůbec poslední start z vývojové verze Block 4. To jsou jen ty nejzákladnější důvody, proč Vám chceme zprostředkovat tento start živě a s českým komentářem.

Webbův teleskop se odkládá o další rok

Sestava OTIS Dalekohledu Jamese Webba

Když se před třemi měsíci objevila zpráva o odkladu startu Teleskopu Jamese Webba z roku 2019 na rok 2020, bylo to velké zklamání mnoha fandů kosmonautiky. NASA krátce poté oznámila, že vytvoří nezávislou komisi, která se pokusí zjistit stav věci a na jejich základě se NASA rozhodne. Mnozí z nás ve skrytu duše doufali, že nezávislá komise přinese dobré zprávy a že odklad nebude tak výrazný. Komise měla na vypracování výsledků 90 dní a nyní přišel čas jejich prezentace. Skutečnost je však bohužel ještě horší, než se myslelo. Se startem špičkového teleskopu se momentálně počítá nejdříve v roce 2021. Zároveň se ukázalo, že projekt překoná cenovou hranici a vyšplhá až k 8,8 miliardám dolarů.

Rakety Proton bojují o přežití

Ještě před několika lety by si nikdo nedokázal představit kosmonautiku bez raket Proton, tažného koně ruské kosmonautiky. Ale situace na trhu s raketovými nosiči se v posledních letech drasticky mění. Nedávná dlouhá pauza způsobená nedostatky ve výrobě tak může předznamenat konec těchto raket. S tím, jak razantně poklesl počet startů raket Proton, zbarvují se finanční ukazatele jeho výrobce stále více do červena. Situace je poměrně vážná, protože Chruničevova konstrukční kancelář přišla v loňském roce o 23 miliard rublů (cca. 8 miliard Kč) a požádala o státní podporu v hodnotě 30 miliard rublů (10,5 miliardy Kč). Před pár dny Dmitrij Rogozin, šéf Roskosmosu, potvrdil probíhající snahu o napravení finanční situace Chruničevovy kanceláře a zároveň oznámil plány na urychlení prací vedoucích k přesunu startovní zátěže z Protonů na rakety z rodiny Angara.

USA zakládají vesmírnou armádu?

Na třetím veřejném zasedání Národní rady pro vesmír, orgánu, jehož znovuobnovení inicioval prezident Donald Trump, právě on inicioval založení takzvaných Space Force, tedy samostatné armády, která bude mít za úkol řídit a hlídat vojenské aktivity ve vesmíru. Co to vlastně znamená? Máme se bát vesmírných bitevníků létajících kolem Mezinárodní vesmírné stanice? A má toto prohlášení zákonnou platnost? Na to i na další záležitosti se podíváme v článku. Mimochodem, dohody o mírovém využití vesmírného prostoru zatím stále platí.

ŽIVĚ A ČESKY: Po několika odkladech je Electron připraven

V noci na sobotu jsme společně ponocovali při čekání na třetí start rakety Electron, který má být první komerční misí tohoto malého nosiče startujícího z Nového Zélandu. Nejprve chladné počasí na místě startu a pak i technická závada na anténě sledovací stanice však způsobily zrušení pokusu o start. V dalších dnech se firma Rocket Lab o start ani nepokoušela – na Novém Zélandu bylo nevhodné počasí. Nyní to však již vypadá dobře – anténa se dočkala opravy, počasí se vylepšilo a tak si opět můžeme nařídit budíky, aby nám tento start neunikl.

Dočká se dvojitý asteroid evropské sondy?

V minulých letech plánovala evropská kosmická agentura, že k duálnímu asteroidu Didymos vypustí svou sondu AIM (Asteroid Impact Mission), aby zkoumala tento zajímavý svět. Sonda AIM měla být součástí americko-evropského projektu AIDA, který obsahoval i druhou sondu. Americká DART měla narazit do menšího ze dvou asteroidů a pokusit se o jeho vychýlení. Sonda AIM i pozemní teleskopy měly sledovat, jaký bude mít kolize vliv na dráhu malého asteroidu. Kromě vědeckého přínosu mise mělo jít o první praktickou zkoušku metody, která by se dala použít v případě odklonu asteroidu z kolizní dráhy se Zemí. V roce 2016 však ESA z finančních důvodů ukončila práce na misi AIM a Američané tak DART rozvíjí sami. Evropa se však myšlenky historicky první výpravy k duálnímu asteroidu nevzdala a její odborníci přišli s konceptem Hera.

Mikrobi, rostliny a oči – běžný den výzkumu na ISS

O tom, že je výzkum na ISS velmi pestrý, se toho napsalo už hodně. Ale stejně jako vždy, je i zde neocenitelný nějaký konkrétní příklad.  NASA je v tomto směru hodně aktivní a na svém webu vydává poměrně pravidelná shrnutí činností, které astronauti na stanici provádí. Kupříkladu v pátek 22. června jsme se dozvěděli, že Serena Auñón-Chancellor uložila do vědeckého mrazáku geneticky upravené mikroorganismy, na kterých se bude zkoumat jejich schopnost konkurovat běžné petrochemické výrobě. Její kolega Richard Arnold se zase třeba věnoval rostlinám pěstovaným v zařízení Plant Habitat-1, kde se studují rozdíly v růstu rostlin ve stavu beztíže oproti růstu na Zemi.

Čeká nás start posledního Falconu 9 Block 4?

Poslední start od SpaceX jsme viděli 4. června, kdy Falcon 9 vynesl telekomunikační družici SES-12. Od té doby byl klid, ale nyní by celý kolotoč startů měl opět nabrat vyšší tempo. Na konci června se dočkáme vypuštění lodi Dragon, která poletí k ISS v rámci mise SpaceX CRS-15 a pak to bude také zajímavé – 19. července by mohl ze stejné rampy odstartovat Falcon s telekomunikační družicí Telstar 19 Vantage a o pouhý den později je plánován start z Kalifornie, který má vynést sedmou várku družic Iridium NEXT. Ve zbytku roku by SpaceX chtěla vypouštět minimálně dvě rakety každý měsíc.