sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.
Články
26. května provedla sonda OSIRIS-REx nízký průlet nad lokalitou Osprey, která se nachází na planetce Bennu. Během tohoto průletu probíhala důkladná měření této oblasti z malé výšky, aby bylo možné ji podrobně zmapovat. Hlavní slovo měla kamera PolyCam, která zvládla vytvořit 347 snímků. Ty se po odeslání na Zemi použily k vytvoření mimořádně podrobné mozaiky, která v originálním rozlišení (20 237 × 12 066 pixelů a 202 MB!) nabízí unikátní detaily – jeden pixel odpovídá pouhým 5 milimetrům!
Máme tady další nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní. V dnešním Kosmotýdeníku se vypravíme opravdu daleko, když společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem nahlédneme nejdál, kam až jsme kdy viděli. Společně s tímto pohledem posuneme vznik galaxií zase o kousek do minulosti. V dalších tématech nás čeká například další součástka nového ruského metanového motoru, anebo ohlédnutí za významnými momenty mise Crew Dragonu při druhé demonstrační misi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Při odlepení od startovní rampy bude nová americká raketa SLS využívat také tah dvojice urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. Kriticky důležité části těchto motorů se již brzy vydají na Kennedyho středisko na Floridě, aby se zde mohly začít připravovat na start mise Artemis I. Jednotlivé segmenty naplněné tuhými pohonnými látkami jsou zatím v Promontory v Utahu, kde má firma Northrop Grumman svůj areál. O přesun každého z celkem deseti segmentů se postarají speciální transportéry, které svůj náklad dopraví k expedičnímu místu, odkud pak segmenty vyrazí po železnici na Floridu. Tato cesta přes půl kontinentu bude dalším významným milníkem na cestě k oficiálnímu zahájení lunárního programu Artemis.
Evropskému projektu Prometheus se na našem webu čas od času věnujeme už skoro dva roky. Není se co divit. Jedná se o předchůdce raketových motorů s mimořádně nízkými náklady, které budou dost flexibilní na to, aby mohly být usazeny do celé letky nových nosičů a vyhovovaly jakékoliv misi a nabízely i možnost budoucí znovupoužitelnosti. Vloni v listopadu proběhla ve španělské Seville konference Space19+, na které ESA získala plné financování, které má zajistit přesun návrhu motoru Prometheus do stavu, kdy bude snáze uchopitelný pro průmyslové firmy.
NASA oznámila, že její astronautka Kate Rubins vyrazí na podzim vstříc ISS v kosmické lodi Sojuz MS-17. Čeká na ni půlroční pobyt na stanici, během kterého bude součástí 63. a 64. dlouhodobé expedice. V Sojuzu zaujme místa vedle ruských kolegů Sergeje Ryžikova a Sergeje Kuď-Sverčkova a jejich společný start je zatím plánován na 14. října letošního roku z kazašského kosmodromu Bajkonur. Kromě stovky nejrůznějších experimentů bude americká astronautka obsluhovat třeba Cold Atom Lab pro studium využití laserem chlazených atomů pro budoucí kvantové senzory, nebo bude provádět kardiovaskulární experimenty navazující na výzkum, který dokončila při své minulé misi.
Vzorky měsíčních hornin, které dopravily mise Apollo a Luna na Zemi, jsou do dnešních dní jedinými vzorky, které lidstvo na zemi dopravilo z velkého tělesa planetárního typu. Získali jsme sice i vzorky z planetky nebo od komety, ale to jsou malá tělesa. Připravované americké vozítko Perseverance (dříve známé jako Mars rover 2020) odebere na cizí planetě první vzorky určené k dopravě na Zemi v rámci budoucí mise. Místo astronautů bude tenhle rover spoléhat na nejkomplexnější, nejschopnější a také nejčistší mechanismus, jaký kdy lidé vypustili do kosmického prostoru. Jde o systém označovaný jako Sample Caching System.
Pamatujete si na video, ve kterém si čtyři evropští astronauti povídají o svých zážitcích z přistávání v ruské kosmické lodi Sojuz? Pokud ano a líbilo se vám, tak pro vás máme dobrou zprávu. Vyrobili jsme titulky pro druhý díl tohoto přátelského povídání. V něm bude Luca Parmitano, jenž se nedávno vrátil z Expedice 60/61 na ISS, vyprávět svým kolegům, jak probíhá pobyt na stanici v devítičlenné posádce. Zpravidla totiž na stanici pobývá pouze šest lidí. Dozvíte se tedy, proč k takovým nestandardním situacím dochází, jak se při nich liší bezpečnostní opatření nebo kde všichni astronauti spí. Udělejte si proto krátkou přestávku a dejte si virtuální pokec s astronauty.
Společnost Arianespace obnovila práce na přípravách startu rakety Vega. Nepůjde o nic malého – Vega se vrací do služby po loňské havárii a pro Českou republiku je start zajímavý významným podílem brněnských specialistů. Přípravy na start musely být na dva měsíce pozastaveny kvůli pandemii COVID-19, ale nyní už se práce zase rozběhly. Mise s kódovým označením VV16 by měla proběhnout v polovině června – aktuálně se počítá s 18. červnem, ale situace se samozřejmě ještě může změnit.
Pokud se nic nepokazí, mohli bychom se ve čtvrtek ve 3:25 dočkat dalšího startu rakety Falcon 9. Půjde o start, který byl odložen vlivem posunů Atlasu V a blížícím se startem Crew Dragonu. Ten je již na oběžné dráze a tak se může SpaceX zaměřit i na další projekty. Nyní má Falcon za úkol vynést sedmou várku šedesáti družic Starlink, které se usadí na oběžné dráze a pomohou vytvořit globální síť umožňující spolehlivý a rychlý přístup k internetu. Na tuto misi vyrazí první stupeň, který má za sebou již čtyři starty. Něco podobného zažíváme teprve podruhé – v prvním případě se sice start podařil, ale přistání už nikoliv. Rádi bychom Vás tedy pozvali k našemu komentovanému přenosu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
