Falcon 9 získal významnou certifikaci

Takto si start Falconu 9 Block 5 představuje Nathaniel Koga.

Americká agentura NASA udělila prostřednictvím svého programu pro správu startů (Launch Services Program) raketě Falcon 9 certifikaci třetí kategorie. Pro SpaceX to znamená, že se nyní může ucházet i o vynesení těch nejdražších a nejkomplexnějších vědeckých misí, které NASA potřebuje dostat do vesmíru. SpaceX již pro americkou kosmickou agenturu vynesla dvě vědecké mise – první byla Jason-3 v lednu 2016, podruhé pak TESS v dubnu letošního roku. V případě Jasonu šlo o certifikaci první kategorie, druhý stupeň získala SpaceX v únoru letošního roku a mohla tak vynášet středně cenné mise jako byl právě TESS. Zisk certifikace třetí kategorie firmě otevírá dveře k těm nejdůležitějším misím, jaké má NASA ve svém portfoliu.

Trojrozměrnou mapu lesů vytvoří GEDI z ISS

Včera jsme se věnovali vědeckému nákladu, který má ještě v průběhu listopadu doručit na Mezinárodní vesmírnou stanici zásobovací loď Cygnus. Dnes se podíváme na jediný vědecký přístroj, který by měla vynést loď Dragon od SpaceX. Její start je momentálně plánován na začátek prosince. Tento přístroj se jmenuje GEDI (Global Ecosystem Dynamics Investigation) a vědci si od něj slibují mnoho pokroků. Poprvé v historii by totiž měl pomoci vytvořit trojrozměrnou mapu lesů ve středním a tropickém klimatickém pásu celého světa. Za tímto účelem je vybaven pokročilým laserovým systémem.

Český vesmírný týden

Napadlo Vás už, že rok 2018 je pro české kosmické aktivity mimořádný? Právě letos totiž nastává hned několik výročí, která jsou navíc pěkně kulatá. Mezi nejvýznamnější milníky patří 40 let od startu (a návratu) prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka, nebo 10 let od vstupu našeho státu do Evropské kosmické agentury. V Praze a v Brně se proto od zítřka do 18. listopadu rozběhne řetěz akcí, které cílí jak na odbornou, tak i laickou veřejnost. Tento program nese název Czech Space Week a jeho úkolem je rozšířit povědomí široké veřejnosti o kosmických aktivitách a ukázat, že kosmonautika je přínosná i pro běžného člověka. V tomto článku najdete výběr některých akcí – jejich kompletní seznam najdete na webu akce.

Vesmírné výzvy – říjen 2018

rijen2018 zdroj:esa.int

Je tu začátek nového měsíce a tak je potřeba si zrekapitulovat měsíc uplynulý. Jako vhodný průvodce se nabízí osvědčený pořad Vesmírné výzvy. Na co se můžete těšit tentokrát? Hlavní událostí je havárie rakety Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-10, dále vypuštění mise BepiColombo a také další dva výsadky na povrch planetky Ryugu v režii sondy Hayabusa 2. Start rakety Falcon 9 s družicí SAOCOM-1A připomene čtvrtá reportáž a nakonec vás čeká na přistání lodi Sojuz MS-08.

Na ISS poletí refabrikátor, cement i prach

Společnost Northrop Gruman připravuje již desátou zásobovací loď Cygnus na misi CRS NG-10. Ta by měla v polovině listopadu vyrazit vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Nepilotovaná loď bude naplněna několika tunami zásob pro posádku a vědeckými experimenty. Ty jako obvykle pokrývají velmi široké spektrum vědeckých oborů. Na své si přijdou jak biologové, tak třeba materiáloví inženýři. Poznatky získané na ISS budou prospěšné nejen pro další výzkum vesmíru, ale mnohé najdou uplatnění i v běžném životě na Zemi. V dnešním článku se na vědecké přístroje na palubě Cygnusu podíváme detailněji.

Nový evropský základ komunikačních družic

Na fotografii vidíte Spacebus Neo – nového zástupce produktové řady firmy Thales Alenia Space, který cílí na sektor telekomunikačních družic. Spacebus Neo vznikl v rámci programu Neosat, který rozběhla Evropská kosmická agentura. První exemplář jeho nového elektrického (iontového) pohonu byl vyfocen ve výrobní hale firmy Thales v britském Belfastu ještě před jeho přesunem do francouzského Cannes, kde proběhne závěrečné sestavení. Tento konkrétní exemplář poletí na družici KONNECT, která patří firmě Eutelsat a jejími úkolem bude pokrýt oblast Evropy a Afriky. Start je momentálně plánován na rok 2021.

Češi otestují pevnost klíčového prvku Ariane 6

Vizualizace startu rakety Ariane 64 (čtyřka značí čtyři urychlovací motory na tuhá paliva).

Nová evropská raketa Ariane 6 by měla na svou premiérovou misi vyrazit v červenci roku 2020, ale předtím musí proběhnout celá řada zkoušek. Ty ověří, že raketa je schopná bezpečného provozu. Pro Českou republiku je mimořádně zajímavé, že jedna ze zkoušek ponese velmi výrazný český rukopis. A navíc půjde o zkoušku opravdu důležitého dílu. Ariane 6 bude startovat buďto s dvojicí, nebo čtveřicí urychlovacích motorů P120C na tuhá paliva. Právě na jejich spodní části bude sedět na startovním stole, takže je jasné, že tento díl musí být odolný a spolehlivý.

Vývoj mise Lucy má zelenou

Vizualizace sondy Lucy

Na začátku loňského roku oznámila NASA výběr dvou misí v programu Discovery. Z pěti finalistů vybrala dvě mimořádně zajímavé mise – sonda Psyche má prozkoumat stejnojmennou planetku, která je tvořena kovovým materiálem a sonda Lucy by měla proletět kolem několika trojánů Jupiteru. Zatímco Psyche jsme se věnovali již v několika článcích, Lucy zůstávala trochu stranou. Svým způsobem je to logické, protože Psyche prodělala hned několik změn – od urychlení startu, přes úpravu solárních panelů až po využití nových technologií. Lucy se ale tolik neměnila a proto se o ní nepsalo. Nyní je však čas přinést potěšující aktualizaci spojenou s tímto projektem.

ŽIVĚ A ČESKY: Mnohokrát odkládaný ICON startuje

Dost možná nejneobvyklejší kosmický nosič současnosti se chystá na svůj další start – raketa Pegasus-XL vypouštěná z podvěsu pod letadlem by měla vynést družici ICON. Ta se usadí na nízké oběžné dráze kolem Země, kde bude studovat interakci mezi kosmickým počasím a počasím, které probíhá v atmosféře. Mise měla startovat už před několika měsíci, ale potýkala se s mnoha odklady. Nyní se zdá, že by již raketa měla být připravena a proto Vás zveme na náš živě a česky komentovaný přenos.

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí korálek na evropskou meteošňůrku

V roce 2006 se na oběžnou dráhu dostal MetOp-A a v roce 2012 jej následoval MetOp-B. Dalších šest let uplynulo a na svůj start se chystá MetOp-C – poslední zástupce současné generace evropských meteorologických družic, které obíhají Zemi po polární dráze. Ta bude moci navázat na měření dříve vypuštěných družic a pokračovat v kontinuálním sledování teploty, vlhkosti, málo zastoupených plynů, ozonu či rychlostí větru nad oceány. Tato data pomohou hlavně zpřesnit numerické modely, tedy základy pro tvorbu předpovědí počasí. Nedávné studie ukazují, že data z družic MetOp-A a MetOp-B snížily chybovost předpovědí počasí na druhý den o 27 %.