Návrat k poslovi bohů – 10. díl / Pohled pod kůži

Mercury Planetary Orbiter

V minulém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů jsme si podrobněji popsali šest z celkových jedenácti vědeckých přístrojů družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Jednalo se o laserový výškoměr BELA, akcelerometr ISA, magnetometr MPO-MAG, radiometr a infračervený spektrometr MERTIS, neutronový a gama spektrometr MGNS a rentgenový spektrometr MIXS. Popsání všech jedenácti experimentů by však bylo na jeden článek až příliš a proto jsme tento pohled pod kůži rozdělili na dva články. Dnes se tedy k vědeckým přístrojům MPO vracíme a rozebereme si zbývající pětici, která se bude věnovat převážně podrobnému studium povrchu planety Merkur.

ŽIVĚ A ČESKY: Obří raketa vynese tajný náklad

Americká raketa Delta IV Heavy se ještě před rokem pyšnila titulem nejsilnější rakety současného světa. Ačkoliv ji z trůnu sesadil Falcon Heavy, stále se jedná o mimořádně působivý stroj. Všechny její zbývající starty proběhnou pod hlavičkou Národního průzkumného úřadu NRO, který provozuje americké tajné družice. Nejinak tomu bude i v případě aktuální mise s kódovým označením NROL-71. Vynášený náklad je samozřejmě tajný, ale podle dostupných neoficiálních náznaků se dá tušit, že jde o zástupce sledovacích družic Key Hole-11, které jsou blízce příbuzné Hubbleovu teleskopu.

ŽIVĚ A ČESKY: Čína míří na odvrácenou stranu Měsíce

Když se podíváme na mapu míst, kde lidé či automaty přistály na Měsíci, zjistíme, že všechny lokality jsou na straně, která je k Zemi neustále přivrácená. Na opačné straně zatím nepřistála žádná sonda. Nejsou v tom žádné záhady či tajemství, pouze technologické překážky. Z odvrácené strany není nikdy vidět Země, takže s takovou sondou by se skrz Měsíc nedalo komunikovat. Čínská sonda Chang’e 4 se však o první přistání na odvrácené straně pokusí – se Zemí bude komunikovat přes retranslační družici, která má výhled jak na Zemi, tak na odvrácenou stranu Měsíce. A co víc, lander by měl na povrch Měsíce vysadit i průzkumné vozítko!

Sentinel-5P mapuje ozon velmi přesně

Evropská družice Sentinel-5P funguje skvěle a může si připsat další úspěch. Její přesná měření atmosférického ozonu se nově začala používat pro denní předpovědi kvality ovzduší. Družice vypuštěná v říjnu roku 2017 je prvním zástupcem evropského programu Sentinel, který je zaměřený čistě na sledování naší atmosféry. Celý program Sentinel pak disponuje různými jinými typy družic, které sledují jiné aspekty naší planety, takže ve výsledku je možné složit velmi podrobný obraz s mnoha detaily. Na palubě Sentinelu 5P najdeme pokročilý multispektrální snímkovací spektrometr Tropomi nizozemské výroby. Jeho úkolem je vyhledávat v různých částech elektromagnetického spektra unikátní stopy nejrůznějších plynů. Díky tomu může zmapovat širší spektrum látek mnohem přesněji a s lepším prostorovým rozlišením než kdy dříve.

Vesmírné výzvy – listopad 2018

listopad2018 zdroj:nasa.gov

Hlavní událostí minulého týdne bylo bezesporu přistání sondy InSight na Marsu. Listopadové Vesmírné výzvy tak nemohou začít ničím jiným, než reportáží o úspěšně zvládnuté nejkritičtější části této mise. A co si pro vás přichystaly dále? Uskutečnil se napjatě očekávaný start rakety Sojuz se zásobovací lodí Progress, který měl vrátit tento legendární nosič opět do hry. Na raketě Antares se vstříc ISS vydala i zásobovací loď Cygnus NG-10. Raketa Sojuz se předvede ještě jednou, ale tentokrát startem z kosmodromu Kourou s meteorologickou družicí MetoOP-C v nákladovém prostoru. Závěr bude patřit startu družice Es’hail-2 na špici rakety Falcon 9.

Konečně šestičlenná posádka ISS

Nehoda nosné rakety Sojuz-FG, ke které došlo 11. října při vynášení pilotované lodě Sojuz MS-10 s sebou přinesla poměrně nepříjemný logistický hlavolam. Jelikož se Sojuz MS-09 musel do konce prosince vrátit, musel do té doby odstartovat Sojuz MS-11, aby nemusela být stanice dočasně opuštěna. Vyšetřování ale probíhalo rychle, chybný senzor byl odhalen a úspěšně proběhlo i několik nepilotovaných startů raket Sojuz. V pondělí 3. prosince se tak mohla do vesmíru vydat loď Sojuz MS-11 s tříčlennou posádkou. Zajímavá byla třeba už jen tím, že šlo o 100. start do vesmíru v letošním roce, což je něco, co jsme nezažili za posledních 28 let! Loď se po šesti hodinách od startu spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí. V dnešním článku si představíme posádku, která na ISS stráví dalšího půl roku.

První stupeň Falconu nezvládl přistát na pevnině

Falcon 9 vyrazil dnes v 19:16 našeho času k obloze a vynášel zásobovací loď Dragon na šestnáctou misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Tento úkol se podařilo bez problémů splnit a Dragon je momentálně bezpečně na oběžné dráze a k Mezinárodní vesmírné stanici by měl dorazit v sobotu 8. prosince dopoledne. Součástí startu mělo být i přistání prvního stupně nosné rakety na vybetonované ploše floridského kosmodromu. Už ze záběrů, které jsme viděli během přímého přenosu bylo jasné, že něco není v pořádku. Sestup byl rozkývanější než obvykle a stupeň také poměrně rychle rotoval. Režie pak přepnula záběr na horní stupeň a komentátor následně potvrdil, že stupeň dosedl do vody.

ŽIVĚ A ČESKY: Dragon opět letí k ISS

Meteorologové slibují 90% pravděpodobnost dobrého počasí, můžeme se tedy těšit na další start Falconu 9. Původně se mělo letět už včera, ale start se musel o 24 hodin odložit kvůli plísni. Ta totiž napadla krmivo pro hlodavce, kteří letí na ISS kvůli výzkumu. Krmivo se tak muselo vyměnit a to si vynutilo odklad. Dnes však již startu nestojí nic v cestě – rádi bychom Vás tedy pozvali k živě a česky komentovanému přenosu ze startu, který by měl být okořeněn pokusem o přistání zbrusu nového prvního stupně na pevnině.

Exos Aerospace: Vesmír je tu pro všechny

Jednou z charakteristik moderní kosmonautiky je narůstající angažovanost soukromého sektoru. Nic podobného tu nikdy předtím nebylo. Kromě velkých soukromých společností jako jsou SpaceX, ArianeGroup, Blue Origin nebo ULA, existuje celá řada menších společností, které taktéž usilují o snížení nákladů na jednotlivé mise a dostupnost služeb, a to jak pro státní, tak soukromý sektor. Právě do takové kategorie můžeme zařadit i poměrně neznámý Exos Aerospace. Společnost vsadila na vývoj opětovně použitelných technologií, a to se jí zatím daří. Pokud jste Exos Aerospace dodnes neznali, tak Vás možná překvapí, co všechno už má společnost za sebou. Pravdou ale také je, že až do letošního léta jí neznal prakticky nikdo z široké veřejnosti, protože 25. srpna došlo k úspěšnému testu suborbitální rakety SAGRE. Pojďme si společnost nejdříve v rychlosti představit.

Vítejte u Bennu

Sonda OSIRIS-REx včera provedla poslední motorický manévr nezbytný ke srovnání rychlosti s planetkou Bennu. Po více než dvouleté cestě vesmírem a dvou miliardách kilometrů se sonda s celým názvem Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security-Regolith Explorer dostala ke svému cíli.  Sonda teď bude téměř rok svými pěti palubními přístroji prozkoumávat povrch Bennu. Z těchto sledování vzejdou nejen vědecké objevy, ale pomohou i s vytipováním vhodné přistávací lokality pro odběr vzorků. Následovat bude samotné několikasekundové přistání a návrat na Zemi je plánován na září roku 2023.