První věda od Bennu – je tam voda? Jak se to vezme!

Americká sonda OSIRIS-REx provedla 4. prosince poslední korekční manévr, kterým srovnala svou rychlost kolem Slunce s planetkou Bennu. Vědcům tak začala několikaměsíční fáze průzkumu tohoto nového světa. Po týdnu u Bennu se členové týmu pochlubili i prvními většími objevy. Titulní stránky zpravodajských webů zaplnily informace o tom, že se sondě podařilo objevit vodu. Jak si ale ukážeme, není to tvrzení úplně přesné. Na každý pád je ale jisté, že se sonda u svého cíle teprve rozehřívá a to hlavní nás od ní teprve čeká.

ŽIVĚ: ELaNa-19: První mise Electronu pro NASA

Americko-novozélandská společnost Rocket Lab sídlící ve Spojených státech se chystá na velmi důležitou misi. Třetí letošní start jejich rakety Electron má totiž váženého zákazníka – agenturu NASA. Vůbec poprvé se při misi Educational Launch of Nanosatellites (ELaNa)-19 dočkají cubesaty od NASA vyhrazeného letu na komerční raketě, nebudou tedy muset sdílet raketu s hlavním nákladem. Devítidenní startovní okno se otevírá právě zítra – 13. prosince a každý den se může startovat mezi pátou a devátou hodinou ráno našeho času. Electron má zatím k dispozici jedinou rampu, takže i tentokrát bude dějištěm poloostrov Māhia na Novém Zélandu.

Voyager 2 je také v mezihvězdném prostoru

Voyager 1

Teprve podruhé v historii došlo k okamžiku, kdy se lidmi vyrobený objekt dostal do prostoru mezi hvězdami. Americká sonda Voyager 2 před nedávnem opustila heliosféru – neviditelnou ochrannou bublinu částic a magnetického pole, kterou vytváří naše Slunce. Odborníci porovnávali data z různých palubních přístrojů a na základě mnoha analýz dospěli k jednoznačnému názoru – 5. listopadu sonda překročila hranici slunečního vlivu . Této hranici se říká heliopauza a našli bychom ji v místech, kde se slabý a horký sluneční vítr setkává s chladným a hustým mezihvězdným materiálem. Dvojče této sondy, Voyager 1, překročilo tuto hranici již v roce 2012, ale Voyager 2 má funkční přístroj, který umožní historicky nevídané měření v této bráně do mezihvězdného prostoru.

ŽIVĚ: Rusové při výstupu zkontrolují díru v Sojuzu

Na konci prázdnin se na ISS odehrála situace, která způsobila značné pozdvižení. Senzory zaznamenaly pomalý, ale neustálý pokles tlaku vnitřní atmosféry. Viník byl brzy nalezen – v orbitálním modulu lodi Sojuz MS-09 se nacházela díra. Ruští kosmonauti otvor utěsnili s pomocí pryskyřice a únik se podařilo zastavit. Rozběhlo se ale vyšetřování, jak a kdy tato díra vznikla a kdo ji vytvořil. Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Sergej Prokopjev dnes v pět hodin odpoledne našeho času opustí ISS a čeká je výstup do volného prostoru. Ten je plánován na tradiční délku šest hodin a svým určením je v celé historii výjimečný – hlavním úkolem bude inspekce Sojuzu MS-09. NASA TV bude výstup vysílat a v našem článku najdete vložený přehrávač.

Svět nad planetou (9. díl)

Alexandr Panajotov Alexandrov

Bulharská lidová republika se v roce 1979 stala jednou z mála zemí, jež se mohly chlubit vlastním kosmonautem. Georgi Ivanov startoval spolu se zkušeným Nikolajem Rukavišnikovem 10. dubna na misi, která měla trvat zhruba týden a na palubě stanice Saljut 6 měly být provedeny experimenty, jež vypracovali bulharští experti. Ovšem porucha motoru Sojuzu ve fázi sbližování se Saljutem znamenala, že Rukavišnikov s Ivanovem museli zamířit domů, aniž by se na palubu stanice podívali. Jejich let nakonec trval jen necelé dva dny a cíle mise zůstaly nenaplněny. V roce 1986 se proto sovětská a bulharská strana dohodly na opakování letu, tentokrát na stanici Mir. Na počátku roku 1987 tak do Hvězdného městečka zamířil bulharský tým se dvěma kandidáty na křeslo v Sojuzu. Prvním byl Alexandr Alexandrov a druhým Krasimir Stojanov. Zatímco pro Stojanova byl výcvik novou zkušeností, pro Alexandrova to byla obnošená vesta. V roce 1979 totiž figuroval coby náhradník Georgiho Ivanova a nyní se vracel na důvěrně známá místa. Kuriózní je fakt, že jeho bratr Plamen Alexandrov se v roce 1986 dostal do úzkého výběru a stal se jedním ze čtveřice kandidátů na druhého bulharského kosmonauta. Pokud by byl býval měl více štěstí, mohla výcvikem ve Hvězdném projít unikátní bratrská dvojice – jev na sovětské a posléze ruské straně nevídaný (až v roce 2018 byl do kosmonautického výcviku vybrán Jevgenij Prokopjev, bratr kosmonauta Sergeje Prokopjeva). Výběr však dopadl jinak a 10. ledna 1987 stáli před branami Hvězdného Alexandr Alexandrov a Krasimir Stojanov…

Orion se vykoupal

V poslední době se toho v kosmonautice děje opravdu hodně a tak některé události zůstaly trochu ve „stínu“ těch ostatních. My se však vždy snažíme ze všech možných zpráv vybírat ty nejzajímavější a nejaktuálnější a k některým méně aktuálním se mnohdy vracíme. Mezi zprávy, které by podle nás neměly určitě zapadnout, patří důležité testování pilotované kosmické lodi Orion na otevřeném oceánu v Mexickém zálivu u pobřeží Galvestonu ve státě Texas, ke kterému došlo mezi prvním a třetím prosincem. Tým specialistů během zkoušek ověřoval narovnávací systém tzv. CMUS (Crew Module Uprighting System).

Z Evropy ke Slunci: Cestování antény

Naši pravidelní čtenáři vědí, že na našem webu začal před několika měsíci vycházet seriálu Evropský vědecký JUICE, který přináší informace o vývoji dílů pro sondu JUICE, která má letět k Jupiteru. Jedná se o překlady anglických originálů, které vychází na webu Evropské kosmické agentury. Nyní nás ESA potěšila tím, že začala zveřejňovat velmi podobně zaměřený seriál – jediným rozdílem je, že se zaměří na chytanou sondu Solar Orbiter. I tyto články bychom Vám chtěli přinášet přeložené do češtiny, protože si s jejich pomocí člověk mnohem lépe představí význam a komplexnost jednotlivých zkoušek.

Prosincová kosmoschůzka 2018

Prosincová kosmoschůzka zdroj: urania.edu.pl

Ačkoliv Kosmoschůzce bývá obvykle vyhrazena poslední středa v měsíci, v prosinci tomu bude jinak. Kosmo Klub z.s. ji kvůli Vánočním svátkům pořádá již !!! 12. prosince !!! a nečekají vás jen dva nebo tři, ale rovnou čtyři příspěvky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část prosincové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část je věnována filmové soutěži s NASA. Dále se představí loď CST-100, dnes označovaná jako Starliner a závěr bude patřit tomu, co nám astronomové nesmějí říci. Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník 325 (3.12. – 9.12.)

Dva starty Falconů 9, jedno unikátní skoro přistání, start čínské lunární mise, obnovení pilotovaných letů k ISS, finální přiblížení k planetce Bennu a mnoho dalšího. Je na čase si utřít pot z čela, nebo oklepat fascinovanou hlavu a konstatovat, že tento týden byl kosmonautický nářez. Nicméně nyní je čas na Kosmotýdeník, tedy souhrn zajímavých událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním článku se tentokrát podíváme na náklad, který dovezl Dragon CRS-16 k ISS. Podrobně prozkoumáme nepovedené přistání Falconu 9, podíváme se na pěkné fotky ze startu čínské lunární mise a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus pro tajnou družici na těžké Deltě

Raketa Delta IV Heavy měla dnes ráno v 5:19 našeho času vystartovat z Vandenbergovy základny v Kalifornii na tajnou misi NROL-71. Start byl ovšem zrušen zhruba dvě a půl hodiny před startem, jelikož kontrola odhalila problémy se záložní komunikační linkou mezi startovní rampou a řídícím střediskem. Firma United Launch Alliance se tedy rozhodla pro opatrný přístup a start přesunula o necelých 24 hodin. Rádi bychom Vás tedy pozvali k našemu přesunutému přímému přenosu. Starty tajných misí jsou často spojené se spekulacemi o určení nákladu, na které se můžeme těšit i nyní.