Tento týden jsme se málem dočkali dalšího zkušebního letu Super Heavy Starship. To sice nevyšlo, ale zase jsme viděli první a hned úspěšný pokus o start prvního orbitálního nosiče od soukromé firmy z Indie. Právě raketě Vikram-1 se bude věnovat hlavní článek Kosmotýdeníku. V dalších tématech se podíváme na zajímavé spojení lunární firmy s novým investorem, návštěvu posádky Artemis II v Evropě, či uklízení rampy 36 na Floridě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Indická soukromá společnost úspěšně vypustila nový nosič

V sobotu se Indie zapsala do dějin kosmonautiky, když dokázala poskytnout podhoubí pro vznik soukromé společnosti, která úspěšně vypustila raketu s nákladem na oběžnou dráhu. Společnost Skyroot Aerospace vypustila v 8:35 SELČ z rampy na kosmodromu Šríharikota svoji první orbitální raketu Vikram 1. Nejen, že šlo o úspěšný start (s drobným zaváháním u posledního stupně), ale šlo také o první pokus o start tohoto nosiče. To stojí za zmínku, protože málokdy dojde k úspěšnému premiérovému letu nového nosiče. Jedná se o menší raketu s nízkou nosností, jejímž cílem je stále rostoucí trh s malými družicemi, pro které je stále omezená kapacita nosičů. SpaceX se navíc chystá ukončit sdílené mise (Transporter a Bandwagoon) a tak je každý malý nosič vítán.

Skyroot Aerospace nejsou úplní nováčci. Společnost byla založena dvěma bývalými inženýry z Indické kosmické agentury ISRO v roce 2018. Indická vláda vznik komerčních aerokosmických firem podporuje a v roce 2020 umožnila těmto subjektům využívat infrastrukturu kosmodromu. Dlouhodobým cílem společnosti je provozovat rodinu raket, která bude levná a spolehlivá. Cílí na segment malých nákladů. Ke snížení nákladů začala společnost využívat uhlíkové kompozity a 3D tištěné komponenty. 18. listopadu 2022 byla vypuštěna jejich první raketa, subvorbitální Vikram-S. Při tomto letu dosáhla raketa výšky 89,5 km a společnost se stala známější. Díky tomuto úspěchu se sešli investoři, kteří pomohli firmě zajistit kapitál k dalšímu vývoji.

Raketa Vikram 1 je čtyřstupňový nosič, jehož první tři stupně jsou motory na tuhé pohonné látky. Čtvrtý stupeň je osazen čtyřmi motory Raman, které spalují hypergolické pohonné látky, mezi kterými je také nesymetrický dimethylhydrazin. Čtvrtý stupeň má za úkol přesné navádění na cílovou oběžnou dráhu a je také osazen RCS tryskami. Raketa má na výšku 24 metrů a průměr prvního stupně 1,7 metru. Plášť rakety využívá uhlíkové kompozity. Nosič je navržen tak, aby byl co nejméně závislý na pozemní infrastruktuře, a budoucnost ukáže, zda díky tomu bude i konkurenceschopný. „Trh s malým náklady je hluboce omezen na straně nabídky“, uvedl spoluzakladatel a generální ředitel Skyroot Pawan Kumar Chandana ve čtvrtek (16. července) v e-mailovém prohlášení. „Přitom poptávka po službách na vynesení malých družic a CubeSatů do kosmického prostoru bude jen dále růst, a v tom spočívá příležitost Skyrootu, dodal.“

Samotný první start Vikram-1 proběhl v sobotu v 08:35 SELČ. Start byl zpožděn o 35 minut kvůli technickému problému zjištěnému v bodě odpočítávání T mínus 5 minut. Raketa po startu úspěšně sledovala svou letovou dráhu, přičemž tři stupně na tuhé pohonné látky fungovaly podle očekávání. Poté byl aktivován poslední stupeň na kapalné pohonné látky, který pracoval přibližně šest minut. Společnost prohlásila, že horní stupeň dosáhl plánované nízké oběžné dráhy Země ve výšce 450 kilometrů 15 minut po startu. Při oddělování třetího a čtvrtého stupně došlo ke kontaktu třetího stupně se čtvrtým, ale na průběh letu to nemělo vliv. Video níže ukazuje tento okamžik.

Skyroot 3rd stage separation almost went like Falcon 1 flight 3 – I think their thrust decay was slower than expected. pic.twitter.com/mqduGxLFHX

— Scott Manley (@DJSnM) July 18, 2026

Tento inaugurační start rakety Vikram-1, kterou společnost nazvala Mission Aagaman (sanskrtsky „přílet“), nesl dva CubeSaty: jeden vyrobený společností Skyroot a druhý dalším indickým startupem Grahaa Space. Raketa také nesla užitečné zatížení od společností Dcubed a Cosmoserve Space a různé další předměty, včetně pohlednic podepsaných lidmi, jako je indický premiér Narendra Modi.

Před samotným startem byli zástupci společnosti opatrně optimističtí „Udělali jsme vše, co bylo možné, abychom Vikram-1 otestovali na zemi. Na 18. července se těšíme, až poprvé uvidíme, jak si Vikram-1 povede v reálném letovém prostředí,“ uvedl v předstartovním prohlášení Pawan Kumar Chandana, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Skyroot. „Toto je náš první zkušební let a získáme z něj cenná data.“

Současný nosič dokáže na nízkou oběžnou dráhu vynést až 350 kilogramů nákladu. Společnost plánuje, že vylepšená verze Vikram-1U bude mít zvýšenou kapacitu na 550 kilogramů. V současnosti společnost zahájila testovací lety a ještě letos by ráda provedla další dva zkušební starty. Pokud se nosič osvědčí, nabídne jeho služby komerčnímu trhu. Ve výhledu je také vývoj většího nosiče Vikram-2 (595 kg na LEO) a Vikram 3 (815 kg na LEO).

Kosmický přehled týdne:

Společnost Voyager Technologies se sídlem v Pittsburghu dokončila akvizici společnosti Astrobotic Technology a přejmenovala své podnikání na Voyager Lunar Systems. Proces přichází krátce poté, co Astrobotics získala další dvě zakázky v rámci programu Lunar Base. „Pittsburgh bude součástí budování měsíční základny na Měsíci“, řekl John Thornton, výkonný viceprezident pro lunární systémy. „Tato společnost (Astrobotics) nadále roste a víme, že se podílí na expanzi na jižním pólu Měsíce, takže si myslím, že čím více můžeme podpořit místní společnost, která nejen přitáhne pozornost na národní a celosvětové úrovni do Pittsburghu, tím lépe jsme na tom všichni.“ řekl starosta Pittsburghu Corey O’Connor. S prodejem přichází také velká investice: dva samostatné kontrakty NASA v hodnotě téměř 300 milionů dolarů na stavbu a vypuštění lunárních landerů.

Čtyři astronauti mise Artemis II navštívili 13. července ESTEC, technologické centrum ESA v Nizozemsku. Měli jej jako první zastávku v sérii poletových návštěv evropských týmů, které jim umožnily uskutečnění pilotované mise kolem Měsíce ve 21 století. Součástí dne byla i návštěva řídicí místnosti mise Eagle, kde inženýři ESA a Airbusu nepřetržitě monitorovali Evropský servisní modul po celou dobu letu mise Artemis II. Tam se astronauti setkali s některými specialisty ESA, kteří jejich let ze Země podporovali. „Vstoupit do této místnosti a vidět ji plnou inženýrů, kteří během naší mise skutečně seděli u konzolí a monitorovali vše, co se dělo, bylo úžasné,“ řekla později během návštěvy Christina Koch. „Mohla bych tu zůstat celý den.“ Astronauti a inženýři se podělili o své pohledy na klíčové momenty mise – inženýři sledovali události z ESTECu, astronauti je zažili na vlastní kůži během cesty. Diskutovali třeba o translunárním manévru, který provedl hlavní motor evropského servisního modulu přibližně 25 hodin po startu a který byl tak přesný, že již nebyly nutné další dva plánované manévry pro korekci trajektorie. Během návštěvy předal manažer programu NASA Orion Howard Hu ESA cenu programu, která oceňuje důležitý přínos Evropy k projektu Artemis II. Několik členů týmu Evropského servisního modulu také obdrželo certifikáty a nášivku Artemis II, která byla během mise na palubě Orionu, jako uznání za jejich přínos a obětavost.

Přehled z Kosmonautixu:

Pro kompletní přehled kosmonautických událostí týdne, si připomeňme ještě články, které v tomto období vyšly na tomto webu. Do startu teleskopu Nancy Grace Roman zbývají už méně než dva měsíce, a proto inženýři na Kennedyho středisku na Floridě připravují observatoř na cestu do kosmického prostoru. Mise Dragonfly zase podstupuje výrobu a tvar tohoto vrtulníku pro lety v atmosféře měsíce Titan, je stále konkrétnější. Na další dlouhodobou misi vyrazil další pilotovaný Sojuz. Posádka byla složena ze dvou Rusů a jednoho Američana. Další měsíc přinesl další pravidelnou rekapitulaci závodu mezi Čínou a Američany o návrat na Měsíc. Francouzská společnost MaiaSpace, která je součástí skupiny ArianeGroup, zvažuje výrazné zvýšení výkonu své připravované rakety Maia. Týden přinesl nadějnou zprávu, když FAA dokončila vyšetřování anomálií při dvanáctému letu Starship. Nizozemsko oficiálně schválilo mandát své nově přejmenované kosmické agentury a poprvé do jejího řídicího výboru zařadilo také ministerstvo obrany. Ještě než NASA pošle svou sondu DAVINCI na sestup hustou atmosférou Venuše, potřebují vědci potvrdit, že její kamery a přístroje zvládnou svou práci. Živě a česky jsme sledovali pokus o start třináctého integrovaného letu Super Heavy Starship, který tentokrát došel do času T0, ale ke startu nedošlo. Důvody neúspěšného pokusu o start jsme pak rozebrali v samostatném článku. Letní seriál TOP5 se tentokrát zaměřil na pět nejdražších kosmických projektů Spojených států. Jak se v průběhu času formují a rostou černé díry v centrech galaxií? Odpověď by mohl najít připravovaný teleskop Nancy Grace Roman od NASA. Na závěr týdne jsme pro vás připravili další díl seriálu Kosmické Brno.

Video týdne:

David Limp, CEO společnosti Blue Origin ukázal časosběrné video, které ukazuje manipulaci se startovním stolem pro raketu New Glenn. Tato 900 tun těžká ocelová struktura byla shozena do příkopu pro odvod spalin rampy 36 po explozi nosiče. Nyní zamíří integračního zařízení, kde prodělá kontroly, opravy a také vylepšení. Například vodní systém rampy bude nyní ústit do startovního stolu, aby zaléval vodou prostor přímo pod motory.

Launch table is out. The two-million-pound launch table is heading to the Integration Facility for inspection and adjustments to support our future ConOps. Once reinstalled at the pad, it’ll be outfitted with the first stage aft umbilicals and tied into the water system, which… pic.twitter.com/Qk9bO7yKyc

— Dave Limp (@davill) July 18, 2026

Obrázek týdne:

Snímky jsou to dva a ten první vám možná na první pohled nepřijde nijak zajímavý. Jedná se o však o stopu spalin, kterou za sebou zanechala raketa Sojuz, která vynášela pilotovanou loď Sojuz MS-29 s novými třemi členy trvalé posádky na ISS. Snímek byl vyfocen z paluby Mezinárodní kosmické stanice, která v době startu nad Bajkonurem přelétala. Druhá fotka je selfie pěti členů posádky stanice namačkaných v modulu Cupola, kterak se snaží právě tento okamžik zvěčnit.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.space.com/
https://en.wikipedia.org/
https://www.cbsnews.com/

Zdroje obrázků: https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2026/07/European_Service_Module_team_meets_Artemis_II_crew
https://pbs.twimg.com/media/HNfzlJCXEAA_cwc?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/HNfftVkbgAAZsdM?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HNM_ub_WsAAQBA1?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HNNAEcYXAAANMek?format=jpg&name=4096×4096