Uběhlo dalších 108 oběhů Mezinárodní vesmírné stanice kolem Země a proto jsme tu s dalším pokračováním našeho seriálu o dění na ISS. Jak víte, svými fotografiemi a komentáři k nim nás provází francouzský astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet. Společně s dalšími šesti kolegy již očekává další návštěvu, která by měla odstartovat v neděli v lodi Crew Dragon. My se ale ještě vrátíme zpět a pohlédneme na Zemi, kdy 19. září Thomas namířil objektiv o ohnisku 58 mm směrem k poušti Sahara, aby zachytil nevšední obrázek, který by mohl být ozdobou nejednoho domova tady na Zemi. Někdy se až nechce věřit, že jde o snímky naší Země. Podívejte se sami uvnitř článku na detail této oblasti i na to, co zažívají kosmonauti při svém každodenním programu na stanici.
Přestože Frank Herbert napsal Dunu předtím, než jsme mohli Saharu pozorovat takto z vesmíru, myslí si Thomas, že nějak takto si musel představovat jeho Arrakis, fiktivní třetí planetu u hvězdy Canopus. Zdroj: flickr.comDetail dunového pole na Sahaře. Zdroj: flickr.comDetail dun na Sahaře, zde objektivem s ohniskem 1150 mm. Zdroj: flickr.comThomas říká, že i když není fanoušek sci-fi, i on už četl některé známé knihy. Mezi klasické příklady patří Duna, kterou četl jako dospívající a rozhodl se ji vzít s sebou do vesmíru. V tomto románu najdete mnoho příkladů, které připomínají cestu na ISS. Například voda se recykluje donekonečna a v obou případech jde o vzácný a drahocenný zdroj. Také fungování jejich skafandrů až překvapivě připomíná fungování těch skutečných na stanici. Thomas říká: „Při pohledu odsud mi duny, kterými je Země posetá, nevyhnutelně připomínají stejnojmennou planetu, kterou si představoval Frank Herbert. Lze si dobře představit, jak to vypadá na Sahaře a v jejích neustále měnících se vlnách oranžového písku. Zdroj: flickr.comThomas vás nemůže ochudit ani o nejvyšší dunu v Evropě. Jak by ne, když se nachází ve Francii. Dámy a pánové – Dune du Pilat. Zdroj: flickr.comNa snímku je nejužší místo severní části Krymského poloostrova, kde přechází v pevninskou část Ukrajiny. Nachází se zde národní park Azovo-Syvaskij, typický střídáním stepi, slaných jezer a močálů. Typické zimoviště mnoha ptáků. Thomas tomu říká „klasická vesmírná fotografie“, kde se střídají barvy a tvary a vše odlehčují obláčky. Zdroj: flickr.comKilimandžáro chybělo Thomasovi jako poslední do sbírky nejvyšších vrcholů světadílů. Ačkoli se nachází poblíž rovníku v Africe, jeho vrchol, sahající více než 5000 metrů nad hladinu moře, je celoročně pokrytý ledem. Alespoň to tak působí na některých fotografiích z cest po Africe. Thomas nám jej odhalil jako vrchol se sopečným kráterem, sněhem a ledem jen na okrajích vrcholové kaldery nazývané Kibo. Nejvyšší vrchol Uhuru (5895 m) je součástí spodního zasněženého hřebene. Zdroj: flickr.comModrá planeta: Egypt, Rudé moře. Už nezbývá Thomasovi mnoho dní pobytu na stanici, a tak si užívá každé chvilky, kdy se může dívat na tuto naši nádhernou modrou planetu a snaží se ten pohled v malých dávkách vtisknout do sítnice každý den, aby jej nezapomněl. Zdroj: flickr.comNoční snímek okolí průlivu La Manche. I Thomas si všiml, že dálnice v Belgii jsou osvětlené a že mají oranžovější odstín, než okolní státy. Nutno říct, že oranžová složka by měla v nočním osvětlení převažovat, takže v tom smyslu je osvětlení v Belgii pokročilé, ale v množství vysvícené energie jsou bezpochyby na konci žebříčku. V Evropě patří mezi země s největším světelným smogem. Blíže k nám je na snímku Nizozemí, vpravo za kanálem je Londýn v Anglii a vzadu je Francie. Zdroj: flickr.comKombinace nasvíceného solárního panelu nákladní lodi Cygnus (slunečním světlem odraženým od Měsíce) v kombinaci se světly dole v Belgii a Anglii. Zdroj: flickr.comNeotřelý snímek města v noci zčásti zakrytého oblaky zachytil Thomas již 7. července 2021. Neuvádí, o které město se jedná. Čtenář Radim uvádí správně, že jde o Hongkong. Sever je na fotografii přibližně vlevo. Zdroj: flickr.comNoční Kuvajt, přesněji jeho hlavní město Kuwait City. V pravé dolní části je dobře patrná obří dálniční křižovatka poblíž letiště. Zdroj: flickr.comPodivuhodná architektura Katarského Dauhá je dobře patrná i z vesmíru. Zdroj: flickr.comDetailní pohled na panel fotovoltaických článků nákladní lodi Cygnus. Zdroj: flickr.comZajímavý detailní pohled na střed mechanismu rozevírání fotovoltaických panelů lodi Cygnus. Zdroj: flickr.comTechno Box, neboli TetrISS. Název nemá nic společného ani s hudebním žánrem, ani s populární počítačovou hrou. Jde o unikátní experiment umožňující prostorovou vizualizaci chování zvukových vln (zde míněno jako 3D vizualizace Chladniho obrazců). Zdroj: flickr.comTechno Box TetrISS. Techno zde znamená technologie, nikoli název hudebního žánru, ale skříňka studuje chování zvukových vln. Na boku je seznam jmen, který Thomas nekomentuje, ale zřejmě jde o lidi zapojené v projektu. Zdroj: flickr.comThomas na snímku obsluhuje experiment zkoumající chování kapalin. Původně byl dopraven už v roce 2008, ale později byl upraven při návštěvě Alexandra Gersta (německého astronauta). Nyní se v něm zkoumá chování pěny, která tak rychle nepraská, protože zde není tak silná gravitace. Zdroj: flickr.comNa snímku je experiment zabývající se atrofií (odumíráním) svalových buněk. Naše svaly ve vesmíru rychle slábnou. Probíhající procesy jsou podobné jako u mnoha svalových onemocnění na Zemi. Ve vesmíru je proces úbytku svalů poměrně rychlý, ale na druhé straně máme to štěstí, že se po návratu na Zemi velmi rychle zotavíme. Proto jsou naše svaly velmi zajímavé pro výzkumníky, kteří chtějí těmto jevům porozumět a pomoci tak pacientům. V tomto případě se experiment zaměřuje na svalové buňky, konkrétně na inhibitor atrofie zvaný C14Cblin a také na Celastrol, chemickou sloučeninu, která by mohla pomoci svalům znovu narůst. Zdroj: flickr.comJaponský astronaut Akihiko Hošide pracuje na experimentu s atrofií svalů. Zdroj: flickr.comUplynulo šest měsíců od startu mise Crew-2 (23. dubna 2021), a tak se chýlí mise čtveřice astronautů včetně Thomase Pesqueta k závěru. Na snímku jsou jeho kolegové (Shane Kimbrough, nad ním Aki Hošide a nahoře Megan McArthur-ová). Thomas trefně poznamenává, že zanedlouho si k pořízení takové fotografie budou muset vzít štafle. Zdroj: flickr.com
Přidáváme anketu, ve které můžete vybrat nejoblíbenější, nebo pro vás nejhezčí snímek. Děkujeme.
Omlouvám se za chybu v úvodu. Původní číslo směřovalo spíš k počtu oběhů za 168 dní, takže změněno na číslo odpovídající jednou týdnu 🙂 Počítal jsem omylem 168 hodin jako 168 dní..
Radim
5 let před
Nepojmenované město z 7. července 2021 2021:07:07 14:36:49 UTC je Hong Kong…
Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.
Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.
Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.
Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.
Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.
Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.
Dnes nebude hlasování ?
Dobrý den.
Anketa bude ještě dnes. Hned to bude. Šotek Einstein opět zapracoval 🙂
Omlouvám se za chybu v úvodu. Původní číslo směřovalo spíš k počtu oběhů za 168 dní, takže změněno na číslo odpovídající jednou týdnu 🙂 Počítal jsem omylem 168 hodin jako 168 dní..
Nepojmenované město z 7. července 2021 2021:07:07 14:36:49 UTC je Hong Kong…
R.
Díky. Je to tak, je to Hongkong. Dopíšu to tam. Sever je na fotografii zhruba vlevo. Tak to bych tak snadno nepoznal.