sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

OroraTech

Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.

Americká administrativa

Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.

Články

Experiment PRIME-1 na misi IM-2 fungoval

Americké experimentální zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment 1) bylo navrženo, aby demonstrovalo technologie, které mají vědcům pomoci lépe porozumět lunárnímu prostředí ještě předtím, než se k Měsíci vydají pilotované mise z programu Artemis. Po krátkodobé službě na povrchu Měsíce mohl tým díky chování PRIME-1 oslavovat. „Mise PRIME-1 potvrdila, že náš hardware pracoval i v těch nejdrsnějších podmínkách, ve kterých jsme jej kdy testovali,“ říká Janine Captain, hlavní spoluřešitelka a výzkumná chemička na Kennedyho středisku na Floridě a dodala: „I když se to nepodařilo přesně podle plánu, jde o obrovský skok vpřed v přípravě poslání astronautů zpět na Měsíc, aby tam budovali udržitelnou budoucnost.“

Příprava iontových motorů sondy Psyche. Foto: NASA/JPL-Caltech

Inženýři řeší problém s pohonem sondy Psyche

Inženýři z mise Psyche se snaží zjistit, co způsobilo nedávný pokles tlaku v okruhu přívodu pracovní látky do pohonného systému. Sonda Psyche spoléhá na iontový pohon, který na čtyřech iontových motorech využívá elektrickou energii ke generování tahu tím, že vyvrhují nabité ionty xenonu. Sonda Psyche zahájila své motorické manévry v květnu 2024. 1. dubna 2025 byl zaznamenán pokles tlaku v přívodním potrubí xenonu z původních 248 kPa na 179,3 kPa. Sonda samotná na tuto mimořádnou situaci zareagovala přesně tak, jak měla. Poté, co zjistila anomálii, deaktivovala své motory a čeká na vyřešení situace.

Zkoušky hybridního motoru pro lunární přistání

V rámci programu Artemis budou k dopravě astronautů na povrch Měsíce a zpět využity pilotované lunární landery z programu HLS (Human Landing System) od firem SpaceX a Blue Origin. Když budou landery přistávat a vzlétat z Měsíce, budou spaliny z jejich raketových motorů ovlivňovat horní vrstvu lunární „půdy“, které se říká regolit. Když se před přistáním zažehnou motory landeru, aby zpomalily jeho sestup, mohou vytvořit v přistávací oblasti krátery a také snížit stabilitu podloží pod landerem. Odvržené částice regolitu pak míří vysokou rychlostí všemi směry.

Raketa Alpha bohužel opět selhala

Šestý start malého nosiče od firmy Firefly Aerospace, o kterém jsme psali třeba v nejnovějším díle Kosmotýdeníku, se několikrát odkládal. Nakonec se raketa odlepila od startovní rampy SLC-2W na Vandenbergově základně v Kalifornii 29. dubna v 15:37 SELČ. První stupeň pracoval úspěšně, ale separace prvního a druhého stupně nebyla hladká. Z dostupných informací se zdá, že v období mezi separací stupňů a zážehem motoru horního stupně došlo ke ztrátě prodloužené části trysky raketového motoru Lightning. V úvahu připadá, že horní část prvního stupně při separaci mohla do motoru narazit. Tím, že motor přišel o prodlouženou část své trysky, ztratil významnou část tahu.

V Brně vzniká 5 metrů vysoká kostra družice ROSE-L

Pokud jste žili v domněnkách, že se český kosmický průmysl zaměřuje pouze na CubeSaty a další drobné systémy, které můžete snadno položit na stůl, dnešní článek Vás zřejmě dost překvapí. V čisté místnosti firmy S.A.B. Aerospace v areálu brněnského VUT totiž z kompozitních panelů složili strukturální kostru evropské družice ROSE-L (Radar Observing System for Europe in L-band). Tato konstrukce je vysoká lehce přes pět metrů a váží okolo půl tuny. Rozměrově se jedná o největší kus hardwaru pro kosmickou misi, který byl kdy v České republice postaven.

kosmoschůzka

Dubnová Kosmoschůzka 2025

Blíží se poslední středa v měsíci. Ta dubnová vychází na 30. 04. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška přinese zajímavé informace o misi Fram2 a dále k 35. výročí Hubblova kosmického teleskopu si připravil přednášku Vítězslav Škorpík, kterého dobře znáte jako autora článků Kosmonautixu a jako pořadatele Pátečnických přednášek. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 30. dubna 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma  zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Fram2 – Jiří Myška 35 let HST – Vítězslav Škorpík     Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202504.png

Mrazová komora prověří i lunární skafandry

Až se američtí astronauti v rámci programu Artemis vrátí na Měsíc a poté se vydají někam dál po Sluneční soustavě, setkají se s podmínkami, které jsou tvrdší než cokoliv, co lidé kdy zažili. Aby se prověřilo, že skafandry nové generace ochrání astronauty, musí se začít používat nové verze zkoušek a také jedinečná komora CITADEL (Cryogenic Ice Testing, Acquisition Development, and Excavation Laboratory), která se nachází na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii.

ŽIVĚ A ČESKY: První várka družic konkurence Starlinku od Amazonu a evropský sledovač lesů

Na nízkou oběžnou dráhu zamíří pod aerodynamickým krytem Atlasu V první ostrá várka družic pro konstelaci Kuiper, která by se měla v nedaleké budoucnosti stát konkurencí Starlinku, tedy v zajišťování celosvětového přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Konstelace Kuiper by měla po dokončení čítat celkem 3 236 družic, přičemž v rámci první mise jich má být vyneseno 27. Nebude se však jednat o první družice projektu Kuiper, jelikož v roce 2023 byli na oběžnou dráhu dopraveny dva prototypy. Díky datům, které poskytly mohly být provedeny na produkčních kusech nesčetná větší i menší vylepšení napříč všemi systémy. Všechny družice jsou také potaženy speciální dielektrickou zrcadlovou vrstvou, která minimalizuje odraz slunečního záření na Zemi, čímž by družice komplikovaly pozemní astronomická pozorování. Zítra dopoledne nás pak čeká start evropské družice Biomass, která bude s pomocí 12metrové antény měřit množství uhlíku vázané v lesích.

Aleš Svoboda na tiskové konferenci k projektu Česká cesta do vesmíru.

Známe experimenty, které by na ISS mohl provádět Aleš Svoboda

Už několik měsíců se intenzivně hovoří o zájmu České republiky vyslat na Mezinárodní kosmickou stanici na krátkodobou národní misi zástupce našeho státu. Taková mise by měla významný vliv na český kosmický výzkum, který se promítá do celé řady oborů, ale i na popularizaci vědy a techniky mezi veřejností s důrazem na mladou generaci. Nezbytnou součástí takové mise jsou proto i správně vybrané vědecké experimenty, které by Aleš Svoboda na Mezinárodní kosmické stanici prováděl. Po pečlivém výběru ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo jejich výběr a do konce minulého týdne zašle tento seznam do Evropské kosmické agentury i se řadou doplňujících instrukcí, co je potřeba změnit / ověřit / dořešit / zmenšit / zjednodušit a v některý případech zcela vypustit – typicky z důvodu omezených kapacit laboratorního vybavení na ISS, kde některé přístroje jsou rezervovány i na pět let dopředu, tedy až do konce životnosti stanice, případně kvůli celkové váze či objemu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.