D-Orbit
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Náš eshop
Články

Asi každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, ví, že než vzlétne raketa s družicí, sondou nebo kosmickou lodí, probíhá celá řada vyčerpávajících testů. Finanční částky, které jsou investovány do stavby kosmických strojů a jejich provozu, jsou bez přehánění astronomické a nikdo si netroufne tyto prostředky zahodit tím, že by daný stroj nevyzkoušel a neotestoval pro všechny možné a nemožné situace (a ani to někdy, jak známo, nestačí). Mnoho testů a prostředků k jejich realizaci bychom bez problémů dokázali poznat a také si velmi zhruba dokážeme představit průběh a cíl testování – stendy pro zážehy motorů, vibrační stoly, vakuové a termální komory, to vše jsou běžné rekvizity, které nikoho příliš nepřekvapí. Ale v historii kosmonautiky bychom našli několik vskutku interesantních testovacích prostředků či postupů, u nichž je na první pohled namístě poklepání na čelo. Ovšem na ten druhý pohled se jedná často o velmi chytrá řešení a prostředky, jak dosáhnout cíle – tedy otestovat daný systém. Stejně jako u ostatních článků ze série Top 5 autor předem upozorňuje, že výběr položek i jejich umístění na žebříčku je věcí čistě

Společnost Rocket Lab oznámila, že dokončila pečlivé zhodnocení příčin anomálie, která 15. května 2021 vyústila ve ztrátu mise Running Out Of Toes. Bezprostředně po nehodě společnost Rocket Lab zahájila pečlivou vnitřní kontrolu a sestavila vyšetřovací tým, na jehož práci dohlížel Federální letecký úřad. Experti v rámci analýzy prostudovali tisíce kanálů telemetrie a systémových dat nasbíraných během letu. Následně zahájili podrobné zhodnocení metodou rozboru stromu poruch, aby se dopracovali k podstatě závady. Když se podařilo identifikovat primární příčinu, mohla firma přijmout a do praxe nasadit opatření, která mají zabránit jejímu opakování. Electron by tak mohl na svou další misi ze startovního komplexu 1 odstartovat ještě v tomto měsíci.

21. července v 16:58 našeho času odstartovala z rampy 200/39 nosná raketa Proton-M (vůbec poprvé ve třístupňové konfiguraci). Na nízkou oběžnou dráhu vynášela ruský laboratorní modul Nauka, který se má 29. července spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí. Nosná raketa pracovala perfektně, ale zhruba dvě hodiny po startu se začaly objevovat informace, že modul potkaly problémy. Když se tato informace potvrdila z více zdrojů, rozhodli jsme se, že vydáme článek, ve kterém se pokusíme shrnout všechny aktuálně dostupné informace. Bohužel jich není mnoho a proto je prozatím těžké udělat si komplexní představu o tom, co přesně Nauku postihlo. Abychom se vyhnuli riziku nepřesné dedukce, která může při nedostatku informací nastat, rozhodli jsme se článek pojmout jako časový průřez vývojem.

Neustálé zvraty, komplikace a nové problémy v minulých letech způsobily, že se start ruského laboratorního modulu Nauka výrazně odkládal. Nyní je ale všechno na správné cestě. Modul na kosmodromu Bajkonur prošel několik měsíců trvajícími testy a nyní je již usazen pod aerodynamickým krytem rakety Proton-M, která stojí na rampě 200/39 kosmodromu Bajkonur. Půjde mimochodem o vůbec první start tohoto nosiče ve třístupňové verzi. Aktuálně je start této dlouhé roky očekávané mise plánován na středeční odpoledne v 16:58 našeho času. Jelikož jde o opravdu velkou událost, nemůžeme si nechat ujít příležitost k uspořádání komentovaného přenosu, na který zveme všechny zájemce.

Pohledem na jeden atol ležící uprostřed Indického oceánu se dostáváme k dalšímu pokračování báječného seriálu, který nám ukazuje zajímavá místa na Zemi a seznamuje nás blíže s životem na ISS. Úplně nejlepší je, když se pak dozvíte nejen vy něco o místech na Zemi, kam se nejen nikdy nepodíváte, ale ani jste nevěděli, že existují. A jako bonus se dozvíte, že stejně jako vy je na tom i autor, francouzský astronaut Thomas Pesquet. A tak s ním s vděčností sdílíte týden co týden tyto pocity. Musí to být zvláštní zažívat 16× za den svítání. Vidět to množství osvětlených měst. Polární záře a nádherná místa uprostřed oceánu. Na úvodním snímku je přesně takový atol – jmenuje se Diego Garcia. Zvláštní název pro britskou vojenskou enklávu.

Na ISS je v těchto dnech hodně živo. Uznejte sami – 21. července má startovat laboratorní modul Nauka, 23. července se má odpojit Progress MS-16, který s sebou odveze modul Pirs, 29. července se připojí modul Nauka, 30. července startuje nepilotovaný Starliner, který se 31. července připojí k ISS. A právě poslední zmíněný moment má přímou vazbu na dnešní článek. Starliner se totiž má připojit na adaptér IDA-2, který aktuálně okupuje kosmická loď Crew Dragon. Aby tedy byl harmonogram na ISS ještě nabitější, čeká nás ve středu přeparkování lodi Crew Dragon na nedaleký port IDA-3. NASA TV bude celý přesun vysílat živě a v našem článku najdete okno přehrávače.

O tom, že se v České republice pracuje na skvělých kosmických projektech, nemůže být sporu. České firmy i akademická pracoviště se podílí na celé řadě významných mezinárodních projektů. Nyní však přichází čas posunout se na další úroveň. Česká republika se dočká svého prvního projektu, který spadá do Národního kosmického plánu. Evropská kosmická agentura totiž k realizaci doporučila projekt SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications). Jeho potenciál není malý, protože by mohl položit základy pro budoucí těžbu planetek. Konkrétně půjde o dvě družice s hmotností 20 kilogramů. Každá z nich bude mít na palubě tři přístroje, které budou studovat hlavně úlomky planetek (resp. meziplanetární hmoty obecně), které vstupují do naší atmosféry.

Čekání na první pilotovanou misi suborbitálního nosiče New Shepard je u konce. Firma Blue Origin plánuje start s čtyřčlennou posádku na úterý v 15:00, ale vše bude záležet jako obvykle na souhře mnoha faktorů – od techniky po počasí. Do kosmického prostoru nad mezinárodně uznávanou hranici ve výšce 100 kilometrů se podívá nejen zakladatel Blue Origin, Jeff Bezos a jeho bratr Mark, ale také dva zajímaví lidé. Při tomto letu totiž padnou hned dva rekordy. Na palubě bude jak nejstarší (Wally Funk), tak i nejmladší člověk (Oliver Daemen), který překročí hranici kosmického prostoru. Pokud budete mít čas a chuť, rádi bychom Vás pozvali ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Evropská kosmická agentura se rozhodla, že rozšíří schopnosti chystané rakety Ariane 6 pomocí dodatečného horního stupně Astris. Kontrakt na vývoj za 90 milionů euro byl podepsán s hlavním dodavatelem, firmou Arianespace. Jedná se o součást strategie ESA, která chce rozšířit schopnosti nové rakety, aby byla schopna pokrýt širší spektrum požadavků na dopravu do kosmického prostoru. Astris, který má letět poprvé v polovině roku 2024, bude nepovinný přídavný horní stupeň pro Ariane 6 vybavený rozhraním pro přímé připojení nákladu. Tento horní stupeň by měl umožnit Ariane 6 obsloužit nové spektrum dopravních služeb. Raketa by totiž díky němu mohla zvládnout i mise s komplexními přesuny mezi oběžnými drahami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise

Poslední týden druhého výcvikového bloku v European Astronaut Centre byl nabitý přednáškami o systémech ISS, trochu i o vesmírném právu a opět nechyběl ani fyzický trénink. Tady je shrnutí, jak

Pravidelný souhrn aktuálních kosmonautických událostí opět přináší řadu novinek z uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral přípravu těžké a vícenásobně použitelné rakety Terran-R, která

Týden byl zaměřený hlavně na školení ve fotografování a natáčení video materiálů, zejména v prostředí orbitální stanice. Měli jsme možnost prodiskutovat tuto problematiku i s tureckým astronautem

Tento týden rozvířil zejména let Super Heavy Starship, kterážto sestava letěla naposledy v současných vývojových verzích. A ačkoli i tomuto tématu se budeme věnovat, v týdnu se děly i další

Společnost Lanteris Space Systems (dříve Maxar), výrobce energetického a pohonného modulu PPE pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway, nedávno v souvislosti se svým přejmenováním aktualizovala webovou
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout

I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu

V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,

Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.