sociální sítě

Přímé přenosy

New Glenn (EscaPADE)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

D-Orbit

Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.

EchoStar

Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.

Sceye

Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.

BlackSky

Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.

ESA

Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.

Astranis

Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.

Náš eshop

Články

Interakce mezi roboty a kosmickou stanicí

V dubnu 2021 se autonomně poletující robot typu Astrobee (viz náš starší článek), pojmenovaný Bumble, dočkal testu na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Zkouška spočívala v průzkumu simulované anomálie. Simulace byla založena na tom, že by systémy podpory života na stanici detekovaly vysokou koncentraci oxidu uhličitého. Pokud by taková situace reálně nastala, představovala by pro sedm lidí, kteří žijí a pracují v této unikátní laboratoři, značné nebezpečí. Tady šlo ale pouze o simulaci. Malý robot krychlovitého tvaru se svižně pustil do pohybu po stanici, aby našel místo označené jako vpusť pro cirkulaci vzduchu. Následně zde použil své kamery a software analyzující záběry, aby hledal cizí objekt blokující vpusť vzduchu. Cizí objekt opravdu našel – ponožku. Ale žádný strach, jelikož šlo o simulaci, byl to jen vytištěný obrázek ponožky. Když Bumble detekoval překážku, zavolal si o pomoc s jejím odstraněním.

ŽIVĚ: Instalace držáku třetího panelu iROSA

Američan Mark Vande Hei a Japonec Akihiko Hošide v úterý nainstalují na část příhradové konstrukce stanice ISS označované P4 speciální držák. Ten umožní budoucí instalaci a rozložení třetího ze šesti nových fotovoltaických panelů iROSA, který vylepší jeden z osmi energetických kanálů (4A), který dodává energii například do modulů Harmony či Columbus. Oba muži také vymění zařízení měřící elektrický potenciál na panelech a blízkých površích. Přímý přenos začne v úterý ve 13:00 SELČ a oba astronauti opustí přechodovou komoru modulu Quest kolem 14:30. Jejich výstup by měl podle odhadu trvat zhruba 6 hodin a 50 minut.

Testy vibrací rakety SLS

Když jedete po nezpevněné cestě, tak můžete sedět i ve specializovaném off-roadu a přesto zažijete větší či menší úroveň vibrací a nárazů. Částečně za to může jev zvaný přirozená (též vlastní) frekvence. Jde o frekvenci, kterou má každý objekt a ta je vydávána ve chvíli, kdy objekt udeříme. Když se okolní vlivy jako je rychlost jízdy či (ne)rovnost silnice správně sejdou, začne auto vibrovat na své vlastní přirozené frekvenci. A proč na webu o kosmonautice píšeme o autech? Protože je to dobrý příměr z běžného života. Raketa prodírající se atmosférou, je na tom totiž úplně stejně. I raketa má svou přirozenou frekvenci a zažívá při startu dynamické procesy. Porozumění těmto frekvencím a jejich parametrům, je nezbytně důležité pro řízení raket – včetně velké chystané SLS – aby jejich atmosférická „silnice“ vedoucí na oběžnou dráhu byla co možná nejbezpečnější.

Curiosity navštívila geologicky atraktivní oblast

Velkou pozornost na sebe v posledních měsících poutá vozítko Perseverance, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho staršího sourozence, tedy vozítko Curiosity, které již povrch Marsu brázdí devět let. Vozítko stále stoupá na horu Mount Sharp (Aeolis Mons) uprostřed kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Při své cestě vozítko navštívilo oblast, ve které pořídilo zajímavé fotky. Vše krásně zachycuje panorama pořízení kamerou MastCam během 3. července (3167. sol pobytu Curiosity na Marsu). Díky sondám, které obíhají kolem Rudé planety, víme, že se Curiosity nachází mezi oblastí, která je obohacena jílovitými minerály a lokalitou, kde dominují takzvané sulfáty. Geologické vrstvy v tomto místě mohou ukázat, jak kdysi dávno kráter Gale vysychal. Podobné změny jsou vidět i na jiných místech a jejich průzkum hezky zblízka byl hlavním dlouhodobým cílem mise.

Kosmotýdeník 466 (16.8. – 22.8.)

Je tu neděle a tedy ideální čas ohlédnout se za kosmonautickými aktivitami uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát v hlavním tématu posvítí na zajímavou nízkonákladovou připravovanou misi ESCAPADE, která má poněkud dramatický vývoj, střídá nosiče a nyní změnila zásadně i svoji vlastní podobu. K Marsu by každopádně měla vyrazit už v roce 2024 a aktuálně vstoupila do fáze C, což umožňuje začít podrobný návrh a výrobu vědeckých přístrojů. V dalších tématech se podíváme na to, jak to aktuálně vypadá se startem lodi Starliner, že čínský marsovský rover dokončil primární misi, anebo na nově otevřené okno na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2021_33

Vesmírná technika: Úvod do tématu výškových raket

Rakety, které nemají za úkol dosáhnout oběžné dráhy, se označují jako výškové, sondážní či suborbitální. Nedosáhnou sice první kosmické rychlosti, ale i přesto mohou vynést nejrůznější vědecké experimenty do výšky několika stovek či dokonce tisíc kilometrů. Představují proto další z možností, jak navodit stav mikrogravitace, aniž bychom museli letět na oběžnou dráhu. Historie výškových raket sahá až k německé válečné V-2.

Tři sondy si společně posvítily na prašné bouře

Kombinovaná měření tří kosmických sond obíhajících kolem Marsu umožnila vědcům zjistit, že lokální prašné bouře hrají ohromnou roli ve vysychání rudé planety. Prašné bouře ohřívají vyšší vrstvy chladné atmosféry Marsu, brání vodní páře v tom, aby mohla jako obvykle zmrznout. Ta se místo toho dostává do větších výšek. Tady, kde je již atmosféra řídká, jsou molekuly vody velmi zranitelné ultrafialovým zářením, které je dokáže rozložit na složky, ze kterých se voda skládá, tedy na molekuly vodíku a kyslíku. Vodík (jakožto nejlehčí prvek) se snadno ztratí do kosmického prostoru a kyslík buďto také unikne nebo může klesnout zpět k povrchu.

Horní stupeň Ariane 5 pro JWST míří na kosmodrom

Horní stupeň rakety, která má v závěru letošního roku vynést Dalekohled Jamese Webba (JWST), vyrazil na cestu do Francouzské Guyany, kde sídlí evropský kosmodrom. JWST bude největším a nejpokročilejším teleskopem, jaký se kdy dostal do kosmického prostoru. Tohoto mezinárodního projektu se účastní také agentura ESA a součástí jejího podílu je i zajištění služeb, které souvisí se startem teleskopu. Ve spolupráci s mezinárodními partnery byla ESA zodpovědná i za vývoj a kvalifikační proces úprav rakety Ariane 5, aby odpovídala požadavkům na start JWST.

Koncept OTRAG

Top 5: soukromé firmy, které si na vesmíru vylámaly zuby

OneWeb, Blue Origin, Astra, Virgin Galactic, Relativity Space, Astra Space… Jo, a málem bychom zapomněli na SpaceX. To jsou ambiciózní kosmické firmy, které dnes v menší či větší míře udávají podobu a tempo kosmonautice. Nebylo tomu tak ale vždy. Ještě před deseti lety v této oblasti platil bonmot: „Víte, jak se stát kosmickým milionářem? Buďte nejprve miliardářem, pak rozjeďte svůj kosmický program…“ Bylo to samozřejmě řečeno s mírnou nadsázkou, mnohé „vesmírné“ aktivity jsou už desítky let velmi ziskové. Jen ta nejviditelnější část – doprava na oběžnou dráhu – mezi ně dlouho nepatřila (pro úplnost: představuje jen asi 4 procenta výdajů na kosmonautiku). Ne že by nápadů nebo investorů bylo málo. Nápady tu byly, peníze taky, technologie nebo trh možná též. Ale nikdy se nepodařilo dát dohromady všechny ingredience najednou.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.