NASA
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
Společnost Redwire oznámila první zakázku na své nové solární panely, kontrakt v hodnotě 12,8 milionu dolarů od společnosti Moog.
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Společnost Parsons Corporation zavádí novou pozemní druzicovou anténu s cílem využít trh, který vznikl po nedávném zrušení plánovaného nákupu antény Vesmírnými silami.
Náš eshop
Články

Mise Transporter-3 bude třetí sdílená mise v rámci programu SSR (Small Satellite Rideshare) společnosti SpaceX. Názvem Transporter se označuje program sdílených misí, ve kterých může najednou letět několik desítek Cubesatů od různých dodavatelů jako jsou univerzity, soukromé firmy nebo státní agentury. Program sdílených misí má několik výhod a to především finančních. Cena za vynesení hraje především u univerzit a soukromých firem hlavní roli. Zároveň má ale i svá slabá místa. Výhody i nevýhody tohoto programu se dozvíte v dnešním článku.

Co se týče kosmických teleskopů, maximální porci pozornosti se v těchto dnech dostává Kosmickému dalekohledu Jamese Webba. Tato pozornost je právem zcela zasloužená, přesto se sluší připomenout, že Webbovým teleskopem rozhodně plány na vypouštění velkých kosmických astronomických observatoří nekončí. Už za pár let bychom se mohli dočkat vypuštění teleskopu, který si mnohem více než JWST zaslouží označení „nástupce Hubbleova teleskopu“. Webbův teleskop se totiž od Hubbleova dalekohledu liší (kromě jiného) oblastí elektromagnetického spektra, kterou pozoruje. Nový teleskop bude v tomto směru legendárnímu Hubbleovi mnohem podobnější. Řeč je o dalekohledu, který byl dříve označován zkratkou WFIRST a nyní jej známe jako Nancy Grace Roman Space Telescope.

V nepravidelných intervalech na našem portálu máte možnost také něco vyhrát a další příležitost je právě teď. Pro velký ohlas na naše tričko z přenosu z brněnské hvězdárny a planetária jsme se rozhodli dát do hry právě tuto cenu. Možnost mají vyhrát úplně všichni včetně dětí. Motivem je Teleskop Jamese Webba, který na Boží hod Vánoční odstartoval do kosmu, a tak je jasné, že soutěž bude souviset právě s ním. Půjde o jednoduché tipování, takže to tentokrát bude zejména o štěstí. „Zakopaný pes“ je totiž v tom, že správnou odpověď zatím neznáme ani my v redakci. A o co tedy půjde? Stačí když si tipnete, kdy bude zveřejněn první snímek z Teleskopu Jamese Webba. Počítá se jakýkoliv první snímek. Nerozhoduje, co konkrétně na snímku bude, ale to, že byl jako první uveřejněn.

V mnoha článcích se můžete setkat s tvrzením, že Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) je náhradníkem Hubbleova kosmického dalekohledu (HST). Sama NASA o JWST mnohem raději hovoří jako o nástupci ikonické kosmické observatoře. Věda, kterou udělal Hubble, se nedá docenit. Zároveň však ukázal potřebu pozorovat vesmír na vlnových délkách, které Hubble nevidí. Jde především o vzdálené objekty, které mají výrazný rudý posuv a jejich světlo se z viditelné a UV oblasti posouvá do blízké infračervené. Proto pozorování těchto vzdálených objektů (jako jsou například první galaxie vytvořené ve vesmíru) vyžadují infračervený teleskop. Webbův teleskop je tedy vědeckým nástupcem Hubbleova teleskopu. Jeho vědecké cíle byly stanoveny na základě výsledků Hubbleova teleskopu. V tomto článku si obě kosmické observatoře porovnáme.

Německý astronaut Matthias Maurer se přesunul do japonského laboratorního modulu Kibó, aby zde v rámci experimentu ReSWARM (RElative Satellite sWArming and Robotic Maneuvering) pracoval s volně poletujícími roboty Astrobee. Průběh experimentu přitom zaznamenal pomocí 360° kamery. Zmíněná robotická demonstrace testuje autonomní plánování a řízení pohybu v mikrogravitaci pro budoucí montáže a koordinovaný pohyb na oběžné dráze. Výzkum se tedy zaměřuje na zkoušky koordinace mezi více roboty, dále mezi roboty a nákladem, či jejich provozním prostředím, což se bude v budoucnu hodit při autonomních činnostech robotů.

Když Američané vytvářeli oddíl pilotů pro stanici MOL, jež byla ekvivalentem Almazu, velmi pečlivě se snažili, aby byli jednotliví muži vystaveni co nejmenší možné míře publicity. Tyto snahy byly úspěšné a poté, co byli tito muži v několika skupinách zahrnuti do sestavy oddílu, doslova se nad nimi „zavřela voda“, alespoň co se sdělovacích prostředků týče. Přestože byli piloti pro MOL novinářům představeni, vzápětí se ponořili do relativní anonymity a v ní setrvali v mnohých případech i několik dekád. V případě kosmonautů určených pro program Almaz měli zainteresovaní nepoměrně jednodušší práci. V rámci sovětského kosmického pilotovaného programu vše překrýval velmi hustý závoj tajnůstkaření. Do okamžiku, než se některý z kosmonautů-čekatelů vydal za brány atmosféry, byl pouze anonymním obličejem a pokud se jeho existence například prostřednictvím reportáže dostala mimo zdi Střediska pro výcvik kosmonautů, nikdy nebylo zmíněno jméno dotyčného, natož program, do něhož byl zahrnut. O to více tento úzus platil pro vojenské projekty, jakým byl i Almaz.

Minulý týden jsme Vás formou krátkého článku informovali o prvním pohybu obřích ramen na obslužné věži u orbitální rampy na základně Starbase (Boca Chica). Po pouhých šesti dnech se totiž k tématu vracíme. Zatímco minulý týden se ramena pohnula podle odhadů jen o metr a půl vertikálně a testovalo se jejich otevírání a zavírání, během včerejška už mechanismus vyrazil až k vrcholu věže a poté se testovalo jejich pomalé spouštění – odhadem o zhruba 20 metrů. Připomeňme, že tento systém by mohl zprvu sloužit k usazování Starship na Super Heavy a později by mohl zajišťovat i zachytávání přistávajících raket Super Heavy.

NASA poskytla firmám, které se zabývají starty raket, vývojovou verzi svého softwaru NAFTU (NASA Autonomous Flight Termination Unit). Jde o důležitý krok vstříc závěrečné certifikaci tohoto programu, ke které by mělo dojít v únoru 2022. NAFTU je podle NASA systém povelů a řízení, který zcela mění dosavadní pravidla. Má být dostupný všem raketám startujícím z amerických kosmodromů a jeho úkolem je zajistit bezpečnost veřejnosti během startů těchto raket. Mezi firmami, které pracují se softwarem NAFTU, je Rocket Lab, která má novou rampu na základně MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport), který je součástí Wallops Flight Facility ve Virginii.

Na našem webu se zaměřujeme primárně na orbitální mise, ale čas od času uděláme výjimku a informujeme i o suborbitálních misích. Ty jsou totiž velice důležitou a v podstatě nenahraditelnou součástí vědeckého výzkumu. 9. ledna v 6:00 SEČ odstartovala ze základny Wallops mise DXL (Diffuse X-rays from the Local galaxy), při které se náklad dostal do výšky zhruba 267 kilometrů. Let byl úspěšný a po celou dobu byla přijímána správná data. Tato mise byla vyhrazena výzkumu rentgenového záření z vesmíru. To neustále bombarduje naši planetu a přitom jeho zdroje a charakteristiky nejsou plně prozkoumané. Mise DXL si klade za cíl prozkoumat rentgenové záření, které se k naší Zemi vydalo z jiného místa Mléčné dráhy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Přechod z nosné rakety SLS verze Block 1 (ICPS) na Block 1B (EUS) pro plánované lety Orionu při misích Artemis IV a Artemis V k lunární

Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek,

Týden utekl jako voda a proto je čas si připomenout, jaké kosmonautické události nám přinesl. V Kosmotýdeníku jsme vám v hlavním článku připravili přehled informací, které

Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude oznámení o převozu rakety SLS zpět na rampu a informace ohledně připravované mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vezme lidi do

Kosmotýdeník se bude v hlavním tématu soustředit na oznámení, které definitivně potvrzuje, že změny týkající se rakety SLS budou zahrnovat druhý stupeň Centaur V. Ten nahradí

Tento týden se v mediálním prostoru děje tolik věcí, že je někdy těžké sledovat ještě kosmonautiku. Proto je tady Kosmotýdeník, který vám kosmonautické dění shrne. Tentokrát
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé

Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich

Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je

Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl

Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.