NASA
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Náš eshop
Články

Tepelné infračervené možnosti snímače na americké družici Terra byly vypnuty a nedochází tak k dalšímu sběru těchto údajů. K tomuto kroku došlo více než 25 let poté, co tento přístroj zaznamenal své první snímky Země z kosmického prostoru. Jedná se o nejnovější snahu upřednostnit napájení zbývajících přístrojů na Družici Terra. Její životnost byla při vypuštění stanovena na šest let, kterou však již dávno překročila. Přístroj ASTER (Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer) je jedním z pěti palubních přístrojů družice Terra, která byla vynesena na oběžnou dráhu v prosinci 1999. ASTER vznikl spoluprací mezi NASA a japonským ministerstvem financí, obchodu a průmyslu. Subsystém ASTER TIR (Thermal Infrared) byl deaktivován 16. ledna kvůli energetickým limitům na palubě družice. Systém pro řízení teploty pro ASTER TIR byl vypnut 6. února, aby se ušetřená energie mohla využít k dalšímu provozu zbylých přístrojů družice Terra. Vypnutí systému tepelné regulace TIR znamená, že subsystém ASTER TIR již nebude možné obnovit, ani kdyby se zlepšily výkonové rezervy. Díky výkonové rezervě získané vypnutím systému tepelné regulace TIR však bylo

„Myslím, že tato cesta vede jinam, než je náš cíl.“ „Já neměl odbočit doleva?“ „Ne.“ „Já měl odbočit doprava?“ „Jo.“ „No nic, dyť je tady hezky, tak se kousek projedeme.“ O chvíli později: „Hele, zkusím to objet tady za těma barákama.“ A vzápětí: „Podívej!“ A oba zíráme jak v Jiříkově vidění. Brzdíme auto kus od U.S. Space and Rocket Center (stát Alabama), kde jsme byli minulé úterý (10. února), na místě, které není na žádné mapě. A nevěříme vlastním očím: na silnici proti nám stojí Molab (Mobile Laboratory), což je prototyp obytného hermetizovaného vozidla, které NASA vyvíjela pro program Apollo Applications (nakonec z něj zůstala jen stanice Skylab) v 60. letech minulého století.

Voda teče ven a data tečou dovnitř. Tak agentura NASA ve stručnosti, ale výstižně popsala svůj nejnovější úspěch v oblasti příprav zkoušek hardwaru pro misi Artemis IV. Aktivace vodního systému na testovacím stanovišti Thada Cochrana (B-2), která proběhla 30. ledna na Stennisově středisku nedaleko města Bay St. Louis ve státě Mississippi, umožnila získat kriticky důležitá technická data. Ta budou sloužit k podpoře nadcházejících testů nového stupně nosné rakety SLS, který by měl podle současných plánů letět při misi Artemis IV.

Výzkumníci využili data z dnes již nefunkčního kosmického teleskopu i pozemských observatoří, aby se pokusili složit dohromady záhadu „neúspěšné“ supernovy. Masivní hvězdy často končí svůj život ve velkém stylu. Jejich jádro zkolabuje a ven vyrazí vlna subatomárních částic, kterým se říká neutrina, což způsobí, že hvězda exploduje jako supernova, která dokáže přesvítit celou galaxii. Jenže 2,5 milionu světlených let vzdálená umírající hvězda M31-2014-DS1 z galaxie v Andromedě udělala při focení americkým teleskopem něco neobvyklého. Namísto exploze hvězda pohasla a zanechala po sobě závoj horného plynu a prachu – a také ještě něco. S využitím archivních dat z americké mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) i dat z dalších kosmických i pozemských observatoří mezi roky 2005 a 2023 astronomové poskládali záhadu této „neúspěšné“ supernovy a poskytli dosud nejpodrobnější pohled na to, jak může černá díra vzniknout z „prskání místo z ohňostroje“. Výzkum, který byl podpořen programem NASA pro analýzu astrofyzikálních dat, je popsán ve studii zveřejněné v časopise Science. Archivní data odhalila, že hvězda v roce 2014 výrazně zjasnila v infračervené části spektra, ovšem v roce 2023 se jas

Jubilejní 600. start rakety Falcon 9, jubilejní 20. start pilotované lodi Dragon, první let evropské astronautky z výběru 2022 (kde je členem rezervního oddílu i „náš“ Aleš Svoboda), první přistání stupně Falconu 9 na nově vybudované ploše LZ-40… A pak se řekne „takový tuctový start“, že? Různých startů kosmických raket jsem v poslední době viděl celkem dost (abecedně): Atlas V, Falcon 9 i Heavy, SLS, Starship, Vulcan… Ale pilotovanou misi naposledy v únoru 2011 (raketoplán Discovery STS-133), tedy před patnácti lety. Byl nejvyšší čas to napravit… No, po pravdě řečeno: spadla nám tak nějak řízením osudu do klína, protože původně měla mise Crew 12 startovat na konci března. Pak ji přesunuli na polovinu února, pak s ní začali po evakuaci předchozí výpravy letos v lednu hýbat, aby byla doba s redukovanou posádkou na ISS co nejmenší. Pak se do hry vložilo počasí… Plánovat cesty na start není pro mentálně slabé jedince.

NASA uvolnila s časovým odstupem další fotografie z výroby energetického a pohonného modulu PPE pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Datum pořízení náhledové fotografie je 24. listopadu 2025. Fotografie z minulého dílu byla pořízena na konci září 2025. Obě fotografie si čtenář může přímo porovnat na této přehledové stránce. Z porovnání je vidět, že modul byl otočen kolem své osy o 90°. V minulé fotografii byl záběr na stranu modulu +Z, v dnešní na stranu –Y. Popis u dnešní fotografie uvádí, že PPE prochází bateriovou instalací. To by mohlo souviset s vozíkem na kladce po pravé straně.

Pokud bychom si udělali seznam nejočekávanějších evropských vědeckých kosmických misí, které mají startovat nejbližších pěti letech, téměř jistě by mezi nimi nechyběl projekt RAMSES. Ten konstrukčně vychází z evropské mise Hera, která na konci letošního roku dorazí ke svému cíli. RAMSES má také studovat planetku, konkrétně tu se jménem Apophis, která se v roce 2029 přiblíží k Zemi více, než ke se nacházejí geostacionární družice. Vzhledem ke konstrukční podobnosti se zmíněnou sondou Hera je logické, že ESA využívá pro misi RAMSES osvědčené dodavaele. A to se týká i České republiky – na misi Hera se podílely společnosti OHB Czech Space a G. L. Electronic. Zapojilo se také VUT. Před pár dny na Facebooku oznámila firma G. L. Electronic, že podepsala dohodu s firmou OHB Italia S.p.A. na realizaci kabelových svazků pro projekt RAMSES! „Jedná se o komplexní výrobu a elektrické testy kabelových svazků DC/DC a CPS, včetně mock-up, na kterém budou všechny naše kabely montovány a důkladně zkontrolovány,“ uvedla firma na sociální síti a dodala: „Tento krok znamená, že se naše společnost

Jeden neví, o čem má psát dřív. Má popisovat cestu chronologicky, což by ale znamenalo, že některým unikátům bude věnovat jen jednu řádku (no, stejně to tak musí udělat)? Nebo se snažit upřednostnit aktuálnost (máme toho za sebou víc, než je popsáno v seriálu, ale zatím jsme se k tomu prostě nedostali)? Nebo to vzít technicky a stroze popisovat, co vidíme (bez pozastavení se nad raritami, které nás uchvátily)?

Jak jsem minule slíbil, po výběru sedmé vědecké mise střední třídy Evropské kosmické agentury (M7) se podíváme i na výběr osmé vědecké mise této třídy (M8). Na rozdíl od M7, kde je výběr už ve fázi finále, a ještě letos by se mělo rozhodnout, která ze tří misí poletí, výběr M8 je na samém počátku. Dnešní článek proto bude sloužit jako základ pro další článek, k němuž se dostaneme za pár let až výběr pokročí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na

Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat

Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na

V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná

Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.