Advanced Space
NASA vybrala společnost Advanced Space, aby uskutečnila nástupnickou misi po malé družici operující v cislunárním prostoru, která bude testovat setkávací a přibližovací manévry v okolí Měsíce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA vybrala společnost Advanced Space, aby uskutečnila nástupnickou misi po malé družici operující v cislunárním prostoru, která bude testovat setkávací a přibližovací manévry v okolí Měsíce.
Mise Swift, která odstartovala téměř před měsícem v rámci vysoce rizikového pokusu o zvýšení oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA, má problémy s řízením orientace, které by mohly ohrozit její misi.
Boeing stále spolupracuje s NASA na stanovení termínu, kdy komerční pilotovaná kosmická loď CST-100 Starliner poletí na nákladní misi k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Firma Catalyst Space oznámila, že družici LINK, která měla povytáhnout teleskop Swift, potkala během uvádění do provozu závada. Řídící středisko ztratilo schopnost družici stabilizovat. LINK rotuje v několika osách a ztratila možnost komunikace.
Elon Musk oznámil, že za Starship S40, která přečkala dopad na hladinu při 13.letovém testu míří loď, která ji zachrání.
Společnost Blue Origin využije Stennisovo vesmírné středisko NASA k testování horních stupňů rakety New Glenn, zatímco bude přestavovat svůj startovací komplex na Cape Canaveral.
Startup Orbes z jižní Kalifornie oznámil 27. července dohodu o vyslání Exo-ORB, samostatně létající družice, která bude pořizovat snímky bezpilotní vesmírné stanice Symphony Space.
Náš eshop
Články

První exemplář lunárního landeru Blue Moon Mk1 s přezdívkou Endurance je demonstrační misí, která má posunout vpřed možnosti programu Human Landing Systems, který podporuje program Artemis. Zkoušky ve vakuové komoře A představují model spolupráce veřejného a soukromého sektoru, přičemž firma Blue Origin provádí práce na základě dohody Space Act Agreement s náhradou nákladů. Endurance má demonstrovat přesné přistávání, kryogenní pohon a možnosti autonomních řídících a navigačních systémů. Kromě tohoto primárního úkolu bude mít na své palubě také dva vědecké a technologické náklady od NASA. Oba budou letos k jižnímu pólu Měsíce dopraveny v rámci iniciativy CLPS.

Jen málo projektů, které kosmonautika za svou historii zažila, se během svého trvání neměnilo po stránce designové, termínové nebo v otázce požadavků na daný systém kladených. Výjimkou nebyl ani program Dyna Soar. Již jen fakt, že se požadavky ze strany letectva měnily tak často, že se z nich stal de facto trhací kalendář, o lecčem vypovídá. Nedosti na tom, že technologie, jež bylo potřeba použít, poměrně výrazně převyšovaly tehdejší znalosti a schopnosti aerokosmického průmyslu. Problém tkvěl také v ne zcela ukotveném záměru, na jehož základě USAF projekt posvětilo. Jistě, na konci vývoje měl vzniknout stroj-zbraňový systém. Jenže se mělo jednat o jakousi děvečku pro všechno. V gesci Dyna Soar měla být inspekce nepřátelských družic, výzvědná činnost, předsunuté (či spíše vysunuté) velitelské stanoviště, dopravní prostředek pro osoby a náklady, bombardovací platforma a další role. Jako by se činitelé USAF nedokázali rozhodnout, kam Dyna Soar zařadit. Bez jasné základní koncepce využití se jakýkoli program provozuje jen velmi těžko. Přes to všechno se v průběhu roku 1960 a 1961 podoba kluzáku určeného pro Step

V obalu ve tvaru americké koblihy se nachází pečlivě zabalený padák o průměru 35 metrů, který poté čekalo „pečení“ ve specializované suché sterilizační troubě. Tento padák o hmotnosti 74 kilogramů je vyroben převážně z nylonu a Kevlaru, přičemž jeho hlavním úkolem bude vydržet šestiminutový sestup v řídké atmosféře Marsu a zpomalit tak sestup vozítka Rosalind Franklin tak, aby bezpečně přistálo na rudé planetě. Měl by se stát největším padákem, jaký kdy letěl nejen na Mars, ale i kamkoliv mimo Zemi. Samotná mise roveru Rosalind Franklin má odstartovat v roce 2028 a cesta k Marsu jí potrvá více než 25 měsíců. Po přistání pak rover začne projíždět povrch rudé planety a pátrat po podpovrchových stopách života.

Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na bezpečnost a jednoho z mála opravdu „fyzických“ tréninků, který simuluje omezení práce ve skafandru.

Po vyhodnocení letového harmonogramu na Mezinárodní kosmickou stanici NASA i další partneři přizpůsobili termíny startů několika nadcházejících misí. Tato aktualizace harmonogramu lépe sladí plánování misí, logistiku a načasování nadcházejících letů s cílem podpořit provoz kosmické stanice. V dnešním článku si představíme nejčasnější možné příležitosti ke startům pilotovaných i nákladních misí s americkou účastí / podílem. Jde tedy o termíny NET (No Earlier Than = Ne dříve než) a u každého ještě bude záviset na operační připravenosti.

Další týden se blíží ke svému závěru, ale ještě než se s ním rozloučíme, měli bychom se seznámit s tím, co všechno nám na poli kosmonautiky přinesl. A právě k tomu slouží Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na oznámení skluzu mise Artemis III, ale dostane se i na další drobnosti, které lemovaly tento týden. Věnovat se budeme přípravě hardwaru pro misi Artemis III, ale i dalšímu osudu hardwaru z mise Artemis II. Nevynecháme ani premiéru nové ruské rakety a vrátíme se i ke třetímu startu rakety New Glenn.

Raketa Falcon 9 by měla zítra ráno našeho času vzlétnout z rmapy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. Jejím hlavním nákladem je tentokrát přibližně půltunová jihokorejská družice CAS-500 2, která má poskytovat snímky zemského povrchu s rozlišením půl metru v panchromatickém a 2 metry v barevném režimu. Spolu s tímto hlavním nákladem se pod aerodynamickým krytem ukrývá 45 malých družic a CubeSatů. Jako už bývá u raket Falcon zvykem, i tentokrát proběhne pokus o přistání prvního stupně. Ten bude použit po 33. a pokusí se dosednout na betonovou plochu LZ-4, která se nachází v těsné blízkosti rampy SLC-4E. Pro všechny zájemce bude připraven živě a česky komentovaný přenos.

Odhadovat, co bude hlavním tématem dubnových Vesmírných výzev by bylo jako nošení sov do Atén. Není to žádné jiné téma než let Artemis II okolo Měsíce. Kromě této události, na níž fanoušci kosmonautiky čekali bezmála 60 let, vám Vesmírné výzvy nabídnou například start rakety New Glenn s družicí BlueBird 7, Start Falconu Heavy s družicí ViaSat 3 F3, mise zásobovacích lodí Cygnus NG-24 a Progress MS-34 nebo přípravu mise IFT-12 či starty družic Amazon Leo na dvou různých nosičích. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci

Raketa Zenit patřila k těm nejzajímavějším nosičům, které vznikly na přelomu sovětské a postsovětské éry. Na svou dobu šlo o inovativní a dalo by se říci až o nadčasovou technologii. Byl to takový skrytý klenot. Raketa měla extrémně výkonné motory. První stupeň poháněl legendární RD-171 – dodnes jeden z nejsilnějších kapalinových motorů, jaký kdy vznikl. Zapracovalo se i na obsluze. Zenit byl navržen tak, aby potřeboval minimum příprav a lidí, kteří se o předstartovní procedury starají, a využíval ekologičtější palivo: kapalný kyslík + petrolej (RP-1), žádné toxické hydraziny jako u raket Proton.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Kosmonautické události týdne ozářila tentokrát Starship, která skoro plně úspěšně provedla zkušební misi IFT-13, což vzbuzuje naděje, že bychom se příště mohli dočkat orbitálního startu.

Tento týden jsme se málem dočkali dalšího zkušebního letu Super Heavy Starship. To sice nevyšlo, ale zase jsme viděli první a hned úspěšný pokus o start prvního

Tento týden byl plný kosmonautických událostí! Dočkali jsme se fotek hned dvou planetek a také startu české a slovenské (ale v Česku vyrobené) družice. Krom toho by se

Poslední let Atlasu V v konfiguraci 551, statický zážeh Starship S40 či vypuštění mise LINK k záchraně observatoře SWIFT. To jsou některé události uplynulého týdne.

Tenhle víkend je (alespoň v ČR) mimořádný svými teplotami, ale přesto některé věci proběhnou řádně tak, jak jste zvyklí. Mezi ně patří i tradiční Kosmotýdeník, který vychází

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.