Raytheon
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Náš eshop
Články

Znáte tu stupnici? Jde to, jde to blbě, nejde to. Pro pozorování rentgenového záření z vesmíru bez použití kosmických sond platí druhý stupeň: sice to jde, ale o detailnějším průzkumu nemůže být řeč. Rentgenové paprsky totiž zemskou atmosférou neprocházejí. Jakkoli většina populace tento fakt považuje za šťastný, astronomové naše nadšení tak úplně nesdílejí, jelikož díky tomu jim rentgenové pozorování přináší zásadní obtíže.

Jestliže Sověti měli alespoň ze začátku náskok jak v oblasti nepilotovaných, tak i pilotovaných letů, svůj díl smůly a nebezpečných situací si rozhodně užili také. Američané se ovšem ze všech sil snažili náskok Sovětského svazu dohnat. Následující díly miniseriálu se tedy zaměří na první krůčky USA do vesmíru, respektive na situace, které hrozily minimálně ztrátou prestiže, v nejhorších případech pak ztrátou astronauta. Dnešní díl se jmenuje:
Nebezpečí nečeká jen tam nahoře
V tomto díle se zaměříme na první pokusy Američanů – podíváme se na suborbitální skok šimpanze Hama a detailně rozebereme i nebezpečnou misi Guse Grissoma.

Vážení čtenáři,
dovolte mi představit novou rubriku na našem blogu. Kosmotýdeník bude každý týden informovat vás, čtenáře, o novinkách v kosmonautice. Doufám, že se dozvíte něco nového a články se vám budou líbit.
Dnes si povíme něco o přesunu raketoplánu Endeavour z Kennedyho vesmírného střediska do muzea v Kalifornii, shrneme Expedici 32 a podíváme se na japonskou solární plachetnici IKAROS.

Když se řekne Angara, zeměpisci si jistě vzpomenou na ruskou řeku v Irkutské oblasti, která odtéká z jezera Bajkal. Nebude to ale zase tak dlouho trvat a tohle jméno budeme slýchat v jiných souvislostech. Právě název Angara totiž ponese nová rodina ruských nosných raket. Tyto stroje se mají v příštích letech stát hlavními nosiči ruských projektů a na zasloužený odpočinek odsunou některé dnes používané rakety. Není se co divit. Angary totiž budou existovat v mnoha různých verzích, které dokáží obsloužit všechny typy nákladů. Od těch lehkých až po těžké.

Je 6.srpna večer, přesně minutu po půl dvanácté . Na bajkonurském kosmodromu zahřmí motory rakety Proton-M. Raketa se vznese, až je z ní vidět jen malá tečka a i ta nakonec zmizí. Od rakety se oddělují jednotlivé stupně a další zahajují svou činnost. Přímo ukázkový start. Nyní by mělo dojít k prvnímu zážehu čtvrtého stupně Briz-M (Breeze-M), který vynese cenný náklad na správnou pozici geostacionární dráhy (GEO). Motor správně naběhne. První zážeh, po chvíli druhý. Nyní je čas na třetí zážeh. Po pouhých sedmi sekundách řídící jednotka jeho činnost ukončuje.

V dalším dílu tohoto seriálku se chci věnovat kritickým (a někdy i méně kritickým) situacím během dalších misí programu Vostok. Díl se jmenuje
„Staronové problémy, proč je dobré sledovat jízdní řád a komunikační šum aneb další Vostoky“
Jak jsem zmínil v předešlém článku, let Jurije Gagarina, který vešel do historie, ani zdaleka nevypadal tak, jak ho líčila tehdejší propaganda.

Kazašská step se dnes stala svědkem představení, ze kterého se sice pro část veřejnosti stává rutina, nicméně nikdy se neokouká. Ano, předpokládáte správně, v rozlehlých pláních přistála návratová kabina lodi Sojuz TMA-04M, která po čtyřměsíčním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici vrátila domů trojici kosmonautů. Do náručí pozemské gravitace se vrátili Rusové Sergej Revin a Gennadij Padalka. Třetí sedadlo obsadil Američan Joe Acabá (na fotce). Tato trojice odstartovala do kosmu před 125 dny a od té doby nebyla zvyklá na zemskou tíži.

Změny ročních období si dokážeme představit už jenom proto, že jsou součástí našeho života na Zemi. Tady ovšem trvá každý koloběh jeden rok. Na Marsu už je to přibližně jednou tolik. Dokážeme si však představit třeba takových 30 let, které potřebuje k jednomu svému oběhu okolo Slunce Saturn? A co teprve skutečnost, že i Saturn se může pyšnit změnami, které provázejí jeho jednotlivá roční období.

Kosmické lodě Sojuz – jen stěží byste ve světě kosmonautiky hledali ozkoušenější dopravní systém. Loď určená původně pro let k Měsíci se stala klíčovým prvkem pro obsluhu Mezinárodní vesmírné stanice. Sojuzy od svého vzniku prošly několika modernizacemi, které jim měly pomoci udržet krok s rozvíjející se technikou. Ale jelikož vývoj jde nezadržitelně dopředu, přišel čas poohlédnout se po nástupci legendární lodě. Tím by se měl stát projekt PPTS. U ní je krásně vidět, jak se historie opakuje – i ona je, stejně jako původně Sojuz, určena k letům na Měsíc. Není to ale její jediný úkol.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude oznámení o převozu rakety SLS zpět na rampu a informace ohledně připravované mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vezme lidi do

Kosmotýdeník se bude v hlavním tématu soustředit na oznámení, které definitivně potvrzuje, že změny týkající se rakety SLS budou zahrnovat druhý stupeň Centaur V. Ten nahradí

Tento týden se v mediálním prostoru děje tolik věcí, že je někdy těžké sledovat ještě kosmonautiku. Proto je tady Kosmotýdeník, který vám kosmonautické dění shrne. Tentokrát

Další letový test Super Heavy Starship je ve velikém očekávání. Podle spekulací a interních informací bychom se ho mohli dočkat již na konci března, pokud půjde

NASA uvolnila s časovým odstupem další fotografie z výroby energetického a pohonného modulu PPE pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Datum pořízení náhledové fotografie je 24. listopadu

Již sedmisté nedělní poledne patří Kosmotýdeníku. Bez jediné přestávky vám tento seriál už více jak třináct let přináší novinky z kosmonautiky. Díky vaší přízni, se na
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé

Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich

Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je

Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl

Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.