NASA
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Náš eshop
Články
Mars je dnes bezesporu hned po Zemi nejdůkladněji probádanou planetou Sluneční soustavy. Už před dávnými lety fascinoval astronomy, kteří věřili, že by na něm mohli najít život. Někteří byli dokonce přesvědčení, že na Marsu musí žít vyspělá civilizace podobná té naší. Tyto teorie byly podpořeny v roce 1877, kdy Giovanni Schiaparelli pozoroval svým dalekohledem na povrchu Marsu jakési „kanály“. Měl však na mysli přírodní koryta a z jeho italského popisu „canale“ bylo chybně interpretováno, že se jedná o kanály umělé, které zde vybudovala nějaká civilizace. I dnes mnozí lidé věří, že by na Rudé planetě mohl být velmi jednoduchý život. Část populace v čele s konspiračními teoretiky dokonce věří, že se tam nacházejí stavby, které mají zůstat našemu oku skryty, pyramidy, havarované kosmické lodě a další kuriozity. Nejdříve byli vědci fascinováni Marsem pro možnost nálezu mimozemského života. V poslední době, kdy byl marťanský život s největší pravděpodobností vyloučen (záměrně píši „s největší pravděpodobností“, protože nikdy neříkám: „nikdy“) se však vědecká komunita soustředí spíše na výzkum marťanské historie, jelikož už s jistotou
Po týdnu opět přichází kosmotýdeník. Tentokrát je to však o něco významnější díl. Jedná se totiž o 52. Díl našeho seriálu, který vychází každý týden a tudíž dnes to je přesně rok, co kosmotýdeník začal na tomto blogu vycházet. Ale nejdříve se podíváme na to, co tento týden přinesl v kosmonautice. Sojuzu TMA-08M měl při přistání problémy, dále se budeme věnovat úspěšnému startu rakety Epsilon a na závěr se podíváme na sondu Voyager a její cestu do mezihvězdného prostoru.
Astronaut ESA Jean-François Clervoy a instruktor astronautů ESA Hervé Stevenin se minulý týden převtělili do rolí Neila Armstronga a Buzze Aldrina, kdy pod vodou prováděli simulaci legendární historické mise Apollo 11 na Měsíci. Takže by se dalo říci, že spíše než o astronauty se jednalo o aquanauty.
Výcvik astronautů pod vodou je efektivní způsob, jaký se používá k navození pocitu práce ve stavu beztíže po dlouhou dobu. Mluvíme o čase v řádu hodin. Pro menší časové úseky několika desítek sekund se využívá letadlo s parabolickou dráhou letu, kde je simulace věrnější, ale k tréninku postupů při kosmické vycházce příliš krátká.
Na kalifornské Vandenbergově základně se v těchto dnech ke svému prvnímu startu chystá vylepšená raketa Falcon 9. Na první pohled to možná vypadá běžně, vždyť Falcon má za sebou už 5 startů, přičemž pouze jednou došlo k částečnému selhání, jinak je tento nosič spolehlivý jako hodinky. Na pohled druhý ale najdeme na vylepšeném modelu tolik odlišností, že už se ani nedivíme slovům zakladatele společnosti SpaceX, Elona Muska, že tento start může klidně skončit neúspěchem. Dnešní článek proto shrne všechny změny, které daly vzniknout raketě Falcon 9 v1.1.
V minulých dieloch seriálu Sondy na Marse ste sa mohli dočítať o neúspešných sondách, ktoré z rozličných dôvodov skončili na smetisku dejín. Aj dnes bude reč o automate, ktorý svoju cestu zakončil trochu skôr, než bolo plánované. NASA vypustila tretieho januára 1999 malý 290 kilogramový robotický pristávací modul, ktorý mal za úlohu skúmať južný pól Marsu. Ľudia sa tak mali konečne dostať na jednu z tých bielych polárnych čiapočiek, ktoré dlhé storočia fascinovali astronómov. Ambiciózny americký pokus o dosiahnutie povrchu červenej planéty zastrešoval projekt Mars Surveyor ’98.
Mexický telekomunikační satelit Morelos 3 vynese v roce 2015 na oběžnou dráhu americká raketa Atlas V. Zpráva je to poněkud neočekávaná, protože tento nosič se pro komerční starty v posledních letech nepoužívá. Zákazníci povětšinou raději zaplatí za vynesení Evropské kosmické agentuře, Rusům, nebo nově SpaceX. Pro Atlas V, který je hlavní raketou pro vynášení vědeckých a také armádních družic se tedy jedná o cenné vítězství nad konkurencí.
V říjnu 1957 se změnil svět jediným otočením klíče a stiskem tlačítka. Do temné oblohy se zvedl sloup ohně, na jehož vrcholu stoupala semjorka . Pod kuželem jejího aerodynamického krytu se skrývala první umělá družice světa. Pípání Sputniku-1 se stalo startovním výstřelem, ohlašujícím nový závod- závod o vesmír. Když o necelé čtyři roky později modifikovaná semjorka nesla k nebi Jurije Gagarina, aby z něj po právu učinila novodobého hrdinu, vpřed ji hnaly stejné motory jako Sputnik a předtím vojenské verze této balistické rakety- motory Valentina Petroviče Gluška. “Pohonný systém se tradičně nazývá srdcem stroje. (…) Jako velitel Vostoku Vám srdečně děkuji za dokonalé motory a jejich příslušenství. (…)“ , napsal Gluškovi Jurij Gagarin. Ale ani Gagarin, ani široká veřejnost neměla zdání, že v zákulisí sovětské kosmonautiky to začíná v navenek harmonickém prostředí hlavních konstruktérů vřít. Let na oběžnou dráhu byl jen prvním krokem. Pohledy se začínaly obracet k Měsíci, možná k Marsu. A zasvěcení věděli, že tyto cíle budou vyžadovat zcela nové přístupy, metody a technologie. A právě technologie budou kamenem úrazu ve vztahu
Pokrok všech významných kosmických agentur světa přicházel postupně. Nejdříve přišly cesty na oběžnou dráhu, poté pokusy o dobývání Měsíce a vzápětí první meziplanetární cesty k Marsu či Venuši. Toho jsme mohli být svědky v šedesátých letech, kdy si takto probojovávali své cesty USA a Sovětský svaz. Dnes můžeme to samé sledovat v podání Číny či Indie. Indie už zkoumala Měsíc z jeho oběžné dráhy pomocí sondy Chandrayaan-1 a letos na podzim chystá start své první sondy k Marsu, která ponese jméno Mangalyaan. Obdobně Čína už kroužila kolem Měsíce se svými průzkumníky Chang’e 1 a Chang’e 2. Na letošní rok chystá start a následné přistání s velkou sondou Chang’e 3 a v příštích pěti letech plánuje toto přistání zopakovat a snad i dopravit vzorky zpět na Zemi. Ve stejném časovém horizontu by také Čínani rádi poslali své sondy k Marsu a asteroidům. Evropa však kráčí výrazně odlišnou cestou. Nejdříve dosáhla rekordně blízkého průletu kolem Halleyovy komety se sondou Giotto, poté se jí dokonce podařilo doposud nejvzdálenější přistání lidského výtvoru v historii, tj. přistání sondy Huygens na Saturnově měsíci Titanu, a nakonec
51. vydání kosmotýdeníku je pro vás opět tradičně připraveno k nedělnímu obědu. Jako vždy se zde dočtete o třech nejzajímavějších událostech uplynulého týdne, které přinesla kosmonautika. Dnes se můžete těšit na start sondy LADEE na nosiči Minotaur V., což je rozhodně nejzajímavější událost celého týdne. Dále se budeme věnovat dalšímu raketovému testu suborbitálního raketoplánu SS2 a dnešní vydání uzavřeme zprávou o odletu japonské zásobovací lodě Kounotori 4. Přeji příjemné čtení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Kdysi kosmická velmoc, která rozepsala dějiny kosmické a dnes již žije hlavně ve svém vlastním stínu. Rusko respetive Sovětský svaz otevřel pomyslné dveře do kosmu a postupně
Kosmonautické události týdne ozářila tentokrát Starship, která skoro plně úspěšně provedla zkušební misi IFT-13, což vzbuzuje naděje, že bychom se příště mohli dočkat orbitálního startu.
Tento týden jsme se málem dočkali dalšího zkušebního letu Super Heavy Starship. To sice nevyšlo, ale zase jsme viděli první a hned úspěšný pokus o start prvního
Tento týden byl plný kosmonautických událostí! Dočkali jsme se fotek hned dvou planetek a také startu české a slovenské (ale v Česku vyrobené) družice. Krom toho by se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.