Do prvního letu lodi Orion s lidskou posádkou na palubě pořád zbývá více než sedm let. To je dost dlouhá doba na to, aby se zvažovaly různé alternativní možnosti. Aktuálně by totiž posádka měla vyrazit k asteroidu, který by předtím k Měsíci dopravila bezpilotní sonda. Část odborníků ale přišla s mnohem ambicióznějším návrhem. Loď Orion by neměla letět k asteroidu, ale rovnou do meziplanetárního prostoru. A co více – provedla by hned dva průlety kolem cizích planet.
Právě uplynulý týden byl v oblasti kosmonautiky velice zajímavý a nabitý událostmi. Trvající krize na Ukrajině a její vyostřování i v rámci kosmických vztahů mezi Ruskem a USA, objev podpovrchového oceánu na Saturnově měsíci Enceladu a nebo třeba start evropského snímkovacího satelitu Sentinel-1A. Kosmotýdeník, tedy týdenní souhrn toho nejdůležitějšího, co se událo v kosmonautice je opět připraven k tradičnímu nedělnímu poledni a my Vám přejeme příjemné čtení.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Cassini, Enceladus, Kosmotýdeník, NASA, Rusko, Sentinel, Sentinel 1A, Sojuz, voda 
Voda – čtyři písmena, jejichž vyslovení v souvislosti s jakýmkoliv vesmírným tělesem zaručeně zvýší puls všem zájemcům o vědu. Právem, protože tahle substance je základním předpokladem existence života, tedy alespoň takového, který známe a se kterým máme největší zkušenosti. Každý objev vody ve Sluneční soustavě spustí vlnu zájmu, protože počet míst, kde by mohl existovat život roste. O tom, že voda ve vesmíru je, už víme dávno – ve formě ledu ji najdeme na Merkuru, Měsíci, Marsu, či jupiterově měsíci Europa. Dokonce i o tom, že se oxid vodný v pevném skupenství nachází na saturnově měsíci Enceladus jsme také už tušili, nicméně nová měření přinesla přesvědčivé důkazy o přítomnosti jeho kapalné formy.
Asi žádný člověk v těchto týdnech neunikl zprávám, jejichž hlavním tématem byl východoevropský poloostrov Krym. Náš blog se tomuto tématu vyhýbal, jelikož naše tématická oblast leží někde jinde. Nicméně situace nadále graduje a nyní už spor přerůstá i do dalších oblastí a nechtě nechtě si musíme připustit, že začíná ovlivňovat i kosmonautiku. Náš dnešní článek se nebude věnovat samotné Krymské krizi, to ať rozebírají jiné weby. My si dnes rozebereme aktuální dění na poli vzájemných kosmonautických vztahů mezi dvojicí největších velmocí – Ruskem a Amerikou.
Setkávání na oběžné dráze není snadný úkol. V současné době se nejčastěji používá spojování dvou aktivních těles, která při vzájemném přibližování spolupracují, vyměňují si informace o vzájemné poloze, rychlosti a dalších důležitých faktorech. Jenže v kosmonautice existují i případy, kdy je potřeba provést spojovací manévr za použití pouze jediného aktivního tělesa. Co si v takovém případě počít? Odborníci z Evropské kosmické agentury se snaží na tenhle technologický oříšek nějak vyzrát.
Když se v České republice řekne Sentinel, vybaví si lidé parní automobil značky Škoda, ze kterého vzniklo známé přirovnání pro člověka, který nadměrně funí. V našem dnešním článku ale bude řeč o docela jiném Sentinelu. Tento název totiž Evropská kosmická agentura vybrala pro novou generaci svých meteorologických družic. První zástupce této řady, satelit Sentinel 1A už odpočítává poslední hodiny pobytu na pevné zemi.
Náš seriál Krásy modré planety přichází s další várkou snímků pořízených z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Stejně jako v minulém díle se i dnes zaměříme na fotky pořízené ruskou částí posádky – autory dnešních fotek jsou kosmonauti Anatolij Ivanišin a Anton Škaplerov. V minulém díle jsme udělali monotematické vydání zaměřené pouze na noční města. Příspěvek se u čtenářů setkal s pozitivním ohlasem a proto se i dnes vracíme k tomuto působivému tématu. Noční města mají svou neoddiskutovatelnou, trochu tajemnou krásu. Pohodlně se tedy usaďte, Slunce zapadá za obzor a Vaše cesta kolem světa začíná.
O plánech pro využití vznikající americké superrakety SLS jsme na našem blogu zmiňovali již v několika starších článcích. Jak čas postupuje, objevují se na internetu stále nové a nové informace, které pozvolna posouvají celou věc ze stádia plánů do blíže reality. Je to ale běh na velmi dlouhou trať. Některé cesty se ukáží jako slepé, ale pokud NASA chce ze SLS udělat hojně využívanou raketu, musí zvážit všechny možnosti. Jelikož jsou navíc články s touto tématikou mezi čtenáři našeho blogu oblíbené, můžete se i dnes těšit na další rekapitulaci aktuálních možností pro SLS.
O tom, že kosmonautika je komplexní obor není potřeba dlouze diskutovat. K tomu, aby jakákoliv mise probíhala správně nestačí ani zdaleka jen správně fungující loď či družice a spolehlivá raketa. Na mise je napojené velké množství dalších podpůrných systémů, které jsou bezpodmínečně nutné ke správnému provozu kosmické lodi, nebo družice. Jen nejsou tolik na očích a jejich význam si v plné míře uvědomíme, teprve až když z jakéhokoliv důvodu nejsou k dispozici.
Včera vyšel na našem blogu článek, který představoval posádku kosmické lodi Sojuz TMA-12M. V textu se počítalo s tím, že se ruská loď připojí k Mezinárodní vesmírné stanici kolem čtvrté hodiny ráno, pouhých šest hodin po startu. Nikdo ale nečekal, že mezi startem, vydáním článku a plánovaným zakotvením dojde k závadě, která celý manévr odloží. Náš dnešní článek proto nabídne aktuální informace nejen o úspěšném startu, ale i o zkomplikovaném příletu ke stanici.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
7. dubna 2014 
