Články

  • Posádka Artemis II vstoupila do karantény

    Posádka Artemis II vstoupila do karantény

    Astronauti, kteří mají už za pár týdnů obletět Měsíc vstoupili v pozdějších pátečních hodinách do karantény. Reid Wiseman, Victor Glover a Chrisitna Koch z NASA a Jeremy Hansen z kanadské agentury CSA se tímto krokem snaží zajistit, aby z okolí nechytili nějakou nemoc, které by mohla opozdit jejich misi. Omezení jejich vystavení ostatním ve dnech před startem je v tomto směru optimálním opatřením. Toto období, označované jako program zdravotní stabilizace, typicky začíná 14 dní před startem. To, že karanténa začala nyní, zachovává flexibilitu v práci týmu vstříc potenciálním možnostem pro únorové termíny startu. V tuto chvíli agentura ještě nestanovila termín startu, jelikož zkoušky rakety i kosmické lodi stále probíhají. Na základě výsledku zkoušky WDR (wet dress rehearsal) či dalších provozních faktorů bude posádka moci karanténu opustit a opět se do ní vrátit 14 dní před jakýmkoliv termínem startu.

  • Pohonný systém mise LISA připraví firma Thales Alenia Space

    Pohonný systém mise LISA připraví firma Thales Alenia Space

    Společnost Thales Alenia Space, společný podnik firem Thales (67% podíl) a Leonardo (33 %), podepsala kontrakt ve výši 16,5 milionů Eur s firmou OHB System AG, hlavním dodavatelem mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) Evropské kosmické agentury. Smlouva se netýká ničeho menšího než dodávky pohonného subsystému pro tuto misi. Oficiální tisková zpráva sice avizuje, že by se LISA měla stát první kosmickou observatoří vyhrazenou pro pozorování gravitačních vln, ale toto prvenství zatím není vůbec jisté. Důležité ale je, že Thales Alenia Space bude ve Spojeném království zodpovídat za design, výrobu, sestavování systémů, integraci a testy pohonného systému. Tento kontrakt na fázi B2 bude následován fázemi C a D s celkovou hodnotou smluv 89,5 milionů Eur.

  • Na pole družicových megakonstelací vstoupí nový hráč – TeraWave od Blue Origin

    Na pole družicových megakonstelací vstoupí nový hráč – TeraWave od Blue Origin

    Společnost Blue Origin 21. ledna představila plán družicové komunikační sítě navržené tak, aby mohla poskytovat kdekoliv na Zemi rychlosti připojení až 6 Tbps! Tato síť má obsloužit desítky tisíc firem, datových center, či vládních uživatelů, kteří vyžadují spolehlivé připojení pro důležité činnosti. Architekturu sítě TeraWave má tvoři 5 408 družic vzájemně opticky propojených družic na nízké a střední oběžné dráze Země. Společnost tvrdí, že využití různých oběžných drah jí umožní spojení s ultravysokým datovým průtokem mezi globálními centry a také distribuované multigigabitové uživatelské propojení cílící převážně na odlehlé, venkovské a příměstské lokality, kde je zavádění internetu po optických vláknech drahé, technicky nerealizovatelné, či pomalu prováděné. Uživatelské a bránové terminály TeraWave pro podnikové použití lze rychle nasadit po celém světě a propojit se stávající infrastrukturou s vysokou kapacitou, čímž se zvýší diverzita tras a posílí celková odolnost sítě.

  • Evropské nohy pro přistání na Marsu

    Evropské nohy pro přistání na Marsu

    Říká se, že pro štěstí je potřeba vykročit správnou nohou. Ale pokud chcete přistát na Marsu, měli byste přistát ne jen na jednu správnou nohu, ale ideálně na všechny správné nohy. Evropští inženýři proto začali provádět dopadové zkoušky základní kostry čtyřnohého sestupového modulu programu ExoMars. Dopadové testy probíhaly z různých výšek při různých rychlostech na simulovaný povrch Marsu. Přistávací nohy budou kriticky důležitou součástí vybavení pro bezpečné přistání evropského vozítka Rosalind Franklin v roce 2030. Ještě před nohama přijde ke slovu tepelný štít, padáky a motory, které postupně zpomalí sestup sondy k povrchu rudé planety.

  • ŽIVĚ: New Shepard čeká mise NS-38

    ŽIVĚ: New Shepard čeká mise NS-38

    Máme před sebou další pilotovanou misi, která se vydá těsně za hranici kosmického prostoru. Na texaské základně Corn Ranch probíhají závěrečné přípravy na misi NS-38, při které suborbitální nosič New Shepard od Blue Origin vynese šestičlennou posádku do výšky lehce nad sto kilometrů, což je mezinárodně uznávaná hranice kosmického prostoru. V tuto chvíli se zdá, že ke startu nedojde dříve než dnes (22.ledna) v 17:00 SEČ. Společnost Blue Origin jako obvykle připraví přímý přenos, který začne zhruba 30 minut před očekávaným startem. Jeho přehrávač najdete v našem článku.

  • Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 13 – ZOE

    Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 13 – ZOE

    Během loňského ročníku Czech Space Weeku měla veřejnost vůbec poprvé možnost poznat třináct českých vědeckých experimentů. Všechny vznikají jako součást příprav národní mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali velmi podrobné a cenné podklady ke každému z projektů. Právě z těchto materiálů následně vyšel seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, vždy věnovaný jednomu konkrétnímu experimentu. Texty nesou můj podpis, nejde však o autorské články v pravém slova smyslu. Vycházejí z oficiálních tiskových podkladů, které byly pouze jazykově a stylisticky upraveny, aby byly čtivější. Jednotlivé díly jsou publikovány v abecedním pořadí. Závěrečná, třináctá část seriálu se věnuje projektu ZOE. Nese podtitul Ověří schopnost rozmnožování ve vesmíru. Na projektu spolupracují Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., společnost Hydronaut lab, s.r. o a Universal Scientific Technologies s.r.o. 

  • NASA oznámila nové lunární experimenty

    NASA oznámila nové lunární experimenty

    NASA včera oznámila výběr tří nových vědeckých experimentů, které posílí chápání Měsíce a jeho průzkum. V rámci agenturního programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) a kampaně Artemis mohou americké firmy dostat tyto vědecké přístroje na povrch Měsíce nejdříve v roce 2028. „Prostřednictvím CLPS se NASA vydává na nový přístup k lunárnímu výzkumu. Spoléhá se na inovace amerického kosmického průmyslu k cestě na Měsíc a umožnění vědeckých objevů,“ zmínil Joel Kearns, zástupce náměstka administrátora pro průzkum ze Ředitelství vědeckých misí v ústředí NASA ve Washingtonu a dodal: „Tyto výběry navazují na dosavadní průzkum Měsíce prostřednictvím výzkumu, který nejen rozšíří naše znalosti o historii a prostředí Měsíce, ale také poskytne informace pro budoucí bezpečnost a navigaci lidí na Měsíci a dále.“

  • Revoluce ve cvičení astronautů pro výpravy do hlubšího vesmíru

    Revoluce ve cvičení astronautů pro výpravy do hlubšího vesmíru

    S tím, jak se lidstvo připravuje na pilotované výpravy mimo nízkou oběžnou dráhu, zůstává jedna velká výzva stále nevyřešena – jak udržet astronauty v mikrogravitaci zdravé. Bez každodenního cvičení jejich svaly, kosti i kardiovaskulární systém zeslábnou, což může mít vliv na úspěšnost mise a bezpečnost astronautů, což platí především pro destinace jako je Měsíc, či Mars, kde bude muset posádka autonomně fungovat prakticky okamžitě po přistání. Právě proto Evropská kosmická agentura ESA vyvinula zařízení E4D (European Enhanced Exploration Exercise Device = Evropské zařízení pro pokročilé cvičení k průzkumu). Jedná se o kompaktní a přitom víceúčelový posilovací systém vhodný pro kosmické lety, který je navržen tak, aby udržel astronauty silné a připravené na fyzické nároky spojené s návratem na Zemi, či prací na površích kosmických těles.

  • Byly „malé červené tečky“ od Webbova teleskopu objasněny?

    Byly „malé červené tečky“ od Webbova teleskopu objasněny?

    Už když začal Teleskop Jamese Webba posílat své první fotky vesmíru, byli astronomové velmi překvapeni objevem drobných červených teček, které byly rozptýleny napříč mladým vesmírem. Od roku 2022 proto astronomové zkoušeli určit, co jsou vlastně LRD (little red dots / malé červené tečky) zač. Nyní na to, zdá se, skutečně přišli. LRD jsou mladé černé díry. Někteří výzkumníci přitom spekulovali, že by tyto tečky mohly být velmi časnými galaxiemi, protože vyzařují světlo. Ovšem zdá se, že vznik galaxií je velmi pomalý proces. LRD se přitom objevují už pár stovek milionů let po Velkém třesku a o miliardu let později mizí. Galaxie by neměly čas na to, aby narostly do dostatečné velikosti a jasu, aby byly snadno vidět. Kromě toho se hluboce červená barva LRD neshodovala s očekávanými emisemi samotného svitu hvězd.

  • Gateway (leden 2026)

    Gateway (leden 2026)

    V létě 2025 se NASA navenek tvářila, že program lunární orbitální kosmické stanice Gateway neexistuje. V posledních měsících vzala agentura program na milost. V prosinci zveřejnila několik starších fotografií solárních panelů ROSA a tří elektrických trysek AEPS pro energetický a pohonný modul PPE. Toto období jsme dosud pokrývali fotografiemi přímo od dodavatelů. Mezitím však práce postoupily vpřed. Tři dny před tím, než vyšel minulý díl, byla i poslední, třetí letová tryska AEPS pro elektrický pohonný systém modulu PPE dodána k instalaci. Jedna z nově zveřejněných fotografií však stojí za zmínku. Je sice z konce září, ale ukazuje zadní stranu modulu PPE, na kterou budou trysky instalovány.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗