Články

  • SES a Airbus získaly pozemek pro kvantovou komunikační stanici Eagle-1

    SES a Airbus získaly pozemek pro kvantovou komunikační stanici Eagle-1

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Evropský satelitní operátor SES a společnost Airbus Netherlands zajistily pozemek v areálu NL Space Campus v nizozemském Noordwijku, kde vznikne optická pozemní stanice programu EAGLE-1. Oznámení přichází necelé dva měsíce poté, co byl start stejnojmenné družice znovu odložen – tentokrát nejdříve na konec roku 2027. SES a Airbus Netherlands podepsaly 15. června s městem Noordwijk nájemní smlouvu na pozemek v blízkosti technického střediska ESTEC Evropské kosmické agentury.

  • Viděli jsme loučení Starship s transatmosférickými lety?

    Viděli jsme loučení Starship s transatmosférickými lety?

    Dušan Majer25 komentářů

    SpaceX v noci na sobotu vypustila již 13. sestavu rakety SuperHeavy s kosmickou lodí Starship. Více než 70 metrů vysoká raketa sice tvrdě dopadla do Mexického zálivu, ovšem Starship provedla úspěšný transatmosférický let s přistáním do Indického oceánu. Společný tah 33 raketových motorů Raptor 3. generace odlepil tuto 121 metrů vysokou raketu od druhé orbitální startovní rampy texaské základny Starbase  25. července v 0:51 SELČ. Místní obyvatelé i turisté se tak dočkali působivé podívané, protože stoupat raketu s tahem 7,26 milionu kilogramů člověk nesleduje každý den.

  • Sojuz MS-28 se po osmi měsících vrátil na Zemi

    Sojuz MS-28 se po osmi měsících vrátil na Zemi

    Dušan Majer4 komentáře

    Ruští kosmonauti Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu se svým americkým kolegou Chrisem Williamsem zakončili zhruba osmiměsíční misi na Mezinárodní kosmické stanici a dnes se vrátili na Zemi. Loď Sojuz MS-28 s posádkou se od ISS oddělila v 9:03 SELČ a její návratová kabina ve 12:27 měkce dosedla na padáku jihovýchodně od města Žezkazgan. Posádka strávila na oběžné dráze 241 dní, během nichž 3 856krát obletěla Zemi a urazila více než 162 milionů kilometrů. Mise začala 27. listopadu 2025 startem z kosmodromu Bajkonur. Pro Kuď-Sverčkova šlo o druhý kosmický let, zatímco Williams a Mikajev absolvovali svou kosmickou premiéru.

  • Kosmotýdeník 723 (20. 7. – 26. 7.)

    Kosmotýdeník 723 (20. 7. – 26. 7.)

    Lukáš Houška4 komentáře

    Kosmonautické události týdne ozářila tentokrát Starship, která skoro plně úspěšně provedla zkušební misi IFT-13, což vzbuzuje naděje, že bychom se příště mohli dočkat orbitálního startu. I tomuto startu se budeme věnovat. Hlavní téma Kosmotýdeníku však zaujal požár ve Španělsku, který ohrožoval hned dvě komunikační stanice, které jsou používány pro komunikaci s družicemi a sondami. Dále se budeme věnovat testovací kampani druhého stupně rakety New Glenn či se ještě ohlédneme za misí Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • EMXYS dodá přistávací modul pro ESA

    EMXYS dodá přistávací modul pro ESA

    Tomáš Pojezný3 komentáře

    Evropská kosmická agentura (ESA) uzavřela kontrakt se španělskou společností EMXYS na vývoj malého přistávacího modulu Don Quijote, který se pokusí dosednout na povrch planetky Apophis ještě před jejím mimořádně blízkým průletem kolem Země. Planetka mine naši planetu v dubnu 2029 ve vzdálenosti pouhých 32 000 kilometrů od zemského povrchu, tedy blíže, než obíhají geostacionární družice.

  • Smělý koncept mise KYTHERA – 200 dní na Venuši!

    Smělý koncept mise KYTHERA – 200 dní na Venuši!

    Dušan Majer5 komentářů

    Venuši se někdy kvůli podobným rozměrům obou planet přezdívá sestra Země, ve skutečnosti však podobnost obou světů jejich rozměry v podstatě končí. Na rozdíl od Země, která je domovem nesmírného množství forem života, není Venuše pro život, jak jej známe, příznivá – přinejmenším pokud jde o její povrch. Je to tím, že na povrchu Venuše panuje průměrná teplota 464 °C a drtivý atmosférický tlak, který dosahuje 92násobku tlaku na hladině pozemského moře. To odpovídá zhruba tlaku, jaký by na nás působil kilometr pod mořskou hladinou. Tyto extrémní podmínky jsou důvodem, proč i nejodolnější sonda dokázala na povrchu Venuše pracovat jen něco málo přes dvě hodiny.

  • ArianeGroup testuje výkonnější motor Vinci

    ArianeGroup testuje výkonnější motor Vinci

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Ve výroční zprávě společnosti ArianeGroup SAS za rok 2025 se objevily dosud nezveřejněné informace o zkušební kampani modernizované verze motoru Vinci, který pohání horní stupeň evropské rakety Ariane 6. Nová varianta nabídne přibližně o 11 % vyšší tah a stane se součástí připravované modernizace Ariane 6 Block 2. Podle zveřejněných dokumentů probíhaly zkoušky modernizovaného motoru v průběhu celého roku 2025 ve zkušebním středisku DLR Lampoldshausen v Německu.

  • Top5: Nejdražší kosmické projekty starého kontinentu

    Top5: Nejdražší kosmické projekty starého kontinentu

    Karel Zvoník8 komentářů

    Když se řekne kosmonautika, většině lidí se vybaví některý z nejslavnějších okamžiků dobývání vesmíru. Někdo si vzpomene na přistání Apolla 11 na Měsíci, jiný na první let člověka do vesmíru v podání Jurije Gagarina, první výstup do volného prostoru, který uskutečnil Alexej Leonov, nebo na legendární raketoplány. Jen málokdo si však uvědomuje, že také Evropa investovala v posledních desetiletích do vesmírných projektů miliardy eur a vybudovala si vlastní, a hlavně nezávislou, cestu do vesmíru. Stejně jako v případě Spojených států se i zde nabízí otázka, zda se takové investice skutečně vyplatily. Odpověď je jednoznačná – ano. Evropská kosmonautika rozhodně není jen o vědě. Za mnoha projekty stojí snaha zajistit […]

  • ŽIVĚ A ČESKY: Překazí druhý pokus Starship počasí?

    ŽIVĚ A ČESKY: Překazí druhý pokus Starship počasí?

    Matěj Soukup25 komentářů

    Před týdnem pokus o start třinácté sestavy Super Heavy Starship na další testovací let překazila při zážehu v čase T-0 chyba na několika motorech Raptor 3. Podle infografiky v oficiálním přenosu to vypadalo na problém se čtyřmi motory, přičemž dva z nich bylo podle informací od Elona Muska pro větší jistotu dobrého letu nutno vyměnit. Podle záběrů ze základny McGregor došlo ale k výměně minimálně třech Raptorů, přičemž všechny patřily do skupinky, které se při pokusu o start nepodařilo zažehnout. Včera, v rámci přípravy na start, byl na rampě proveden Spin-prime test vyměněných motorů na Super Heavy a přibližně jen o sedm hodin později byla Starship S40 usazena na vrchol B20. Další pokus o start by se tak měl uskutečnit zítra v 00:45 našeho času, ovšem velkou neznámou je zatím počasí, které bude hrát dnes hlavní roli. Kolem Texasu se totiž již několik dní vyskytuje tropická bouře Berta, která sebou přináší nárazový vítr a déšť. Startovní okno má stejně jako…

  • Ceny orbitálních startů klesly za 60 let o 96 %, kam až mohou spadnout?

    Ceny orbitálních startů klesly za 60 let o 96 %, kam až mohou spadnout?

    Dušan Majer5 komentářů

    Podle nové studie, na kterou upozornil portál Space.com, klesly ceny startů raket na oběžnou dráhu od roku 1960 o 96 % a do roku 2040 by se mohly oproti současnosti snížit téměř stejně výrazně. Vědci však dodávají, že tak výrazné zlepšení mohou ohrozit různé problémy, například kosmická tříšť či vznik monopolu jediné firmy na trhu komerčních kosmických startů.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗