Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon v noci vynese navigační družici

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon v noci vynese navigační družici

    Po sérii přímých přenosů, které se konaly v relativně rozumných časech, tu máme pro změnu jedno vysílání, které obyvatele střední Evropy svým termínem moc nepotěší. Raketa Falcon 9 by totiž měla v noci na zítřek odstartovat s navigační družicí GPSIII SV10 ve 2:04 SEČ. Pokud pro vás není tento čas překážkou, moc rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přímého přenosu, který najdete na našem YouTube kanálu. V tomto článku je pro Vás připraven jak samotný přehrávač, tak i dodatečné informace o startu.

  • První vyšetřování letecké nehody mimo Zemi

    První vyšetřování letecké nehody mimo Zemi

    Inženýři z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory a firmy AeroVironment dokončili podrobný rozbor posledního letu vrtulníku Ingenuity, ke kterému došlo 18. ledna 2024. Tento rozbor bude publikován za několik týdnů v podobě technické zprávy NASA. Ingenuity, poslaná na Mars jakožto technologický demonstrátor, který má zvládnout maximálně 5 startů během 30 dní, se stal prvním vrtulovým strojem, který létal na jiném kosmickém tělese. Vrtulník fungoval skoro tři roky, provedl 72 letů a uletěl více než 30× delší vzdálenost, než se plánovala. Letem strávil dohromady více než dvě hodiny.

  • Centrální stupeň SLS v hale VAB je vertikální

    Centrální stupeň SLS v hale VAB je vertikální

    Centrální  stupeň americké lunární rakety SLS (Space Launch System) byl v úterý 10. prosince 2024 ve vertikální poloze přesunut do sekce High Bay 2 v budově Vehicle Assembly Building na Kennedyho vesmírném středisku NASA na Floridě. Tento stupeň dorazil 23. července na Kennnedyho středisko, kde zůstal ve vodorovné poloze uvnitř hlavní chodby haly VAB. Díky přesunu do High Bay 2 mají nyní technici NASA a Boeingu 360stupňový přístup k centrálnímu stupni jak zevnitř, tak zvenčí. Tímto přesunem se také uvolnilo více místa v samotné uličce, aby mohli technici pokračovat v přepravě a integraci dvou pomocných motorů na tuhé pohonné látky na mobilní plošinu 1 v High Bay 3 pro misi Artemis II. Společnost Boeing a její subdodavatel Futuramic zrekonstruovali High Bay 2, aby zvýšili efektivitu při zpracování základních stupňů pro Artemis II a další.

  • Sentinel-1C posílá první fotky

    Sentinel-1C posílá první fotky

    Za méně než týden od startu stihla evropská družice Sentinel-1C z programu Copernicus dodat své první radarové snímky zemského povrchu, které nabízejí náznak jejích schopností monitorování naší Země. Tyto první snímky zachycují oblasti zájmu – třeba Špicberky, Nizozemsko nebo Brusel. Družice Sentinel-1C, vypuštěná 5. prosince z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketou Vega-C, je vybavena špičkovým přístrojem s radarem se syntetickou aperturou (SAR) v pásmu C. Tato pokročilá technologie umožňuje družici dodávat snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení za dne i v noci a za každého počasí. Její data pak pomáhají mnoha kriticky důležitým aplikacím – řízení životního prostředí, reakci na přírodní katastrofy či výzkumu změn klimatu. Když družice […]

  • Orion opustil vakuovou komoru

    Orion opustil vakuovou komoru

    Kosmická loď Orion pro misi Artemis II se 5. prosince po dokončení druhé fáze zkoušek ve vakuové komoře mohla vrátit do buňky FAST (Final Assembly and System Testing) na Neil A. Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku na Floridě. Po návratu do buňky FAST byly do návratového modulu instalovány čtyři hlavní baterie, které budou napájet mnoho systémů lodi. Tyto baterie se už dříve na Kennedyho středisko vrátily od dodavatele, firmy EaglePicher Technologies. V roce 2025 se pak zástupci Evropské kosmické agentury postarají o instalaci fotovoltaických panelů na kosmickou loď. Mise Artemis II bude prvním letem s posádkou v rámci programu Artemis. V jejím rámci se […]

  • BepiColombo odhaluje Merkur v novém světle

    BepiColombo odhaluje Merkur v novém světle

    1. prosince 2024 se mise BepiColombo již popáté prosmýkla kolem Merkuru. Při tomto průletu se tato mise stala první v historii, která pozorovala Merkur ve střední části elektromagnetického spektra. Nové snímky odhalují variace teplot i chemického složení na krátery posetém povrchu planety. Merkur je jednoznačně nejméně prozkoumanou kamennou planetou naší soustavy. BepiColombo je teprve třetí misí, která jej navštíví a v roce 2026 se stane teprve druhou misí, která vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Před ní tu byla pouze americká Mariner 10, která kolem Merkuru třikrát prolétla mezi roky 1974 a 1975 a též americká sonda Messenger, která kolem první planety naší soustavy obíhala mezi roky 2011 a 2015.

  • Díly pro druhou Ariane 6 jsou na kosmodromu

    Díly pro druhou Ariane 6 jsou na kosmodromu

    Po přeplutí Atlantiku dorazila nákladní loď Canopée do přístavu Pariacabo ve Francouzské Guyaně, kam dopravila první a druhý stupeň pro druhý start evropské rakety Ariane 6. Tento hardware byl následně přepraven do montážní budovy BAL u startovního komplexu číslo 4. Zde pracovníci firmy ArianeGroup zajistí pečlivé sestavení přivezených dílů, z nichž vznikne středové jádro rakety. To poté zamíří z montážní haly na startovní rampu, kde k němu budou připojeny dva pomocné stupně, a zároveň dojde k integraci aerodynamického krytu s nákladem. Start Ariane 62 s francouzskou zpravodajskou družicí CSO-3 je zatím naplánován na únor příštího roku.

  • Voschod – prvenství za každou cenu (14. díl)

    Voschod – prvenství za každou cenu (14. díl)

    Zdálo by se, že po provedení poměrně riskantní položky v letovém plánu, navíc ve světové premiéře, by si posádka zasloužila trochu oddechu. Pro osazenstvo Voschodu-2, Pavla Běljajeva a Alexeje Leonova, měl znamenat zbytek letu víceméně klidnou jízdu protkanou několika experimenty a pozorováními, následovanou bezproblémovým přistáním v určené oblasti. Na sedmnáctém obletu měla jejich pouť skončit přibližně ve stejných místech jako u předchozích letů a pátrací jednotky byly připraveny posádku velmi záhy po přistání evakuovat do nejbližšího většího města tak, jako tomu dosud vždy bylo. Kosmonauti se po vydatném jídle zabývali astronomickými observacemi, prováděli několik biomedicínských experimentů a snažili se pozorovat a fotografovat zemský povrch. Vše bylo poněkud ztíženo rotací lodi, která se z původní rychlosti zhruba jedna otáčka za 20 sekund postupně stabilizovala na jedné otáčce za 40-45 sekund, nicméně ani tak nebylo jednoduché hledat detaily na Zemi. Leonovovi se přesto podařilo postřehnout vojenské letiště na území USA. Ráno 19. března se pak Běljajevovi podařilo několik sekund sledovat neznámou družici.…

  • Padne rozhodnutí kolem MSR ještě letos?

    Padne rozhodnutí kolem MSR ještě letos?

    Do konce letošního roku by NASA mohla mít nový plán dopravy vzorků z Marsu. Agentura už v říjnu oznámila, že svolala externí skupinu odborníků, aby posoudila desítku studií zvenčí i zevnitř agentury o způsobech, jak snížit náklady na program MSR (Mars Sample Return) a urychlit návrat vzorků. V prosinci tým pro posouzení strategie MSR předloží svá doporučení vedení agentury k rozhodnutí. Tento tým bude mít na výběr z mnoha možností. Polovina studií zkoumala celkovou architekturu MSR, od shromažďování vzorků nasbíraných vozítkem Perseverance až po jejich návrat na Zemi.

  • Deník astronauta | 06 – Lidský faktor a výstupy do volného kosmického prostoru

    Deník astronauta | 06 – Lidský faktor a výstupy do volného kosmického prostoru

    Předposlední týden první části základního výcviku byl zaměřen opět na HBP, tedy Human Behaviour and Performance, neboli něco jako lidský faktor či výkonnost. Nemalou část ale zabraly i přednášky ohledně EVA, tedy Extravehicular Activities, neboli výstupů do volného kosmického prostoru. Asi nejzajímavější z celého týdne bylo školení o kosmických prostředcích zajišťujících dopravu posádek a nákladu na ISS (tzv. Visiting Vehicles). Konec týdne pak patřil administrativě a exkurzi do nového zařízení pod názvem LUNA, které simuluje měsíční povrch a bude zanedlouho sloužit k testování technologií a výcviku astronautů programu Artemis.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗