Centrální stupeň americké lunární rakety SLS (Space Launch System) byl v úterý 10. prosince 2024 ve vertikální poloze přesunut do sekce High Bay 2 v budově Vehicle Assembly Building na Kennedyho vesmírném středisku NASA na Floridě. Tento stupeň dorazil 23. července na Kennnedyho středisko, kde zůstal ve vodorovné poloze uvnitř hlavní chodby haly VAB. Díky přesunu do High Bay 2 mají nyní technici NASA a Boeingu 360stupňový přístup k centrálnímu stupni jak zevnitř, tak zvenčí. Tímto přesunem se také uvolnilo více místa v samotné uličce, aby mohli technici pokračovat v přepravě a integraci dvou pomocných motorů na tuhé pohonné látky na mobilní plošinu 1 v High Bay 3 pro misi Artemis II. Společnost Boeing a její subdodavatel Futuramic zrekonstruovali High Bay 2, aby zvýšili efektivitu při zpracování základních stupňů pro Artemis II a další.
Během programu Apollo technici skládali raketu Saturn V právě v High Bay 2. Během programu raketoplánů Space Shuttle byla vysoká hala využívána pro kontrolu a skladování vnějších nádrží a jako pohotovostní skladovací prostor pro raketoplán. Zkušební let Artemis II bude první misí NASA s posádkou v rámci kampaně Artemis, která vyšle astronauty NASA Victora Glovera, Christinu Koch a Reida Wisemana i astronauta CSA (Kanadská kosmická agentura) Jeremyho Hansena na desetidenní cestu kolem Měsíce a zpět.

Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20240724-PH-ILW02_0082/KSC-20240724-PH-ILW02_0082~large.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/12/nasa-sls-core-stage-vertical-rotated.jpg
Aktualizace:

Centrální stupeň byl vložen do integrační buňky v sekci High Bay 2 a odpojen od jeřábu. V buňce budou nyní dokončeny práce na stupni. Paralelně budou na mobilní vypouštěcí plošině v High Bay 3 sestaveny vzletové stupně SRB .
Je to nesporně zajímavá zpráva, za kterou děkuji, ale upřímně…
No tak po kdovíjak dlouhé době výroby JEDNOHO centrální stupně ten centrální stupeň zvertikálnili. No dobře, potlesk. A teď se s tím centrálním stupněm bude zase kdovíjak dlouho dít vlastně co?
Když to srovnám se Superheavy (já vím, to porovnání kulhá, ale připusťme, že jakás takás analogie, byť mnohem silnější, to je), tak v tomto případě se ne jeden, ale celá řada exemplářů neustále přesouvá mezi Megabay a startovním stolem, mezi Hvězdnou základnou a testovacím zařízením, neustále probíhají všemožné testy až po statické zážehy, a hlavně – taky se lítá. Ne jednou za 4 roky, což má být interval mezi 1. a 2. startem SLS, ale letos 4x a možná i 5x, pokud je něco pravdy na tom, že by k tomu mohlo dojít před 11. lednem.
Mimochodem, nevíte někdo něco podrobnějšího o tomhle: Čína získává ve vesmírném závodě k Marsu navrch díky jadernému motoru
Jestli je to jenom novinářský blábol, anebo jestli na tom opravdu něco je?
Ta zpráva je přes půl roku stará. Prototyp má 8 t, výkon (elektrický?) 1,5 MW. Vysouvá se chladící systém, velké rozměry slouží také k ochraně nákladu (posádky) před radiací. Zajímavá technologie – lithium jako chladící médium a vysoké teploty reaktoru – 1200°C ? Je to pokrok, k reálnému smysluplnému využití ale pořád hodně chybí. pro let k Marsu jednak program, jednak větší výkon. Klasická NERVA je reálnější. https://interestingengineering.com/innovation/china-nuclear-powered-engine-mars
Díky za odkaz.
Už před misí Artemis I se vědělo, že pro Artemis II bude SLS připravena dřív než Orion. Díly pro SLS proto donedávna čekaly ve skladech. V případě, že by mise Artemis II nebyla pilotovaná a cílem by bylo poslat banán do Indického oceánu po suborbitální dráze, tak už mohla být realizovaná. Nedělaly by se testy evakuačních košů na rampě 39B, plošina ML-1 by byla ve VAB o půl roku dřív a SLS by se bez prodlení sestavovala. NASA však jde o pilotovaný oblet Měsíce.
Co se teď bude s centrálním stupněm dít? Budou provedeny práce, které je možné provést pouze ve vertikální poloze. Budou prodlouženy čtyři přívodní potrubí vedoucí k motorům RS-25, připojeny ke spodní části vodíkové nádrže, odzkoušeny na těsnost a na jejich příruby bude nastříkána tepelně izolační pěna. Budou provedeny přípravné práce na instalaci FTS. Minulý týden řekl Amit Kshatriya, že nyní, 16 měsíců před termínem startu, se už můžou pustit do sestavení dvojice vzletových stupňů SRB na plošině ML-1. Dokončeny by mohly být v únoru. Neprodleně poté bude mezi ně vložen centrální stupeň, na něj adaptér LVSA a stupeň ICPS. Po sestavení a testech funkčnosti bude SLS převezena na rampu 39B pro test tankování. Vzhledem k nepřipravenosti Orionu je preferovanou alternativou provedení testu pouze s nosnou raketou.
Integrační buňka v High Bay 2 ve VAB má být mezitím připravena na centrální stupeň pro Artemis III. Časový plán Boeingu na vložení motorové sekce do buňky je červenec 2025 a centrálního stupně bez motorové sekce na podzim 2025. Kompletace a dokončení centrálního stupně pro Artemis III je plánována na začátek roku 2026.
Takže Mise Artemis II, byť nepilotovaná, by tedy asi nebyla již realizovaná, jestliže se boční stupně mají dokončit za dva měsíce? A co Orion (včetně jeho problémů s tepelným štítem)? Bez něj by se asi taky neletělo?
Jinak kdyby NASA posílala SLS po suborbitální dráze s cílem dostat banán do Indického oceánu, tak už by při těch cenách zkrachovala 🙂
Navíc buďme féroví, smyslem těch letů do Indického oceánu je otestovat výdrž tepelného štítu a konstrukce Starshipu, stejně tak jako funkci brzdicího zážehu pro návrat do atmosféry; pokud by se celá raketa zahazovala stejně jako SLS, nic z toho by se dělat nemuselo. Přičemž, i v tom buďme spravedliví, jestliže NASA jde o pilotovaný oblet Měsíce a potenciálně přistání na něm, SpaceX jde o pilotované lety na Měsíc, na Mars a potenciálně i dál. Je otázka, kdo co z toho zvládne rychleji.
Ale nicméně děkuji za podrobný výčet operací, které se na SLS budou až do startu provádět.
Segmenty SRB byly připraveny a uskladněny už na konci roku 2023 v budovách RPSF a Surge 2 půl kilometru od haly VAB. Od té doby čekají na pokyn k přepravě do VAB a k sestavení. V té hypotetické variantě jsem myslel banán umístěný v intertanku v centrálním stupni, který zaniká po obletu 3/4 Země v Tichém oceánu. Nákladem mohla být klidně sonda Europa. Důvod, proč má Artemis II tak velké zpoždění, spočívá primárně v nepřipravenosti Orionu.
Návrat na Měsíc při misi Artemis III je plánovaný na polovinu roku 2027 při třetím startu SLS s Orionem a asi šedesátém startu SHS. Přistání není potenciálním cílem, ale skutečným cílem. A nejde o závod, ale o spolupráci NASA a SpaceX na tomto úkolu.
Děkuju za tu větu „Návrat na Měsíc při misi Artemis III je plánovaný na polovinu roku 2027 při třetím startu SLS s Orionem a asi šedesátém startu SHS„. Přesně o tohle tu jde, konkrétně o ty počty letů. Tři a šedesát (a do dalších let ještě mnohem víc), to už je rozdíl, nemyslíte?
Kosmonautika až dosud byla jakýmsi exkluzívním podnikem, něco jako letectví v době jeho průkopníků. Kdyby se letectví nestalo masovým způsobem dopravy, bylo by v podstatě k ničemu, resp. pořád by bylo jenom exkluzívním koníčkem lidí v „ultralajtech“ apod.
S kosmonautikou je to dost podobné, jen ještě daleko vyostřeněnější, protože ona musí dostat lidstvo z kolébky Země do vesmíru. Ne na chvíli, na krátký výlet pro pár lidí jednou za několik let se zapíchnutím vlajky a nasbíráním pár šutrů. Musí to být napořád a masově, podle Ciolkovského a autorů (dobré) sci-fi.
A nedá se to moc odkládat, protože ten Damoklův meč v podobě Velkého filtru nad lidstvem visí dost brutálně i bez dinosauřího asteroidu a yellowstonského supervulkánu.
Tři a šedesát jsem napsal proto, že z hlediska prvního obnoveného přistání na Měsíci v rámci Artemis to rozdíl není. SpaceX nabídlo ve výběrovém řízení na lunární lander architekturu, která zjevně potřebuje desítky startů. Cílem prvních sedmi startů je suborbitální dráha. Cílem dalších letů bude LEO a návraty lodí Starship na kosmodrom. Následovat budou starty pro test tankování z jedné Starship do druhé. Další starty budou nutné pro vynesení a naplnění palivového depa, které bude nezbytné pro natankování demonstračního nepilotovaného lunárního landeru. Dalších cca deset startů bude zapotřebí proto, aby byl Starship HLS připraven na oběžné dráze Měsíce ke spojení s Orionem. Naopak, aby byl Orion připraven na oběžné dráze Měsíce ke spojení se Starship HLS, stačí podle současného plánu celkem tři starty SLS. Za důležité nepovažuji počet nutných startů, ale úspěšnou realizaci mise Artemis III, pokud možno už za dva a půl roku.
Nějak vám nerozumím. SLS až po Artemis III poletí 3x, a přitom ani tu vlajku do Měsíce zapíchnout nedokážou, a i kdyby dokázali, tak je to, jak jsem napsal posledně, v průměru jedna krátká, a co už jsem nenapsal, předražená a víceméně propagandistická (USA jsou nejlepší) akce za několik let.
Aby tu vlajku zapíchli, potřebují kooperaci SpaceX.
No a SHS do Artemis III poletí plus mínus 60x. Že jsou to lety většinou na LEO? No a co? Kde jinde má vznikat infrastruktura pro návazné lety do hlubokého vesmíru? Třeba v podobě těch orbitálních tankerů? Tak jako benzínové pumpy podél silnic? A vedle toho taky podstatně větší a schopnější orbitální stanice než ISS, případně sluneční elektrárny atd. Jenže k tomu všemu jsou potřeba početné a levné lety těžkotonážní rakety, která na jeden start na LEO vynese 200 tun (V3).
Jestli Starship tyhle ambice splní, to je samozřejmě zatím ještě pořád otázka, ale značná naděje tu je. Jistotou naopak je, že jednorázově použitelná a extrémně nákladná SLS je z tohoto hlediska k ničemu.
Apollo v 60. letech bylo něco úžasného, podobně jako báječní muži na létajících dvojplošnících před 1. světovou válkou, a přistání na Měsíci bylo asi největší dobrodružství všech dob. Jenže opakovat Apollo dnes? Slovy Járy Cimrmana: Není to málo, Antone Pavloviči?
Vám se opravdu jeví reprízování Apolla 11 po 60 letech jako nějaká sláva? I kdyby to všechno dopadlo na jedničku?
NASA nikdy neměla vážnou ambici vynést lunární modul pomocí vládní SLS. Pro SLS nikdy nebylo plánováno ani vynesení orbitálních tankerů, větších orbitálních stanic než ISS a solárních elektráren. Proto považuji brblání nad tímto za zbytečné.
„Opakování Apolla 11“ misí Artemis III není pod otazníkem. Pilotované přistání v jižní polární oblasti Měsíce je cílem NASA pro rok 2027.
No dobře, naše komunikace přesně ukazuje smysl rčení „jeden o voze, druhý o koze“.
Vy si vedete svou o Artemis, jaké jsou plány, milníky, termíny apod. a děláte to dobře a precizně, to všechna čest. Akorát že se při tom křečovitě vyvarováváte všeho, co by sebeméně závánělo jakýmkoliv hodnocením ve smyslu, zda je zvolený postup užitečný a povede k dlouhodobé expanzi, anebo jestli zase skončí jako Apollo po několika startech a zavře se za tím voda. A pokud na dané téma přece jenom někdo poukáže, odbydete to tvrzením, že to, co je pro další rozvoj kosmonautiky opravdu potřebné, tedy časté a levné starty a budování robustní infrastruktury pro trvalý postup do vzdálenějších oblastí vesmíru, nebylo u jednorázově použitelné SLS v plánu a že je to brblání. Mohl bych napsat něco podobného, ale neudělám to; ostatně jste to udělal za mne a nasadil všemu korunu svým konstatováním, že opakování Apolla je v případě Artemis zcela v pořádku, poněvadž se bude přistávat jinde než tehdy (a přitom zdaleka ne tak často). A to je zřejmě podle vás po 60 letech rozvoje techniky zcela postačující výsledek.
Já si zase vedu svou, že SLS je extrémně drahý krám určený pro jediný účel (zapíchnutí vlajky), když vynesení orbitálních tankerů, větších orbitálních stanic než ISS a solárních elektráren nikdy nebylo v plánu a vlastně se při dané ceně SLS ani dost dobře nedá provádět, i kdyby to technicky třeba možné bylo. Co je ještě podstatnější, při plánované periodicitě startů SLS není možné ani založit trvalou, stále obydlenou základnu na Měsíci, protože si lze těžko představit, že by jedna posádka na Měsíci trávila nějaké dva roky do svého vystřídání další misí.
Tu trvalou základnu budou zkrátka muset obstarat Číňani.
Už někdy před čtyřmi nebo pěti roky jsem v jednom nebo v několika komentářích napsal, že éra SLS je časově omezená a že bude nahrazena systémem SHS, až SHS dospěje do potřebné vyzrálosti. Jen nemám potřebu to opakovat v každém komentáři pod články, které se týkají výhradně mise Artemis II. Osobně mi to totiž přijde jako znevažování této mise, která v současnosti nemá obdobu v Číně, Rusku ani v soukromém sektoru. Ale nějaké myšlenky ohledně náhrady SLS v dalších misích Artemis jsem psal na fóru, ale hlavně v prosincovém dílu seriálu Gateway, který by mohl vyjít v příštím týdnu.
V současné době jsou jednotlivé pobyty na zvažované lunární základně Artemis Base Camp omezeny dobou třiceti dnů.
Snad po Novom Roku bude toto cele o vyvoji adapteru Orion – Starship\New Glenn..
Úvod do problematiky jsem v předchozím komentáři slíbil už na tento týden. Ten článek je už napsaný a ano, o vývoji adaptéru Orion – Starship/New Glenn se v něm píše. 🙂
Skvěle napsáno. Vývoj SLS má i jeden pikantní dopad. Když při současné úrovni techniky skoro není možné dostat lidi na Měsíc, tak to přece tehdy musel být produkt Hollywoodu :*)
Start Falconu 9 s družicemi O3b mPower je odložen na 15. prosinec. Takže je třeba posunout odpočet.
Díky moc, posunul jsem to. Během cca 20 minut by se to mělo propsat do pravého sloupce našeho webu.
Patřím ke generaci, která ještě absolvovala povinnou vojenskou službu. Celý přístup NASA k pilotovaným letům mi připomíná dříve častý příkaz:
Plazení plížením vpřed!
Všiml jsem si toho před více měsíci a funguje to spolehlivě. NASA má v redakci kosmonautix svého lobbistu. Každá kritická připomínka k NASA má do hodiny hodnocení -1 v době, kdy si ji většina pravidelných čtenářů nestačila ani přečíst.
Chci ujistit, že já jsem komentáře nehodnotil.
Taky jsem si toho všiml, mé příspěvky, jsou-li hodnoceny, mají vesměs mínus jedničku 🙂
No to jsem rád, že to není jen moje paranoja.
Nie, to som ti dal ja.
Vidis. Aj v tomto sa mylis, rovnako ako gandibal.