sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Farnborough

Vedoucí představitelé NASA, Babcock International Group (Babcock), Lockheed Martin, BAE Systems, britského ministerstva obrany a vlády USA byli potvrzeni jako řečníci na Mezinárodní vesmírné výstavě ve Farnborough.

NOAA

National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) plánuje přikoupit k nákupu globálních datových souborů i službu pozorování ropných skvrn nebo jiných událostí.

SpaDeX

Indické družice SDX01 a SDX02 demonstrační mise SpaDeX se přiblížily z 230 metrů na 15 metrů a následně až na 3 metry. Poté se družice vrátily zpět do bezpečné vzdálenosti. Při dalším přiblížení by mělo dojít už i ke spojení.

Rozpočet ESA

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na briefingu 9. ledna uvedl, že rozpočet ESA na rok 2025 bude činit 7,68 miliardy eur. To je asi o 1,4 % méně ze 7,79 miliardy eur, které měla agentura v roce 2024.

Astranis

Společnost Astranis 10. ledna uvedla, že všechny čtyři jeho nedávno vypuštěné širokopásmové družice prošly testy a s využitím svého elektrického pohonu mění svou oběžnou dráhu na geostacionární.

Maxar Intelligence

Americký poskytovatel družicových snímků, společnost Maxar Intelligence, oznámil smlouvu s nizozemským ministerstvem obrany v hodnotě 14,4 milionů dolarů. Čtyřletá dohoda oznámená 9. ledna poskytuje nizozemským vojenským uživatelům přístup k funkcím Maxaru.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Starty české družice TROLL a dvou lunárních landerů

Ani ne měsíc poté, co Falcon 9 při misi Bandwagon-2 vynesl českou družici LASARSat se nám historie tak trochu opakuje, byť jsou tu i rozdíly. Začněme však shodnými rysy. Falcon 9 vynese z Vandenbergovy základny při sdílené misi českou družici. Nepůjde však o misi z programu Bandwagon, ale Transporter (konkrétně s pořadovým číslem 12). Poletí se tedy na polární oběžnou dráhu. Nákladem této mise jsou desítky družic z celého světa a mezi nimi nás nejvíce zajímá družice TROLL od české firmy TRL Space, která je vybavena hyperspektrální kamerou. Pokud máte čas a chuť, rád bych Vás pozval ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Nákres lodi 3KV

Voschod – prvenství za každou cenu (18. díl)

V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety se stále složitějším a náročnějším programem. Tyto lety měly být realizovány v rámci programu Voschod. Jenže současně byl Voschod jen jakýmsi nouzovým řešením, jež bylo doslova ukováno na koleně a zásadní úpravy techniky tak, aby se alespoň zčásti vyrovnala americkému protějšku Gemini, byly prakticky nemožné, protože narážely na časové, ekonomické i technologické limity. Mnohem lépe by se k takovýmto cílům hodila nová loď 7K „Sojuz“, jenže ta trpěla zpožděním při vývoji. Ono zpoždění bylo zčásti zapříčiněno existencí programu Voschod, který Sojuzu odčerpával finance a lidské zdroje. Ovšem zrušit Voschod zase nebylo možné kvůli hrozící nucené přestávce v pilotovaných misích, než bude dokončen Sojuz. Na mysl se vkrádá paralela s románem Josepha Hellera „Hlava 22“. Na jaře 1966 se zdálo, že status quo je jednoznačně dán bez ohledu na to, jestli je rozumné v programu Voschod pokračovat. Prozatím se nenašel nikdo natolik rozhodný, vlivný a současně

Co odložilo první start New Glennu?

Ze tříhodinového startovního okna zbývalo 45 minut, když se firma Blue Origin dnes ráno rozhodla stornovat první pokus o start své masivní rakety New Glenn. V průběhu předešlých desítek minut (okno se otevřelo v jednu hodinu ráno místního času, tedy 7:00 SEČ) firma opakovaně posouvala hodiny odpočtu do startu, jelikož inženýři řešili technické problémy rakety. Oficiální cestou (tedy na sociálních sítích i v přímém přenosu) firma vydala pouze vágní prohlášení o podstatě odkladu pokusu o start. „Ustupujeme od dnešního pokusu o start, abychom vyřešili problém s podsystémem nosiče, což by nás zavedlo mimo startovní okno,“ stálo v prohlášení, kde jsme se mohli dočíst také: „Vyhodnocujeme možnosti pro další pokus o start.“ V tomto článku najdete překlad rozboru celé situace od Erica Bergera z webu Arstechnica.

Astronaut zkusí opravit rentgenový teleskop na ISS

16. ledna by měl americký astronaut Nick Hague nainstalovat záplaty na rentgenový teleskop NICER umístěný na vnějším plášti Mezinárodní kosmické stanice. Hague společně se Sunitou Williams ale budou provádět i další činnosti. NICER bude prvním americkým teleskopem, který se bude opravovat na oběžné dráze od roku 2009, kdy se uskutečnila poslední servisní mise raketoplánu k Hubbleovu teleskopu. Hague, ale i další astronauti (třeba Donald Pettit, který momentálně také pobývá na ISS) si v loňském roce opravu teleskopu pečlivě nacvičovali v bazénu NBL (Neutral Buoyancy Laboratory) o objemu 23 milionů litrů, který se nachází na Johnsonově středisku v Houstonu.

Vesmírný dalekohled Nancy Roman

Důležitý integrační krok nového teleskopu

Technikům se podařilo úspěšně integrovat užitečný náklad Teleskopu Nancy Grace Roman, tedy vlastní optiku, nosič přístrojů i dva vědecké přístroje – k servisnímu modulu, který doručí observatoř na její pracoviště a umožní jí tam fungovat. „Díky tomuto úžasnému milníku  je projekt stále v souladu s plánovaným harmonogramem směřujícím ke startu. Jsme tak o velký krok blíže k odhalení vesmíru, jak jsme jej nikdy dříve neviděli,“ říká Mark Clampin, zástupce přidruženého administrátora pro ředitelství vědeckých misí v ústředí NASA ve Washingtonu a dodal: „Bylo fantastické sledovat pokrok týmu v průběhu integrační fáze. Těším se na transformativní pozorování Nancy Grace Roman Space Telescope.“ Nově spojený hardware nyní podstoupí rozsáhlé zkoušky. Nejprve bude potřeba zjistit, zda každý hlavní konstrukční prvek pracuje podle očekávání i v době, kdy bude interagovat se zbytkem observatoře. Bude tak prověřeno chování kombinovaného hardwaru. Poté přijde řada na environmentální testy, které vystaví základ observatoře elektromagnetickým, vibračním, a tepelně-vakuovým podmínkám, které zažije při startu a při provozu v kosmickém prostoru. Tyto testy mají prokázat, že hardware a nosná raketa spolu nebudou reagovat nežádoucím způsobem. Bude se

InSight

Kosmotýdeník 643 (6. 1. – 12. 1.)

Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy Marsu pořídila sonda MRO. Budeme se věnovat i dvěma očekávaným a zatím stále odkládaným startům. Prvním je New Glenn, který svůj premiérový start uskuteční možná v pondělí a druhým je samozřejmě Starship, kde se start posunul na středu. Zmíníme se také o ničivých požárech v Kalifornii a jejich vlivu na kosmonautiku. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Premiérový let New Glennu

Po letech čekání a odkladů konečně nadešel moment, kdy na startovní rampě LC-36 na Floridě stojí k letu připravená zbrusu nová orbitální raketa z dílny Blue Origin, jejíž jméno jste již určitě slyšeli. Ano, řeč je samozřejmě o New Glennu, těžké, částečně znovupoužitelné raketě, která by měla firmě otevřít dveře na trh dopravy nákladu na oběžnou dráhu. Při tomto premiérovém letu bude vynesen prototyp Blue Ringu, což je multifunkční zařízení, které při startu slouží jako adaptér na druhém stupni pro připojení nákladu, ovšem zároveň by měl již dříve vypuštěným družicím umožňovat doplnění pohonných látek, přepravu (vesmírný tahač), zajištění komunikace a termomanagementu.

Blue Ghost ponese i elektrodynamický prachový štít

V posledních týdnech vyšlo na našem webu hned několik článků, které postupně představují vědecké přístroje a technologické demonstrátory, které má na Měsíc dopravit první lunární lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace. Není se co divit, jeho start na Falconu 9 nás čeká už příští týden a proto by bylo záhodno představit Vám před startem co možná nejvíce z jeho zajímavých nákladů. Dnes se podíváme na zařízení, které si posvítí na problém, se kterým se na první pohled potýkají i lidé na Zemi. Přesto v případě Měsíce (a jednou i Marsu) jde o významnější komplikaci. Řeč je o boji s prachem, který pro astronauty představuje významné riziko, které je potřeba co nejvíce omezit. Právě proto výzkumníci z Kennedyho střediska na Floridě hledají inovativní možnosti k využití své technologie EDS (Electrodynamic Dust Shield).

Další segment pomocných motorů rakety SLS pro Artemis II

V průběhu tohoto týdne se odborníci z pozemních systémů Exploration Ground Systems pustili do instalace středového zadního segmentu pravého pomocného motoru na tuhé pohonné látky rakety SLS pro misi Artemis II. Každý z těchto motorů je tvořen pěti segmenty s pohonnými látkami a přední sestavou (aerodynamickou špičkou) a váží zhruba 725 tun. Oba pomocné stupně jsou nyní tvořeny zadní sestavou a jedním klasickým segmentem, přičemž jsou usazeny na mobilní vypouštěcí plošině číslo 1, která se nachází v sekci High Bay 3 v hale VAB na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.