Indie v roce 2025
Indická vesmírná agentura plánuje 10 orbitálních startů v roce 2025. Mezi mise patří let G1 pro program Gaganyaan.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indická vesmírná agentura plánuje 10 orbitálních startů v roce 2025. Mezi mise patří let G1 pro program Gaganyaan.
Loď Jacklyn opustila přístav Port Canaveral a vyplula na volné moře. Na její palubě má zkusit přistát první stupeň rakety New Glenn při premiérovém startu této rakety. 2. ledna 20:30
Eutelsat oznámil 2. ledna, že po dvoudenním výpadku obnovil služby ve své síti OneWeb. Porucha byla způsobena softwarovým problémem v pozemním segmentu.
Dnes by měla odstartovat indická raketa PSLV-CA s dvojicí družic SDX. Cílem mise SpaDeX je ověřit technologii setkání, přiblížení a zadokování dvou kosmických těles na oběžné dráze.
Sestavená raketa New Glenn provedla, na rampě LC-36, statický zážeh všech sedmi motorů BE-4. Zážeh trval 24 sekund.
Americký letecký úřad FAA vydal startovní licenci pro raketu New Glenn společnosti Blue Origin. Podle FAA byly všechny zákonné podmínky splněny v dostatečném předstihu před stanoveným termínem.
Přijetí signálu znamená, že sonda po rekordním průletu kolem Slunce (24. prosince prolétla 6,1 milionu km od Slunce) funguje. 1. ledna by mělo začít posílání podrobných telemetrických záznamů.
Články
Astronauti z programu Apollo umístili na povrch Měsíce koutové odražeče, které dokáží s minimálním rozptylem vrátit zpět na Zemi laserový paprsek, který byl z naší planety vyslán k povrchu Měsíce. Jedná se o zrcadla, která odrážejí přicházející světlo do stejného směru, ve kterém přichází. Výpočet času, který puls potřebuje k cestě tam a zpět, umožňuje vědcům přesně změřit tvar Měsíce a jeho vzdálenost od Země. Obě tyto hodnoty jsou přitom přímo ovlivněny gravitací naší planety. O více než půl století později, když stojíme na prahu lunárního programu Artemis, vědci stále využívají data z těchto koutových odražečů z programu Apollo.
Prosinec byl tentokrát oproti minulým měsícům klidnější. Žádné nové testy prototypů raket se v tomto měsíci nekonaly, takže si fanoušci raketových novinek odpočinuli od adrenalinových zážitků. Ovšem rozhodně si neodpočinuli od adrenalinu fanoušci českých družic. Do vesmíru se totiž vydala družice LASARsat, kterou vyvinuli středoškoláci společně s českými kosmickými firmami. Vesmírné výzvy vám její start nabídnou hned v první reportáži v rámci startu mise Bandwagon-2. Další družice, které se v prosinci vydaly do kosmu, jsou Proba-3, Sentinel-1C, RRT-1, O3b mPOWER, SXM-9, NROL-149 a 4 družice od firmy Astranis. V pilotované kosmonautice se můžete pokochat ruským výstupem do kosmického prostoru. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírnou techniku a Vesmírné zprávy nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Najdete je také na internetové televizi Fameplay. Třikrát v týdnu vycházejí pořady s názvem Vesmírné zprávy a v pátek
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v příštím roce na přibližně desetidenní cestu k Měsíci a zpět. Dne 3. října 2024, pouhý den po vydání minulého dílu našeho seriálu, se pásový transportér s mobilní vypouštěcí plošinou dal do pohybu a opustil startovní rampu 39B, na níž byly dokončeny testy zaměřené na upgrady plošiny a rampy pro pilotovaný start. Následující den byla plošina přesunuta do High Bay 3 montážní budovy VAB. Technici se ihned pustili do příprav na konfiguraci plošiny, aby umožnila sestavení bočních vzletových stupňů SRB.
V zítřejších ranních hodinách nás čeká první start roku 2025 a to opět Falconu 9, tentokrát s telekomunikační družicí Thuraya 4-NGS, která patří společnosti Al Yah Satellite Communications Company, přesněji její dceřiné společnosti Thuraya pocházející ze Spojených arabských emirátů. Thuraya 4-NGS by měla svým přenosovým výkonem překonat již dosluhující družice Thuraya 2 a 3 dohromady a je vybavena anténou o průměru dvanáct metrů. Přistání prvního stupně se uskuteční na mořské plošině, která bude čekat 635 kilometrů od místa startu.
V minulých dnech jsme si představili nejočekávanější události roku 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice a máme za sebou i shrnutí nepilotované kosmonautiky za rok 2024. Nyní je tedy čas uzavřít tuto sérii z přelomu roku rekapitulací roku 2024 z hlediska pilotované kosmonautiky. Také v tomto oboru se totiž událo mnoho zajímavých věcí, které by rozhodně neměly zapadnout. Jak už je v našich článcích zvykem, budou i tentokrát do výčtu pilotované kosmonautiky zařazeny i nákladní kosmické lodě. Létají totiž k obydleným kosmickým stanicím a bez jejich služby by astronauti na těchto stanicích nemohli existovat.
Celý život sníte o tom, že budete mít doma kosmickou sondu? To Vám sice nesplníme, ale díky pokroku v moderní technice se k této vizi můžete přiblížit, jak to jen jde. Díky nedávno spuštěné aplikaci, která je zdarma k dispozici pro všechny s headsety Apple Vision Pro, Meta Quest 3, či 3S VR, můžete umístit evropskou sondu Hera klidně doprostřed obýváku. Aplikaci Guardians of Earth vyvinul italský startup DIVE ve spolupráci s týmem zodpovědným za misi Hera. Výsledek umožňuje uživatelům si podrobně prohlédnout virtuální sondu, naučit se, jak vlastně funguje, sestavit její díly a sledovat její cestu meziplanetárním prostorem k cílové planetce.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Už jen pár hodin zbývá z roku 2024. Nebude to trvat dlouho a vládu převezme rok s pětkou na konci. Rok 2024, který právě prožíváme, se přesune do našich vzpomínek. Každý na něj asi bude vzpomínat jinak. Někdo na něj bude chtít co nejrychleji zapomenout, pro jiného bude navždy symbolem úspěchu a radostných okamžiků. Dovolte mi proto jménem celé redakce portálu Kosmonautix.cz popřát Vám všem mnoho úspěchů. Pokud pro Vás právě končící rok nebyl úspěšný, přeji Vám, aby Vám to ten nový plně vynahradil. A pokud máte na rok 2024 dobré vzpomínky, pak Vám přeji, aby byl nastupující rok minimálně stejně dobrý.
Včera jsme vám přinesli článek, který rekapituloval očekávané kosmonautické události roku 2025 v bezpilotní kosmonautice. Dnes nastal čas v tématu pokračovat, ale tentokrát se zaměříme na kosmonautiku pilotovanou. I v této oblasti totiž najdeme několik zajímavých a pozornost zasluhujících momentů, na které se můžeme těšit. NASA sice před pár týdny odsunula start mise Artemis II až na rok 2026, což znamená, že rok 2025 přišel o svůj největší tahák pilotované kosmonautiky. Jak se však sami dočtete v následujících odstavcích, zajímavých misí nám stále zůstává více než dost.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral
Je zcela nesporné, že postavou, jež měla klíčový vliv na úvodní fázi závodu o vesmír, byl Sergej Pavlovič Koroljov. Mnozí pracovníci OKB-1 a organizací, které dodávaly komponenty
Ani tuto předvánoční neděli nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku jsme se tentokrát zaměřili na to, jak
Výsledky prezidentských voleb z 5. listopadu otevřely otázku dalšího směřování misí Artemis. Vzhledem k zapojení Elona Muska v novém poradním orgánu DOGE a nominaci Jareda Isaacmana na
Po přistání Voschodu-2 se mohlo při pohledu zvenčí zdát, že sovětský pilotovaný program se probouzí letargie a opět nabírá na obrátkách. Dvě další prvenství roznítila apetit
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
