Slavíme desáté narozeniny

Deset let … deset let … deset let. Promiňte, že jsem ta dvě slova zopakoval třikrát, ale skrývá se v nich cosi magického. Prvního září roku 2012 vyšel na nově založeném blogu první článek. Blog nevznikl jen tak z ničeho – zrodil se na základech diskusního fóra, které v té době existovalo necelé tři roky. Směle a po hlavě jsme se pustili do psaní článků, aniž bychom tušili, co nás čeká. Z pozice šéfredaktora však mohu říct, že díky skvěle fungujíc redakci jsme dokázali postupně navyšovat tempo vydávaných příspěvků. Z původního jednoho článku za dva dny jsme se přesunuli k jednomu článku denně a později i ke dvěma článkům denně, což je tempo, které držíme už několik let. Jelikož dnes slaví náš blog deset let od založení, dovolím si tentokrát trochu shrnout nejen poslední rok, ale rovnou celých deset let. Ano, za takovou dobu se odehrálo mnoho událostí a není možné pokrýt všechny, ale pokusím se vypíchnout alespoň ty nejdůležitější. Ani tak to ale nebude krátké čtení. Zkrátka deset let slavíme jen jednou.

Jak již bylo uvedeno v prvním odstavci, náš web nezačínal od nuly. Mohli jsme se odpíchnout od již existující čtenářské základny. Redakci nově vzniklého blogu tvořilo zpočátku jen několik autorů. Jelikož jsem byl už u zrodu našeho portálu v roce 2012, rád bych na tomto místě zmínil třeba Tomáše Chobolu, který rozjel náš nejstarší seriál Kosmotýdeník vycházející dodnes, nebo Milana Štrupa, který se ve svých článcích věnoval především rentgenové astronomii. Ačkoliv tito autoři již nepatří mezi aktivní tvůrce článků, tvořili při zrodu webu jeho podobu. Sluší se také připomenout, že už od samotného vzniku našeho webu až dodnes patří mezi stálé přispěvatele naši milí kolegové jako Ondřej Šamárek, Lukáš Houška a Tomáš Kohout. Za jejich dlouholetou věrnost a neutuchající píli jim patří opravdu velký palec nahoru. V té době už fungoval náš profil na Facebooku, který od roku 2009 spravuje zmíněný Lukáš Houška. V roce 2012 vznikl také náš profil na Twitteru. Ze všech našich sociálních sítí zažil nejturbulentnější vývoj a střídání správců, kteří po určité době neměli čas se o něj starat. Teprve až v roce 2017 se jeho správy ujal Vít Ramba, který jej spolehlivě obhospodařuje dodnes.

Blog nejprve existoval na subdoméně blog.kosmonautix.cz a na adrese kosmonautix.cz sídlilo naše fórum. Jak čas plynul, rozhodli jsme se  sáhnout ke změně. Nejprve jsme fórum přesunuli na subdoménu forum.kosmonautix.cz, kde je dodnes a o několik týdnů později se blog přesunul na hlavní adresu kosmonautix.cz. Kromě toho vznikly i další subdomény. Nejprve to byla stránka iss.kosmonautix.cz, kde bylo možné sledovat dráhu Mezinárodní kosmické stanice a vypočítat si termíny jejích viditelných přeletů. Další subdomény přišly v příštích letech.

V průběhu roku 2013 se do redakce zapojil Michael Voplatka, který se zaměřoval především na články o evropských misích, ale ve stejném roce se do redakce zařadil i svého času velmi aktivní Vladimír Pecha, který do našeho dříve striktně kosmonautického zaměření šikovně propašoval stopy astronomie. Dalším svého času velmi aktivním členem redakce, který vydal svůj první článek v roce 2013, byl Samuel Slavkovský. Ten se také stal první slovensky píšícím redaktorem našeho webu. Kromě jiného je podepsán i pod dodnes používanou frekvencí dvou vydávaných článků denně. V roce 2013 byl náš web stále malý a všichni naši tvůrce byli stále ve svém oboru nováčky. To, že v tomto roce u nás vydal svůj článek Tomáš Přibyl, v té době již velmi známý popularizátor kosmonautiky, pro nás bylo velkou poctou a zároveň posunem vpřed. Svůj první ze dvou článků na našem webu vydal v roce 2013 také Daniel Macháček.

Při procházení statistik jsem si všiml, že v roce 2014 se do naší redakce nepřidal žádný nový člen. Návštěvnost však neustále rostla. Kromě toho byl náš web poprvé veřejně oceněn. Na festivalu Academia film Olomouc 2014 jsme získali prestižní ocenění pro blog popularizující vědu. Ve stejném roce přišlo i další ocenění. Akademie věd České republiky nám v rámci soutěže SCIAP 2014 udělila druhé místo v kategorii Internet. V roce 2015 jsme do redakce přivítali třeba Pavla Boháčka, který díky své odbornosti pomohl svými články dostat na náš web informace z první ruky. Významnou redakční posilou, která se v roce 2015 přidala do našeho týmu, byl Martin Gembec, který pokračoval v úspěšné tradici článků na pomezí kosmonautiky a astronomie. Ve stejném roce se do naší redakce zapojil i dnes již neaktivní autor Radim Fedič. I on svými články pomohl formovat náš web. V roce 2015 se náš portál dočkal dalšího ocenění od Akademie věd. V rámci soutěže SCIAP 2015 jsme se umístili na krásném 3. místě v kategorii Internet. V roce 2015 se také dočkal knižního vydání seriál Kritické momenty kosmonautiky od Ondřeje Šamárka. Kniha byla slavnostně pokřtěna na Štefánikově hvězdárně v Praze a ve stejném roce začal na webu Stream.cz vycházet videoseriál věnovaný právě tématům této knihy. Rok 2015 byl pro náš web také výjimečný z toho důvodu, že jsme v něm uskutečnili první živě a česky komentované přenosy, které od té doby patří mezi nejsledovanější články našeho webu. V roce 2015 jsme také spustili subdoménu starty.kosmonautix.cz, kde najdete přehled nejbližších chystaných startů.

Kdybych měl v uplynulých deseti letech vybrat jeden rok, ve kterém se do redakce našeho webu přidalo nejvíce autorů, kteří tvoří aktivní páteř našeho portálu až dodnes, byl by to rok 2016. Uznejte sami! Svůj první článek na našem webu v tomto roce vydal třeba Jiří Hošek, který se specializuje především na dění kolem programu Artemis. Premiérový článek na našem webu vydal v roce 2016 i Miroslav Pospíšil, jehož primárními obory jsou SpaceX a Mars. Vynechat nemohu ani Vladimíra Wagnera, experta přes jadernou fyziku, který svými technicky mimořádně podrobnými články posouvá náš web k tématům, která bychom jinak nezpracovali. Vynechat nemohu ani Karla Zvoníka, který se vždy dokáže trefit do mimořádně zajímavých témat, která na první pohled mohou vypadat nudně, ale on z nich vždy dokáže vybrousit perfektní díla. V roce 2016 také vydal svůj první článek svého času velmi aktivní Daniel Heřt, který se zaměřoval především na aktuální dění v kosmonautice. V roce 2016 byla v rámci přehlídky vědu popularizujících projektů SCIAP 2015 oceněna kniha Kritické osudy kosmonautiky, která se v kategorii Časopis / publikace umístila na druhém místě.

V roce 2017 se knižního vydání dočkal další seriál, který na našem webu vycházel. Šlo o Vesmírné osudy, které společně tvořili Ondřej Šamárek a Lukáš Houška. Knihu o úctyhodné hmotnosti 2,5 kg jsme pokřtili na hvězdárně ve Valašském Meziříčí na tradičním semináři o kosmonautice, raketové technice a kosmických technologiích. V roce 2018 se našemu webu poprvé podařilo proniknout do finále Křišťálové lupy – ceny českého internetu. Ačkoliv jsme naše čtenáře k hlasování nevyzývali, dostaly nás jejich nominační hlasy do finále. V tu chvíli jsme si řekli, že chytíme příležitost za pačesy a požádáme čtenáře o hlasy do finálového kola. Nakonec z toho bylo přenádherné 8. místo v kategorii Zájmové weby. Stejný scénář se opakoval v roce 2019 – opět jsme v nominační fázi nikoho k hlasování nenabádali a teprve až když jsme se dostali do finále, požádali jsme naše čtenáře o hlasy. Výsledkem bylo neuvěřitelné šesté místo v kategorii zájmové weby. V roce 2019 jsme také převzali zatím asi nejvyšší ocenění v historii našeho portálu. Od Podvýboru pro letectví a vesmírný program, který funguje v rámci Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsme obdrželi Čestné uznání za publicitu z oboru vesmírných projektů.

Roky 2017, 2018 a 2019 však byly pro naši redakci ve znamení stagnace. Ano, návštěvnost byla v té době perfektní, ale do tvůrčího týmu nepřicházeli noví autoři. To není nikdy dobrá situace a po čase může vést k vyhoření stávajících členů. Někteří kolegové postupně kvůli školním či pracovním povinnostem a nedostatku času na tvorbu článků svou aktivitu v redakci postupně utlumovali. Bylo proto jasné, že potřebujeme dostat do týmu čerstvou krev. To se v roce 2020 opravdu podařilo. Svůj první článek v tomto roce u nás vydal třeba Libor Lukačovič, jehož primárním oborem je čínská kosmonautika. Významnou posilou pro náš web se v roce 2020 stal také Vítězslav Škorpík, který náš tematický okruh přiblížil k fyzice, což jsou témata, která bychom jinak nedokázali pokrýt. V roce 2020 začaly na našem webu vycházet články dalšího známého popularizátora kosmonautiky, kterým je Michal Václavík. Jeho informace z první ruky opět umožnily posunout zpravodajství našeho webu na novou úroveň.

Bezkonkurečně největší posilou, která se v roce 2020 přidala do redakce našeho webu, byl Drahoslav Trnka. Nevydal sice žádný článek a v jeho výpisu najdete pouze osm krátkých zpráv, ale přesto je jeho přínos pro web nedocenitelný. Během několika měsíců dokázal vyřešit celou řadu technických potíží. Od vzniku našeho webu jsme totiž trpěli absencí člověka, který by řešil technické záležitosti provozu webu. Portál sice z pohledu čtenáře fungoval, ale v části veřejnosti skryté tikalo mnoho skrytých problémů, které komplikovaly jeho chod. Drahoslav je během pár měsíců dokázal vyřešit a jeho vzorné práce si dodnes užívají všichni uživatelé našeho webu. Pořád jsme se ale nedokázali smířit s jeho náhlým odchodem. Po Drahoslavovi nám kromě jiného zůstal třeba i profil na Discordu, který založil a pečlivě se o něj staral a propagoval jej. Dalším z Drahoslavových velkých projektů byla sekce věnovaná kosmonautickým přednáškám, kterou jsme dlouho plánovali, ale teprve on ji dokázal realizovat. O přidávání příspěvků na tuto stránku se od roku 2020 stará Jiří Hadač, kmenový redaktor spřáteleného webu ElonX. V roce 2020 u nás také vydal svůj první příspěvek Vladimír Kordas, který už v roce 2019 založil a od té doby spravuje náš profil na Instagramu. Po odchodu Drahoslava Trnky se ujal i vedení našeho Discordu a stal se technickým správcem našeho webu. Za hladký chod portálu mu tedy patří velký díky. V roce 2020 přišla další nominace do finále Křišťálové lupy v kategorii Zájmové weby – opět bez jakékoliv výzvy v nominační fázi. Ve finále jsme znovu požádali o hlasy a bylo z toho naprosto neuvěřitelné páté místo.

Jedním z posledních velkých projektů, které pro nás Drahoslav Trnka vytvořil, bylo začátkem roku 2021 spuštění tzv. tooltipů, tedy vysvětlivek, které se vám ukáží, když v článku najdete na nějaké heslo. Rok 2021 by se dal bez velkého přehánění z pohledu naší redakce označit jako rok mladých pušek. Do našeho tvůrčího týmu se totiž zapojili dva velmi mladí autoři, kteří se věnují povětšinou aktuálním tématům a oba se jmenují Matěj. Ať už jde o Matěje Horáka, nebo o Matěje Soukupa, pak v obou případech platí, že se tito mladí autoři zaměřují především na články o aktuálních startech kosmických raket. Dalším mladým autorem, jehož článek v roce 2021 vyšel a našem webu poprvé, je Michal Přibyl, syn Tomáše Přibyla. Petr Šída sice věkově nezapadá mezi extrémně mladé autory, ale i jemu vyšel na našem webu v roce 2021 první článek. Také rok 2021 přinesl bez výzvy čtenářům nominaci do finále Křišťálové lupy v kategorii Zájmové weby. Po výzvě k hlasování ve finále jsme obsadili překrásné šesté místo. A aby toho nebylo málo, v roce 2021 jsme také spustili dlouho slibovaný a neméně dlouho odkládaný prodej triček a dalších propagačních předmětů s naším logem a dalšími motivy, které souvisí s kosmonautikou.

V roce 2022 se do redakce našeho portálu zapojil zatím pouze jediný nový autor, kterým je Adam Zachariáš. Během deseti let si náš blog získal přízeň mnoha čtenářů, mezi kterými jsou i novináři renomovaných zpravodajských portálů. Občas je proto náš portál citován v článcích a naši redaktoři bývají nezřídka zváni do televizních či rozhlasových studií, aby v roli hostů okomentovali aktuální dění v kosmonautice. Na tomto místě se sluší poděkovat především zástupcům České televize a Českého rozhlasu, kteří nás oslovují nejčastěji. S články našich redaktorů se také můžete setkat i v novinách a časopisech, což je pro nás velká pocta. Stejně tak nás velice těší, že se na našem portálu stále daří udržovat ve většině případů slušnou diskusi. Ano, občas to může zaskřípat a ne vždy je vše bez problémů. Přesto si však myslím, že ve většině případů mohou být diskuse na našem portálu vzorem pro ostatní weby. A za to patří velký dík vám, našim čtenářům. Každým svým komentářem totiž přihodíte malé pomyslné závaží na jednu ze dvou misek – na jedné jsou přínosné komentáře, na druhé (zatím naštěstí mnohem méně zaplněné) najdeme komentáře, které diskusi nijak neprospívají. Děkujeme, že držíte tyto pomyslné váhy stále jednoznačně nakloněné na jednu stranu.

Rodinným stříbrem našeho portálu jsou seriály. Dokáží totiž čtenářům nabídnout komplexní pohled na nějaké téma v rozsahu, který je nesrovnatelný s tím, co by mohl pojmout jediný článek. Celkem jsme za deset let rozjeli stěží uvěřitelných 44 seriálů. Některé z nich pokračují dodnes. Pojďme se nyní podívat na to, jak přibývaly. Hned v září 2012 začaly vycházet tři seriály. Jako první (už 4. září) to byla Rentgenová astronomie od Milana Štrupa, o osm dní později vydal Ondřej Šamárek první díl legendárního seriálu Kritické momenty kosmonautiky, který se později dočkal i knižního vydání. V tomto období má svůj původ i Kosmotýdeník, který poprvé vydal Tomáš Chobola 23. září 2012. Jedná se o nejdéle vycházející seriál na našem portálu – v průběhu let jej po Tomášovi přebral Dušan Majer a nyní je jeho stálým autorem Lukáš Houška. V říjnu 2012 vydal Tomáš Kohout první díl svého seriálu Za 20 milionů dolarů na Měsíc o programu Google Lunar X-Prize. V listopadu téhož roku začal Dušan Majer vydávat krátký seriál Velké plány Říše středu o čínských kosmických ambicích.

V lednu 2013 rozjel Samuel Slavkovský seriály Kosmická strojovna o technice, která létá do vesmíru a Maratónský běh po Marsu o sondách MER. V únoru 2013 rozjel Dušan Majer seriál Pro začátečníky, který se snaží vysvětlit základní aspekty letů do vesmíru novým zájemcům o obor. Ve stejném měsíci vydal Lukáš Houška dva díly našeho asi nejkratšího seriálu Výzkum Merkuru. V dubnu 2013 začali Lukáš Houška a Ondřej Šamárek společně vydávat seriál Vesmírné osudy, který mapoval životy lidí, kteří formovali lety lidí do vesmíru. I tento seriál se dočkal knižního vydání. V dubnu měl také premiéru seriál Michaela Voplatky pojmenovaný stručně ESA, který pojednával o nejdůležitějších evropských kosmických misích. V květnu 2013 vydal Dušan Majer první díl kochacího seriálu Krásy modré planety s nejhezčími fotkami naší Zeměkoule. V květnu 2013 rozjel Samuel Slavkovský svůj seriál Sondy na Marsu a v červenci stejný autor spustil seriál Krásy Sluneční soustavy s fotkami různých kosmických těles. Na prosinec roku 2013 připadla premiéra seriálu Ve stopách Zvídavosti od Dušana Majera s fotkami z roveru Curiosity.

V roce 2014 začaly vycházet jen dva seriály, ale oba stály za to. Jiří Hošek začal v srpnu vydávat seriál, který průběžně měnil název, až se ustálil na dnešním Cesta k Artemis I a II. V listopadu pak Michael Voplatka začal vydávat seriál Deník astronautky, který velmi pečlivě monitoroval první misi Samanthy Cristoforetti na ISS. V červenci 2015 nejprve začal vycházet seriál FAQ od Dušana Majera s odpověďmi na často kladené otázky – později se tomuto seriálu věnoval Karel Zvoník. O den později pak měl premiéru letní seriál TOP5, který od té doby vychází vždy během letních prázdnin. Začal jej tvořit Dušan Majer, ale v průběhu let do jeho tvorby přispala řada autorů – Karel Zvoník, Ondřej Šamárek, Tomáš Přibyl, Martin Gembec, Michael Voplatka, nebo Vítězslav Škorpík. V srpnu pak začal svůj seriál Sojuz o stejnojmenné kosmické lodi vydávat Radim Fedič. V říjnu Ondřej Šamárek vydal první díl seriálu Bolístky hrdinů vesmíru o zdravotních patáliích astronautů. Stejný autor pak v listopadu 2015 začal vydávat seriál Kosmický šatník o vývoji skafandrů.

V březnu 2016 vydal Ondřej Šamárek svůj první díl seriálu Křesla a pistole o možnostech pohybu při výstupech do volného kosmického prostoru. V březnu 2016 také vyšel první díl seriálu Pohled pod kůži od Dušana Majera, který se věnoval podrobným technickým popisům vybraných misí. Na květen 2016 připadlo vydání prvního dílu seriálu Výzkum Venuše od Martina Gembece a v červnu 2016 začal Ondřej Šamárek vydávat svůj seriál Skylab – laboratoř na nebesích. V srpnu 2016 vydal Karel Zvoník první díl svého seriálu Vesmírná architektura, který se věnoval problematice navrhování obytných prostor v kosmickém prostředí. V listopadu 2016 začal Dušan Majer vydávat seriál Thomasův fotokoutek mapující snímky od Thomase Pesqueta z ISS. Později se tvorby seriálu ujal Michael Voplatka a o oživení tohoto seriálu při druhé Thomasově výpravě na ISS se postaral Martin Gembec. V prosinci 2016 pak Tomáš Přibyl a Ondřej Šamárek zareagovali na odchod prvního Američana v kosmickém prostoru a začali vydávat seriál Sedm dní s Johnem Glennem.

V únoru 2017 začal Ondřej Šamárek vydávat seriál Sága jménem Saljut o soudech programu sovětských kosmických stanic. V srpnu 2017 pak vydal Michael Voplatka první díl svého seriálu StatistiX, který se zaměřuje na mimořádně podrobné statistické shrnutí uplynulého roku z pohledu firmy SpaceX. Prosinec 2017 nám přinesl první díl ze seriálu Gemini – kosmonautická maturita od Ondřeje Šamárka. V červnu 2018 začal Dušan Majer vydávat seriál Evropský vědecký JUICE o přípravě evropské mise k Jupiteru. V červenci 2018 začal Roman Vyhnánek vydávat svůj seriál Administrátoři NASA. V říjnu 2018 vydal Ondřej Šamárek první díl seriálu Svět nad planetou o stanici Mir. V listopadu 2018 začal Michael Voplatka vydávat seriál Návrat k poslovi bohů o misi BepiColombo.

Od února 2019 pak Jiří Hošek každý měsíc shrnuje novinky kolem stanice Gateway v seriálu příznačně pojmenovaném Gateway. V červenci 2019 se Ondřej Šamárek a Tomáš Přibyl pustili do seriálu  Týden s jedenáctkou, který věnoval se 50. výročí historické mise Apollo 11. Rok 2020 nenabídl žádný nový seriál, ale v březnu 2021 začal Ondřej Šamárek vydávat seriál MOL – špion, který se nekonal. V březnu také začali Martin Gembec a Miroslav Pospíšil vydávat seriál Zkoumáme Mars s Vytrvalostí o vozítku Perseverance a vrtulníku Ingenuity. V listopadu 2021 rozjel Ondřej Šamárek seriál Almaz – diamanty na orbitě a v prosinci 2021 vydal Martin Gembec první díl svého seriálu Fotostřípky z ISS. V roce 2022 měly zatím premiéru tři seriály. V březnu rozjel Lukáš Houška sérii Stopaři na cestě k Měsíci o deseti CubeSatech, které tvoří sekundární náklad mise Artemis I. V březnu začal Matěj Soukup vytvářet seriál Aktuality o Starship a zatím poslední seriál vytvořil Karel Zvoník – série Indický rakeťák Kailasavadivoo Sivan připomíná životní osudy bývalého ředitele indické kosmické agentury ISRO.

Za těch deset let, co náš blog existuje, jsme měli možnost společně s Vámi, našimi čtenáři, prožít celou řadu úžasných momentů, které nám přinesla kosmonautika. Dodnes jsou při pohledu na statistiky návštěvnosti vidět výrazné zuby, které ukazují, že v daném období probíhala důležitá událost a čtenáři hledali informace u nás, čehož si velice vážíme. Není možné vypíchnout všechny důležité momenty, proto se v následujícím výčtu omezím pouze na události, které ve své době znamenaly největší nárůst oproti tehdy běžným návštěvám. Společně jsme zažívali misi evropské sondy Rosetta včetně přistání landeru Philae na jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Byli jsme u toho, když americká sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto a ukázala tento působivý svět. Velkou pozornost přitáhl také přílet evropsko-ruské mise ExoMars 2016 k Marsu spojený s nakonec neúspěšným pokusem o přistání evropského demonstrátoru EDM. Největší zájem zaznamenal náš web při premiérovém startu Falconu Heavy, ale výrazný zub ve statistikách udělal i start pilotované testovací mise DM-2 lodi Crew Dragon. Ze všech testů Starship byl zatím největší zájem o skok SN-8 a návštěvnost byla velká i když na Marsu přistávalo vozítko Perseverance. Vypuštění Teleskopu Jamese Webba bylo jedním z dalších vrcholů a výpis „zubů“ uzavírá nakonec zrušený první pokus o start rakety SLS.

Na závěr tu máme pár statistik. Pojďme se podívat, jak vypadalo uplynulých deset let z hlediska návštěvnosti našeho webu. Data pochází ze služby Google Anayltics

Počet návštěv: 14 670 413
Nejúspěšnější den: 6. 2. 2018 (75 356 návštěv)
Průměrná doba strávená na stránce: 2 minuty 41 sekund
Průměrný počet navštívených stránek/návštěvu: 2,24
Pár exotických území a států, odkud přišly návštěvy: Turks a Caicos, Vanuatu, Tádžikistán, Rwanda, Palau, Malawi, Guam, Zambie, Brunej, Somálsko, Papua-Nová Guinea, Haiti, Aruba, Antigua a Barbuda, Nepál, Niger, Macao, Gambie, Benin, Britské panenské ostrovy, Kuba, Bolívie, Jemen, Mongolsko, Kuvajt, Ghana, Etiopie, Angola, Zimbabwe, Togo, Mozambik, Burkina Faso, Uganda, Senegal, Šrí Lanka, Laos, Kamerun, Keňa, Afghánistán, Omán, Britské panenské ostrovy, Mali, Martinik, Barma, Katar, Maledivy, Mauricius, Kambodža

Pojďme se ještě podívat na statistiky blogu samotného. Věděli jste třeba, že na našem webu vyšlo od 1. září 2012 do 31. srpna 2022 celkem 10 078 článků a krátkých zpráv? To je průměrně 2,75 vydaných článků a krátkých zpráv denně. Do každého článku se snažíme dostat co možná nejvíc pěkných obrázků. Systém pak z každého nahraného obrázku vytvoří různé soubory lišící se rozlišením. Pokud bychom tedy sečetli všechny mediální soubory ze všech článků, dostaneme se na 29 909 položek. Celková velikost těchto mediálních souborů ze všech článků pak činí 13,7 GB.

A teď už přichází na řadu klasické rubriky, které vyhlašujeme každý rok v narozeninovém článku. Nejprve se podíváme, jak si náš web vedl z hlediska návštěvnosti v období od 1. září 2021 do 31. srpna 2022. V závorce pak najdete změnu dané hodnoty oproti předešlému období (1. září 2020 – 31. srpna 2021)

Počet návštěv: 2 292 825 (- 20,76 %)
Nejúspěšnější den: 25. 12. 2021 (72 431 návštěv)
Počet stránek, odkud k nám přišly návštěvy: 595 (+ 19,70 %)
Průměrná doba strávená na stránce: 2 minuty 34 sekund (- 2,69 %)
Průměrný počet navštívených stránek/návštěvu: 2,04 (- 0,62 %)
Počet území (států), odkud jsme zaznamenali návštěvy: 162 (- 6)
Pár exotických území a států, odkud přišly návštěvy: Jemen, Trinidad a Tobago, Tádžikistán, Somálsko, Palestina, Macao, Libanon, Haiti, Grónsko, Gibraltar, Gabon, Pobřeží Slonoviny, Bermudy, Angola, Zambie, Senegal, Barma, Súdán, Jamajka, Kamerun, Burkina Faso, Aruba, Britské panenské ostrovy, Uganda, Namibie, Libye, Botswana, Francouzská Polynésie, Kuvajt, Gambie, Madagaskar, Kuba, Uzbekistán, Mongolsko, Benin, Togo, Kambodža, Keňa, Bangladéš, Kapverdy

Na úplný závěr nebude chybět vyhlášení tří nejlepších redaktorů uplynulého roku. Dříve jsme používali výpočet zohledňující aktivitu autora, ale předloni jsme poprvé přešli na jiný formát. O Redaktorovi roku hlasovali členové redakce. Každý mohl ve své zprávě nominovat tři kolegy (nikoliv sebe) a každému udělit tři, dva a jeden bod. Jelikož se tento systém osvědčil, využili jsme jej i vloni a letos. Tři autoři, kteří získali nejvíce bodů, dostanou drobné věcné ocenění, které jim může časem připomenout, že se velmi aktivně podíleli na tomto našem společném projektu.

1. Dušan Majer
2. Ondřej Šamárek
3. Vítězslav Škorpík

Zdroje obrázků:
https://us.123rf.com/…/37491040-kleiner-kuchen-mit-nummer-zehn-kerzen.jpg?ver=6
Stream.cz