Kosmotýdeník 425 (2.11. – 8.11.)

Týden se s týdnem minul a je připraven další přehled událostí v kosmonautice, které přineslo posledních sedm dní. V Kosmotýdeníku se tentokrát vypravíme do Číny, kde se podařil start čínskému start-upu s jejich raketou Ceres-1. Podpora soukromých kosmických firem v posledních letech v Číně zesiluje a začíná se to projevovat na úspěších těchto firem. Budeme se však věnovat i indickému startu, kde raketa PSLV přetrhla dlouhou dobu indického raketového půstu. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Čínský Start-up dosáhl oběžné dráhy

Start rakety Ceres-1

Start rakety Ceres-1
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Již v roce 2014 povolila Čínská centrální vláda uvolnit podnikání v kosmických aktivitách. Od této doby jsou kosmické start-upy v této východní zemi stále rostoucím trhem. Mezi ty úspěšnější, které se zatím dostaly nejdál, patří také společnost Galactic Energy, která vznikla v roce 2018. V sobotu pak tato společnost vyslala svojí raketu Ceres-1, která úspěšně doručila náklad na oběžnou dráhu. Jedná se o druhou čínskou soukromou společnost, která dokázala dosáhnout oběžné dráhy. Celkově se o tuto metu pokusily v minulosti již čtyři čínské firmy. Galactic Energy je pak zajímavá i tím, že připravuje znovupoužitelný nosič, který použitými technologiemi připomíná Falcon 9, což sama společnost také přiznává.

Nástupnická raketa, která má nést označení Pallas-1

Nástupnická raketa, která má nést označení Pallas-1
Zdroj: http://img. cheerue.com/

Start proběhl z kosmodromu Ťiou-Čchüan, který je umístěn v poušti Gobi v 8:12 SEČ. O přípravách na start se vědělo už dříve, ale o provedení startu jsme se dozvěděli dříve od soukromých osob, které v okolí start natočily a umístily na sociální sítě. Až 30 minut po startu oznámila úspěšný start také čínská média.

Cílem sobotního letu byla heliosynchronní oběžná dráha ve výšce 500 kilometrů a sklonem 97,4° vůči rovníku. Vypuštěná družice Tchien-čchi 11 (Tianqi-11) vážila přibližně 50 kilogramů. Úspěšný start pro samotnou společnost znamená velký úspěch a stala se tedy druhou čínskou soukromou firmou, která úspěšně dosáhla oběžné dráhy. V červenci 2019 slavila stejný úspěch společnost iSpace, která použila svojí raketu Hyperbola-1. K čínským soukromým společnostem se ještě vrátíme, pojďme se podívat na samotný náklad.

Padesátikilogramová družice Tianqi-11 byla vyvinuta Shanghai ASES Spaceflight Technology Co. Ltd. Tento exemplář je součástí konstelace družic, které zajišťují datové přenosy pro internet věcí. Tato konstelace nese název Tianqi, což v překladu znamená apokalypsa. Tato síť má poskytovat uživatelům velmi potřebné služby sběru a přenosu dat pro pokrytí pozemních sítí v oblastech s nedostatečně vyspělou infrastrukturou, které mají být využívány námořnictvem, k environmentálním potřebám, meteorologii, lesnictví, geologii, v nouzových a záchranných operacích a pro městský chytrý průmysl a také za účelem posílení globálního čínského průmyslu, kde bude poskytovat dostatečné datové sítě a aplikační schopnosti mající strategický význam. První družice této sítě byla vynesena v roce 2018 za pomoci rakety CZ-2C. Svým nosičem je zajímavý i druhý vypuštěný satelit z roku 2019, který byl vynesen raketou CZ-11H, která jako první čínská orbitální raketa startovala z mořské plošiny.

Raketa, která byla pro tento start použita, se jmenuje Ceres-1 a jedná se o čtyřstupňový nosič, který má první tři stupně na tuhé pohonné látky a čtvrtý stupeň na kapalné pohonné látky. Raketa je 19 metrů vysoká a má průměr 1,4 metru. Na nízkou oběžnou dráhu má být schopná vynést až 350 kilogramů nákladu. Na dráhu heliosynchronní ve výšce 700 kilometrů pak zhruba 230 kilogramů.

Společnost Galactic Energy, celým jménem Peking Xinghe Dongli Space Technology Co. Ltd. úspěšně získává čínské státní pobídky v programech na podporu soukromého podnikání v kosmických aktivitách. Například začátkem tohoto týdne získala 29,9 milionu dolarů. Od svého založení v roce 2018 pak celkově získala 43 milionů dolarů. Konkurenční společnosti Landspace, iSpace a OneSpace zaznamenaly v posledních letech také finanční prostředky, což poukazuje na sílící podporu těchto soukromých aktivit.

Navíc, čínská Národní komise pro rozvoj a reformy (NDCR) přidala v dubnu letošního roku na seznam takzvaných nových infrastruktur družicový internet a začala jej finančně podporovat. I tento krok výrazně pomáhá s podporou čínských soukromých společností, které podnikají v kosmických aktivitách.

Samotná Galactic Energy také nedávno získala zajímavou dohodu s čínským městem Ťien-jang (Jianyang), které leží v jihozápadní Číně. Tato smlouva byla uzavřena za účelem výstavby výzkumného, výrobního a testovacího centra pro kosmické aktivity. Tento krok zase svědčí o tom, že jednotlivé čínské provincie cíleně podporují kosmické aktivity a průmysl.

Společnost Galactic Energy však nechce zůstat jen u této relativně malé rakety. Její plány jsou ambicióznější a hned další projekt zahrnuje raketu Pallas-1 (také nazvanou po objektu z Hlavního pásu planetek). Tato raketa má být již složitější konstrukce a oba stupně budou kapalinové. Pohonnými látkami má být letecký petrolej (RP-1) a kapalný kyslík. První stupeň by měly pohánět motory Cchang-čchiung (Cangqiong (Welkin)) s tahem 40 tun. Tyto motory sama společnost popisuje jako čínskou verzi motorů Merlin společnosti SpaceX. Společnost nicméně tvrdí, že vyvinula inovativní návrhy a postupy, které snižují náklady a umožňují opakované použití motoru. Nosnost rakety Pallas-1 má být čtyři tuny na nízkou oběžnou dráhu, anebo dvě tuny na SSO dráhu.

Kosmický přehled týdne:

Sobota byla na starty bohatá. Po čínském premiérovém startu, se startovalo také z Indie – vůbec poprvé od začátku krize kolem pandemie koronaviru. V 10:32 SEČ odstartovala z kosmodromu Šríharikota indická raketa PSLV s označením DL, což značí dva urychlovací motory na tuhé pohonné látky, které byly upevněny k prvnímu stupni rakety. Nákladem byla indická snímkovací družice EOS-1 o hmotnosti 628 kilogramů a devět CubeSatů. Raketa letěla na jihovýchod od startovní rampy a směřovala na orbitální dráhu nakloněnou o 37 stupňů k rovníku. Čtvrtý stupeň PSLV pak vypustil 10 družic na oběžnou dráhu ve výšce zhruba 575 kilometrů nad Zemí a to méně než 20 minut po startu. Mezi malými družicemi byly například čtyři lucemburské družice KSM-Kleos, které se zaměří na sledování radiových přenosů na celém světě. Zákazníci, či vlády si tak budou moc objednat sledování vysokofrekvenčních přenosů lodí a plavidel, které například nelze sledovat pomocí automatických identifikačních systémů. Dále byly na palubě čtyři družice Lemur-2 společnosti Spire, které se připojí ke konstelaci družic, které také sledují aktivity námořní dopravy a navíc shromažďují údaje o počasí. Posledním členem nákladu byla experimentální demonstrační mise litevské družice NanoAvionics.

Start indické rakety PSLV

Start indické rakety PSLV
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Ruský laboratorní modul Nauka čeká v příštím roce let k Mezinárodní kosmické stanici a tak je třeba se připravit na práci v něm. Ruští kosmonauti Oleg Novickij a Pjotr Dubrov, kteří poletí na ISS při následující misi v Sojuzu MS-18, se s ním v kosmickém prostoru pravděpodobně setkají a tak si jej přišli osahat. Budou totiž zřejmě těmi, kdo se bude muset postarat o jeho aktivaci a správné propojení se stanicí. Na samotném modulu je třeba ještě dokončit dlouhou sérii kontrol (dokončeno je 306 ze 757 kontrol) a pokud vše dopadne dobře, vydá se Nauka do kosmického prostoru.

Posádka si prohlíží modul Nauka

Posádka si prohlíží modul Nauka
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Pokračují přípravy na první let prototypu lodě Starship společnosti SpaceX s pořadovým číslem SN-8. Loď má již špičku, byly provedeny některé dílčí testy a během listopadu bychom se mohli dočkat letu do 15 km, který je dle Elona Muska opravdu experimentální a můžeme tak očekávat selhání. Více o testování, ale zejména o možném průběhu letu a důležitých meznících píší již kolegové na ElonX.cz.

Jedna zajímavost, která souvisí s aktuálními prezidentskými volbami v USA. Vozítko Curiosity na Marsu nese od včerejška podpisy hned dvou prezidentů. Krom Baraca Obamy, také nově zvoleného prezidenta Joe Bidena.

Dva prezidenti na jedné plaketě na Marsu

Dva prezidenti na jedné plaketě na Marsu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice již tradičně naleznete přehled všech témat, kterým jsme se v uplynulých sedmi dnech věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme se na ně nyní podívat. Začali jsme zpětným pohledem na říjen, který jsme z kosmonautického hlediska shrnuli v našem video seriálu Vesmírné výzvy. Na Kennedyho kosmické středisku byly dokončeny testy mobilní odpalovací plošiny, která se nyní vrátila do budovy VAB, kde jí čeká historicky první sestavování rakety SLS. Vyhlásili jsme výsledky předešlé ankety a rovnou se vás ptáme na další otázku. Další téma nás vzalo nezvykle daleko až za hranice Sluneční soustavy. Podívali jsme se na novou studii ohledně množství vodíku v okolí naší soustavy. Ruské lodě Sojuz již nejsou jediné lodě, které jsou schopné dopravit posádku na Mezinárodní kosmickou stanici a tak se po dlouhé době stane, že let Sojuz MS-18 bude mít plně ruskou posádku. Jen se podařilo odebrat vzorky z povrchu planetky Bennu, objevují se zajímavé vědecké poznatky. I na tento týden jsme měli připraven Živě a česky komentovaný přenos, kterým měl být start rakety Atlas V s utajeným nákladem. Kvůli vadnému ventilu byl však let chvíli před startem odložen. Jediná anténa, která mohla posílat příkazy sondě Voyager 2, byla od března mimo provoz – dostávala nový hardware. Nyní se Voyager opět spojil se Zemí. Po mnoha odkladech a problémech jsme se dočkali startu Falconu 9 s družicí GPS III-04, který jsme pro vás vysílali Živě a česky. Pozitivní zprávy dorazily ze Spojených států, kde připravovaná velká mise Lucy dostala svůj první vědecký přístroj. V Číně zase proběhl start rakety CZ-6, která úspěšně vynesla hned třináct družic. Společnost Rocket Lab postoupila v přípravách na znovupoužitelnost raket Electron a už na listopad chystá misi, při které se pokusí poprvé zachránit první stupeň této rakety.

Snímek týdne:

Pilotovaná kosmická loď Crew Dragon se dostala do závěrečných příprav na start. Loď byla natankována provozními látkami a nyní ji čeká spojení s nosičem. Mise Crew-1, která bude první standardní operační misí této nové lodě společnosti SpaceX, by se k Mezinárodní kosmické stanici měla vydat 15. listopadu z rampy 39A na nosné raketě Falcon 9. Posádku budou tvořit Michael Hopkins, Victor Glover, Sojči Noguči a Shannon Walker.

Crew Dragon připravovaný k misi Crew-1

Crew Dragon připravovaný k misi Crew-1
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

V tomto týdnu uběhlo přesně dvacet let od chvíle, co na palubu Mezinárodní kosmické stanice vstoupila první dlouhodobá expedice. Od té doby již dvacet let je stanice obydlena. Podívejte se na pěkné video od NASA, které toto výročí shrnuje.

Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://space.skyrocket.de/
https://space.skyrocket.de/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/Cosmic_Penguin/status/1324981493807026176
https://twitter.com/isro/status/1325033722501017600
http://img.cheerue.com/A15D1080-6F8C-4C6A-833F-73803D8B7thinv3_thinkv_2019-08-21_5d5d1137f2e49.png
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/123805149_3872046412806517_6459401170210607240_o.jpg?_nc_cat=109&ccb=2&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=43ckCN37UosAX9TtkCE&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&oh=4226d188c7bd9116f09dbb4ac02c9038&oe=5FCC1C8F
https://pbs.twimg.com/media/EmPZnQPXcAA7Ubo?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EmN28BNVcAETDXD?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EmNHpGCU0AAFgOm?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EmNHnGzVgAARIdB?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EmMZl10W4AUjFtc?format=jpg&name=large

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 425 (2.11. – 8.11.)”

  1. Michal Václavík napsal:

    Start nosné rakety Ceres-1 proběhl v 8:12 SEČ. Čas uvedený v článku, tedy 8:10 SEČ byl čas uvedený den před startem jako datum startu v okně trvajícím od 8:06 do 8:42 SEČ.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.