Plošina pro SLS je připravena na sestavování rakety

Mobilní vypouštěcí plošina ML-1 se po desetidenním pobytu na rampě LC-39B vrátila do montážní haly VAB. Zakončila tak svou poslední cestu bez nákladu. Až se příště vydá na rampu, bude na ní sedět první exemplář plně sestavené rakety Space Launch System (SLS), která bude určena pro misi Artemis I. Krátce po floridské půlnoci se 20. října vydala ML-1 z haly VAB na vzletovou rampu. Vyjela z montážní sekce High Bay 3 usazená na pásovém dopravníku CT-2. Ten je jedním ze dvou existujících dopravníků, které podporovaly už mise Apollo i raketoplány. U programu Artemis bude jejich úkol stejný.

Pásový transportér urazil 6,8 kilometru dlouhou cestu pojmenovanou crawlerway za několik hodin – na rampě už celou sestavu přivítaly paprsky ranního slunce. Na celý transport dohlíželi specialisté z NASA, kteří mají na starost pozemní segment, ale i odborníci z firmy Jacobs. Cílem vývozu bylo připravit se na zkoušky a start Artemis I, které nás čekají příští rok.

https://twitter.com/NASAGroundSys/status/1318407747159822336

ML-1 strávila na rampě 39B deset dní, během kterých prošla celou řadou testů. Při jednom z nich se ověřoval harmonogram odpočtu, takže bylo možné nacvičit předstartovní činnosti společné pro rampu i mobilní plošinu. Došlo také na testy platformy, která bude pod čtyřmi motory RS-25 na centrálním stupni SLS. Jejím úkolem bude umožnit technikům přístup k těmto motorům před startem. Spuštění platformy z mobilní plošiny bylo úspěšné.

Vývoz plošiny ML-1 na rampu 39B pomocí transportéru CT-2.

Vývoz plošiny ML-1 na rampu 39B pomocí transportéru CT-2.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Rampa 39B má dva boční deflektory spalin. Jsou navrženy k odvádění horkých plynů, které opustí dva motory SRB na tuhé pohonné látky. Obě sousední rampy, tedy 39A i 39B mají z éry raketoplánů dva boční deflektory spalin, ovšem u rampy 39B došlo k jejich přestavbě pro raketu SLS. Když byla ML-1 na rampě, byly deflektory přesunuty na místo, kde budou i při startu. Oba nové deflektory mají výsuvné podpěry pro mobilní plošinu, které pomohou odolávat extrémnímu zatížení konstrukce při startu. Také tyto podpěry byly otestovány.

Kromě toho se testovala celá řada dalších systémů například obslužná ramena, která propojí věž plošiny s raketou a zajistí dodávky elektrické energie, datové spojení, nebo tankování pohonných látek. Aby byly odstraněny případné nebezpečné úlomky, které NASA označuje jako FOD (Foreign Object Debris), proběhlo kompletní omytí celé plošiny. Tyto kousky mohly zapadnout na nepřístupná místa v době stavby či instalace odklopných ramen.

Plošina ML-1 vyfocená 23. října při zkouškách na rampě LC-39B.

Plošina ML-1 vyfocená 23. října při zkouškách na rampě LC-39B.
Zdroj: https://live.staticflickr.com/

K omytí se použil integrovaný hasicí systém. Vysokotlaká voda pak s sebou vzala všechny potenciální úlomky a odtekla do kanálu pro odvod spalin. Celkově šlo o dodatečnou pojistku, protože už předtím proběhly manuální kontroly a obchůzky všech míst, které se budou opakovat před každým startem. Zároveň proběhla recertifikace systému pro zvládnutí požáru – naposledy byl totiž na ML-1 certifikován v roce 2019 a z legislativních důvodů se musela certifikace obnovit.

ML-1 postavila firma Hanstel Phelps a celá konstrukce byla navržena k obsluze rakety Ares I, která měla vzniknout v rámci programu Constellation. Její stavba probíhala mezi roky 2009 a 2010. Když byl program Constellation zrušen a později nahrazen programem, který dnes známe jako Artemis, začala být ML-1 připravována na podporu rakety SLS v základní verzi Block 1, která má vynášet lodě Orion k Měsíci.

Rampy LC-39A i LC-39B byly postaveny pro program Apollo a k jejich dokončení došlo v roce 1968. Obě se vyznačovaly konstrukcí typu „clean pad“, tedy čistá rampa. To znamená, že obslužná věž není součástí rampy, ale mobilní plošiny, na které je raketa sestavena a pak vyvezena. Obě rampy prošly před érou raketoplánů přestavbou a dostaly obslužné věže, které z mobilní plošiny zmizely.

Aktuální podoba rampy 39B.

Aktuální podoba rampy 39B.
Zdrojj: https://live.staticflickr.com/

Konstrukce obslužné věže FSS (Fixed Service Structure) na rampě 39B začala v roce 1979. Část FSS pocházela z horní části obslužné věže plošiny ML-2 používané pro program Apollo. Následně vznikla i druhá část obslužné konstrukce – otočná RSS (Rotating Service Structure). Zatím poslední start z rampy LC-39B proběhl 28. října roku 2009. Šlo o druhý a poslední start v rámci programu Constellation – tím prvním byl test úniku z rampy MLAS (Max Launch Abort System). Po tomto startu podstoupila rampa další přestavbu, po které se vrátila do režimu clean pad.

V rámci přestavby došlo k vybudování tří protibleskových věží a postupně proběhla i demolice obou částí obslužné věže RSS i FSS. Z éry raketoplánů zbyl především takzvaný North Piping Bridge, který se táhne nad kanálem pro odvod spalin. Samotná ML-1 bude sloužit pouze pro starty SLS Block 1. Zatím nevíme, zda v této verzi poletí třikrát nebo čtyřikrát – jisté však je, že nebude přestavěna pro odbavení pokročilejší verze SLS Block 1B. Místo toho NASA nechá postavit plošinu novou – díly pro ML-2 již doráží na kosmodrom. Jaký bude další osud ML-1, až začne létat verze Block 1B, zatím není jisté.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/10/102020_MLroll-16-min-scaled.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/10/102020_MLroll-8-min-1920×1080.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/48147034566_2408f1d0a5_k_d.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/50516548037_537b34de59_k_d.jpg

Print Friendly, PDF & Email
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

22 komentářů ke článku “Plošina pro SLS je připravena na sestavování rakety”

  1. Vaclav napsal:

    SLS Block 1 by mohla sloužit pro náklady mimo program Artemis, či armádu.

    • Ivo napsal:

      Je otázka kolikrát SLS vůbec poletí vzhledem k tomu co se děje na trhu nabídky nosičů. První start má být 2021, ale spí sklouzne do 2022 a druhý má být 2023.

      Je potřeba si uvědomit, že SpaceX staví SS/SH a i kdyby měli problémy s přistáním SS, tak pořád budou schopni zachránit první stupeň a druhý zahodit. Cenově se tak dostanou někde na 1/10 – 1/20 nákladů na start SLS.

      Jinými slovy, pokud i poté bude SLS létat, tak jen díky těžkému politickému zadání a lobbingu lidí, kteří z NASA potřebují odsávat finance, jiný důvod tam již nebude.

      • SFENCE napsal:

        SLS je od zacatku stavena i pro lety s posadkou.
        Uvazime-li ze SS/SH ma projit stovkami letu, nezdo ni nekdo posadi lidi, tak role SLS bude nejspise po mnoho let nezastupitelna, zejmena v kombinaci s lodi Orion.

        • Ivo napsal:

          Nic nebude bránit tomu, aby nahoru letěla posádka na CD či Starlineru a pak přestoupila. Celý start nosiče SH/SS v režimu záchrany jen SH může vyjít na 100 – 150 M$ s nosností na LEO kolem 100 – 150 tun a to není málo. Cena za kilogram tedy pouhých 1000$. Proč by pak někdo lítal s SLS v celkové ceně za jeden start někde kolem 1500 – 3500 M$? (záleží jak se to počítá a které náklady se započítají a které se jako nezapoítají)

          • SFENCE napsal:

            Pokud by se vesmirne agentury ridili logikou, ted to neudelame, protoze za x let bude levnejsi varianta, tak jsme dodnes nebyli na mesici, ani obezne draze, protoze dodnes cekame az budou rakety za cenu „osobniho auta“.

            Realne vsak americane chteji na mesic a nechteji s tim cekat az bude hotova pilotovana SS/SH. Vynest Orion bez posadky na nizkou obeznou drahu pomoci SH sice bude mozne, ale technicky jednoduzsi je vynest orion rovnou na rakete, jejiz horni stupen Orion rovnou posle treba k mesici, aniz by to bylo nutne komplikovat presedanim posadky na nizke orbite.

            Pokud se projekt SS/SH podari, je mozne ze prekope trh. Ale dokud neni zalytany, je dost odvazne odhadovat ceny. I Falcon 9 mel ceny letu na orbitu srazit na nizssi ceny, nez jak skutecne ucinil.

          • Ivo napsal:

            Ale tady nikdo nepíše o tom, že by měl někdo čekat, ale o tom, že než to SLS bude a budou na řadě lety s posádkou, tak už tady bude jiná možnost a to za zlomek ceny. A jestli bude třeba přesednout? No tak pokud se tím jedním přesednutím ušetří dvě až tři miliardy dolarů, tak si myslím, že si každý rád přesedne.

          • SFENCE napsal:

            Nejsem tedy vestec, ale osobne pokladam za nepravdepodobne, ze by NASA nechavala jen tak lidi prestupovat z lodi do lodi na obezne draze. Mozna se pletu, budoucnost ukaze.
            Starship podle meho ohrozi SLS az v okamziku, kdy bude letat i s lidmi.

          • Ivo napsal:

            No tak je to něco, co je dávno natrénováno a navíc praktikováno i na orbitě kolem Měsíce. Když se to vezme, tak všechny mise MIR a ISS byly s přestupem z lodě na stanic a pak zpátky, nic na tom není, takže ani tady by to nebyl žádný praktický problém.

      • Hawk napsal:

        Pro SLS je jasne definovane zadani k cemu ma na nejblizsich cca 10 let slouzit. Tedy jestli Biden(asi tusime jak to zitra bohuzel dopadne) neudela veletoc a nezacne populisticky skrtat na kosmonautice.
        U SS/SH mi unikl byznys model na cem by se mely investovane penize vratit,tedy jestli se vse nesazi na Starlink…
        I kdyby naklady na vyneseni za 1 kg se snizily, tak odezva trhu nebude rychla(FH se vylozene flaka, nema zakazky), ono navrhnout neco rozsahlejsiho ve vesmiru nejakou dobu trva.
        F9 byla myslim v jine pozici mela zaruceny odbyt diky F9 a trh strednich nosicu je o neco vice lukrativni nez u „tezkych nakladaku“.
        FH je konstrukcne nepochybne dobra, ale je skoro, az na dva komercni starty, uz 3 roky uzemnena, to je dost bida.
        Skoda, ze NASA nenabidla nejakou zaruku, ze v pripade zprovozneni bude mit SH garantovanych treba 5 startu s nakladem ke Gateway/k Mesici za predem danou castku. Jestli start vyjde draz a SH nebude tolik nakladove efektivni, tak vicenaklady za start by sly na vrub SpaceX.

        • Hawk napsal:

          Oprava:
          „F9 byla myslim v jine pozici mela zaruceny odbyt diky F9“
          na
          „F9 byla myslim v jine pozici mela zaruceny odbyt diky ISS“

        • Ivo napsal:

          Jedna věc je, co má následujících deset let v plánu a druhá věc bude realita. Chcete snad říct, že NASA obhájí bezednou díru na peníze jménem SLS za předpokladu, kdy bude mít levnější variantu?

          • KarelT napsal:

            Jenže realita je taková, že SLS bude schopna vynášet pilotovaný Orion už od začátku. Kdežto Starship nebude lítat pilotovaný tak brzo, jestli někdy vůbec. Takže myslím že těch 10 let je celkem v pohodě a pak se uvidí.

        • Ivo napsal:

          Ještě to doplním:

          10 let v podání NASA je krátká doba, v podání komerčních firem naopak doba velice dlouhá. Ono už za dva dny se to může všechno změnit. Já neříkám, že se má SLS zrušit, ale myslím si, že např. ty objednané motory NASA za pár miliard už prostě všechny nepoletí, protože NASA neobhájí náklady kolem dvou miliard na jeden jediný let.

          Byznys model SS/SH je doprava nákladu na LEO a dále za zlomek aktuálních cen. Tím dojde ke zcela novým možnostem. Předpokládám, že bude vozit velké moduly pro nástupce ISS, může provádět servisní mise jako dělal STS, ale s mnohem většími možnostmi. Ale ano jistě máte pravdu v tom, že to bude nějakou dobu trvat, naštěstí EM to nedělá pro peníze, takže ho to až tak netrápí.

          Pokud jde o FH, sám EM řekl, že bylo lepší to vzdát, ale že to slíbili, tak to prostě udělali, ale s nástupem SS/SH přestane mít smysl.

          F9 cenu srazil neskutečně nízko, ale nemůžete brát cenu tržní, protože zatím není konkurence, musíte brát cenu reálných nákladů na start což například u Starlinku tipuji někde kolem 10M za start. Přijde vám to moc?

  2. Andrej napsal:

    Vďaka Dušan za tieto novinky, ktoré nám každodenne prinášate a šetríte tak čas ich vyhladávaním často na viacerých stránkach. Pamätám si ešte, keď končila éra raketoplánov, kolko času zabralo nájsť pekne zhrnuté a podstatné info k najbližšiemu letu a pod. 🙂

  3. Jiří Hadač napsal:

    Nedávno jsem poslouchal jednu přednášku a zaujalo mě tam povídání o transportérech. A je fajn, že se pořád používají. Už je však nemá pod palcem ani originální výrobce Marion Power Shovel, ani Bucyrus, který je měl původně vyrábět a následně MPS koupil, ale Caterpillar. 🙂 zajímavé.

  4. jakubvanek napsal:

    Tak jestli se nepletu, start je stále plánován na listopad 2021, takže máme cca 1 rok do startu…

    Dušane, dáš někam odpočet dní do startu? 🙂

  5. Jiří Hošek napsal:

    V textu článku se píše o dvou bočních deflektorech spalin s výsuvnými podpěrami pro mobilní plošinu. Na doprovodné fotografii je však pouze centrální deflektor umístěný v příkopu. Přikládám proto dvě fotografie bočních deflektorů s podpěrami.

    Před přesunem
    https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20201023-PH-JBS01_0274/KSC-20201023-PH-JBS01_0274~medium.jpg

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.