Pondělní pokus o start Falconu Heavy s telekomunikační družicí musel být nakonec odložen kvůli špatnému počasí. Firma SpaceX se po zhodnocení situace rozhodla využít odklad o 48 hodin, takže další pokus o start přichází až dnes. Meteorologové zatím slibují 90% pravděpodobnost dobrých podmínek. Těšit se můžeme nejen na další start Falconu Heavy po rok a půl dlouhé pauze, ale také na přistání obou bočních stupňů na přistávacích plochách LZ-2 a LZ-40. Centrální stupeň bude tentokrát zahozen a proto ani není vybaven hardwarem pro záchranu – chybí mu jak roštová kormidla, tak přistávací nohy. A zítra dopoledne nás čeká druhý exemplář evropské rakety Ariane 64, která má vynést další porci družic pro komunikační síť Amazon Leo. Pokud tedy budete mít dnes odpoledne čas a chuť, moc rádi Vás přivítáme u našich živě a česky komentovaných přenosů.
Závěrečný přehled Falconu Heavy:
Čas a datum startu: 29. dubna v 16:13 SELČ
Startovní okno: 16:17 – 17:38 SELČ
Místo startu: Rampa LC-39A, Kennedyho vesmírné středisko, Florida
Raketa: Falcon Heavy
Primární náklad: ViaSat-3 F3
Hmotnost nákladu: 6 400 kg
Finální oběžná dráha: geostacionární
Boční stupně: Pokusí se o přistání na pevninských plochách LZ-2 a LZ-40
Centrální stupeň: Bude zahozen
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 16:00 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Závěrečný přehled Ariane 6:
Čas a datum startu: 30. dubna v 10:08 SELČ
Startovní okno: 10:08 – 10:57 SELČ
Místo startu: Rampa ELA-4, Centre Spatial Guyanais: Home, Francouzská Guyana
Raketa: Ariane 64
Primární náklad: 32× Amazon Leo
Hmotnost nákladu: cca 18 500 kg
Finální oběžná dráha: Nízká oběžná dráha Země
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 9:50 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://nextspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/
https://x.com/
https://newsroom.arianespace.com/
Zdroje obrázků:
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2026/04/20260426_CC_FH_Via_Sat3_F3_sunset_vertical_DSC_8048_desktop_7b2d158703.jpg
Zdejší komentovaný přenos končí v okamžiku, kdy druhý stupeň s družicí ViaSat-3 F3 letí ve výšce 164 km nad zemí rychlostí 26 673 km/h. Na streamu SpaceX pak při druhém zážehu ve 26.-27,5. minutě zrychlil ve výšce 182 km z rychlosti 26 597 km/h na 35 196 km/h (194 km, perigeum GTO). V čase 4:48 začal třetí zážeh (32 583 km, apogeum GTO), kde ale k mému překvapení rychlost klesla z 5 569 km/h na pouhých 905 km/h. Já jsem čekal, že o podobné delta_v naopak zrychlí, aby zakulatili na dráhu těsně pod GEO.
Dokáže mi to někdo vysvětlit? Díky předem.
Vysvetlenie je nasledovne:
Pěkný rozbor, ale myslím, že moje rozpaky nevysvětluje. Hned vysvětlím proč. Druhý zážeh proběhl zhruba nad rovníkem, ale nejspíš při něm nedošlo ke změně inklinace. Z 12 let starého článku zde https://kosmonautix.cz/2014/03/19/snadny-vypocet-zmeny-sklonu-drahy/ plyne, že je výhodnější inklinaci měnit ve vyšší výšce a tím i při nižší rychlosti (zde třetí zážeh). Z výpočtu (pro kruhové dráhy ve výškách 300 a 35 800 km) tenkrát Dušanu Majerovi vyšlo, že Δv2 bez změny inklinace je 1470 m/s, kdežto se změnou o 28° to bude 1821 m/s. Je to víc, ale většinu energie potřebujete i tak na zakulacení dráhy a nikoli na změnu inklinace (rovník proti Floridě).
K vypuštění družice došlo v čase 4:58 nad Indonésií ve výšce 32 787 km, tedy o 93 km výš než byl konec třetího zážehu o 9 minut dříve. Podle mě tedy dodali družici na téměř kruhovou dráhu nad rovníkem nějakých 3000 km níž než je GEO. Ovšem takové dráze odpovídá orbitální rychlost zhruba 3 km/s, tedy přes 10 000 km/h a nikoli 837 km/h jak ukazovala jejich telemetrie. Rychlost je vektor, kdežto tam mají jen číslo, může se tedy jednat o nějaký průmět, ale úhlová odchylka 28° nevyřeší dvanáctkrát nižší rychlost. Takže mi pořád není jasné, jakou veličinu telemetrie na videu SpaceX uvádí.
Teď mě napadlo ještě jedno možné vysvětlení – pokud by se jednalo o rychlost ve vztažné soustavě spojené s rotující Zemí, tak by po dosažení geostacionární dráhy rychlost klesla na čistou nulu, protože taková družice „visí“ nad rovníkem a oproti povrchu Země se nepohybuje. Při startu měli taky nulu (vůči zemi).
Nikde sa mi nepodarilo najst presnu drahu na akej bol satelit vypusteny
SX uvadza : „The ViaSat-3 F3 (APAC) satellite was deployed into a highly optimized, high-energy Geosynchronous Transfer Orbit (GTO)“
podla Viasatu sa druzica z tejto orbity dostane na finalnu behom 1-2 mesiacov
presne parametre drahy ale ani jeden nepise
Vypustenie na drahe 22 903 x 33 155 km sklon 2,72°doba obletu 1060 minut68893 VIASAT 3-F3 2026-096A PAYLOAD 1058.62 2.72 33155 2290368894 FALCON HEAVY R/B 2026-096B ROCKET BODY 1060.39 2.72 33152 22983
Pokud jde o rampy v Kourou:
ELA-1 původně pro neúspěšnou Europu II, pak Ariane 1, 2 a 3 – (1971-1989) nyní používaná pro lehkou Vegu jako ELV.
ELA-2 pro Ariane 4 – používaná 1988-2003 – zbořena.
ELA-3 pro Ariane 5 – starty 1996-2023, nyní přestavba pro Vega E.
ELA-4 pro Ariane 6 – od roku 2024.
ELS – rampa pro Sojuzy, nyní zbořena a přestavována pro lehkou raketu Maia.
Díky moc!
Ta ELS se fakt vyplatila. 🙁
Myslím si, že za odstoupením smlouvy ohledně ViaSat-3 F3 stojí právě tato rampa ELS.
Tou druhou částí bylo zpoždění s uvedením Ariane 6 na trh.
Otázkou je, jestli ViaSat ještě osloví Ariane s dalšími starty.
Falcon má teď velké omezení v tom, že 9 startuje jen ze dvou ramp. Starlinky musí startovat a Starship má zpoždění. Vulcan má stopku kvůli SRB, Glenn kvůli druhému stupni. Ariane je jediná možnost, není dražší než Falcon Heavy a díky vodíkovému hornímu stupni má stejnou nosnost na GTO. Ve stejném problému je Amazon LEO.