Adrianos Golemis
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Články
Trvalo to, ale dočkali jste se, máme tu další díl otíze a odpovědí z kosmologie. Dnes byly otázky trochu náročnější, takže je i docela dlouhý. Nebudeme se tedy zdržovat a pojďme rovnou na to. 29. Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,8 miliardami let při tzv. Velkém třesku. Pro to máme spoustu důkazů a je to v podstatě tak jisté, jak jisté to může být. Nic na tom nemění ani některá nová pozorování, například ta z Webbova teleskopu. Je tohle skutečně pravda? Neutvrdil nás JWST v Hubble tension a v tom, že 13,8 by klidně mohlo být 12,6-13,0? V současné kosmologii opravdu existuje problém tzv. Hubbleova napětí. Jde o nesoulad v určení hodnoty Hubbleovy konstanty H0. Nicméně je to malinko složitější než jak si asi tazatel představuje. Než se ovšem pustíme do výkladu toho, jak je to doopravdy, musíme si vyjasnit pár základních věcí. A protože tato odpověď bude opravdu dlouhá, dovolím si ji rozdělit na 3 podkapitoly. Terminologické okénko Belgický fyzik Georges Lemaître a americký astronom Edwin Hubble přišli na to, že se od
Zítřejší večer by nám svým startem měl zpestřit Falcon 9, který v rámci utajené mise USSF-153 pravděpodobně vynese na oběžnou dráhu další várku družic Starshield. Jde o speciálně navržené družice založenou na platformě Starlink upravenou podle potřeb a požadavků Vesmírných sil Spojených států. Umožňují tak například sledování cílů, optický a rádiový průzkum a včasné varování před raketovými útoky. První stupeň B1081 se v rámci USSF-153 vydá na svou sedmadvacátou misi a o přistání se pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love You.
Poprvé v historii vědci použili Hubbleův teleskop a dalekohled Jamese Webba ke společnému studiu jedněch z nejvzdálenějších objektů naší Sluneční soustavy, takzvaných transneptunických objektů neboli TNO (Trans-Neptunian Objects). Některé z nich patří k nejmenším a nejméně jasným tělesům tohoto typu, jaká kdy byla přímo pozorována. Výzkumníci objevili méně malých TNO, než očekávali. Překvapivé bylo i to, že barvy těchto těles vykazovaly stejné zákonitosti jako u jejich větších příbuzných. Tyto objekty bývají malá, slabě viditelná ledová tělesa obíhající kolem Slunce za oběžnou dráhou Neptunu. Většina z nich je více než stomilionkrát méně jasná než objekty viditelné pouhým okem. Ve dvou vzájemně se doplňujících článcích, které byly 8. září publikovány v časopise The Astronomical Journal, vědci popisují, jak jejich týmy analyzovaly barvy, složení a rozložení velikostí 27 nově objevených drobných a slabě viditelných TNO.
Na dnešní večer byl naplánován start rakety Sojuz-2.1b, která měla v 18:15 SELČ z bajkonurské rampy 31/6 vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-35. Nyní však již víme, že k tomu v daném termínu nedojde. První náznaky, že by se dnes nemuselo letět se začaly na veřejnosti objevovat v pondělí 7. září, tedy den po vývozu rakety na startovní rampu. Neoficiální informace se postupně zpřesňovaly, až se ukázalo, že pomyslný pes je v tomto případě zakopán ve třetím stupni rakety (nebo druhým, pokud nepočítáte pomocné stupně jako první stupeň). Jak upozornil Michal Václavík z České kosmické kanceláře, nemusí to nutně znamenat nějaký problém na tomto stupni. Předešlé lodě Progress vynášely rakety Sojuz-2.1a, ovšem Progress MS-35 má letět na Sojuzu-2.1b. Obě verze se od sebe liší právě třetím stupněm.
Družice řady Sentinel-3 z programu Copernicus tvoří jednu z nejvšestrannějších misí pro měření a sledování klimatického systému Země. Tyto družice totiž shromažďují velké množství dat o životním prostředí a významně přispívají k poznatkům, které lidstvo v posledním desetiletí získalo o změně klimatu. Start třetí družice z této série zajistí další přísun těchto cenných informací.
Minulý týden pracovníci firmy Katalyst Space provedli praktické zkoušky a orbitální manévry k otestování schopností své robotické servisní družice LINK. Už dříve jsme informovali, že NASA a Katalyst Space výrazně zredukovaly plány této mise, která měla původně povytáhnout observatoř Swift na vyšší oběžnou dráhu. Problémy družice LINK s řízením své orientace v prostoru však tento plán překazily. Firma Katalyst však pokračuje v demonstraci co možná nejvíce schopností LINKU v kosmickém prostoru, aby nasbírala data využitelná pro budoucí technologie servisování družic a s tím spojené aktivity.
Právě dnes, 9. září, začíná v Paříži dvoudenní Mezinárodní kosmický summit (International Space Summit), který spojí světové lídry, ministry, zástupce průmyslu i astronauty v klíčovém okamžiku pro budoucnost kosmonautiky. Generální ředitel ESA Josef Aschbacher vyzve evropské představitele, aby se zamysleli nad rolí, kterou si Evropa přeje hrát v příští éře průzkumu vesmíru, a nad mírou ambicí potřebnou k jejímu utváření.
Vloni na jaře došlo k mimořádné události. Do České republiky poprvé přiletěl speciálně upravený Airbus A310 s přídomkem Zero-G. Tento letoun poprvé umožnil nad územím ČR simulovat podmínky kosmického letu při snížené gravitaci a mikrogravitaci na palubě letadla s velkým průměrem trupu. Letu se tehdy zúčastnilo 26 mladých lidí z celé ČR, kteří si odnesli skvělé zážitky a později se stali ambasadory projektu Česká cesta do vesmíru. Jelikož se akce setkala s velkým úspěchem, rozhodli se organizátoři vybrat další posádku. Ano, speciálně upravený Airbus A310 Zero-G se vrátí do ČR příští rok v dubnu, aby umožnil dalším mladým lidem okusit ten nepopsatelný pocit, který většina světové populace nikdy nezažije. Alespoň trochu se tak budou moci přiblížit tomu, co zažívají astronauti. A kdo ví, třeba právě tento zážitek někoho inspiruje k tomu, aby svou profesní budoucnost spojil s technickými obory.
Agentura NASA před pár dny udělila firmě Blue Origin kontrakt na vývoj marsovské telekomunikační sítě MTN (Mars Telecommunications Network). Má se jednat o komunikační systém nové generace, který by umožnil spolehlivou, širokopásmové komunikační a navigační služby pro současné i budoucí marsovské mise. Smlouva s pevně stanovenou cenou má maximální potenciální hodnotu zhruba 700 milionů dolarů a v jejím rámci má být nejpozději do 31. prosince 2028 dodán vysoce výkonná marsovská telekomunikační družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.