Společnost Rocket Lab oznámila, že její nově připravovaná nosná raketa Neutron neodstartuje dříve než v roce 2027. Důvodem jsou problémy, které byly odhaleny během výroby kompozitních konstrukcí rakety z uhlíkových vláken.

Toto oznámení představovalo veřejné potvrzení skutečnosti, o které již věděli prakticky všichni uvnitř společnosti Rocket Lab i v širším kosmickém průmyslu. Poslední oficiální aktualizace společnosti ze srpna naznačovala, že Rocket Lab stále doufá v dopravení prvního exempláře rakety Neutron na startovní rampu na ostrově Wallops ve Virginii ještě před koncem letošního roku. Takový harmonogram by však téměř jistě znamenal posunutí prvního letu až do roku 2027.

Aktuální vyjádření Rocket Lab k harmonogramu Neutronu však naznačuje, že firma stále zápasí s výrobou rozměrného prvního stupně rakety. Vícenásobně použitelný první stupeň Neutronu je vyroben z kompozitních materiálů na bázi uhlíkových vláken, které sice nabízejí nízkou hmotnost, vysokou pevnost a odolnost vůči korozi, ale výroba uhlíkových kompozitů je v kosmickém průmyslu obecně náročnější než výroba kovových konstrukcí. A Neutron navíc není drobeček.

CEO společnosti Rocket Lab Peter Beck označil za příčinu posledního odkladu výrobní vadu. Problém se nachází v klenutých dnech nádrží pohonných látek prvního stupně rakety. „Nedávno jsme odhalili problém konkrétně ve výrobním procesu klenutých den palivových nádrží. To nás přimělo pozastavit výrobu a zahájit podrobnější vyšetřování,“ uvedl Beck ve videu zveřejněném společností Rocket Lab.

Inženýři objevili vzduchové kapsy mezi vrstvami uhlíkových vláken, které tvoří kompozitní konstrukci klenutých den nádrží. Výroba uhlíkových kompozitů zahrnuje ukládání vrstev uhlíkových vláken do formy a následné vytvrzování, při němž se materiál zahřívá, aby došlo ke spojení jednotlivých vrstev. Jde však o náročný proces, zejména v případě rozměrných konstrukcí, které se nevejdou do autoklávu, tedy vysokotlaké tepelné komory pro vytvrzování kompozitů, běžně používané v moderních leteckých a kosmických továrnách. První stupeň rakety Neutron je podle Becka „největší tlakovou konstrukcí, která kdy byla vyrobena z uhlíkového kompozitu… a vzhledem k jeho rozměrům jsme museli pro výrobu Neutronu vyvinout nové postupy vytvrzování mimo autokláv. To zahrnuje také speciálně navržené vytvrzovací cykly pro velmi rozměrné díly, jako jsou přední a zadní klenutá dna nádrží pohonných látek prvního stupně.“ Kontroly však následně odhalily dutiny v nově vytvrzeném horním dnu nádrže. Podle Becka by tyto vady mohly ovlivnit pevnost, životnost a spolehlivost celé konstrukce. „Nemusí to nutně znamenat, že by konstrukce během letu selhala. Naší zásadou však je pokračovat pouze tehdy, pokud jsme přesvědčeni, že systém disponuje odpovídajícími bezpečnostními rezervami.“

Production of the new carbon composite forward dome for Neutron’s Stage 1 propellant tank is underway.

Our automated fiber placement (AFP) machine follows a computer-controlled course to lay down thousands of strands of carbon fiber – each thinner than a human hair – at speeds of up to 100 meters per minute to create Stage 1’s structures on custom molds.

Once the AFP machine is finished with the new forward dome it will be rolled out, inspected, then prepared for the curing process to harden the carbon composite.

— Rocket Lab (@RocketLab) October 20, 2026

Inženýři následně zjistili, že vznik dutin souvisí s nedávnou konstrukční změnou, jejímž cílem bylo zvýšit pevnost rakety. Rocket Lab tuto úpravu zavedl poté, co v lednu během hydrostatické tlakové zkoušky nečekaně praskla testovací nádrž a zhroutila se. Příčinou selhání byla výrobní vada v kritickém spoji nádrže. Zástupci společnosti tehdy uvedli, že poškozenou kompozitní nádrž vyrobil externí dodavatel pomocí ručního vrstvení materiálu. Toto řešení bylo zvoleno proto, aby mohly pokračovat zkoušky nádrží, zatímco Rocket Lab uváděl do provozu automatizované zařízení pro ukládání uhlíkových vláken. Toto zařízení je nyní již funkční. Rocket Lab zároveň odstranil některé spoje v konstrukci nádrží prvního stupně a zvýšil tloušťku vybraných částí uhlíkového kompozitu. „Právě v těchto zesílených částech se dutiny vytvořily,“ uvedl Beck.

Společnost Rocket Lab oznámila, že se problém zřejmě podařilo vyřešit další úpravou výrobního procesu. Dno nádrže vyrobené podle aktualizovaného postupu, úspěšně prošlo kontrolou. „Problém jsme vyřešili,“ uvedl Beck. „To nám dává naprostou jistotu, že můžeme pokračovat ve výrobě nového dna nádrže. Samotný proces výroby nového dna spolu s časem, který jsme potřebovali k prozkoumání, identifikaci a odstranění problému, však posunul datum prvního startu Neutronu na příští rok.“

Raketa Neutron je výrazně větší než nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab, která je rovněž vyrobena z uhlíkových vláken. Zatímco lehká raketa Electron má průměr 1,2 metru, Neutron dosahuje v nejširším místě průměru sedmi metrů. Rocket Lab již v loňském roce dokončil kvalifikační zkoušky jednorázového druhého stupně Neutronu a aerodynamického krytu nákladu.

Konstrukce rakety je unikátní. Horní stupeň společně s užitečným zatížením je během počáteční fáze letu umístěn uvnitř příďové části prvního stupně. Několik minut po startu se aerodynamický kryt prvního stupně otevře a uvolní horní stupeň s nákladem, který bude pokračovat v letu směrem na oběžnou dráhu. První stupeň následně svůj aerodynamický kryt opět uzavře a vrátí se k přistání na mořské plošině, aby mohl být znovu použit.

Nádrže na kapalný metan a kapalný kyslík v prvním stupni Neutronu představují největší konstrukční celky celé rakety. Musí odolávat vnitřnímu tlaku i náročným podmínkám během startu a návratu do atmosféry. Navíc. Seznam úkolů, které musí Rocket Lab splnit před prvním letem Neutronu, je stále dlouhý. Dosud nebyla dokončena závěrečná kvalifikace prvního stupně ani kvalifikace raketového motoru Archimedes spalujícího metan. Právě devět těchto motorů bude pohánět první stupeň Neutronu. Rocket Lab v srpnu oznámil, že kvalifikační zkoušky motoru vstupují do závěrečné fáze. Po jejich dokončení zahájí týmy přípravy na start z východního pobřeží Virginie. Předstartovní kampaně nových raket často trvají několik měsíců a zahrnují řadu integrovaných zkoušek tankování pohonných látek, simulací odpočítávání i statický zážeh motorů. A sluší se dodat, že během integrovaných zkoušek inženýři často objevují nové problémy, které vyžadují opakování testů a úpravy postupů či technického vybavení rakety a startovní rampy. Právě odhalování takových problémů je ostatně hlavním smyslem těchto zkoušek.

Společnost Rocket Lab představila raketu Neutron v roce 2021 a původně plánovala první let na rok 2024. Doba vývoje Neutronu se tak oproti původnímu plánu již zdvojnásobila. Beck ve středu uvedl, že vývoj Neutronu stále probíhá podle „ambiciózního harmonogramu“. Ve svých předchozích vyjádřeních opakovaně zdůrazňoval důraz společnosti Rocket Lab na kvalitu a neochotu vypustit neověřený produkt. „Naším cílem je dosáhnout oběžné dráhy hned při prvním pokusu,“ uvedl Beck v loňském roce. „Neuvidíte nás používat nějaké výmluvy, že jsme se alespoň dostali ze startovní rampy, a prohlašovat to za úspěch nebo něco podobného. To znamená, že se během prvního letu Neutronu nechceme dozvědět nic, co bychom mohli zjistit již na Zemi během testovací fáze.“

Rocket Lab nyní provozuje svoji úspěšnou raketu Electron, která dokáže dopravit až 300 kilogramů nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země. Electron dosud absolvoval 97 letů, přičemž posledních 56 v řadě bylo úspěšných.

S Neutronem chce Rocket Lab soutěžit o širší spektrum zakázek na vynášení nákladů. Společnost se zaměřuje především na příležitosti poskytovat startovní služby americké armádě a provozovatelům rozsáhlých družicových konstelací. Nosnost Neutronu na nízkou oběžnou dráhu Země má být téměř 13 000 kilogramů. „Současně s výrobou naší první rakety budujeme také dlouhodobou infrastrukturu celého programu, abychom mohli rychle navyšovat kapacity, pomoci řešit celosvětový nedostatek dostupných startovních příležitostí a uspokojit potřeby komerčních zákazníků, vlád i našich vlastních budoucích družicových služeb, které na Neutron rovněž spoléhají,“ uvedl Beck ve středu. „Zároveň jsem však již dříve řekl, že nebudeme spěchat na startovní rampu za cenu zbytečného rizika a že vývojové programy, jako je Neutron, s sebou přinášejí různé výzvy.“

Nejnovější komplikace při vývoji Neutronu se objevily právě v době, kdy potenciální zákazníci rakety stále naléhavěji požadují větší dostupnost startovních kapacit. Konkurenční SpaceX, která je lídrem trhu, přesouvá svou pozornost k obří raketě Starship a v příštích několika letech plánuje ukončit komerční provoz Falconu 9. Bez tohoto nosiče by přitom řada začínajících družicových společností nebyla schopna dopravovat své náklady na oběžnou dráhu za přijatelnou cenu. Tato situace vytváří pro Rocket Lab (ale i pro jiné společnosti) příležitost získat zakázky od provozovatelů družic, jejichž náklady neodpovídají možnostem systému Starship. Konkurence však bude tvrdá. Další raketové společnosti, například Relativity Space, Stoke Space a Firefly Aerospace, rovněž pracují na vývoji nosných raket střední třídy, které mají uspokojit potřeby stejného trhu.

Zdroje informací:
https://www.space.com/
https://spacenews.com/
https://arstechnica.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/HUpHa3MXAAEXxgi?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HUrpj44WwAA8IWo?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/HSc06RDaIAIbQkP?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HUsJPG_WYAAwn6z?format=jpg&name=medium