sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Texaská vesmírná komise udělila granty za více než 26 milionů dolarů pěti společnostem. Cílem je stimulovat vesmírný průmysl ve státě.
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Články
Říjen roku 2024 nezadržitelně sprintuje ke svému konci a my tu tak máme poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – čeká nás již 69. díl pořadu Pokec s kosmonautixem, který začne v tradičních osm hodin večer. Stejně jako vždy budete mít možnost ovlivnit podobu pořadu svými dotazy – stačí jen napsat do chatu, co Vás zajímá a počkat si na odpověď. Budeme moc rádi, když nás poctíte svou přítomností a strávíte v naší společnosti klidný večer a začátek noci.
Agentura NASA nedávno zahájila zhodnocení prvních letových dat a snímků z mise PTD-4 (Pathfinder Technology Demonstrator-4). Zmíněné zhodnocení potvrdilo správnou kontrolu všech palubních systémů včetně palubní elektroniky, či systémů užitečného nákladu – například malého fotoaparátu se širokým zorným polem. Právě snímek z nej, který byl pořízen krátce po startu, jsme použili jako titulní obrázek tohoto článku. Zmíněný fotoaparát bude fotit i samotnou technologickou demonstraci v rámci této mise.
Mise pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO jsou ze své podstaty obestřeny otazníky a nejistotou. V některých případech je však identita nákladu odhalitelná snáze. Právě takový případ nás čeká i nyní v podobě mise NROL-167, na kterou vyrazí Falcon 9. Nákladem jsou s velkou pravděpodobností další družice pro zpravodajskou síť Starshield. Ty jsou příbuzné civilním družicím Starlink, ale liší se od nich neupřesněnými zpravodajskými senzory. Tento start budete mít možnost sledovat s českým komentářem.
Představte si nedalekou budoucnost, ve které budou služby jako navigace, video-konference, či sdílení souborů fungovat na Měsíci stejně hladce jako jsme zvyklí ze Země. Právě takovou vizi má projekt Moonlight od ESA, který se má stát první evropskou vyhrazenou družicovou sítí zaměřenou na lunární komunikační a navigační služby. V dalších dvou dekádách má být k Měsíci vypraveno zhruba 400 misí – ať už komerčních, či od státních agentur. Program Moonlight tak představuje významný krok k udržitelnému lunárnímu průzkumu a rozvoji lunární ekonomiky.
NASA představila plnorozměrový prototyp šesti teleskopů, které v příštím desetiletí umožní detekovat gravitační vlny v kosmickém prostoru. Toto vlnění časoprostoru je způsobeno slučováním černých děr i dalšími kosmickými zdroji. Projekt observatoře LISA (Laser Interferometer Space Antenna) vede Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA. Cílem projektu je detekovat gravitační vlny díky laserům, s jejichž pomocí se bude extrémně přesně (s přesností na pikometry, tedy bilióntiny metru) měřit vzdálenost mezi třemi sondami. Každá strana tohoto rovnostranného trojúhelníku bude měřit na délku 2,5 milionu kilometrů.
Výzkumníci se domnívají, že by roztátá voda pod krustou marsovského ledu mohla podporovat mikrobiální život. Hned na začátek je ale nutné připomenout, že zatím nemáme k dispozici žádné důkazy o tom, že by na Marsu byl skutečně objeven život. Ovšem nová studie expertů NASA zmiňuje možnost, že by potenciální mikroorganismy mohly najít vhodné podmínky téměř na povrchu planety.
Odborníci z kosmických agentur NASA a ESA i z Thales Alenia Space se letos v létě vydali do Turína, kam zamířili také astronauti Luca Parmitano a Stan Love. Jejich společným úkolem bylo provést soubor testů stanice Gateway, která za pár let začne vyrůstat na oběžné dráze kolem Měsíce. Skupina prováděla takzvané zkoušky lidského faktoru v maketě modulu Lunar I-Hab, což bude jeden ze čtyř modulů stanice, ve kterých budou astronauti žít, provádět vědecký výzkum a připravovat se na výpravy k jižnímu pólu Měsíce. Tyto zkoušky jsou důležitým krokem na cestě k vynesení tohoto modulu, jelikož pomáhají zpřesnit design modulu za účelem co nejvyššího pohodlí a bezpečnosti posádky.
Okamžikem, kdy se kosmická loď (nebo vlastně jakýkoli stroj či mechanismus) převtělí z náčrtu na papíru nebo obrazovce počítače do reálného hmatatelného objektu, její evoluce ani zdaleka nekončí. Loď je postupně oživována a testována všemi myslitelnými způsoby. Výjimkou nebyl ani Voschod, jenže testovači v jeho případě stáli před titánským úkolem: vejít se do doslova šibeničních časových termínů. Od oficiálního posvěcení programu po první start s lidmi na palubě mělo uběhnout sotva půl roku. Je jasné, že v takové situaci se každá hodina zpoždění velmi neblaze projeví na skutečném termínu letu. A aby toho nebylo málo, Voschod měl pro sovětskou kosmonautiku přinášet v několika ohledech zcela nová řešení, s nimiž bylo jen málo zkušeností, pakliže vůbec nějaké byly. Největším žroutem času a nervů všech zainteresovaných se ukázaly být dva systémy: systém zajištění životních podmínek a přistávací systém. První z nich měl nakonec na svědomí velmi omezené možnosti stran délky letu a druhý pak zavinil ztrátu nenahraditelného artefaktu, který by dnes byl chloubou jakéhokoli světového muzea kosmonautiky…
Snímkovací spektrometr na palubě družice Tanager-1 od Carbon Mapper Coalition identifikoval úniky metanu a oxidu uhličitého jak v USA, tak i v dalších státech. Data z přístroje navrženého v JPL prezentovala nezisková organizace Carbon Mapper. Za pozornost stály především výrony metanu v Pákistánu a Texasu, ale i výron oxidu uhličitého v Jižní Africe. Údaje pomohou dosáhnout cíle organizace Carbon Mapper, která chce v globálním měřítku identifikovat a měřit bodové zdroje skleníkových plynů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
