sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-6)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Mars Sample Return

NASA stále očekává, že do konce roku vydá doporučení ohledně nové architektury pro program Mars Sample Return (MSR), a to navzdory změně ve vedení klíčového revizního výboru.

Viasat

Společnost Viasat pokročila v jednání o koupi širokopásmové kapacity z budoucích družic Telesat na nízké oběžné dráze Země (LEO). Důvodem je konkurence ze strany Starlinku, která pravděpodobně zesílí s administrativou nového amerického prezidenta.

APEX

NASA 3. října oznámila, že vybrala dva návrhy pro další studium pro svou novou řadu misí Astrophysics Probe Explorer. Každý z těchto dvou návrhů obdržel 5 milionů dolarů na jednoroční studie. NASA nyní obhajuje výběr dvou konceptů ke studiu.

U.S. Space Command

U.S. Space Command dne 6. listopadu oznámilo, že rozšiřuje svou iniciativu pro sdílení komerčních zpravodajských informací a přidává pět nových společností do programu, který pomáhá koordinovat reakce na vesmírné hrozby a družicové anomálie.

Virgin Galactic

Virgin Galactic navrhuje získat 300 milionů dolarů dodatečného kapitálu na urychlení výroby suborbitálních kosmických letadel a druhého nosného letounu.

IFT-6 Super Heavy/Starship

Společnost SpaceX dne 6. listopadu oznámila, že na odpoledne 18. listopadu plánuje šestý integrovaný let sestavy Starship/Super Heavy ze své základny v Boca Chica v Texasu. Oznámení se časově shodovalo s oznámenín o omezení vzdušného prostoru.

Latitude

Společnost Latitude oznámila 5. listopadu, že najala Aurélie Bressollette jako novou výkonnou ředitelku. Nahradí Stanislase Maximina, spoluzakladatele společnosti, který přešel do role výkonného předsedy.

Články

kb_sab

Kosmické Brno | 03 – SAB Aerospace / Kontejnery na kamery mise PLATO

Není kontejner jako kontejner. Ve třetím díle Kosmického Brna vás vezmeme do firmy SAB Aerospace, která má na svém kontě 33 speciálních přepravních kontejnerů pro kamery nové evropské kosmické observatoře PLATO. Ta má odstartovat v roce 2026 a předmětem jejího zájmu budou exoplanety, tedy planety, které obíhají kolem jiných hvězd, než je Slunce. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v srpnu letošního roku. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz

Mise SPHEREx vytvoří „nejbarevnější“ kosmickou mapu všech dob

Chystaný kosmický teleskop bude schopen detekovat více než sto „barev“ ze stovek milionů hvězd a galaxií. Co ale budou astronomové s tolika „barvami“ dělat? Až teleskop SPHEREx odstartuje (nejpozději v dubnu 2025), určitě nebude prvním kosmickým teleskopem, který bude pozorovat stovky milionů hvězd a galaxií. Bude však prvním, který je bude pozorovat ve 102 „barvách“. Ptáte se, proč u slova barvy používáme uvozovky? O barvy v pravém slova smyslu totiž nejde. Zmíněné vlnové délky lidské oči nevidí, protože se jedná o infračervené záření. Vědci tato data využijí k různým výzkumům – od fyzikálních procesů, které formovaly vesmír méně než sekundu po jeho vzniku, až po původ vody na planetách, jako je Země.

Přístroj AWE zaznamenal atmosférické gravitační vlny z hurikánu Helene

26. září trápil pobřežní oblasti Floridy u Mexického zálivu hurikán Helene. Sídla, která mu stála v cestě se musela vyrovnat s bouřemi, které zvedaly vysoké vlny a způsobily rozsáhlé škody. Ve stejnou chvíli zaznamenal americký vědecký přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment) mimořádné nafouknutí atmosféry zhruba 90 kilometrů nad povrchem, které vyvolal tento hurikán. Podobné informace pomáhají vědcům lépe pochopit, jak pozemské počasí může ovlivňovat kosmické počasí. Tento výzkum NASA provádí, aby pochopila, jak může naše vesmírné prostředí narušit družice, jejich komunikační signály a další technologie.

Parker Solar Probe naposledy prosvištěla kolem Venuše

Včera, tedy 6. listopadu, provedla americká sonda Parker Solar Probe svůj poslední gravitační manévr u Venuše, v jehož rámci prolétla 376 kilometrů nad povrchem planety. Tento průlet upravil trajektorii sondy na její konečnou konfiguraci. Dráha Parker Solar Probe kolem Slunce tak má nejnižší bod (perihel) v nevídané blízkosti od Slunce – pouhých 6,1 milionů kilometrů. Při prvním průletu perihelem na této nové dráze, ke kterému dojde mimochodem letos 24. prosince, se Parker Solar Probe opět postará o posunutí svých rekordů. Už teď jí bezkonkurečně patří titul pro lidský výtvor, který se dokázal přiblížit ke Slunci na nejmenší vzdálenost.

Evropa chce technologie orbitálního skladování a doplňování paliva

Evropská kosmická agentura oznámila, že vybrala firmy ArianeGroup, GMV Aerospace and Defence, MT Aerospace, SAB Aerospace a The Exploration Company, aby rozpracovaly koncepty, které by při realizaci daly Evropě schopnost skladování a doplňování paliva na oběžné dráze. Agentura tento výběr oznámila 9. října při slavnostním předávání cen Future Space Transportation Award v Paříži. Výběr proběhl v rámci druhé výzvy programu InSPoC (In-Space Proof-of-Concepts). Tento program je rozdělen do čtyř výzev: setkávání a spojování na oběžné dráze (InSPoC-1), doplňování paliva na oběžné dráze a správa pohonných látek (InSPoC-2), palubní a sdílené zpravodajství (InSPoC-3) a kontejnerizace a přenos nákladu (InSPoC-4).

Koronograf CODEX dorazil na ISS

Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS byl při zásobovací misi CRS-31 dopraven také vědecký přístroj CODEX (Coronal Diagnostic Experiment), který by měl odhalit nové detaily o slunečním větru – včetně jeho původu a evoluce. CODEX bude z nehermetizovaného nákladového prostoru Dragonu 2 vyložen robotickým manipulátorem a stejným způsobem proběhne i jeho instalace na vnější plášť stanice. CODEX je sluneční koronograf, což znamená, že bude blokovat jasný svit z povrchu našeho Slunce, aby lépe viděl detaily ve vnější atmosféře Slunce, tedy koróně.

Rozloučení sondy Hera se Zemí a Měsícem

Když se evropská sonda Hera zaměřená na obor planetární obrany vzdalovala od Země, podívala se svými přístroji k naší planetě a viděla, jak kolem Země krouží Měsíc. V sekvenci snímků je vidět, jak se Země pomaličku zmenšuje, protože se od ní sonda vzdaluje. Zároveň je vidět pohyb měsíce kolem naší planety i změny jeho fází. Snímky pro níže přiložený animovaný gif vytvořil přístroj TIRI (Thermal Infrared Imager), který pro misi Hera dodala Japonská kosmická agentura JAXA. Přístroj pořídil tyto tepelné snímky Země a Měsíce při pohledu šikmo dolů od severu vzhledem k oběžné dráze Měsíce. Vzdálenost mezi Zemí a sondou Hera byla u prvního snímku (vznikl 10. října) přibližně 1,4 milionu km a přibližně 3,8 milionu km u posledního snímku, který vznikl 15. října.

Čína: Nastupující vesmírná supervelmoc (1.díl)

3. května 2024 byla na špici rakety Dlouhý pochod 5 do vesmíru vynesena složitá a významná sonda Chang’e-6. Úspěšně odebrala vzorky z odvrácené strany Měsíce a dopravila je zpět na Zemi. Tato mise a další dosažená prvenství v kosmonautice, dále posilují plány Číny stát se do roku 2045 vesmírnou supervelmocí. Již nyní existuje dostatek indicií a co je nejdůležitější? Nechybí ani politická vůle. Zatímco jinde ve světě se priority mění a průzkum vesmíru se často odsouvá a to zejména velké projekty. Třeba dobytí Marsu by totiž stálo nemalé prostředky a zatím není žádná velmoc ochotná je skutečně investovat. Další stránkou je úsilí a technická připravenost, která sice existuje, ale pořád máme jako lidstvo mezery. Čínský vesmírný program začal sice později, ale své konkurenty země draka postupně dohání a v některých ohledech je již dokonce napřed.

Materiálový experiment s českou účastí dorazil na ISS

Dnes v 15:52 našeho času se k Mezinárodní kosmické stanici připojilo nákladní loď Dragon 2, která na misi CRS-31 odstartovala dnes ráno ve 3:29 SEČ. Náklad vážil celkem 2762 kilogramů a tvořily jej zásoby pro posádku, potřeby pro údržbu stanice i pro výstupy do volného prostoru, či počítačové vybavení. Nemalá část nákladu však byla vyhrazena vědeckým experimentům. Mezi nimi bychom našli i experiment EMA (Euro Material Ageing) od Evropské kosmické agentury. Ten bude umístěn na platformu Bartolomeo na modulu Columbus, kde budou jednotlivé materiály vystaveny účinkům kosmického prostředí. Je velmi potěšující, že na tomto experimentu má Česká republika své zastoupení.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Chruščov a Brežněv

Voschod – prvenství za každou cenu (9. díl)

Zatímco nad hlavami pozemšťanů létala trojčlenná posádka a svět byl překvapen a omámen dalším krokem v dobývání vesmíru (jakkoli byl tento krok jen pustým oportunismem), v útrobách mocenské mašinérie

Deník astronauta | 01 – Výcvik začíná

Letos na jaře dokončilo pět astronautů ESA, tzv. Career Astronauts, rok dlouhý základní výcvik, čímž se uvolnila kapacita pro výcvik Astronaut Reserve, tedy mě a mých

ShenZhou 19

Kosmotýdeník 633 (28. 10. – 3. 11.)

Příprava na první start rakety New Glenn, soutěž o logo LASARSatu i mnoho dalších dílčích kosmonautických událostí. Takový byl další kosmonautikou napěchovaný týden. V našem pravidelném souhrnu toho

Vývoz Voschodu na startovní rampu

Voschod – prvenství za každou cenu (8. díl)

Když se 11. října 1964 otevřela vrata montážní haly MIK a z jejích útrob byla vytlačena nosná raketa, zdálo by se, že není důvod k velké nervozitě. Takovýchto vývozů

Intelsat-33e

Kosmotýdeník 632 (21. 10. – 27. 10.)

I v dalším týdnu se v kosmonautice děla řada zajímavých věcí, které vám jako vždy shrne pravidelné týdenní shrnutí, které na Kosmonautixu už více jak

Nejnovější záznamy přednášek

Ondřej Šamárek – Apollo: Cesta ke splněnému snu (28.9.2024)

Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.

Petr Pravec – Binární asteroid Didymos a mise DART (13.6.2024)

Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do

Tomáš Petrásek – Člověk pod tlakem (28.6.2024)

Co má společného potápění a výstup do volného prostoru na oběžné dráze? To, že v obou případech je člověk vystaven změnám tlaku. Pokud se člověk ponořuje do mořských hlubin, tlak na jeho tělo se postupně zvyšuje, pokud se však bude vzdalovat od

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.