Sojuz

  • Rychlý letový profil k ISS

    Rychlý letový profil k ISS

    Michael VoplatkaŽádné komentáře

    „Máme tady další deštivý a chladný víkend ve Hvězdném městečku. Myslím, že si dneska zase zacvičím v posilovně namísto běhání venku. Co se týče výcviku, projdu si mé poznámky z hodiny týkající se zrychleného letového profilu k ISS během čtyř oběhů. Věřte tomu nebo ne, nedávno jsem se musela vrátit do učebny kvůli teoretickým přednáškám! Jak jste nejspíš slyšeli, cesta k ISS se zkrátila teprve nedávno. Počínaje posádkou Pavla Vinogradova jsme od letošního jara začali experimentovat s rychlým setkáním na oběžné dráze, které přivede Sojuz k dokovacímu portu ISS během šesti hodin (nebo během čtyř obletů Země) od startu.

  • Chyba, která vás potrestá!

    Chyba, která vás potrestá!

    Michael Voplatka5 komentářů

    „Na víkend většinou není naplánován žádný výcvik. Je to samozřejmě čas určený k odpočinku. Je to ale také příležitost ke cvičení a dohánění ztráty v učení. Hvězdné městečko je v létě skvělým místem pro běhání venku nebo ježdění na kole, jelikož jsme tady všude obklopeni stromy a malými jezírky. Nyní je ale venku docela chladno a vlhko. Uvidím, jestli se to odpoledne zlepší. Mezitím si zorganizuji své poznámky z uplynulého týdne, týkající se příruček s procedurami v Sojuzu. S tím jak procházíme simulacemi v Sojuzu, všichni si píšeme mnoho poznámek a připomínek a snažíme se zvýraznit úkony, které jsou obzvláště důležité a/nebo je lze snadno přehlédnout či zapomenout.

  • Co když Sojuz přistane do vody?

    Co když Sojuz přistane do vody?

    Michael Voplatka14 komentářů

    „Tohle je fotka z loňského června, kdy jsme s Antonem a s Terrym procházeli výcvikem v přežití ve vodě na jezeře nedaleko Hvězdného městečka. Nejhorší věcí na celém přežití ve vodě je horko – v těsném návratovém modulu Sojuzu si všichni tři musíme vysvléci své skafandry Sokol (které také vidíte na fotografii) a obléci si několik vrstev termo-oblečení a nakonec suchý oblek Forel. Teprve poté můžeme skočit do vody a evakuovat tak návratový modul, který se v našem simulovaném nouzovém přistání pomalu potápěl.

  • První okamžiky po přistání

    První okamžiky po přistání

    Michael Voplatka2 komentáře

    Po návratu z Mezinárodní vesmírné stanice a bezpečném přistání v kazašské stepi před astronauty ještě ani zdaleka není cesta domů. Po opuštění návratového modulu Sojuzu je nejprve čeká krátké přivítání následované první zběžnou lékařskou prohlídkou. Poté následuje transport do civilizace, kde je čas na poněkud velkolepější přivítání, ceremonie a rozhovory. Samantha doposud o těchto okamžicích stále nic nenapsala, ale zveřejnila alespoň množství fotografií dokumentujících tyto jedinečné chvíle. Dnešní Deník astronautky jsme tedy pojali jako fotodokumentaci prvních okamžiků po jejím návratu. Ochuzeni samozřejmě nebudete o tradiční autentický popis fotografií přeložený do češtiny. A jako příjemný bonus ještě přiložíme video z krátkého rozhovoru se Samanthou.

  • Vesmírné osudy 111. díl – Sergej Krikaljov

    Vesmírné osudy 111. díl – Sergej Krikaljov

    Ondřej Šamárek9 komentářů

    30. ledna 1996 bylo oficiálně oznámeno složení první stálé posádky mezinárodní orbitální stanice. Velitelem tříčlenného týmu měl být Američan Bill Shepherd, s nímž měli necelý půlrok trávit v prostorách stanice Jurij Gidzenko a… Sergej Krikaljov. Let měl odstartovat v květnu roku 1998. Ovšem záhy se objevily problémy s financováním ruské části stanice. Stavba servisního modulu Zvezda, který měl pro plánovaný komplex zajistit zázemí a pohonný systém, byla v roce 1996 v takovém skluzu, že Rusko nebylo schopno garantovat plánovaný start v dubnu 1998. Celá mašinérie ISS se tím pádem zastavila a posádka Shepherd-Gidzenko-Krikaljov byla nucena přerušit výcvik. Sergej pak v roce 1998 na palubě raketoplánu Endeavour při misi STS-88 asistoval při sestavování prvních komponentů stanice. 12. června 2000 pak tak dlouho očekávaná Zvezda zamířila na orbit, aby se v automatickém režimu spojila se zadním portem modulu Zarja, toho času spojeného s americkým modulem Unity. Základ ISS byl konečně pohromadě a mohla se začít připravovat první stálá posádka. A protože nebylo…

  • Návrat Sojuzu na Zemi

    Návrat Sojuzu na Zemi

    Michael Voplatka6 komentářů

    „Páni, jak ten čas letí! Připadá mi to jako včera, když jsem komentovala živý přenos startu Sojuzu TMA-09M z velitelství Italské kosmické agentury v Římě. A dnes? Luca, Karen a Fjodor se v noci vrátí na planetu po tom, co prožijí jízdu svého života při vstupu do atmosféry. Mám štěstí. Budu totiž moci sledovat vstup do atmosféry a přistání z řídícího střediska v Houstonu. Jak návrat na Zemi proběhne? Ve 23:26:00 GMT bude odeslán příkaz k odpojení od stanice. Průběh je velice jednoduchý: během dvou a půl minuty se odjistí západky dokovacího systému a pružiny udělí Sojuzu malou rychlost potřebnou pro oddělení, která činí přibližně 12 cm/sec.

  • Vesmírné osudy 110. díl – Sergej Krikaljov

    Vesmírné osudy 110. díl – Sergej Krikaljov

    Ondřej Šamárek13 komentářů

    Nová doba, nové možnosti, nové plány. A také staronoví partneři – to vše přinesl počátek devadesátých let ruské kosmické agentuře. Rusko a Spojené státy se ocitly překvapivě v pozici spolupracujících velmocí. Oba státy měly co nabídnout a oběma chyběly přesně ty dílky skládačky, které měl v ruce jejich nový partner. Spojené státy už přes deset let uvažovaly o velké orbitální stanici, ale chyběly jim peníze i zkušenosti – po konci studené války se konaly velké škrty v rozpočtu, Skylab byl dávnou minulostí a úroveň poznání od té doby pokročila. Rusko zase mělo zkušenosti a (víceméně) funkční stanici, ale scházely finance. Navíc hrozil odliv mozků z ruského kosmického a raketového průmyslu směrem ke státům s ne zcela dobrou pověstí. Obě mocnosti se rozhodly spolupracovat a pokusit se spojit své úsilí tak, aby byl výsledek přínosem oběma stranám. Zda tomu tak nakonec bezezbytku bylo, to ponechme v tuto chvíli stranou, každopádně v červnu 1992 oznámili Boris Jelcin a George Bush záměr uskutečnit…

  • Vesmírné osudy 109. díl – Sergej Krikaljov

    Vesmírné osudy 109. díl – Sergej Krikaljov

    Ondřej Šamárek30 komentářů

    18. května 1991 ve 12:50:28 UT vzlétl z Bajkonuru nosič Sojuz-U2, pod jehož aerodynamickým krytem se skrývala kosmická loď Sojuz TM-12. Na jeho palubě byli dva muži a jedna žena. Velitel Anatolij Arcebarskij, palubní inženýr Sergej Krikaljov a první britská kosmonautka Helen Sharman měli namířeno k orbitální stanici Mir. 20. května se po dvoudenním stíhání Mir skutečně objevil v dohledu a zdálo se, že vše bude rutinní, jako už mnohokrát předtím. Ovšem jen do okamžiku, kdy si velitel Arcebarskij povšiml údajů sbližovacího systému Kurs. Zdálo se, že povědomí systému o poloze lodi vzhledem ke stanici se liší od reality. Arcebarskij proto převzal ruční řízení a opatrně se přibližoval k Miru. Helen Sharman obsluhovala fotoaparáty na palubě, zatímco Sergej Krikaljov držel hlídku u okének v orbitálním modulu. Arcebarskij byl ve vesmíru nováčkem, svou práci však odvedl na výbornou: ve 14:30 UT zacvakly západky na dokovací sondě Sojuzu do svých protikusů v předním stykovacím uzlu stanice. V okamžiku spojení si Arcebarskij povšimnul,…

  • Kontrola nového Sojuzu

    Kontrola nového Sojuzu

    Michael Voplatka2 komentáře

    „Můj třítýdenní tréninkový blok ve Hvězdném městečku začal docela zajímavě! Společně s mým velitelem Antonem jsme uskutečnili ověřování a akceptaci nového Sojuzu 713. To je vesmírná loď kolegy Alexe, který v ní poletí jako v Sojuzu TMA-13M na ISS příští rok v květnu společně s Maxem a Reidem. Moci se něčeho takového zúčastnit byla nečekaná odměna. Velice často se totiž stává, že tyto kontroly provádějí jen ruští kosmonauti, protože harmonogram výroby Sojuzů a rozvrh našeho výcviku nemusí být nutně sladěny.

  • Vesmírné osudy 108. díl – Sergej Krikaljov

    Vesmírné osudy 108. díl – Sergej Krikaljov

    Ondřej Šamárek27 komentářů

    Člověkem s nejnižším počtem hodin strávených ve vesmíru zůstává v historických tabulkách Jurij Gagarin. Přestože jeho pozici směrem “dolů“ asi sotvakdo překoná, je navždy legendou. K tomu, aby se jí stal, mu stačilo 108 minut. Ovšem na opačném konci tabulky stojí další legenda. Muž s největším počtem hodin, prožitých ve stavu beztíže – mimo naši planetu strávil celkem více než dva roky. Jediný smrtelník, který jednoho dne vzlétl na orbit ze své vlasti, aby se vrátil do země, která vypadala zcela jinak a nesla dokonce jiný název. Hrdina nejednoho internetového blogu a objekt obdivu a romantických snů fanynek kosmonautiky. V současné době jeden z důležitých činitelů ruského kosmického programu. Bývalý ředitel výcvikového centra ruských kosmonautů. Šampion v letecké akrobacii. Profesionál v pravém smyslu slova. Tak trochu tajemný a nepříliš výřečný chlapík. Pan vesmír…

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CSA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗