Start Sojuzu byl úspěšný
Agentura Roskosmos oznámila, že se všech 34 družic OneWeb oddělilo na správných drahách. 22. března 1:25
Sojuz
-
-
Epidemie COVID-19 zavírá kosmodrom v Kourou
Evropou se šíří epidemie koronaviru, kvůli které se v mnoha státech omezují nejrůznější aktivity. Nyní začíná tato situace ovlivňovat také kosmonautiku. Společnost Arianespace se po dohodě s francouzskou kosmickou agenturou CNES rozhodla dočasně přerušit veškerou činnost na jihoamerickém kosmodromu v Kourou, který Evropská kosmická agentura využívá jako svou bránu do kosmického prostoru. Toto rozhodnutí bezprostředně ovlivní nejen nejbližší starty, ale také veškerou práci, která na CSG probíhá.
-
Ovlivní přípravu posádky Sojuzu strach z koronaviru?
Lékaři momentálně zvažují možnost, že by kvůli aktuální hrozbě koronoviru z Číny prodloužili posádce Sojuzu MS-16 karanténu, kterou kosmonauti dodržují před startem. Novináře portálu RIA Novosti o tom informoval bývalý kosmonaut, dnes zástupce ředitele Biomedicínského ústavu Ruské akademie věd, Oleg Kotov: „Standardní délka trvání pozorovacího režimu pro hlavní i záložní posádku je 14 dní. Nyní se v souvislosti s vypuknutím epidemie koronaviru zvažuje prodloužení karantény na 21 dní.“ Koronavirus má podle lékařů inkubační dobu mezi 2 a 14 dny.
-
Posádka Sojuzu MS-16 se mění ze zdravotních důvodů
Ruská kosmická agentura ve středu uvedla, že ze zdravotních důvodů vymění dvojici kosmonautů, kteří měli vyrazit už v příštím Sojuzu k Mezinárodní kosmické stanici. V dubnovém startu je má nahradit dvoučlenná záložní posádka. V Sojuzu MS-16 měli 9. dubna odstartovat Rusové Nikolaj Tichonov a Andrej Babkin společně s Američanem Chrisem Cassidym. Oba dva ruští nováčci si však budou muset na kosmickou premiéru ještě počkat – v Sojuzu MS-16 je nahradí Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner. Chrise Cassidyho se tato rošáda nijak netýká.
-
První ostrá várka družic OneWeb čeká na start
Prvních 34 družic vyrobených na zbrusu nové výrobní lince pro sestavování komerčních družic, která stojí hned vedle brány na Kennedyho středisko, je připraveno ke startu z téměř druhého konce světa – z Kazachstánu. Start plánovaný na dnešní pozdní večer středoevropského času zahájí sérii až dvaceti startů, které proběhnou ze tří různých států a jejichž účel bude jediný – dostat na oběžnou dráhu téměř 650 družic OneWeb pro globální síť určenou k přístupu na internet. Všech 34 družic je již usazeno do vypouštěcího adaptéru, který je skryt v aerodynamickém krytu rakety Sojuz2-1b. Ta má startovat ve čtvrtek ve 22:42 z komplexu 31 na kazašském kosmodromu Bajkonur. V pustých stepích bude v té době hluboká noc a hodiny tam budou ukazovat 2:42.
-
Start Sojuzu odsouvá technická závada
První ruský start roku 2020 byl odvolán jen pár hodin před plánovaným zážehem motorů rakety Sojuz-2-1a. Ta měla 24. ledna vynést z kosmodromu Pleseck druhý exemplář družice ze série Meridian-M, která si svou premiéru odbyla zhruba před půl rokem. Družice je určena ruskému ministerstvu obrany, pro které obslouží komunikační program ISSS. Raketa s horním stupněm Fregat měla původně startovat 24. ledna v 11:23 SEČ, ale zhruba 4 hodiny před vzletem se pozemním týmům podařilo objevit elektrickou závadu na nosiči. Start se tedy posunul na záložní termín 25. ledna 11:18 SEČ. Jenže ještě v průběhu 24. ledna byl nový termín odvolán a start se posunul na neurčito. Web russianspaceweb.com s odvoláním na […]
-
Další vývoj kolem pilotovaných letů na ISS
SpaceX provedla test záchranného systému lodi Crew Dragon, Boeing dovedl neúspěšnou testovací misi OFT alespoň k bezpečnému přistání. Je jasné, že pomyslný souboj o to, kdo dopraví na ISS první astronauty v soukromé lodi, míří do finále. Kolem celé situace je ale stále až příliš mnoho otazníků – kdy proběhnou obě pilotované testovací mise? Bude muset Boeing opakovat nepilotovanou testovací misi? Dočká se Crew Dragon prodloužené pilotované testovací mise? Jak se bude posádka na ISS v dalších měsících střídat během tohoto přechodného období? Definitivní odpovědi na tyto otázky sice zatím nikdo nezná, ale na konci tunelu se začíná objevovat světlo. O informace o aktuálním vývoji celé složité situace, se s námi podělil Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
-
Svět nad planetou (66. díl)
Když Atlantis opustil Mir a Korzun, Kaleri a Linenger osaměli, přišel nejprve na řadu den odpočinku. Každá návštěva je pro stálou posádku poměrně značnou zátěží, protože se výrazně zvyšuje pracovní tempo a plán hlavní expedice se podřizuje plánu návštěvnické mise. Kosmonauti tak často vypomáhali hostům při plnění jejich úkolů a když k tomu připočteme také nutné zlo v podobě tiskových konferencí a nejrůznějších ceremoniálních úkonů, není se co divit, že když se návštěva chýlí ke konci, starousedlíci se už nemohou dočkat okamžiku, kdy na palubě komplexu opět nastane klid a zaběhnuté pracovní tempo. Není ani třeba hovořit také o tom, že návštěva další posádky má vliv i na stanici samotnou a její systémy. Asi nejvíce „zabrat“ dostává environmentální systém. Zvýšené množství osob na palubě produkuje násobné množství odpadní vody, oxidu uhličitého a vyžaduje větší přísun kyslíku. V této fázi letu byl Mir zatěžován skutečně na maximum, na stěnách a v koutech modulů se objevovalo zvýšené množství vlhkosti, o kterou se…
-
Svět nad planetou (64. díl)
John Blaha byl nešťastný. Jako profesionální astronaut bral každý svůj let do vesmíru jako vyvrcholení svých dlouholetých snah, jako něco, pro co posledních šestnáct let žil. A zatímco své čtyři mise na palubě raketoplánu si užíval plnými doušky, nyní tomu tak nebylo. Přestože pobyt na ruské orbitální stanici měl být vrcholem jeho kariéry, k němuž aktivně směřoval, realita byla zcela odlišná. A nebyly za tím kulturní rozdíly nebo osobnostní nekompatibilita. Stav, ve kterém se Blaha ocitl, měli na svědomí Američané, přesněji řečeno pozemní tým a nadřízení. Blaha byl jejich vinou soustavně přetěžován a přestože upozorňoval na nerealistické termíny v denním programu, jeho tým dlouho odmítal brát jeho připomínky na vědomí. Výsledkem bylo Blahovo naprosté vyčerpání a neustálá frustrace, která nenápadně přešla do trvalého negativního stavu mysli. Když John večer co večer ve svém spacím pytli probíral svou situaci a stav, poznenáhlu mu došlo, že jeho morózní nálada, vyhýbání se kontaktu s ruskými kolegy a odsekávání směrem ke svému týmu během…
-
Jaký byl rok 2019?
Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.
Naše podcasty
Doporučujeme
