sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Fram2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

ESA

Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.

Booz Allen Hamilton

Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.

NG-22

V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.

Space Systems

Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.

CFO NASA

Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.

Články

Sonda Cassini

Změny v atmosféře Saturnu

Změny ročních období si dokážeme představit už jenom proto, že jsou součástí našeho života na Zemi. Tady ovšem trvá každý koloběh jeden rok. Na Marsu už je to přibližně jednou tolik. Dokážeme si však představit třeba takových 30 let, které potřebuje k jednomu svému oběhu okolo Slunce Saturn? A co teprve skutečnost, že i Saturn se může pyšnit změnami, které provázejí jeho jednotlivá roční období.

Kosmická loď PPTS

Nástupce Sojuzu klepe na dveře

Kosmické lodě Sojuz – jen stěží byste ve světě kosmonautiky hledali ozkoušenější dopravní systém. Loď určená původně pro let k Měsíci se stala klíčovým prvkem pro obsluhu Mezinárodní vesmírné stanice. Sojuzy od svého vzniku prošly několika modernizacemi, které jim měly pomoci udržet krok s rozvíjející se technikou. Ale jelikož vývoj jde nezadržitelně dopředu, přišel čas poohlédnout se po nástupci legendární lodě. Tím by se měl stát projekt PPTS. U ní je krásně vidět, jak se historie opakuje – i ona je, stejně jako původně Sojuz, určena k letům na Měsíc. Není to ale její jediný úkol.

Mise Vostok-1 čeká na start

Kritické momenty kosmonautiky 1. díl – Vostok1

Cesty člověka za hranice atmosféry jsou něčím, co dnes bere většina lidí jako naprosto běžnou věc. Každý rok startují nové posádky, nemnozí si však uvědomují, že oni odvážlivci pracují v člověku zcela nepřirozených podmínkách a od vakua a okamžité smrti je dělí jen pár centimetrů stěn jejich lodí. Jen málo z nás zvedne hlavy k noční obloze a zadívá se na onu spěchající svítící tečku, která je dočasným domovem lidských bytostí. Zprávy informují většinou o bezproblémovém startu, či přistání kosmické lodi. Je to dobře, znamená to totiž, že vše funguje tak, jak má. Cesta ke dnešním, zdánlivě bezpečným výpravám do vesmíru ovšem nebyla zdaleka přímočará. Nechyběly tragédie, či momenty, které měly k tragédiím pouhý krůček.
Zkusím v tomto seriálu některé z těchto dramatických momentů popsat. Vycházím z momentálně dostupných pramenů. Zejména v případě sovětských letů se ale jedná o malou sázku do loterie, neboť archivy v Moskvě ještě zdaleka neodhalily vše. A právě u sovětské strany v heroické době prvních krůčků člověka do vesmíru tento seriál začíná…

Vozítko Curiosity

Quo vadis, Curiosity?

Vozítko Curiosity, největší pojízdná laboratoř, kterou kdy lidstvo vyslalo mimo naši planetu přečkalo mnohaměsíční přelet mezi Zemí a Marsem. Samo si bez sebemenšího zaváhání poradilo i s nervy drásajícím přistáním, které si bez přehánění zaslouží označení – nejsložitější manévr vykonaný mimo Zemi. Díky tomu může začít hlavní část představení, na které už všichni netrpělivě čekají – vozítko se začíná pomalu rozkoukávat na Rudé planetě a vědecký průzkum pomalu, ale jistě klepe na dveře. V dnešním článku si lehce lehce připomeneme dosavadní průběh mise a podíváme se i do dalších dnů. Řekneme si, kam Curiosity míří a co tam na ni čeká.

Družice LRO

Vodu z měsíčního kráteru? Ale jistě

Z údajů, které shromáždil radar Mini-RF (Miniature Radio Frequency) sondy LRO, vědci usuzují, že se na stěnách kráteru Shackleton může nalézat nerovnoměrná vrstva vodního ledu. Sonda LRO, která od července 2009 zkoumá podrobně povrch Měsíce z jeho oběžné dráhy, zaznamenala další úspěch. Radar Mini-RF odhalil v trvale zastíněných stěnách kráteru Shackleton v oblasti měsíčního jižního pólu stopy vodního ledu. Ten by se měl nacházet pod povrchem. Proto byl na jeho detekci využit právě radar, který dokáže narozdíl od jiných, vesměs optických přístrojů na LRO, nahlédnout i pod povrchovou vrstvu měsíčního regolitu.

Sunita Willaimsová a Akihiko Hoshide - dva účastníci vesmírné procházky

Neplánovaná kosmická vycházka

Tři kosmonauti z neruské části ISS Sunita Williamsová (USA), Joe Acaba (USA) a Akihiko Hoshide (Japonsko) dnes měli budíček o hodinu časnější. Vstávali v 7:00 SELČ. Důvod byl prostý – příprava na 19. kosmickou vycházku (EVA-Extra-vehicular activity). Ta měla začít dnes o hodinu dříve (ve 13:15 SELČ), než minulá 18.vycházka, jejíž začátek byl 14:15 SELČ.

Sonda New Horizons

Na cestě k Plutu a ještě dál

Program New Frontires vyhlásila NASA v roce 2003. Cílem je průzkum Sluneční soustavy středně drahými sondami. (náklady nepřekračují 700 miliónů dolarů) Program navazuje na velice úspěšné programy Discovery a Explorer. Dnes se podíváme na misi New Horizons, která jako první navštíví trpasličí planetu Pluto a jeho měsíce. V následujících dnech si představíme sondu Juno, která je již na cestě k Jupiteru. Nakonec se podíváme na misi OSIRIS-REx, která se připravuje na cestu k asteroidu, ze kterého odebere kousek horniny a pošle na zpět na Zemi.

Kompozitní snímek rentgenového (červená, zelená) a optického (modrá) oboru ukazuje rozpínající se plynné obálky po výbuchu supernov. Kolize obou objektů je pravděpodobně optický klam.

Rentgenová astronomie – 1. díl

V tomto seriálu se budeme věnovat rentgenovému průzkumu vesmíru. Podíváme se jak na bližší údaje o konstrukci nejdůležitějších observatoří, tak i na výsledky jejich činnosti.
Rentgenová astronomie má oproti své starší optické sestřičce svá specifika: nejen že za předmětem svého pozorování musí nejlépe úplně za hranice atmosféry nebo alespoň nad její nejhustší vrstvy, rentgenové paprsky se ještě navíc odrážejí pouze za určitých specifických podmínek, jinak materiálem procházejí. Tyto vlastnosti rentgenového záření zásadním způsobem ovlivňují konstrukci jak optiky, tak detektorů rentgenových teleskopů.

Start rakety Falcon9

SpaceX vyráží poprvé naostro

Společnost SpaceX není třeba nějak zdlouhavě představovat. Je to jedna z firem, která se účastní programu COTS NASA, který umožňuje soukromým firmám soutěžit o možnost zásobování ISS. SpaceX je z firem, které zůstaly ve „finále“ asi nejdále. Jako první se jí povedlo vynést na orbitu kosmickou loď a úspěšné s ní přistát zpět na vodě. Jejich loď se jmenuje Dragon a svůj premiérový tříhodinový let absolvovala v prosinci roku 2010. Jako nosič posloužila nejsilnější raketa z dílny SpaceX Falcon9.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.