Varda Space Industries
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Články
Ukrajinská krize, která už několik měsíců stále narůstá, se týká už i kosmického průmyslu. Zatímco prohlášení ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina z minulého týdne, kde vzkázal Američanům, ať si své astronauty vozí na ISS třeba trampolínou, je do značné míry jen silácké prohlášení politika a tudíž jako takové nemá takřka žádný význam, úspěšná žaloba, kterou podala společnost SpaceX na společnost United Launch Alliance (ULA), která je jediným dopravcem amerických špionážních satelitů, už významná je. O jakou žalobu jde, proč ji podala SpaceX a jak Rogozinovo prohlášení souvisí s americkými špionážními satelity, to se pokusíme objasnit v článku.
Když Armstrong s Aldrinem zabezpečili modul a provedli cvičné odpočítávání startu, který by byl nutný v případě nouze, konečně měli chvíli času na to, aby se podívali z okének. Cizí krajina s paletou odstínů šedé, rámovaná naprostou černí, obzor překvapivě blízko a v prachu kameny hranatých tvarů- neuhlazené vodou ani větrem. Tento pohled dosud lidské oko nespatřilo. Mezi technickou hantýrkou se tři hodiny po přistání ozval Buzz Aldrin: „ Tady je pilot LM. Rád bych využil této příležitosti, abych požádal každého, kdo poslouchá, ať už je to kdokoli a kdekoli, aby se na chvíli zastavil a zamyslel se nad událostmi několika uplynulých hodin a vzdal díky svým vlastním způsobem.“ Potom v tichu, přerušovaném pouze hučením systémů Eagla, vykonal Aldrin svaté přijímání. Armstrong o celé záležitosti předem věděl a po celou dobu diskrétně přihlížel. Následovaly další úkony, tentokrát už podle letového plánu, kterými oba muži „opečovávali“ LM, rychle do sebe naházeli několik soust jídla a pak se už začali na připravovat to, pro co sem přiletěli- vycházku na měsíční povrch. Původně byla mezi přistáním a EVA
V současné době krouží kolem naší planety na střední oběžné dráze pouhé čtyři satelity rodícího se evropského navigačního systému Galileo. Jedná se o nejmenší počet, který je potřeba pro přesné zaměření polohy na Zemi. Jak jsme psali v tomto článku, validační fáze úspěšně skončila a celý systém tak může přejít do další, finální etapy. Systém Galileo bude v dalších letech doplňovaný o další a další satelity, až jich nakonec bude kolem Země kroužit třicet.
Nedělní poledne je za námi, čtenáři si užívají rodinné pohody po společném obědě a tak je čas na pokračování tradice, která začala už před rokem a půl. Vychází 85. díl Kosmotýdeníku, který jako obvykle zhodnotí uplynulých sedm dní na poli kosmonautiky. Budeme se věnovat dalšímu letu zařízení Grasshopper 2, zmíníme se i o vykládce lodi Dragon, konkrétně její nehermetizované sekce a třetím tématem bude sloučení dvou výrobců kosmické techniky do jedné společnosti. Na konci článku budou následovat již tradiční krátké zprávy.
Možná nevěřícně kroutíte hlavou nad nadpisem, ale skutečně nelže. První soukromá firma, která dokázala postavit konkurence schopnou raketu a následně s ní zásobovat mezinárodní vesmírnou stanici se obrací s prosbou na všechny fanoušky kosmonautiky po celém světě. Možná právě Vy jí pomůžete obnovit snímky z velmi poškozeného videa, které natočila kamera umístěná na prvním stupni nosiče Falcon 9 během přistávacího manévru ve vlnách.
Technika dělá neuvěřitelné pokroky vpřed. Ještě před pár desítkami let byly videokamery těžké, drahé, s malým rozlišením a některé i černobílé. Dnes už si může levnou kameru pořídit prakticky kdokoliv. Malé krabičky si navíc poradí i s vysokým rozlišením obrazu. není proto divu, že lidé hned začali dumat, jestli by nebylo možné dostat tyto kamery do vesmíru. A tak se zrodil studentský program HDEV (High Definition Earth Viewing), v překladu tedy něco jako „sledování Země ve vysokém rozlišení“.
Lehkotonážní raketa Vega je nejmladším zástupcem evropských raket. Svou nosností se nemůže rovnat osvědčeným matadorům jako je Ariane 5, nebo Sojuz, ale i přesto (nebo právě proto) má své zákazníky jisté. ne vždy je totiž potřeba dostat do vesmíru velkou družici vážící mnoho set kilogramů. Vega cílí na menší náklady o hmotnosti maximálně dvě tuny. Včera se Vega dočkala třetího úspěšného startu, když na oběžnou dráhu vynesla kazašský satelit KazEOSat-1.
O tom, co bude největší událostí kosmonautiky v letošním roce mají fanoušci jasno – bude to evropská mise sondy Rosetta, která po mnohaleté cestě vesmírem dorazí ke svému cíli – kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko. Evropská kosmická agentura ví moc dobře, jak velký popularizační vliv může tahle mise mít a proto čas od času vypustí velmi originální nápad, jak dostat Rosettu do povědomí veřejnosti. Dnes si povíme o tom, jak velmi stručně popsat všechny vědecké přístroje na sondě.
11 minut a 49,33 sekund po startu bylo Apollo-11 navedeno na parkovací oběžnou dráhu kolem Země. Armstrong, Aldrin a Collins si velmi pochvalovali výkon Saturnu: přes poměrně značné vibrace byl jeho let mnohem klidnější, než jejich předchozí svezení na špicích raket Titan. Titan byl koncipován původně jako nukleární nosič, proto se u něj nebral příliš velký ohled na pohodlí nákladu. Podle vzpomínek astronautů Titan neustále trhavě „čenichal“ do všech stran, jak počítač korigoval polohu a hledal svůj naprogramovaný koridor. Zato Saturn- to byla jiná káva. Přetížení během startu nepřesáhlo 4,5g, v některých fázích letu byl dokonce menší než 1g. Okamžitě po vstupu na orbit se v kabině rozběhla frenetická činnost. Neil a jeho kolegové museli během půldruhého oběhu zkontrolovat veškeré systémy Apolla, aby se ujistili, že budou moci opustit nízkou oběžnou dráhu směrem k Měsíci. Nejrušnější jsou tyto chvíle pro Mika Collinse- jako pilot velitelského modulu je odpovědný mimo jiné i za kontrolu nastavení inerciální plošiny- soustavy tří gyroskopů, které zachovávají konstantní polohu během manévrů lodi, a jsou pro její
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.