Shijian-19
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.
Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.
Společnost Maxar Intelligence se zaměřuje na začátek roku 2025, kdy dojde k vynesení poslední dvojice družic WorldView Legion. Znamená to tak dokončení ambiciózní konstelace pro pozorování Země.
Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.
Články
V roce 1999 profesor David Miller na MIT (Massachusetts Institute of Technology) pustil na první hodině studentům pasáž ze Star Wars, kde je Luke Skywalker obklopen vznášejícími se droidy. Pak jim zadal úkol, při kterém se měli pokusit něco podobného vytvořit sami.
Studenti MIT s podporou vojenské agentury DARPA a NASA vytvořili samostatné roboty velikosti volleyballového míče, které uměly manévrovat v prostředí mikrogravitace a vzájemně spolu komunikovat. Navíc měly i senzory snímající intenzitu světla a zvuku. Testy se prováděly na letounu, který pomocí letu po parabolické dráze simuluje prostředí beztíže. Roboty byly nazvány SPHERES (koule).
Představme si jedince, který se pro jediný moment vzdá téměř veškerého dosavadního života. Dobrovolně podstupuje mnohdy tvrdé testy a zkoušky. Neustálé udržování kondice spolu s obrovským kvantem informací, které musí zpracovat a zapamatovat si. Nekonečný trénink dovedností, které jsou pro ostatní smrtelníky na pomezí sci-fi a magie. A hlavně čekání. Rok, dva… Často na onen moment čeká i více než deset let. A nikde není jistota, že se dočká- mnozí jejich kolegové odešli po dlouhých letech tvrdé dřiny, aniž by jejich okamžik nastal. Jakýkoli úraz, zhoršení zdravotního stavu, nedostačující úroveň vědomostí a dokonce i nedostatek zaujetí pro věc může obrátit všechny ambice během okamžiku v prach. Ale potom ten okamžik nastane- je jmenován. V ten moment je svému snu blíže, než kdy předtím. Ale neznamená to, že by jeho úsilí polevilo- naopak, ještě se znásobí. Vždyť tato cesta přece vede k okamžiku, na který tak dlouho čekal a jemuž tak mnoho obětoval a podřídil. A pak, jednoho rána (nebo také odpoledne, či večera), jej probudí lehké potřesení ramenem a on ví, že ten okamžik je konečně
Ani tento týden Vás, čtenáře, neochudíme o pravidelný článek shrnující dění v uplynulém týdnu. Přichází již 18.Kosmotýdeník. A o čem bude řeč? Navštívíme ISS, která se za dva roky zřejmě rozroste o nový modul. A nebude jen tak ledajaký, ale nafukovací. Na stanici ještě chvíli zůstaneme, protože zde probíhá experiment, na jehož konci bychom se za pár let mohli dočkat systému doplňování paliva na oběžné dráze. A na závěr nás bude čekat dohoda mezi NASA a ESA. Americká agentura požádala svou evropskou kolegyni o vývoj servisního modulu pro loď Orion.
Raketa bola od začiatku až dodnes základným vesmírnym dopravným prostriedkom. Vývoj prvých rakiet sa niesol v znamení zbraní. Po druhej svetovej vojne sa totiž obidve svetové superveľmoci, USA a Sovietsky Zväz začali cítiť ohrozené a zo strachu začali vyvíjať nosiče, ktoré by ich atómové bomby mohli poslať na ktorékoľvek miesto na Zemi. No história rakiet začína oveľa skôr. Prvé rakety sa používali už v starovekej Číne. Skladali sa z dutého bambusu do ktorého sa nasypal pušný prach. Užitočné zariadenie potom bola menšia výbušnina. No tieto primitívne raketky čoskoro účinnosťou prekonali katapulty a tak sa na celú technológiu zabudlo. Umelé satelity Zeme tak na vypustenie museli ešte pár rokov počkať.
Už pol roka som sa pri téme Mars dočítal iba o roveri Curiosity. Je mi trochu ľúto, že o jej starších kolegoch sa už nepíše. Pritom tu nejde o sondy ktoré sú už roky nefunkčné. Je síce pravda že rover Spirit (duša) už nejaký ten piatok nekomunikuje so Zemou, ale jeho dvojča Opportunity (šanca) ešte stále jazdí po Marse a každý deň nám posiela nové zaujímavé informácie o červenej planéte. Poďme si teda povedať niečo o maratóne, ktorý tieto sondy zajazdili na povrchu Marsu.
Každá- a tím spíše lidská- návštěva za brány vesmíru je neuvěřitelně drahým podnikem. Do ceny pilotovaného letu je nutno započítat nejen hardware, který let po technické stránce umožní. Podle náročnosti mise je třeba také různě dlouhého výcviku posádky, k čemuž je nutno využít široké spektrum zařízení, simulátorů a nástrojů. Letový plán je třeba naplnit experimenty, z nichž mnohé znamenají i celoživotní práci svých tvůrců. Kosmonauti a astronauti se musí s experimenty seznámit, naučit se ovládat s nimi spojená zařízení a mnohdy také interpretovat jejich výstupy. Podstatnou část výcviku tvoří řešení nouzových situací, jejichž počet a vzájemné kombinace jdou do tisíců. O hardware samotný se starají malé „armády“ kvalifikovaného personálu. Zkrátka- ať už se jedná o let trvající několik měsíců, nebo několik dní, prostředky a úsilí, vložené do jeho zajištění, jsou astronomické.
V novém díle Kosmotýdeníku se podíváme na stěhování asteroidu. Mise, která bude mít za úkol zachytit planetku a přesunout ji na oběžnou dráhu Měsíce by mohla odstartovat již v roce 2020. Náklady na projekt se odhadují na 2,6 miliardy dolarů. NASA zároveň vyjádřila zájem o výpravu astronautů do Lagrangeova libračního bodu L2. Z Chrise Hadfielda se stává celebrita. Každý den posílá na Twitter a na YouTube nové obrázky Země a komunikuje s fanoušky. Na oběžnou dráhu se podíval již v roce 1995 na palubě raketoplánu Atlantis při letu STS-74 na ruskou vesmírnou stanici Mir. Mise GRAIL již skončila, ale NASA uveřejnila nádherné video, zachycující povrch Měsíce. Na konci článku si toto video budete moci vychutnat.
Raketoplán je znovupoužiteľný okrídlený stroj schopný riadeného letu Zemskou atmosféru a rovnako aj vesmírom. Myšlienka na raketu ktorá by to dokázala bola sprvu považovaná za bláznovstvo. Ale ako povedal známy spisovateľ Arthur C. Clarke, „každá myšlienka ktorej sa ľudia prestanú smiať bude do päťdesiatich rokov zrealizovaná.“ Možno aj preto sa známa kniha od Karla Pacnera „Mestá v kozme“ začína takto. „Raketobusy pre niekoľko desiatok cestujúcich. Transportéry s nosnosťou 300-500 t. Maximálne dosiahnuteľná výška 500 km nad Zemou. Dvadsať, päťdesiat, sto, päťsto štartov. Žiadna časť sa po jednom použití neodhadzuje. Nijaké chemické plyny nebezpečné pre vzdušný obal planéty.“
Vozítko Curiosity se úspěšně projíždí po Marsu a my, pozemšťané lačnící po nových informacích, vrníme blahem. Největší mimozemská laboratoř v dějinách nás denně zásobuje nepřeberným množstvím nádherných fotek z povrchu Rudé planety, jejichž rozmanitost bere dech. Abych citoval klasika – laik se diví, odborník žasne. Jenže právě tohle velké množství informací může být někdy na závadu – jak se v takové záplavě vyznat? Není to jednoduché. Ale naštěstí žijeme v době, kdy se díky internetu a počítačům dá všechno perfektně zorganizovat.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sověti si od počátku věku praktické kosmonautiky velmi dobře hlídali svého úhlavního soka, Spojené státy. V tomto ohledu měli úkol velmi usnadněn faktem, že USA svůj
Třetí týden první části výcviku ESA Astronaut Reserve byl zaměřen především na HBP, neboli Human Behaviour and Performance. Jedná se o důležité dovednosti jako leadership, práce
Další týden je za námi a tak je skvělý čas na to, připomenout si, co v uplynulých sedmi dnech přinesl kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil
V minulém dílu jsme informovali o dokončení statických zátěžových testů obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Na náhledové fotografii z konce října je
Nesmrtelný výrok jedné z klíčových postav světové kosmonautiky zní: „Země je kolébkou lidstva. Nelze ale věčně žít v kolébce!“ Konstantin Ciolkovskij byl bezesporu vizionář a zcela bez debaty
Druhý týden výcviku v EAC byl úplně jiný než ten první. Byl zaměřen především na komunikační dovednosti a mediální trénink. Téměř každý den tak obsahoval dvě
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.