Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Články
Do libračního centra 1 v soustavě Slunce – Země už mířilo hodně družic, ale žádná ještě neměla za úkol sledovat naši planetu na celém jejím disku současně. SpaceX už vynesla několik družic, ale žádná ještě nemířila mimo zemské gravitační pole. Nyní se obě prvenství setkávají. Pokud bude počasí přát, tak se 9. února v 0:10 našeho času vydá k obloze soukromá americká raketa Falcon 9 v1.1, pod jejímž aerodynamickým krytem se bude ukrývat satelit s nepříliš libozvučně znějícím jménem DSCOVR.
28. listopadu ESA ztratila kontakt se sondou Venus Express. V dalších dnech zachytily pozemní stanice signál, který ale nepřenášel žádná data. Sonda vyčerpala zásoby paliva a 18. ledna byl signál zachycen naposledy. Dá se tedy očekávat, že sonda po osmi letech služby zanikla v husté atmosféře Venuše. Je tedy na čase poohlížet se po nástupci této sondy,který by prozkoumal druhou planetu Sluneční soustavy. Tímto nástupcem by mohl být program EnVision, který se už snažil dostat do kategorie M3 misí, ale neuspěl. Nyní proto týmy, které za ním stojí, zkouší zařadit tuto misi mezi do další výzvy, tedy M4.
Jako když rozbalujete dárky pod stromečkem – zhruba takové pocity zažívají v posledních dnech fanoušci kosmonautiky po celém světě. Americká sonda Dawn se totiž blíží ke svému cíli – trpasličí planetě Ceres, kterou v posledních týdnech důkladně snímkuje. Fanoušci se nemohou dočkat chvíle, kdy NASA, respektive JPL zveřejní nové snímky. Čím blíže totiž sonda k trpasličí planetě je, tím lepší fotky posílá a tím více detailů na nich můžeme najít. Včera vyšla další nová várka, o kterou bychom se v dnešním článku chtěli se čtenáři podělit.
Dánsko se letos na podzim dočká svého prvního astronauta. Bude jím Andreas Mogensen, který se vydá na desetidenní pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Nejen tomu, proč bude jeho kosmický let tak krátký se věnuje ve svém aktuálním videu. Setkáme se i s ruským kosmonautem Gennadijem Padalkou, se kterým se bude Mogensen vracet domů. Velká část videa je věnována nácviku krizové situace, kdy z návratové kabiny začne unikat atmosféra. Celá zkouška probíhá v simulátoru lodi Sojuz, který stojí v Hvězdném městečku u Moskvy.
V naší Sluneční soustavě bychom našli jen málo míst, která zaručeně zvednou tep všem fanouškům kosmonautiky tak, jako Europa. Ledový měsíc obíhající průměrně 671 000 kilometrů od Jupitera totiž pokrývá ledová krusta, pod kterou se nachází kapalný oceán. Voda je zde zahřívána slapovými silami obří plynné planety, kolem které Europa krouží. Dlouhé roky už vědci volají po detailnějším průzkumu tohoto světa, který je horkým kandidátem na lokalitu, která by teoreticky mohla hostit život. Není se co divit. Kde je voda, tam šance na vznik života rostou jako houby po dešti. Nyní se zdá, že by NASA mohla vyslat sondu, která přinese nové informace.
Těšíte se na start mise, kdy Scott Kelly a Michail Kornienko stráví na ISS celý rok? Jestli stříháte metr, tak víte, že do začátku tohoto zajímavého projektu zbývá už jen 51 dní. Posádka se samozřejmě musí na tento úkol řádně připravit. Scott Kelly dnes dokončil poslední sérii podvodních zkoušek. Posloužil k tomu jeden z největších bazénu na světě – Neutral Buoyancy Laboratory v Johnsonově středisku, do kterého se vejde 23,5 milionu litrů vody. Astronauti zde mohou simulovat výstupy do volného kosmu, protože voda nadnáší jejich těla, což simuluje stav beztíže. Scott Kelly se navíc dočkal i speciálního dortu, který zdobí loga jeho jedinečné mise.
Není to tak dávno, co jsme na našem webu psali o tom, že íránská kosmická agentura ISA pravděpodobně ukončila svou činnost. Vývoj v posledních dnech ale ukazuje, že se tato zpráva zřejmě nezakládala na pravdě. Jenom se tím potvrzuje to, co jsme o Íránu věděli už dávno – zprávy odsud přichází jen velmi zřídka a jejich pravost je povětšinou … diplomaticky řečeno diskutabilní. Berme proto i dnešní článek pokud možno s rezervou. Kdo ví, třeba se po čase ukáže, že pravda byla trochu jinde.
Tisková konference NASA k programu CCP, která proběhla 26. ledna 2015, byla první od vyhlášení dvou finalistů v září loňského roku, více zde. Ukázala, že zbylí dva finalisté, Boeing a SpaceX, musí svižně a bez velkých odkladů postupovat vpřed v programu Commercial Crew Program (CCP). Tedy pokud mají splnit přání administrátora NASA Charlese Boldena, aby po roce 2017 definitivně skončila závislost dopravy astronautů na ruských Sojuzech.
Květen 1970 znamenal pro rodinu Vladimira Džanibekova velké změny. Spolu s ostatními osmi rodinami kosmonautů-posluchačů se stěhovali do nového. Přestože byt byl maličký a pouze dvoupokojový, jeho adresa byla velmi prestižní: Hvězdné městečko. Lilija se stala učitelkou hudby v místní umělecké škole, ale svého manžela nijak často nevídala. Hned od počátku byli nováčci zapřáhnuti v něčem, čemu se říká ″všeobecná kosmická příprava“. Dva roky trvající řehole, v jejímž průběhu si mohli posluchači zapsat stovky hodin výuky, přípravy na simulátorech, výcvik pro přežití v různých podmínkách od pouštního prostředí přes nácvik přistání na vodu až po bivakování v uprostřed zasněžené tajgy. Součástí výcviku byl i roční kurz v Moskevském leteckém institutu a letový výcvik na nových typech letounů. Vladimir si do svého zápisníku mohl připsat MiG-21 a L-29 Delfin (posléze, ve druhé polovině sedmdesátých let, do jeho kolekce přibyl i L-39 Albatros). Dva roky tvrdé práce se však vyplatily a 15. června 1972 mohl Vladimir odhodit ze své funkce přílepek ″posluchač“ a konečně se dostat k zajímavé práci. Stal se příslušníkem 1. oddílu 1. oddělení v rámci kosmonautického oddílu, jeho
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
