Americké Vesmírné síly
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Články
Když se hovoří o misi americké sondy New Horizons, pak se v drtivé většině případů mluví, nebo píše o výzkumu trpasličí planety Pluto. Občas někdo také správně poznamená, že sonda při svém průletu v loňském roce prozkoumala i největší měsíc, který kolem Pluta krouží, tedy Charon. Ale na malé měsíce – Kerbera, Styx, Nyx a Hydru se zapomíná. Může to být způsobeno tím, že jsou moc malé a sonda od nich proletěla poměrně daleko, takže se nemůžeme kochat detailními snímky jejich povrchu, ale to neznamená, že by nebyly vědecky zajímavé. Odborníci dokáží z fotek a měření palubních přístrojů prozkoumat i tyto malé měsíce. Sonda New Horizons totiž poslala na Zemi první údaje o složení těchto čtyř malých satelitů, které krouží kolem trpasličí planety. A právě nyní přichází na přetřes měsíc Hydra. Nová data totiž ukazují, že jeho povrch pokrývá vodní led.
První stupeň rakety Falcon 9, která dnes vynesla na dráhu přechodovou ke geostacionární telekomunikační družici JCSat-14, dokázal úspěšně přistát na mořské plošině. Dnešní mise ale nebyla vůbec jednoduchá. To, že se startovalo (a přistávalo) za tmy ani tolik nevadilo, horší byl ale letový profil, který byl mnohem náročnější než při minulém úspěšném přistání na mořskou plošinu. První stupeň klesal rychleji a kvůli úspoře paliva došlo i k vynechání prvního ze tří zážehů. SpaceX ale opět dokázala měkce dosednout s prvním stupněm své rakety – již potřetí v historii a při druhém startu za sebou.
Minulý start rakety Atlas V zamotal hodně lidem hlavu – vynášený náklad, tedy kosmická loď Cygnsu sice dosáhla oběžné dráhy, ale nechybělo mnoho a celý start mohl skončit neúspěchem. Jak jsme psali už v článku, který vyšel krátce po startu, problém byl na prvním stupni rakety, který se vypnul o pět sekund dříve, než měl. Tím pádem musel horní stupeň pracovat mnohem déle, aby dohnal vzniklou ztrátu. Pokud by první stupeň zhasnul ještě o dvě sekundy dříve, horní stupeň by už manko dohnat nedokázal a mise by skončila neúspěchem. Specialisté se proto zaměřili na hledání příčiny a dočasně byly pozastaveny starty raket Atlas.
Název článku zní jako nějaká pohádka, ale ve skutečnosti je to realita. Soukromá raketa Falcon 9 v1.2 by měla už zítra v 7:22 našeho času vynést na dráhu přechodovou ke geostacionární 4,6 tun těžkou telekomunikační družici JCSat-14, která patří japonské společnosti SKY Perfect JSAT Corporation. Tento satelit zajistí signál pro Asii, Rusko, Oceánii a ostrovy v Pacifiku. Fanoušci kosmonautiky se ale těší především na pokus o měkké přistání prvního stupně na plošině v moři. Ani tentokrát si nenecháme tento zajímavý start ujít a chystáme pro vás česky komentovaný přenos.
To, že se o nějaké misi nepíše ještě neznamená, že se v ní nic neděje – tak by se dal stručně charakterizovat aktuální stav okolo sondy New Horizons. Ta stále posílá na Zemi fotky a data, které naměřila během loňského průletu kolem trpasličí planety Pluto, jen se o těchto nových snímcích tolik nemluví. Ke slovu ale přichází vědci, kteří se probírají naměřenými údaji a hledají v nich zajímavé informace. Nejnovější objev se týká toho, jak trpasličí planeta vzdálená desítky astronomických jednotek od Slunce reaguje na neustálý proud nabitých částic nazývaný sluneční vítr.
Soukromá společnost SpaceX zveřejnila na svých stránkách aktualizované hodnoty parametrů svých raket. Z hodnot nosnosti pro Falcon 9 bylo brzy jasné, že se můžeme těšit na další vylepšení. Nosnost Falconu 9 vzrostla na 22800 kg při letu na nízkou oběžnou dráhu a 8300 kg při letu na dráhu přechodovou ke geostacionární. S těmito čísly už může Falcon bez problémů konkurovat nejtěžším nosičům současnosti, jako je Proton-M nebo Ariane 5. Elon Musk pak na svém twitterovém účtu zveřejnil další upřesňující informace. Hodnoty nosnosti platí pro lety bez přistání prvního stupně. Pro lety s přistáním je potřeba odečíst od nosnosti 30-40 %.
O téhle zprávě si už několik měsíců štěbetalo ptactvo, které hnízdí v areálech center Evropské kosmické agentury i jejího ruského protějšku. Teprve před pár dny ale obě agentury vydaly společné oficiální prohlášení, které potvrdilo, že se mise ExoMars 2018 odkládá o dva roky. Budeme si tedy muset počkat do roku 2020, než se dočkáme startu evropského vozítka, které na Marsu přistane po tři čtvrtě roce pomocí ruské přistávací plošiny. Hlavním úkolem tohoto vozítka je pátrat po důkazech, které by ověřily, zda na Marsu život je, či byl.
Nemůže být pochyb o tom, co se stalo hlavní dubnovou událostí v kosmonautice. Jak jste mohli vidět i v našem přímém přenosu, SpaceX se podařil kousek, který se zapsal do dějin kosmonautiky a sice přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na mořskou plošinu. Více v první reportáži. Nemůžeme opomenout ani to, že primárním cílem Falconu 9 bylo vynesení zásobovací lodi Dragon – téma číslo 2 těchto Vesmírných výzev. I další událost, zpracovanou ve třetí reportáži, jste u nás mohli vidět v přímém přenosu: Vypuštění satelitu Sentinel 1B. Dalším tématem je premiérový start z kosmodromu Vostočnyj. Poslední velká reportáž se věnuje třetímu přistání suborbitální lodi New Shepard.
Jak jste se dostali k astronomii a kosmonautice? Nebylo to náhodou díky fascinujícímu svitu jasné hvězdy večer na západě, o kterém vám někdo pravil, že to je Večernice, planeta Zemi nejbližší? Nebo to bylo nad knihami, kde popisovali úžasná přistání sond Veněra i to, jak si s nimi drsné prostředí na Venuši pohrálo… Nebo vás přitáhl vzácný přechod Venuše přes Slunce? Planeta pojmenovaná po bohyni lásky určitě přitahovala lidi odpradávna. Ale to pravé zkoumání přišlo samozřejmě až s nástupem kosmonautiky a o tom hlavně bude náš seriál. Naší snahou bude přehled o výzkumu Venuše z pohledu astronomů, ale především pomocí kosmických sond a rádi bychom tím navázali na předchozí seriál o výzkumu Merkuru. Koneckonců, letět k poslovi bohů, po němž je planeta Slunci nejbližší pojmenována, je přece kolem Venuše tak výhodné.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.